Časopis Myslivost

Popikov vystudoval v Tule konstrukci zbraní a nastoupil v Tulské zbrojovce (Tulskyj Oružejnyj Zavod – TOZ) jako konstruktér. Jeho jedinou v Rusku realizovanou konstrukcí byla broková kozlice TOZ 91, která nebyla ani oslnivým úspěchem, ani neúspěchem.
Bohužel, v té době již TOZ byl daleko za zenitem své slávy a Popikov si to začal uvědomovat. Proto po pádu Sovětského svazu emigroval do Německa, kde nakonec po různých peripetiích zakotvil u firmy Blaser.
Po nějaké době se opět dostal do konstrukce a jeho první konstrukcí v barvách Blaseru byla broková kozlice F3. Tato zbraň sice nedosahuje slávy browningů a berett, ale jednoznačně byla a je úspěšná. Popikov pro Blaser (a nejen pro ni, i pro další značky z holdingu, tj. Mauser a Sauer) vytvořil celou řadu konstrukcí, povětšinou patentově chráněných, podílel se kromě jiného i na kulovnici Blaser R8 nebo trojáku BD14.
F16 je zatím nejčerstvější Popikovova konstrukce a je otázkou, zda není úplně poslední – Sergej Popikov dosáhl důchodového věku a z důvodu zdravotních problémů v rodině oznámil, že se hodlá stáhnout a věnovat se péči o rodinné příslušníky. Každopádně ale nová kozlice je na světě a já jsem byl velice potěšen, když mi dovozce, firma Kozap z Bánova, dal vědět, že nová F16 již je k dispozici a zeptal se, zda bych ji nechtěl otestovat.
 
Na první pohled nepřináší nová F16 nic nového. Vypadá skoro stejně jako stará F3, jen to červené číselné označení na bocích lůžka hlavní říká, že se jedná o novou zbraň.
F16 je broková kozlice určená podle délky hlavní a provedení pro loveckou i sportovní brokovou střelbu. Hlavňový svazek je zavěšen na děleném hlavním čepu. Hlaveň je uzamčena příčným rozvidleným klínem zapadajícím na dvou místech po stranách hlavně, ovládaným temenní kličkou. Toto je změna, protože F3 měla uzamčení realizované klasickým hákem pod hlavněmi. Rozdělení uzamykání na dva výstupky po stranách hlavně umožnilo snížit celkovou výšku baskule, ta je nyní citelně nižší než u F3.
Hlavně mají chromovaný vývrt a mají výměnné zahrdlovací nástavce, které po zašroubování do hlavně nepřesahují úroveň ústí.
Manuální pojistka je ovládaná jednoduchým šoupátkem na krku pažby. Odjišťuje se zatlačením pojistky směrem dopředu, zajišťuje se směrem dozadu. Při sklopení zbraní se (alespoň u mnou testovaného provedení Sporting) sama nezajišťuje, podrží si polohu, kterou jí určil střelec, V zajištěném stavu je před hmatníkem pojistky vidět písmeno S.
Zbraň má jednospoušť. Pořadí odpalu hlavní je možné měnit malou páčkou před spouští. Poloha spoušťového jazýčku je podélně stavitelná. Zbraň je standardně osazena vyhazovači.
Puška obsahuje v pažbě také sadu podélně přestavitelných závaží, která umožňují vyvážit zbraň podle osobních preferencí uživatele. Jedná se o prostá závaží, nikoliv o tlumiče zpětného rázu. Další závaží je možné instalovat pod předpažbí, po stranách mezi obě hlavně.
Vlastní lůžko je na spodku zaoblené a hladce navazuje na zaoblenou spodní plochu předpažbí.
Lišta hlavňového svazku je na horní ploše zmatněna křížovou rytinou.
Novinkou je muška ze světlovodného vlákna.
Z uživatelského pohledu tedy není na první pohled mezi F16 a osvědčenou F3 žádný zásadní rozdíl.
To samé platí o rozborce, která je přesně v duchu tradičních kozlic. Sklopte hlavně a zkontrolujte nábojové komory. Zavřete závěr a zatlačením na záchyt předpažbí na jeho přední hraně uvolněte předpažbí a sejměte jej z hlavňového svazku. Nyní znovu pomocí temenní kličky otevřete závěr a po sklopení hlavní opatrně vyklesněte hlavně z hlavňového čepu. Tím je běžná rozborka ukončena.
Pokud uživatel chce, může po povolení dvou šroubů sejmout botku. Tím se mu otevře přístup k závažím vyvážení zbraně. Pokud opravdu chce, může i oddělit pažbu od baskule. Další rozebírání zbraně ale již opravdu musí dělat odborník.
V okamžiku, kdy sejmete pažbu a podíváte se na řešení spoušťového a bicího mechanismu, pak zjistíte, že všechno je jinak. Stará F3 měla sice perfektně funkční, ale z mého pohledu poměrně zbytečně komplikovaný bicí mechanismus s přímoběžnými úderníky.
Nová F16 má kladívka, poháněná vinutými pružinami zapřenými proti spodní desce baskule.
Spoušťová páka je dvojramenná a zachytává kladívko horním ramenem za hlavu, zatímco spodní rameno je ve styku se spouští. Je to technicky poměrně jednoduché řešení, přitom je rozměrově úsporné.
Kladívko má dvě dopadové plochy, jedna dopadá na zápalník a druhá na pomocný uzamykací čep, který se vysune dopadem kladívka z čela závěru a zapadne do vybrání ve vyhazovači. Občas se tomuto řešení říká „brzda“ a je to jakási automatická pojistka či zesílení uzamčení závěru.
 Před nežádoucími dvojitými odpaly chrání mechanismus setrvačný přepínač.
Napínání bicího a spoušťového mechanismu je odvozené od sklápění hlavní.
 
