Časopis Myslivost

Bažantnice Luhy

Myslivost 4/2020, str. 30  Martin Mohelský
Jedinečný lov v přírodních podmínkách lužního lesa Je výjimečným a kouzelným skvostem Chlumecka. Pro naše předky a prapředky to bylo posvátné území již od pohanských dob. Kdysi vesnička, či spíše víska, Luhy při bývalém původním soutoku Cidliny a Bystřice je písemně doložena z roku 1320. Žilo v ní 10 až 15 rodin a zanikla v druhé polovině XVI. století, když se obyvatelé kvůli častým záplavám lužního lesa i okolí se přestěhovali do Mlékosrb.

Dnes jsou Luhy spojeny s nádhernou přírodní scenérií lužního lesa a památnými stromy. Podrobně je zachován příběh osmisetletého jilmu vazu, zvaného Morana. Pro lidskou neopatrnost při se posledním zakonzervování dochoval jen jako malý zbytek. Díky životní síle či často zmiňované paměti stromů opět obrostl jako pařezina, u jilmů nic výjimečného.

V Lužském lese rostou tři památné stromy duby letní vyhlášené jako chráněná přírodní památka. Nejstarší dosahuje výšky 28 m a jeho obvod měří 610 cm, stáří se odhaduje na 350 let a nalezneme ho na lesní cestě u odbočky ze silnice Písek – Mlékosrby, po pravé straně ve směru k hájovně.

Druhý chráněný dub, mohutný zdravý strom, stojí vedle lesní cesty u bájemi opředeného rybníčku zvaného Jáneček. Jeho stáří se odhaduje na 200 let a má obvod kmene 480 cm, koruna sahá do výšky 25 m.

Třetí stojí po levé straně lesní cesty, která vede od hájovny k hřebčínu Ostrov.

Za zmínku stojí i památná novogotická výklenková kaplička z roku 1836 na břehu zmíněného jezírka.

Bazantnice-Luhy-14-8-2019-020.JPG

 

Dnes jsou Luhy v majetku rodiny Kinských dal Borgo a spravuje je společnost Kinský dal Borgo, a.s. Samotné lesní porosty patří pod LHC Chlumec nad Cidlinou. Nejen les a památný jilm a duby, ale i bažantnice má dlouholetou tradici i historii hodnou pozornosti.

Zmínky o bažantnici jsou zaznamenány již na vojenských mapách z druhé poloviny XIX. století. Byl to předobraz dnešního umělého odchovu, spíše polodivoký chov s vhodnými úpravami biotopu. Sbírala se zanesená vejce a kuřata se líhnula pod krůtami ve zvláštních budkách s výběhy bez horních sítí. Dospívající bažanti mohli přelétnout do přírody a živit se sami. Lužská bažantnice produkovala asi 1500 kusů ročně, odchovaní bažanti byli údajně výborné chuti a dodáváni především do panské kuchyně.

Později byl chov bažantů změněn a vejce byla dávána pod kvočny, speciální krmivo se pro ně dováželo až z Vídně od firmy Polsterer.

mapa-Google.jpg

 

Původní krajina

 

Bažantnice Luhy je součástí uznané stejnojmenné honitby. Celková výměra je 667 ha, výměra samotné bažantnice 98 ha. Z této rozlohy tvoří 68 ha lesními porosty, 30 ha jsou účelové plochy. Bažantnice se nachází 2 km severně od Chlumce mezi obcemi Písek a Mlékosrby obce a mezi řekami Cidlinou a Bystřicí.

Specifikem a unikátem bažantnice v porovnání s jinými je skutečnost, že je situována do jednoho z posledních zbytků lužních lesů ve východních Čechách. Toto prostředí je velmi atraktivní a lov se tu stává zajímavý, neboť hosté loví v původním, byť už částečně přeměněném lužním lese. Navzdory poklesu hladiny řeky Cidliny v posledních letech je zjara stále ještě část rozlohy bažantnice pravidelně zaplavována, čímž se udržuje původní, přirozený charakter lužního lesa.

