Časopis Myslivost

Abrahámoviny Zlaté srnčí trofeje

Myslivost 6/2020, str. 112  Svatava Holubová
Zlatá srnčí trofej letos dozrála do Abrahámovin, ale tak nějak jinak, rozpačitě, než jsme si představovali. Ještě počátkem roku nás ani ve snu nenapadlo, že se veškeré dění v naší zemi obrátí naruby a že budeme postaveni před otázku, jak důstojně zorganizovat ten letošní 50. ročník od vzniku ZST.

ZST-logo.jpgNikdo z nás nemá věšteckou křišťálovou kouli, aby dokázal v této nepřehledné, chaotické době odhadnout, jak se situace v souvislosti s šířením koronaviru bude nadále vyvíjet. A o to těžší je učinit optimální rozhodnutí. Zda konat okresní kola a národní finále ZST za velmi nestandardních podmínek, kdy jak vedoucí kroužků, tak i rodiče dětí mají obavy poslat své děti v této nejisté době do většího kolektivu, či si říci, že tato událost si zasluhuje mnohem víc, než si odškrtnout – splněno a přesunout ji na příští rok, kdy snad už bude jasnější, jak tuto novou situaci uchopit. Ani jedna varianta není uspokojivá, ale princip předběžné opatrnosti velí zvolit racionální přístup – tedy nekonat pod tlakem okolností, tento ročník ZST vynechat a napřít síly na rok 2021 a důstojně připravit její 50. ročník, neboť „Ona“ si to zaslouží.

Jistě, na sekretariátu ČMMJ padlo rozhodnutí uspořádat letní myslivecký tábor pod známým názvem. Ale už jen to, že se sloučily obě kategorie, omezil počet účastníků a ani v době psaní tohoto příspěvku nejsou jasné detaily průběhu, není vzhledem k tradici a úctě všech, kteří prošli historií této soutěže asi moc vhodné považovat letošní tábor za onen oslavný jubilejní ročník. Připravme raději důstojnou oslavu a hlavně průběh tábora v plné šíři a za účasti všech hostů na další rok a věřme, že bude v té době příroda a podpora více přívětivější. Ale pojďme se ohlédnout i tak do úctyhodné historie.

 

Ještě teď si živě vybavuji, jak se nám před deseti lety při příležitosti čtyřiceti let trvání soutěže podařilo přivést na Křivoklát nestory ZST Ludmilu Bittmanovou a Doc. MUDr. Jiřího Sedláčka CSc.., bohužel, toto setkání s nimi již nezopakujeme… Bylo příjemné společně zavzpomínat na vše, co nám ZST přinesla do života, jak nás ovlivnila, obohatila a mnohé i profesně nasměrovala. My, co také již něco pamatujeme, jsme s úctou vzhlíželi právě k výše jmenovaným, a přitom nás hřálo u srdce, že ti věkově mladší, kteří převzali otěže ZST po nás, se nezpronevěřili myšlence, kterou jsme spoluvytvářeli a která z této soutěže udělala něco ojedinělého a svým způsobem v ČR výjimečného.

 

V roce 1970 byla mezi všemi tehdejšími zájmovými svazy - včelařů, rybářů, zahrádkářů, chovatelů a tehdy i Českým mysliveckým svazem (ČMS) a Ústřední domem pionýrů a mládeže Julia Fučíka v Praze (ÚDPM JF) podepsána dohoda o spolupráci vzdělávání mládeže v přírodovědné oblasti. Cílem spolupráce bylo navázat na práci dětí v Kroužcích mladých přátel přírody a myslivosti, což byl původní název mysliveckých kroužků, který byl posléze pozměně na Kroužky mladých přátel myslivosti a ochrany přírody.

Kroužky u nás aktivně pracovaly již po roce 1960 a první „metodická pomůcka“ byla vydána počátkem 60. let minulého století Antonínem Špindlerem, ředitelem obecné školy a dlouholetým myslivcem v Těchoníně v okresu Ústí nad Orlicí.

První ústřední jednodenní soustředění pro děti z kroužků, které byly aktivní nejen v myslivosti, ale i v rybářství, chovatelství, včelařství a zahrádkářství, koordinoval v roce 1971 ÚDPM JF. Vlastní akce proběhla v Domě pionýrů a mládeže v pražské Grébovce.

Dr-Porsek-prvopocaky-Krouzku-mladych-pratel-ochrany-prirody-a-myslivosti.jpg

Zde byla pro všechny soutěžící uspořádána přírodovědná soutěž, při níž byly posuzovány znalosti ze všech výše zmiňovaných zájmových oborů. Od této doby se datuje vznik myslivecké dětské soutěže, která jako jediná s postupnými úpravami probíhala kontinuálně i po roce 1990, kdy ostatní svazy od podobných aktivit částečně upustily.

