Časopis Myslivost

Srážky se zvěří na českých tratích

Myslivost 3/2021, str. 24  Vojtěch NEZVAL, Michal BÍL
Jak to vidí strojvedoucí? Srážky vlaků s lesní zvěří nejsou v České republice ojedinělým jevem. Jenom mezi lety 2011 a 2019 se nám z různých zdrojů podařilo shromáždit téměř dva tisíce takových kolizí. Porovnání s ostatními státy nicméně naznačuje, že jsou tyto údaje nejspíše výrazně podhodnoceny.
Například v sousedním Polsku zaznamenávají (s přihlédnutím k délce železničních tratí) třikrát více střetů s prasetem divokým a až čtyřikrát více střetů se srncem obecným. Důvodů může být mnoho, od rozdílné velikosti populace obou druhů zvěře až po nedostatečnou evidenci střetů u nás.
Jelikož střet mnohatunové lokomotivy se zvěří většinou nezpůsobí významnější poškození drážního vozidla, je prokazování těchto jevů problematické. Strojvedoucí při zhoršených světelných podmínkách (noc, mlha, déšť) nebo u malých zvířat (zajíc) nemusí ani střet vždy zaznamenat. V některých případech bývají tyto události odhaleny až s odstupem času, například ohledáním lokomotivy v depu kolejových vozidel nebo při pochůzkách kolem tratí.
V tomto příspěvku jsme se proto zaměřili na zkušenosti přímých účastníků těchto kolizí – strojvedoucí drážních vozidel.
 
Abychom získali také informace od přímých účastníků těchto střetů, strojvůdců, vytvořili jsme krátký dotazník. Dotazník obsahoval 15 základních otázek k frekvenci, denní době či zastoupení jednotlivých druhů sražené zvěře.
Na dotazník odpovědělo 64 strojvedoucích, většinou pracujících pro menší železniční společnosti. Byli mezi nimi velmi zkušení strojvedoucí s praxí až 37 let, ale i začínající strojvůdci s praxí do jednoho roku. Z nich 41 % dopravovalo pouze osobní vlaky, 27 % výhradně vlaky nákladní a 32 % mělo zkušenosti z obou výše uvedených typů.
 
Z výsledků vyplynulo, že střety se zvěří jsou zřejmě velmi časté, protože 91 % strojvůdců uvedlo, že během výkonu profese srazilo nějaké zvíře, často zaznamenávali i několik střetů ročně. Pět z nich dokonce odhadlo, že za celou dobu své služby přejeli více než sto zvířat. Jeden strojvedoucí uvedl, že se s kolizemi setkává při každé směně, pět dalších několikrát týdně.
Jelikož dotázaní strojvedoucí dopravují vlaky na různých místech ČR, nejsou tyto rozdíly překvapivé. Četnost střetů závisí na mnoha faktorech, zmínit lze velikost populace zvěře v dané oblasti, vzdálenost železniční tratě od lesa nebo snadnost, s jakou zvěř proniká do prostoru kolejiště (oplocení, protihlukové stěny).
 
Kde ke střetům často dochází?
 
Strojvedoucí měli možnost ze své zkušenosti označit konkrétní nebezpečná místa. Jednalo se například o úseky železniční trati mezi Červenkou a Moravičany, Novou Pecí a Volary či okolí železniční stanice Třebušice.
Strojvedoucí vnímali jako nejrizikovější dobu kolem svítání, soumraku a noci.
Většina strojvůdců (97 %) nejčastěji srazila srnce obecného. Na druhém místě bylo prase divoké, které označila necelá polovina respondentů (48 %).
Závěrečné otázky dotazníku se soustředily na poškození drážních vozidel a zpoždění vlaků. Oba jevy nebyly vnímány jako příliš spíše časté.
 
I přesto, že se nám podařilo získat zpětnou vazbu pouze od malé části strojvedoucích, výsledky dokládají skutečnost, že střety v železniční dopravě nejsou ojedinělým jevem, ale spíše naopak. Na závěr bychom rádi požádali čtenáře tohoto časopisu, aby se s námi podělili o své zkušenosti s úhyny zvěře na železnici a případně nás též informovali o místech častých střetů se zvěří. Byli bychom rádi za poskytnutí údajů například od hospodářů honiteb, jimiž procházejí železniční tratě, rádi bychom je požádali, aby kromě silnic zaměřili pozornost i na nejbližší okolí tratě. Stejně tak se možná v rodinách myslivců najdou strojvedoucí, kteří by mohli poskytnout zajímavé údaje. Stále je možné také nálezy sražené zvěře i na železnicích zaznamenávat na portál Srazenazver.cz. Již nyní plánujeme, na základě známých dat a podnětů strojvedoucích, pravidelné sledování chování zvířat v rizikových místech s cílem snížit riziko střetů.
 
Vojtěch NEZVAL, Michal BÍL
 
 los-na-kolejich.jpg
Jak vidí strojvedoucí střet? Situace bezprostředně před srážkou vlaku s losem evropským. Zdroj: Andreas Seiler, SLU Švédsko.
 
 image004.jpg
Vybraná riziková místa české železniční sítě z pohledu střetů drážních vozidel se zvěří tak, jak je vnímali někteří strojvedoucí. Červené body reprezentují střety se zvěří z dat Správy železnic, Drážní inspekce a portálu Srazenazver.cz. Podklad: www.openstreetmap.org
 
 

Zpracování dat...