Převládají tu dřeviny tvrdého luhu, dominuje jasan se 46 % a dub letní 28 %, olše lepkavá 9 %, topol 8 %, javor klen 2 a jilmy 2 %. Vzhledem k chovu bažantů je v malé míře, asi 5 %, zastoupen také smrk. Ten sice do lužního lesa nepatří, ale do bažantnice ano. Je vhodný jako hřad pro bažanty a do hlav lečí, větve jsou využívány do voliér pro jako kryt, do kterého slepice snáší.

Dřeviny v poslední době ale trpí řadou škůdců a chorob. Smrky jako všude v nižších polohách začínají být napadány kůrovcem a ani zdravotní stav jilmů není ideální, po poslední záplavě začaly od kořenů hnít a padají, část porostů jasanů zase trpí chalarou. Problémům zatím odolávají nedávno založeny porosty jilmů. Unikátem krajinného rázu bažantnice jsou stovky let staré duby, dokreslující identitu historického a přírodního rázu bažantnice.

Keřové a bylinné patro je poměrně pestré, v podrostu převažuje bez černý a krušina. Pro chov bažanta je dobré, že tu je bohatě vyvinuté bylinné patro, ponejvíce bažanka vytrvalá a kopřiva dvoudomá Obě rostliny jsou pro bažanty velmi dobré jako kryt i krmivo a do jeho prostředí patří.

Vzácné a chráněné druhy hmyzu v tomto prostředí hlavně díky dubu představuje roháč a některé druhy tesaříků a kozlíčků, které se vyvíjejí ve starších stromech. Z ptáků je významný ledňáček říční a výr velký, zalétává sem i orel mořský.

V honitbě žije zajíc, i když jeho stavy nejsou vysoké. Letos hodlají majitelé vypustit 20 zajíců za účelem posílení kmenového stavu, kromě toho už bylo vypuštěno 31 koroptví v listopadu 2019. Srnčí zvěř je v jarních kmenových sčítaných stavech v počtu 60 až 70 ks, zajíci kolem 30 kusů. Každý rok se část bažantů dostane mimo bažantnici, což je daň za včasné vypuštění zvěře do přírody. Proto tu velmi dbají a je nutné, aby se zvěř ode dne, kdy se vypustí, pravidelně stláčela zpět do bažantnice. Ale přesto nelze zcela zabránit, aby odcházela do sousedních honiteb.

Velkou výhodou pro chov drobné zvěře je, že pánové Kinští hospodaří na okolních polích přírodě blízkými způsoby, přičemž jsou zde vytvořeny velké plochy biopásů, hlavně s prosem a čekankou.

Honitba Luhy, ve které se nachází bažantnice, je ze všech deseti honiteb v majetku rodiny Kinských dal Borgo pro chov drobné zvěře nejvhodnější, proto sem byla historicky významně zavedena bažantnice. Z pohledu kategorizace lesů je kvůli svému poslání vedena jako les zvláštního určení.

Probíhá tu denní hospodaření, které se společnost úspěšně snaží skloubit s provozem bažantnice a hlavně tak, aby se to nedotýkalo lovecké sezony, ani nenarušovalo provoz, ani její praktický chod. Lesní hospodářství je na majetku rodiny Kinských vždy dobře spojeno s myslivostí.

 

Krajinný typ, nadmořská výška, porosty, políčka, napajedla

 

Nadmořská výška je asi 220 m, terén je tu rovinný, lovy nejsou fyzicky náročné. Oblast svým klimatickým režimem odpovídá nadmořské výšce, teplé a sušší klima je pro chov bažantů vhodné a vyhovuje jejich přirozeným nárokům.

Historicky je tu vybudovaná síť náhonů a příkopů, kudy protéká voda z říčky Bystřice, ale poslední suché roky znamenají částečné omezení vodního režimu. V létě je voda rozvážena do plastových nádob a napajedel umístěných u zásypů.

