Časopis Myslivost

 
O nepůvodních invazních druzích jsme na stránkách časopisu Myslivost informovali již několikrát, naposledy v předminulém čísle, v souvislosti s novým nařízením EU zavádějícím jejich „černý seznam“. Děkujeme všem 1083 respondentům naší ankety nepůvodních druhů, jejíž zajímavé výsledky přinášíme níže.
Ministerstvo životního prostředí připravuje do konce roku 2016 implementaci - novelu Zákona o ochraně přírody, která má obsahovat šestkrát více druhů nad rámec nařízení EU. Připravované české „seznamy smrti“ zahrnují nejen opravdu škodlivé druhy, ale i významné druhy zvěře, stromů a ryb.
Proto ČMMJ pozvala ke společnému kulatému stolu „Invazní nepůvodní druhy živočichů a rostlin v legislativě EU a ČR“ zástupce hospodářů v krajině z řad rybářů, lesníků, včelařů, zemědělců, zahrádkářů, a dále odborníky z univerzit a Ministerstva zemědělství. Na následnou tiskovou konferenci jsme přizvali odborná i celostátní média, abychom Ministerstvu životního prostředí i veřejnosti dali společným hlasem jasně najevo: tato kontroverzní legislativa nemá vznikat bez celospolečenské a široké odborné diskuze, a už vůbec ne bez účasti nás - tedy těch, kterých se to nejvíce týká, a kteří v praxi regulaci nepůvodních druhů již dávno vykonávají a budou vykonávat.
 
Anketa k legislativě nepůvodních (invazních) druhů ukázala zajímavé a důležité výsledky
 
Celkem se ankety účastnilo 1083 respondentů, z nichž 607 odpovědělo online pomocí webové aplikace na internetu, a 476 zaslalo své odpovědi písemně poštou prostřednictvím tištěné ankety. Nejdříve se budeme věnovat výsledkům internetových odpovědí:
Hospodaření s muflonem podporuje nebo je pro jeho toleranci 85 % respondentů, 13 % by jej legislativně tolerovalo, ale omezilo hospodaření v problematických oblastech. Nikdo z respondentů není pro legislativní zákaz a úplné vymýcení.
Kamzíka by podporovalo v chovu 59 % respondentů, 33 % by ho tolerovalo a zachovalo v současných areálech rozšíření a pouze 2 % ho nejsou ochotny tolerovat. Velice podobná je situace u výrazně vzácnějšího druhu, kdy kozu bezoárovou by podporovalo a zachovalo 76 % účastníků ankety.
Podle očekávání poměrně rozdílné názory panují v oblasti chovu siky. Pouze 20 % by jelena siku dále podporovalo v jeho chovu, 22 % by jelena siku tolerovalo a zachovalo současné hospodaření, nicméně 41 % by siku tolerovalo pouze částečně, a v problematických oblastech by omezilo hospodaření. 10 % by siku netolerovalo a umožnilo hospodaření jen na výjimku a 8 % by podpořilo jeho úplné vymýcení.
Jasná situace panuje u nepůvodních druhů predátorů. Z výsledků vyplývá, že většina myslivců považuje tyto predátory za invazní: 72 % respondentů by psíka mývalovitého, norka amerického a mývala severního úplně zakázalo, nebo by v žádném případě netolerovalo jeho přítomnost.
Anketa se s výhledem na budoucnost dotazovala i na nepůvodní zvěř, kterou (zatím) ani MŽP nenavrhuje na invazní seznamy (daněk skvrnitý, jelenec běloocasý, bažant obecný, králík divoký, krocan divoký, perlička obecná).
U těchto druhů je patrná vysoká tolerance odpovědí, kdy by většina tyto druhy nijak zásadně neomezovala. Například u daňka je 90 % respondentů pro podporu nebo tolerování a zachování současných chovů, 13 % je ochotno daňka tolerovat, nicméně v problematických oblastech omezit jeho chov. Vzácnější druh spárkaté zvěře - jelence běloocasého by podporovalo a zachovalo 69 % účastníků ankety.


Velké překvapení z velkého průniku loveckých oborů: polovina myslivců uvádí, že jsou zároveň i rybáři
 