Velkou zásluhu na propagaci práce s dětmi v oblasti myslivosti měli vedoucí tehdejšího politicko-výchovného oddělení Českého mysliveckého svazu Jan Lima a jeho kolegyně Lidka Bitmanová. Ti ve spolupráci s PhDr. et Mgr. Jaroslavem Proškem Ph.D., který pracoval v té době v oddělení přírodních věd ÚDPM JF a dále Doc. MUDr. Jiřím Sedláčkem, CSc. z Lékařské fakulty Královéhradecké univerzity v Hradci Králové začali připravovat další, tentokrát již vícedenní „Národní soustředění mladých přátel myslivosti a ochrany přírody“.

Uskutečnilo se v roce 1972 ve škole v Podťatém ve Velkých Karlovicích, kde pánové Jaroslav Prošek jako hlavní vedoucí a Jiří Sedláček v roli zásobovače a odborného garanta zajistili dětem skvělé myslivecké zázemí a vyžití.

Hovezi-1975-2.jpg

Hovezi-1975-6.jpg

Bylo také nutno zajistit oddílové vedoucí, kteří by dokázali účastníky soustředění zaujmout. Velký důraz při jejich výběru byl kladen na odbornost, a proto byli osloveni studenti 3. a 4. ročníků Lesnické fakulty v Brně, což se osvědčilo. Bohužel v průběhu let se několikrát stalo, že podmínka odbornosti v personálním obsazení vedoucími národního finále nebyla
stoprocentně dodržena.

Na základě toho vzešlo doporučení Kulturně-propagační komise při ČMMJ, aby vedoucí v NF ZST splňovali požadavky na odbornost, aby to byli studenti či absolventi středních nebo vysokých lesnických škol, případně ti, kteří složili zkoušku z myslivosti.

Při 4. ročníku došlo ke změně, kdy účastníci „Národního soustředění mladých přátel myslivosti a ochrany přírody“ v roce 1974 již vzešli z vítězů okresních kol soutěže O zlatou srnčí trofej. Děti byly rozděleny na kategorii mladších chlapců (3. až 5. třída), kategorii starších chlapců (6. až 9. třída) a kategorii dívek. Soutěž se uskutečnila opět na Vsetínsku tentokrát v Základní devítileté škole Hovězí.

V roce 1975 se národní finále soutěže O zlatou srnčí trofej uskutečnilo opět v Hovězím. Akce se zúčastnila i mladší děvčata, a tak byla přidána kategorie mladších dívek.

 

Rok 1977 přinesl velkou změnu v konání národního finále. Z okresních mysliveckých svazů byl tak velký zájem o účast jejich soutěžících, že bylo nutné vytvořit dvě čtrnáctidenní soustředění, jedno v kategorii A – mladších dětí a následně poté v kategorii B starších.

Od tohoto roku bylo také rozhodnuto, že bude nejvhodnější umísťovat soustředění do středních odborných učilišť lesnických (SOUL). Los padl na SOUL Kněžičky, které bylo umístěno v daňčí oboře. Zde v nádherném prostředí s ideálními možnostmi pro pozorování zvěře prožily děti krásných 14 dnů. Mladší děti vedl již výše zmíněný Jaroslav Prošek, starší děti pak Ing. Alexandr Rabiňák, který byl jedním z prvních oddílových vedoucích vzešlých původně z řad studentů, kteří již vysokou lesnickou školu dokončili, ale na trofej jezdili i nadále v době svých dovolených, čímž se úroveň soutěže neustále zvyšovala.

Dalším z původních studentů, který se významně zapsal do historie ZST, byl Ing. Jaroslav Vaníček. Ten nastoupil do rozjetého vlaku v roce 1978, kdy byla ZST opět v Kněžičkách. Posléze jako hlavní vedoucí mladších a od roku 1988 společně se svojí ženou Mgr. Jarmilou Vaníčkovou vnesli nové, velmi zásadní prvky do pořádání národního finále, které se drobnými obměnami praktikují v programu až dodnes. Je třeba konstatovat, že manželé Vaníčkovi měli od té doby zásadní podíl a vliv na utváření podoby soutěže samotné i průběh národního finále, jejich zásluhou se úroveň stále zvyšovala.

