Časopis Myslivost

Stanovení poplatku nahrazujícího ztráty?

Myslivost 10/2020, str. 90  Roman Ondrysek
Možnost honebního společenstva či mysliveckého spolku na stanovení poplatku členům, nahrazující ztráty z nerealizovaných mysliveckých akcí
 
S ohledem na nástup „druhé vlny COVID-19“ reaguji stále častěji na dotazy směřující k zajištění náhradních příjmů pro myslivecké spolky. Ve svém příspěvku bych tak rád nastínil několik možných variant, jak účinně v této situaci postupovat. Věřím, že pro mnohé čtenáře bude inspirativní, jak zvládnout nelehkou ekonomickou situaci ve spolcích.
S ohledem na skutečnost, že hygienická opatření proti šíření COVID-19 přibrzdila a možná i v budoucnu přibrzdí možnost konání společenských akcí, a tím i zásadní příjmy do mysliveckých spolků, budou spolky muset řešit jak a kde získat jiný zdroj příjmů pro financování chodu spolků.
V příspěvku bych se rád pokusil nastínit některá možná řešení a taktéž jejich úskalí. Domnívám se, že v níže nastíněných krocích bude vznikat nejvíce sporů mezi rozhodnutím Valné hromady honebního společenstva a řadovými členy, pokud myslivost vykonává honební společenstvo a někteří řadoví členové ve své režii podle ust. § 32 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoM“). Obdobné problémy lze očekávat mezi mysliveckými spolky a členy tohoto spolku podle ust. § 32 odst. 3 ZoM.
 
Krok č. 1
Působnost Valné hromady a její svolání při zavedení poplatku (příspěvku)
 
Kompetence ve smyslu schvalování návrhu honebního starosty nebo honebního výboru o finančním hospodaření spadají do působnosti Valné hromady honebního společenstva na základě ust. § 21 odst. 1 písm. b) ZoM. Do otázek finančního hospodaření jistojistě spadá i potenciální zavedení poplatku, nahrazující ztráty způsobené nerealizovanými mysliveckými společenskými akcemi jako jsou např. plesy, výstavy, soutěže či jiná společenská setkání. Jak zmíněno, návrh může podat honební starosta nebo honební výbor.
Výbor se může usnášet, když je přítomna nadpoloviční většina členů. K usnesení je zapotřebí souhlasu většiny přítomných členů, při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího (§ 24 ZoM).
Podle mého názoru není pro zavedení takového poplatku nutná změna stanov, tedy v případě, že stanovy něco takového vysloveně nevylučují.
V případě, že vylučují, změna stanov opět spadá do působnosti Valné hromady, tentokrát k tomu není potřeba ani návrh ze strany starosty nebo výboru, takže může dojít ke změně stanov pro mimořádné povolení výběru poplatku od členů honebního společenstva.
Je ovšem otázkou, zda by se tento poplatek měl požadovat po všech členech honebního společenstva. Spíše se domnívám, že by tento poplatek měli hradit jen ti členové, kteří vykonávají právo myslivosti v tomto honebním společenstvu.
Jiná situace bude u mysliveckých spolků, kteří mají honitbu pronajatou podle ust. § 32 odst. 3 ZoM od držitelů honitby, tj. zejména honebních společenstev. V dané situaci, by měli tento poplatek hradit všichni členové mysliveckého spolku.
 
Svolání Valné hromady
 
Valnou hromadu svolává honební starosta podle ust. § 22 odst. 1 ZoM. V případě jeho nečinnosti může místostarosta, případně člen nebo členové honebního společenstva s 10% podílem všech hlasů mohou požádat starostu o svolání Valné hromady (ten má povinnost svolat Valnou hromadu do 30 dnů od doručení žádosti). Pokud tak neučiní, mají tito členové právo svolat Valnou hromadu.
Starosta má za povinnost vyrozumět všechny členy honebního společenstva. Zde je důležité uvést, že není stanovena žádná obligatorní forma na svolání, s tím, že ji může upřesnit Valná hromada.
K tomuto oznámení musí být připojen jakýkoliv návrh závazků, které mohou významným způsobem ovlivnit hospodaření honebního společenstva, tak jak uvádí ust. § 22 odst. 2 ZoM, což zavedení poplatku pro členy jednoznačně takovým závazkem je.
Zároveň musí být takový návrh k nahlédnutí u starosty nejpozději 15 dní před konáním Valné hromady. Zde bych zejména odkázal na ustálenou judikaturu našich soudů, která uvádí, že Valnou hromadu nemůže svolat honební výbor. Honební výbor sice má při „obstarání záležitostí“ honebního společenstva postavení honebního starosty, nicméně svolání valné hromady společenstva je výslovně vázáno na osobu honebního starosty, příp. ostatních v zákoně o myslivosti individuálně vymezených subjektů.” (Nejvyšší soud ČR, 28 Cdo 5185/2007 ze dne 24. 2. 2010).
 
Krok č. 2
Hlasování o návrhu
 
Valná hromada je obecně schopna se usnášet, pokud jsou přítomni členové nebo jejich zástupci, kteří mají alespoň polovinu hlasů podle ust. § 22 odst. 4 ZoM.
V případě, že se ale nesejde potřebný počet hlasů po uplynutí jedné hodiny od stanoveného počátku Valné hromady, může se Valná hromada platně usnášet za jakéhokoliv počtu hlasů přítomných členů. V praxi tedy může Valná hromada rozhodovat kdykoliv.
Obecně rozhoduje Valná hromada většinou hlasů přítomných členů, ale v našem případě se jedná o případ § 21 odst. 1, pod písmenem b), u něhož je kvorum stanoveno na třech čtvrtinách hlasů přítomných členů. Stanovy však mohou určit vyšší počet hlasů potřebných k rozhodnutí.
 