Vyhodnocení internetové ankety ze sociologického hlediska ukazuje, že myslivosti se věnuje 83 % respondentů, z toho 34 % velmi aktivně, 38 % aktivně, 6 % občasně a 5 % respondentů se sice považuje za myslivce, ale myslivost už neprovozuje. Celkově respondenti z řad myslivců sami hodnotí svoji aktivitu v průměru známkou 2,3, lesníci známkou 3,8 a rybáři známkou 3,5.
Je logické, že respondenti z řad rybářů a lesníků se hodnotí horší průměrnou známkou, protože čtenáři časopisu Myslivost jsou primárně myslivci a méně už rybáři nebo lesníky. Je pravděpodobné, že pokud by podobnou anketu uveřejnil časopis Rybářství, čtenáři-respondenti by uváděli větší aktivitu spojenou s lepší průměrnou známkou jako rybáři než jako myslivci nebo lesníci.
Celkem 45 % respondentů uvádí, že jsou lesníci a 61 % rybáři. Velkým překvapením je obrovský překryv oborů: 40 % respondentů jsou zároveň myslivci i lesníci, a dokonce 52 % respondentů uvádí, že jsou zároveň myslivci i rybáři. Anketa ukazuje pravděpodobně větší průnik těchto příbuzných oborů, než tomu bude ve skutečnosti, ale to lze vysvětlit tím, že když má někdo dva příbuzné koníčky či profesi, tak má větší přehled o nepůvodních druzích, a taky bude dvojnásobně zasažen novou legislativou, takže má větší motivaci k zaslání odpovědi.
 
Tištěná korespondenční anketa ukázala podobné výsledky jako internetová
Tištěná anketa, která byla součástí článku časopisu Myslivost 9/2016, obsahovala podrobnější údaje, a navíc má ze své podstaty větší vypovídací schopnost, protože odbourává „spam“ a zahrnuje třeba i respondenty, kteří nepoužívají internet.
V tištěné anketě 97 % respondentů uvedlo, že jsou myslivci. Na otázku, zda-li jsou lesníci nebo rybáři, odpovědělo ano 38 %, resp. 54 % z nich. Aktivních myslivců je pak 94 %, myslivost provozuje naopak pouze příležitostně 6 %. Výsledky jsou velice podobné, jako v internetové anketě:
Více než 90 % respondentů by podporovalo muflona, kamzíka a daňka nebo tolerovalo současné hospodaření.
Siku podporuje poměrně velká část respondentů, a to 62 %.
Naopak, u norka, psíka mývalovitého, mývala a nutrie by většina respondentů (asi 90 %) výrazně omezila jejich výskyt nebo podpořila jejich úplně vymýcení.
K ondatře jsou respondenti shovívavější, většina (72 %) by ji podporovala nebo zachovala.
Zároveň králíka divokého, bažanta obecného, perličku obecnou a krocena divokého nepovažují respondenti za problematické druhy, jejichž obhospodařování by se mělo významně změnit.
 
Dvacet vylosovaných si zasloužilo odměnu
Blahopřejeme 10 výhercům vylosovaným z došlých tištěných anketních lístků, kteří v nejbližší době obdrží knižní ceny a upomínkové předměty od Českomoravské myslivecké jednoty a redakce časopisu Myslivost: M.G. z Kolína, P.V. z Kroměříže, Z.K. z Příbrami, V.M. z Českých Budějovic, J.F. ze Šumperku, V.M. z Rakovníku, M.K. ze Strakonic, Z.K. z Mělníku, Z.P. z Rychnova a M.Z. z Ústí nad Orlicí. Dalších 10 výherců bylo vybráno z řad respondentů internetové ankety, kteří budou kontaktováni přes jejich e-mailové adresy.
Všem myslivcům rybářům, lesníkům i laickým respondentům velmi děkujeme za to, že věnovali svůj čas vyplnění a odeslání ankety. Je příjemným zjištěním, že respondenti byli disciplinovaní, že jsme nezaznamenali žádný spam, a hlavně že internetová anketa vykazuje podobné výsledky jako tištěná. Tímto jsme získali větší důvěru v to, že případné budoucí ankety je možné dělat dostatečně přesně i pohodlnou online internetovou formou.
 
Kulatý stůl „Invazní nepůvodní druhy živočichů a rostlin v legislativě EU a ČR“
 
Již dříve jsme věděli, že máme společné zájmy s dalšími příbuznými obory. Navíc, anketa potvrdila, že i přímo značná část členské základny se věnuje více příbuzným oborům či koníčkům zároveň. Napadla nás tedy myšlenka, že pod praporem, resp. v sídle ČMMJ na Lešanské v Praze uspořádáme společné jednání „hospodářů v krajině“ za účasti reprezentantů nejvýznamnějších organizací sdružující členy z řad myslivců, rybářů, lesníků, včelařů, zemědělců, zahrádkářů. Kulatý stůl je naplánován na 25. října 2016, což je po redakční uzávěrce tohoto článku, takže o jeho výsledku budeme informovat příště. Každopádně na program jednání jsme kromě jiného zařadili:
Nařízení EU č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů a nové prováděcí nařízení EU 2016/1141, kterým se přijímá seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii.
Budoucí implementace do národní legislativy připravovaná Ministerstvem životního prostředí
Výsledky ankety ČMMJ k legislativě nepůvodních invazních druhů živočichů a rostlin významných v myslivosti, lesnictví a rybářství
Diskuse k tématu a stanovení společného budoucího postupu
 
Co nám spojenectví „hospodářů v krajině“ přinese?
 