Políčka mají rozlohu asi 8 ha a jsou osévána vlastními prostředky i dodavatelsky, většinou pšenicí, kukuřicí, prosem a krmnou kapustou. Dobře se osvědčily topinambury, které na jaře postačí přeorat a zavláčet.

Políčko s vojtěškou slouží k přikrmování mladých bažantů a na seno pro jiné honitby. Podle tradičního hospodářského modelu z dřívějších období jsou všechny porosty zvěři stále přístupné.

 

O chovu bažantů s Miloslavem Šafaříkem

 

Zvěř si odchováváme sami. Říkáme, že chováme bažanta obecného, byť jsme si vědomi „zamotané“ genetiky. Máme svoje chovné kmenové hejno, 1000 slepic a 120 kohoutů v poměru 1:8. Slepice do chovného hejna vybíráme ze svých kuřat a dbáme na jejich kvalitu. Kohouty nakupujeme, abychom zabránili příbuzenské plemenitbě. V současné době plně využíváme kapacitu odchoven. Dříve se naskladňovala jen jedna skupina kuřat, teď by to mělo být dvakrát.

Ideální časový harmonogram je následující. Počátek snášky je u nás konec března, lihnutí koncem dubna, snáška trvá do poloviny června. Odchovna se naskladní koncem dubna po vylíhnutí první skupiny, kuřata tam budou do osmi týdnů věku, pak se přesunou do vypouštěcích zařízení, kde zůstávají zhruba do 12 týdne. Odchovna se vyčistí, vydesinfikuje a ihned se koncem června znova zastaví. Zatímco druhá kuřata v odchovně dorůstají, první se už vypouští do volnosti.

Po ukončené snůšce, většinou v polovině června, bažanty z chovného hejna prodáme. Chceme předcházet nemocem a parazitózám, proto je nepouštíme k vypuštěným kuřatům. Každoročně vypouštíme za účelem lovu asi 16 000 bažantů. Za ekonomickou mez líhnivosti považujeme 65 až 70 %, slovitelnost se pohybuje od 50 do 65 %.

Součástí chovu bažantů v naší bažantnici je i každoroční prodej jednodenních kuřat, podle poptávky do 5000 kusů, část můžeme vyexpedovat i do tří týdnů věku. Podle zájmu prodáváme i násadová vejce a za sníženou cenu obvykle nabízíme kolem 1000 ks dospělé zvěře z chovného hejna.

Bažanty krmíme podle obvyklé a osvědčené zavedené metodiky kvalitními kompletními směsmi s podílem živočišné bílkoviny.

Pro úspěch chovu je podstatné, že vylíhnutí bažantíci přicházejí do čistého a temperovaného prostředí, od prvního dne začínáme krmit startéry a podle věku postupně přecházíme na jednotlivé druhy směsí adekvátní věku odchovávaných bažantů.

Chovné slepice jsou v době snášky také krmeny speciální kompletní směsí za účelem dosažení maximální kvality násadových vajec. Jako doplňky se krmí pšenice a kukuřice, od poloviny léta a celou zimu přidáváme krmnou řepu, která zlepšuje bilanci tekutin a je dobrým dietetikem. S postupem vegetace se přikrmuje zelená vojtěška a kopřivy.

Příkrmy jsou nejen přirozeným zpestřením potravy, ale také se jimi bažanti zabaví, a to je kromě vyrovnané výživy a dostatečného prostoru významná a účinná prevence proti kanibalismu.

Kvalitní výživa je velmi důležitá pro létavost, délku klínů a celkový habitus i kondici zvěře a zásadně ovlivňuje zájem lovců a v konečném pohledu i kulinářskou hodnotu.

 

Ostruhárny a výběhy

 

Prostředí pro chovné hejno je tvořeno voliérou o rozloze 1 ha, která je přeplocena na dvě stejně velké části a zde probíhá vše od toku až po sběr vajec. Vždy se daří ve výběhu udržet po celý rok trávník, což svědčí o skutečně pohodových podmínkách pro chovanou zvěř.

