Časopis Myslivost

Lov vlka a myslivost v Bosně

Myslivost 5/2020, str. 42  Petr Ziegrosser
Do Bosny se dostanete autem, ale musíte počítat s tím, že cesta trvá deset až dvanáct hodin, až na chorvatsko-bosenské hranice převážně po dálnici. Po překročení hranice mezi Chorvatskem a Bosnou vidíte kolem silnice pozůstatky války. Rozbité a opuštěné baráky, neobdělávaná pole zarostlá křovinami, celé vesnice zlikvidované a opuštěné. Tam, kde jsou vesnice obydlené, vidíte mnoho nových mešit s bílými minarety, ale také opravené kostely a nové či opravené staré kříže. V Bosně spolu žijí muslimové (51 %), srbští pravoslavní (31 %), a římští katolíci (15 %). Jen 3 % obyvatel jsou bez vyznání.
Bosenská válka za nezávislost, byl mezinárodní ozbrojený konflikt, který probíhal od března roku 1992 do listopadu roku 1995 na území Bosny a Hercegoviny. Do tohoto konfliktu bylo zapojeno několik stran a jejich armád, které spolu v důsledku nestability a mocenských nároků v této oblasti bojovaly po více než tři a půl roku a válka byla označována za nejkrvavější z konfliktů té doby v Jugoslávii.
Území, zaminovaná v průběhu války, stále představuj velké nebezpečí. Od roku 1996 do roku 2016 bylo odminováno území o rozloze 3109 km2, stále však zůstává značná část území s rizikem existence min nevyčištěna. Původní cíl a termín pro vyčištění území do roku 2019 byl posunut na rok 2025. Odminována jsou města a obývané části Bosny, avšak horská turistika nese značné riziko, neboť ne všechny zaminované oblasti jsou řádně označeny. Na minu najel s autem i jeden z místních myslivců, se kterým jsme se potkali. Výbuch mu zabil šestiletého syna a on sám přišel o nohu. Smutné.

101_0181.JPG

Část území Bosny, kde jsme lovili, se nazývá Republika srbská. Rozkládá na ploše 25 035 km². V této oblasti se vyskytují různé klimatické typy. Severní část území je charakterizována mírným kontinentálním klimatickým pásmem. Většina Republiky srbské se vyznačuje klimatickou variantou horských a podhorských pánví. Jižní část Republiky Srbské se vyznačuje jednou variantou jaderského klimatu. Klimatická rozmanitost způsobuje také existenci různých biocenóz, které umožňují, aby zde byly poměrně velké počty druhů rostlin a živočichů.
V Republice srbské je 91 honiteb. Část z nich spravují státní lesy a národní parky. Lovecká sdružení spravují 62 honiteb. Zákon nestanovil minimální rozlohu honitby, takže jejich velikost je od 1688 ha do 91 731 ha. Za doby Josipa Broze Tita byla chovu zvěře věnována velká pozornost a byly zde poměrně dobré stavy zvěře. Nebyly oblasti, kde by se medvěd nevyskytoval, jeleni měli kapitální trofeje a kamzíci byli v hojném počtu na mnoha místech. V průběhu války v Bosně byly stavy zvěře zdecimovány, a to jak vojáky znepřátelených stran, ale snad i vojsky UNPROFOR, jak uvádí místní pamětníci.
V současnosti je situace významně jiná. Po roce 1995 byly odlesněny obrovské plochy. Staré dubové porosty byly vytěženy a dnes, po 25 letech jsou zde pařeziny.  Některé druhy zvěře se dokázaly relativně úspěšně vrátit a znovu obsadit areály, které obývaly před válkou, jiné přežívají jen v malých ohraničených lokalitách (tetřev, tetřívek a kamzík). Myslivecký svaz Republiky srbské vypracoval plán rozvoje myslivosti pro roky 2010 až 2020 s cílem navýšit stavy zvěře a lépe s ní hospodařit.