Předpokládáme, že výstupem jednání u kulatého stolu bude vyjasnění vzájemných stanovisek myslivců, rybářů, lesníků, včelařů, zemědělců, zahrádkářů, a naléhavá společná výzva těchto hospodářů v krajině Ministerstvu životního prostředí, aby s námi začalo neprodleně jednat a zahrnulo nás do přípravy legislativy.
Dalším konstruktivním prvkem z naší strany by měla být rámcová dohoda o dokumentu, který bychom vypracovali, a který můžeme nazvat „Kodex hospodářů v krajině pro invazní nepůvodní druhy“. Ze světa totiž víme, že se nemusí vše hned řešit tvrdými (a často neúčinnými nebo drahými) administrativními státními opatřeními a drakonickými zákony, ale že je často ve prospěch ochrany přírody efektivnější a mnohem levnější zainteresovat dotyčné komunity, které se dobrovolně v příslušném kodexu zaváží dodržovat určitá pravidla, konkrétně např. úmyslně nevypouštět nebo nevysévat nejškodlivější invazní druhy nebo na základě znalostí místních podmínek, které nikdo jiný nemá, spolupracovat na monitoringu a regulaci nepůvodních druhů apod.
Takové dobrovolné kodexy už existují, například Evropský kodex zoologických zahrad a akvárií pro nepůvodní invazní druhy. Vlastní kodex mají téměř hotový i evropští myslivci prostřednictvím Federace organizací pro myslivost a ochranu přírody v EU (FACE), a kodex má třeba i Mezinárodní asociace pro sokolnictví IAF. Když to funguje jinde, může to fungovat i u nás.
Kodex je vlastně určitý komunitní „soft law“ tedy „měkký zákon“. Když to přirovnáme v menším měřítku, je to něco, jako když existuje obecně závazný Zákon o myslivosti, a pak si myslivecké spolky/sdružení ještě navrhují vlastní vnitřní pravidla (u myslivců konkrétně Myslivecký řád),  která sice nemají sílu zákona, ale místní komunita myslivců na ně dbá, a sama si je hlídá, a nepotřebuje k tomu žádné centrální nařizování a dozor státní správy.
 
Co s tím dále?
 
Věřte, že váš názor vyslovený v anketě, nám velmi pomůže v dalších jednáních, která budou zřejmě velmi tvrdá, protože s legislativou invazních druhů se pojí nejen velká úřední pravomoc, ale zároveň lze očekávat i velký tlak a zájem komerčních firem či různých „neziskových“ ekologických organizací o dotační tituly na regulaci a monitoring nepůvodních druhů. Podrobněji budeme o výsledcích ankety referovat ještě v dalších číslech na stránkách časopisu Myslivost včetně výsledků nepůvodních stromů a ryb.
Stejně tak budeme průběžně informovat o aktuální situaci ohledně implementace Evropské směrnice o invazních druzích do české legislativy. Organizujeme poprvé v historii platformu s více než půlmilionem myslivců, rybářů, lesníků, včelařů, zemědělců, zahrádkářů a dalších. Když budeme táhnout za jeden provaz, to už je síla, kterou MŽP, ani zákonodárci nemohou přehlížet. Velmi důležité je zapojit formou tiskových konferencí i celostátní média, protože je pro nás nepřijatelné, aby Ministerstvo životního prostředí připravovalo v tichosti takto kontroverzní legislativu, a považujeme za nezbytné, aby byla o tomto informována široká veřejnost. Každopádně nikdy v této legislativně citlivé věci nepřipustíme jednání „o nás bez nás“, nechceme, aby se vylila vanička i s dítětem, a budeme do posledního dechu obhajovat udržitelné myslivecké hospodaření a skutečnou efektivní ochranu přírody a biodiverzity.
Miloš JEŽEK a Bohumil STRAKA,
komise ČMMJ pro mezinárodní spolupráci
 
Další zdroje informací:
Nařízení EU včetně seznamu invazních druhů:
http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32016R1141&from=EN
Oficiální tisková zpráva MŽP k novému nařízení EU o invazních druzích:
www.mzp.cz/cz/news_160803_invazni_druhy_narizeni_EU
Článek „Seznam prioritních invazních druhů pro ČR“:
http://neobiota.pensoft.net/articles.php?id=4824
Anketa k legislativě nepůvodních druhů:
www.cmmj.cz/Aktuality/Aktuality/Anketa-k-legislative-nepuvodnich-(invaznich)-druhu.aspx
Starší veřejné i kuloární informace o vývoji legislativy nepůvodních druhů:
www.straka.eu/nepuvodni-druhy