Kromě bažanta obecného je v bažantnici chováno pět chovných kmenů bažanta královského. I tento druh je nabízen jako jednodenní kuřata, v malé míře je možno vyhovět i prodejem starších bažantíků. Bažant královský je vypouštěn ve stejném věku a stejným způsobem jako ostatní bažantí zvěř. Lze jej lovit na společných honech, stejně tak i na individuálním lovu. V chovu je i jeden kmen perliček a v plánu je dovézt orebici horskou.

 

Vypouštění

 

První část odchovu ve věku 8 týdnů se převeze do čtyř vypouštěcích zařízení (folníků). V každé leči je umístěn jeden. Ve věku 12 týdnů, v první polovině srpna, je tato zvěř vypuštěna do honitby. Druhá část se ve věku osmi týdnů opět převeze do uvolněných foliovníků a je ve věku 12 týdnů také vypuštěna.

 

Zdravotní stav

 

Je dbáno na přísné dodržování zoohygieny, dezinfekční rohože a převlékání personálu je nutnost a samozřejmost. Odchov bažantů je pod stálým a spolehlivým veterinárním dozorem, problémy se okamžitě řeší. Významné jsou chovatelské i praktické zkušenosti personálu, který dokáže správně a včas reagovat.

Jako všude tu jsou nežádoucí predátoři – kuny lesní a skalní, objevují se lišky a k jejich omezení je hustá síť kazatelen. Kromě toho způsobují škody i nutrie obývající vodní toky. Naučily se konzumovat pšenici ze zásypů a silně stresují mladé bažanty. Vloni se v honitbě ulovilo 121 nutrií.

rzbzzbz.jpg

 

Lov a způsob lovu

 

Carlo Kinský: Zásadně si zakládáme na etice lovu bažantů, kteří se po vypuštění sžili s volným prostředím, s trochou nadsázky říkáme, že zdivočeli. Vždy sem jezdili i jezdí naši stálí i noví klienti, kteří chtějí vidět, že bažanti jsou už v létě vypuštěni – jinak by u nás lovit nechtěli.

Protože máme svoji zvěř, můžeme ji vypouštět ve věku 12 týdnů i za cenu určitých ztrát a nižší slovitelnosti. Je to ale významné pro kvalitu lovu a naši dobrou pověst. Zvěř se přizpůsobí volnému životu, její projevy jsou přirozené, je dobře vyvinutá a poskytuje hodnotný lovecký zážitek. Vyhláška o bažantnicích nařizuje, aby bažanti byli třicet dní před lovem vypuštěni, ale ne všude se to tak praktikuje. My jsme ale zásadní odpůrci „bednových honů.“

Roční lov se u nás pohybuje mezi 6000 až 10 000 kusy a průměrně pořádáme za sezonu asi 15 honů.

 

Ing. Herčík: Loví se ve čtyřech až pěti lečích, přičemž hlavy lečí jsou upraveny tak, aby to bylo vhodné pro lov, který praktikujeme. V jednotlivých hlavách převažují smrky, případně keře, které jsou do hlav v jednotlivých lečích nejvhodnější, podle potřeby je seřezáváme a udržujeme v optimální výšce.

Bažantnice je vybudována do kruhu, všechny čtyři leče na sebe navazují, takže zvěř, která se v počáteční leči neuloví a spontánně přelétne, se loví v lečích dalších. Lov tedy probíhá formou čtyř až pěti lečí, přičemž není díky rovinné konfiguraci terénu fyzicky náročný. To ocení hlavně starší střelci.

Loví-li se všechny čtyři leče, na výřadu obvykle požadujeme minimálně 150 až 200 bažantů, průměrný výřad bývá ale 400 až 500 kusů a historický rekord výřadu je 1610 kusů v roce 2012.