101_0137.JPG

V období od roku 2002 se zvyšují počty bažantů, mírně vzrostl  stav koroptví a orebic. Zvýšily se však počty dravé zvěře. Počet lišek vzrostl o téměř 30 %, což vyžaduje přijetí rozhodnějších opatření ke snížení počtu tohoto predátora. Je docela logické, že když se zvyšuje množství kořisti, roste počet dravců, ale toto zvýšení by nemělo negativně ovlivňovat stavy drobné zvěře. Počet vlků, přes určité roční výkyvy, zůstává prakticky stejný.
Pokud se jedná o jelení zvěř, dochází také k pozitivnímu vývoji ve stavech, ale počty jelenů jsou zatím tak nízké, že z hlediska lovecké turistiky to není zajímavá zvěř.
Počty medvědů se mírně zvyšují, což lze považovat za velmi pozitivní, protože se jedná také o druh atraktivní pro lov v lovecké turistice.
Kamzičí zvěř je lovci velmi žádaná, ale její počty rostou jen velmi pomalu, a proto je snaha o navýšení počtů a rozšíření kamzíků do jiných vhodných lokalit.
Zvěř, která dobývá prakticky všechny terény a lokality, je zvěř černá, která jediná je v revírech v optimálním stavu.  Divočák patří do skupiny zvířat, která se přizpůsobují relativně rychle novým stanovištím a výrazně rozšiřují stávající areály. Lov černé je pro domácí i zahraniční lovce stále zajímavější.
Aby bylo dosaženo požadovaného počtu zvěře a jejího rozšíření i do nových a původních lokalit, je třeba plánovat, spravovat a racionálně pracovat na všech úrovních. Lov by neměl být cílem, ale prostředkem k dosažení optimálního počtu zvěře v honitbách. Je třeba zdůraznit, že člověk může odlovit pouze přírůstek, čehož bude dosaženo pouze tehdy, pokud se kvalitně a reálně nasčítá zvěř. Neznalost jarních kmenových stavů je často příčinou nadměrného lovu nerespektujícího skutečný přírůstek. Na základě současných údajů lze však říci, že došlo ke zvýšení stavů zvěře o 30 až 40 %, ale počty zvěře stále jsou pod možnou kapacitou honiteb. Velká rezerva je také ve zlepšování úživnosti honiteb a v zimním přikrmování.

P2112445-002.jpg
 
Revír, ve kterém jsme lovili, má výměru 56 000 ha a je v něm 300 myslivců, kteří loví ročně 7 až 8 kamzíků, 7 medvědů, 15 vlků,  3 až 4 tetřevy, divoké kočky do 10 ks, ale hlavně černou zvěř. Minimální je lov na čekané, loví hlavně se psy na naháňkách, prakticky každou sobotu a neděli v lovecké sezóně. Na naháňkách myslivci loví vše, hlavně černou, ale i vlky, srnčí a lišky. Život honiče nebývá dlouhý, příčinou jsou těžká zranění divočáky a hlavně útoky vlků.
Revír leží v hornaté krajině.  Uchvátí vás bílé vápencové skály, krásné horské louky, na kterých se v létě pasou tisíce ovcí, krav a koní. A hluboké strže. Vykácený les, bukové a dubové porosty, po válce po roce 1995 nahradily neprostupné výmladkové plochy.  Převážně buk, dub, líska, jasan.
S loveckými hosty zde loví vlky a medvědy na újedi. V revíru jsou tři újediště, na každém je jako újeď připravena kráva. U každého újediště je pozorovatelna, kvalitně postavená, zateplená. Vybavená postelí a židlí u okénka pro střelce. Čeká se celou noc, v pozorovatelně je vždy lovec a místní průvodce. Střídají se po dvou hodinách, jeden spí a druhý bdí.
Ulovit vlka vyžaduje od lovce trpělivost, vytrvalost, pohotovost a střeleckou připravenost. Ale bez loveckého štěstí to také nejde! V našem případě byl vlk uloven již druhou noc. První noc byli na újedi tři medvědi, a tak ráno z krávy mnoho nezbývalo. Vnitřnosti, kýty, hřbet a část žeber medvědi zlikvidovali. Ráno, při kontrole stop na sněhu nebyli vlci obeznáni.
Druhý večer lovci zasedli do pozorovatelny již v 17.00 hodin. Hned zvečera přišel na újeď mladý medvěd, ale dlouho se na ní nezdržel. V noci přišla silná sněhová bouře, ale i bouřka s blesky. Ta skončila v 03.00 hod. a ve 4.15 hod. ráno se na újedi objevil vlk, kterého lovecký host ulovil.
Při rozednění lovecký průvodce podle stop usoudil, že patrně v průběhu bouřky prošli kolem újedi dva vlci, alfa pár, který však unikl pozornosti vzhledem k povětrnostním podmínkám. 
Ulovený vlk byl asi tříletý samec v dobré kondici. Radost měl lovec i domácí myslivci, se kterými jsme u vína, rakije a dobrého jídla prožili celý den.
 
Srbové byli vždy naši přátelé. Je to hrdý národ. Srbská pohostinnost je příkladná. Pokud se do Republiky srbské vydáte na lov kamzíka, vlka nebo medvěda, zažijete dobrý lov, krásnou přírodu a přátelství horalů. Přátelství, jaké se vidí už jen málokde.
Tak šťastnou cestu a „Lovu zdar“!
Petr ZIEGROSSER
Zpracování dat...