 Knezicky-88.jpg

Je třeba zmínit, že v roce 1983 právě na základě úspěšných ročníků a průběhu okresních a celostátních kol ZST obdržel tehdejší Český myslivecký svaz od Mezinárodní organizace pro lov a ochranu přírody (CIC) Kulturní cenu za nejlépe propracovaný systém práce s mládeží.

DSCN1790.JPG 

Přes menší či větší organizační změny v období sametové revoluce a v souvislosti se změnami na ústředí naší myslivecké organizace si udrželo národní finále soutěže ZST dva turnusy až do roku 1994, poté ale začal upadat zájem okresních mysliveckých spolků (OMS) o dění kolem soutěže a mládeže vůbec.

Proto původní stanovené propozice, umožňující účast v národním finále ZST pouze vítězům okresních kol, vzaly za své. Bohužel od roku 1990 bychom mohli jmenovat okresní myslivecké spolky, které se vůbec ZST neúčastní, nepořádají ani okresní kola. Bohužel v té době se také radikálně snížil počet aktivních a pravidelně pracujících mysliveckých kroužků.

A proto byl dán větší prostor těm okresním spolkům, kde je o práci s mysliveckou mládeží v kroužcích větší zájem. Prostor byl dán ale i zájemcům z řad těch, kteří se s myslivostí seznámili ve svých rodinách, nejsou členy kroužku a o národním kole ZST se dovídají například z časopisu Myslivost či z webových stránek ČMMJ. Ti se zpočátku účastnili mysliveckého tábora, který probíhal původně paralelně vedle národního finále ZST, posléze se stal jeho součástí s tím, že „trofejáci“ a „táborníci“ byli hodnoceni zvlášť. Po zjištění, že úroveň znalostí je porovnatelná, se od dělení hodnocení upustilo.

V roce 2004, kdy se zvedly počty dětí, se bylo možno navrátit k optimální verzi organizace tábora – tedy dva samostatné běhy pro každou věkovou kategorii zvlášť. Postupně jsme se vrátili i k původní podmínce, že účast v národním finále ZST bude podmíněna úspěšným umístěním v kolech okresních.

 

Veškeré dění kolem práce s mládeží, kam řadíme nejen Zlatou srnčí trofej, ale i činnost Kroužků mladých přátel myslivosti a ochrany přírody, či celostátní výtvarnou soutěž „Mé toulky za zvěří“, spadalo vždy jak v rámci OMS, tak i v rámci ČMMJ do kompetencí kulturně-propagačních komisí. Komise, jako poradní orgán myslivecké rady, složený z odborníků z myslivecké praxe v dané oblasti, řeší v okresním i celostátním měřítku společně s Kulturně-propagačním oddělením ČMMJ kromě jiného i koncepci práce s mládeží.

Tento poradní orgán participuje na přípravě a realizaci NF ZST, a to jak při výběru personálního obsazení vedoucích, tak i na odborné náplni i vlastní organizaci a dohlíží na vlastní průběh soutěže jako záštita a garant odborné úrovně hodné celostátního finále této soutěže.

Málokterá podobná dětská soutěž se může pochlubit tak dlouhou nepřetržitou historií a zvláště v současné době nabývá na významu důraz na práci s mládeží, na osvětu mezi nejmladšími. Je třeba s potěšením kvitovat, že se na mnoha místech aktivity a práce s mládeží znova obnovují, velmi přínosným krokem je i nový projekt redakce časopisu Myslivost s názvem Malý Adept Myslivosti, který vhodně doplňuje a rozvíjí myšlenky ZST.

Přede všemi, kteří léta pečovali a rozvíjeli ZST ale stojí v souvislosti s jubilejním ročníkem a snad v příštím roce proběhnuvší oslavou úkol se zamyslet, jak dále aktivity k mládeži rozvíjet, jak ještě lépe a účelněji propojit veškeré aktivity a přidat nové nápady a impulsy. Pokud neoslovíme ještě více a intenzivněji mladou generaci, pokud nenajdeme nové pohledy a přístupy, jak s mladými pracovat, bude členská základna stárnout, nebudeme mít následovníky. Nezpronevěřme se proto padesátileté historii, naopak na jejích základech budujme dále a přejme ZST další úspěšné desítky let.

 

Závěrem chci dodat, že jsem ráda, že jsem se mohla této akce zúčastnit jak v roli soutěžícího, tak i jako vedoucí. Podobně jako spoustu ostatních „trofejáků“ mě účast v ZST ovlivnila při volbě povolání a dala mi spoustu přátel na celý život.

 

Myslím, že nezbývá než si popřát ještě hodně dalších let se Zlatou srnčí trofejí.

Ing. Svatava HOLUBOVÁ

2015-setkani.jpg

 

 

Zpracování dat...