Pro klasický lov je v každé leči umístěno 15 až 20 střeleckých stanovišť a střelci podle svých požadavků mohou celý lov strávit na „představené“ nebo mohou jít i do leče. Střelecké skupiny mohou u nás lovit v počtu od čtyř do třiceti střelců.

Okrajově nabízíme i lov klasickou plouženou lečí, kdy je zvěř lovena v několika lečích mimo bažantnici, na přilehlých biopásech a náhonech, tedy tradiční lov v přírodních podmínkách pro menší skupinu střelců.

Děláme také mix hony, když se nedá dohromady skupina střelců, tak je lovecká skupina složena z jednotlivých lovců, přičemž každý střelec si platí pouze ty kusy zvěře, které sám uloví. K tomu každému střelci slouží doprovod, který střelenou zvěř počítá.

Jsme si vědomi, že pro spokojenost loveckých hostů je důležité dostat zvěř do výšky, proto dbáme, aby za střelci byl vysoký porost, nad který se bažant musí dostat.

Máme tradičně zajištěny honce a co je podstatnější, na každém honu musí být trubači, kteří dodají našim zvykům i tradicím patřičnou noblesu, na které si velmi zakládáme.

Jezdí k nám pravidelně domácí čeští lovci, ale každý rok tu máme řadu hostů z blízké i vzdálené ciziny. Obvyklými zahraničními hosty jsou lovci z Itálie, Polska, Rakouska. Každoročně míváme také hosty ze vzdálených zemí. Loni tu lovil druhý nejvlivnější indický politik v doprovodu ochranky, navštěvují nás také Pákistánci, Libanonci, lovci z USA či z Ruska, prostě ze všech světadílů.

Kromě loveckých zážitků se o hosty staráme skutečně komplexně. Umíme vyřídit veškeré doklady potřebné k lovu v ČR, poskytnout zbraně i střelivo, o které si řeknou. Jsme si vědomi, že k uctění a spokojenosti hosta nestačí jen naplněný lovecký zážitek, ale splnění dalších přání, související s jejich pobytem u nás.

Naší snahou je nabídnout občerstvení nebo celé stravování podle přání našich hostů. Pokud tu máme klientelu s tak specifickými nároky, jako třeba Pákistánce, můžeme zajistit profesionálního kuchaře s potřebnými znalostmi a kulinářskými zkušenostmi a poskytnout stravování, jaké si budou přát. Tedy jak exotickou, tak špičkovou domácí kuchyni s naší jedinečnou specialitou – daňčí svíčkovou. Velmi si zakládáme na domácí kuchyni a pokud si to hosté přejí, formou cateringové službu to mohou být svačiny s českými zabíjačkovými specialitami.

Poslední leče probíhají na stylově zařízené chatě přímo v areálu bažantnice

Ubytování mohou naši hosté mít přímo v areálu bažantnice, nebo v hotelu Obora vzdáleném asi 12 km, který leží v srdci obory Kněžičky. I tam můžeme poskytnout veškerý servis. Pro prominentního indického hosta jsme ale třeba zajišťovali luxusní hotel Mandarin v Praze. S ubytováním hostů souvisí organizace dopravy, auty nebo autobusy. Hosté si někdy přejí přes den lovit a večer pobýt v Praze, zájem bývá i o lázně Poděbrady.

Ceny za lovy jsou obvyklé a porovnatelné, jsme bažantnice střední velikosti a typu. Zájemci mohou získat přehled i na našich webových stránkách www.kinskydalborgo.cz

 

Bažantnice Luhy má bohatou historii a tradici. Navrácení majetku rodině Kinských bylo podnětem k uchopení, rozvinutí i přizpůsobení současné době. Vývoj společnosti přináší nejen změny pohledů na myslivost, ale i nároků na její praxi i požadavky hostů. Prostředí bažantnice Luhy má pro chov zvěře i lov vynikající potenciál, a to je pro majitele spolu s kolektivem zaměstnanců nejen výhoda, ale také výzva a závazek.

 

Ing. Martin MOHELSKÝ

Zpracování dat...