Krok č. 3 (potenciální)
Jak postupovat v případě nerespektování usnesení některými členy?
 
Klíčovým judikátem pro pochopení vztahu honebního společenstva a člena je 15A 126/2012 – 86 (Krajský soud v Ústí nad Labem), který uvedl, že „Členství v honebním společenstvu je specifickým soukromoprávním vztahem zakládajícím vzájemná práva a povinnosti člena a honebního společenstva, který není vztahem smluvním ve smyslu závazkového práva, ale vztahem spolkového práva, který, byť spadá do oblasti práva soukromého, vykazuje oproti běžným občanskoprávním vztahům jistá specifika vyplývající ze zvláštní právní úpravy“.
Na základě výše uvedeného je tedy závěr takový, že vztah mezi honebním společenstvem a členem HS je vztahem soukromoprávním, z čehož vyplývá, že případný nezaplacený poplatek schválený Valnou hromadou může být vymáhán v rámci občanskoprávního řízení podle ust. § 79an. OSŘ. „Řízení se zahajuje na návrh. Kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 OSŘ) musí obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků, popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se navrhovatel domáhá (§ 79 odst. 1 OSŘ)“.
Důležitou poznámkou je fakt, který konstatoval Krajský soud v Ústí nad Labem, když konstatoval, že se sice nejedná o vztah závazkový, ale v tomto případě se jednalo o určení základního vztahu mezi honebním společenstvem a členem, závazek mezi oběma samozřejmě vzniknout může (viz § 22 odst. 2 ZoM).
 
K otázce možnosti vyloučení člena, při neplnění této povinnosti
 
Vzhledem k tomu, že se jedná, podle výše zmíněného judikátu, o vztah spolkového práva, vztahují se na honební společenstvo analogicky kromě ZoM i vybraná ustanovení Občanského zákoníku o spolcích.
Z uvedeného vyplývá, že by měla být možnost vyloučit člena honebního společenstva, který závažně porušil povinnost vyplývající z členství a v přiměřené lhůtě nezjednal nápravu ani po výzvě spolku (§ 239 OZ).
O vyloučení rozhoduje statutární orgán (v případě honebního společenstva honební starosta), návrh na vyloučení ale může podat každý člen.
V tomto ohledu třeba poznamenat, že podle § 242 OZ může člen do tří měsíců od doručení rozhodnutí o vyloučení navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti tohoto vyloučení (případně 3 měsíce od toho, kdy se to dozvěděl, nejdéle ale do jednoho roku ode dne, kdy byl po vydání rozhodnutí zánik jeho členství vyloučením zapsán do seznamu členů).
 
K otázce odejmutí či nevydání povolenky k lovu
 
Zákonná či podzákonná právní úprava tuto formu neobsahuje, tj. možnost jeho odebrání či nevydání. Danou možnost má a měla by být především v gesci honebního společenstva. V tomto ohledu je možné se nechat inspirovat některými honebními společenstvy, které toto mají upraveno ve stanovách, nebo také i v provozním řádu.
 
Možnost soudního přezkumu v případě excesu Valné hromady
 
Právní úprava v ust. § 22 odst. 8 ZoM tuto možnost připouští v případě, že člen honebního společenstva rozhodnutí Valné hromady považuje za nezákonné nebo odporující stanovám. Lhůta je 15 dní ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, nejpozději však do 3 měsíců od konání Valné hromady.
V tomto ohledu je ale důležité mít na paměti několik podstatných judikátů. „Skutečnost, že člen honebního společenstva nebyl o konání valné hromady honebního společenstva vyrozuměn, nezakládá sama o sobě neplatnost rozhodnutí valné hromady. Ten, kdo nebyl o konání valné hromady vyrozuměn a domáhá se vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady, musí tvrdit a dokládat další skutečnosti (např. že svým hlasováním mohl zvrátit přijaté rozhodnutí valné hromady), pro které v důsledku jeho neúčasti při valné hromadě je její rozhodnutí nezákonné nebo odporující stanovám. (Krajský soud v Hradci Králové, 18 Co 6/2005).
„Soud neplatnost usnesení valné hromady nevysloví, jestliže došlo k porušení právních předpisů či stanov, jejichž důsledkem je pouze nepodstatné porušení práv osob oprávněných domáhat se vyslovení této neplatnosti nebo jiných osob, anebo jestliže porušení nemělo závažné právní následky. (Nejvyšší soud ČR, 28 Cdo 2773/2008).
 „Lhůta k uplatnění nároku na vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady honebního společenstva je lhůtou prekluzivní (tzn. právo přestane existovat po uplynutí zákonem stanovené lhůty – 15 dní až 3 měsíce). (Nejvyšší soud ČR, 28 Cdo 4343/2009).
 
Závěrem bych rád uvedl, že vše zde výše uvedené platí i pro myslivecké spolky, pokud právem předpokládaným postupem schválí tento poplatek členům mysliveckého spolku.
 

Zpracování dat...