Kozlice F16, kterou jsem měl možnost testovat, byla v provedení Sporting s hlavněmi dlouhými 76 cm. Díky svému esteticky umírněnému výrazu je to ale provedení použitelné jak pro sportovní střelbu, tak pro lov.
Prostá americká pažba byla z kvalitního ořechového dřeva v lesklé povrchové úpravě, předpažbí oblé, bez tulipánu. Botka je z černé pryže, tuhá, středně silná. Na úchopových plochách je přesně řezaná kosočtverečná rybina.
Slícování dřeva s kovem není co vytknout, je přesné a čisté. Pro lovecké použití by chyběla jen poutka, ale ta není problém na zbraň dodat
K praktickému testu jsem zvolil střelnici Salaš u Uherského Hradiště, která nabízí jak lovecké kolo, tak baterii. K testu jsme zvolili celkem čtyři druhy nábojů: Sellier & Bellot Trap 28 Super s navážkou 28 gramů 2mm broků, Sellier & Bellot Skeet 24 Super s navážkou 24 gramů 2mm broků, náboje Rottweil Special 36 s navážkou 36 gramů broků 2,5 mm a nakonec lovecké Rottweil Premium HV se 36 gramy 3,0mm broků. Poslední jmenovaná laborace má mít vyšší úsťové rychlosti (až na úrovni 385 m.s^-1), tj. v podstatě porovnatelná rychlost s lehkou sportovní navážkou.
Začal jsem na loveckém kole s 24 gramy vlašimských Skeetů. První dojem z pušky je, že je poměrně lehká, příjemně vyvážená a jaksi natažená dopředu. Ale tenhle dojem mám ze všech soudobých kozlic s nízkou baskulí.
Zkusmo přilícím. Rovná americká pažba mi nedělá potíže, jsem poměrně průměrná postava a dosah na spoušť je seřiditelný. Spoušť má krátký chod a k jejímu přepnutí po výstřelu stačí jen malé povolení prstu.
Rovnám se pod vysokou věž a střílím první ránu. Prásk a holub letí dál, prásk a zase nic. Jsem mizerný brokař a jednička stanoviště mi nikdy moc nešlo. Holub přímo proti mně je další problém. Ale zbraň funguje jako hodinky. Takže znovu.
Správce střelnice se mi snaží radit. Nakonec se chytám. Postupujeme po stanovištích loveckého kola a sžívám se s kozlicí. Držení je přirozené a lišta je opravdu matná a dobře vede oko k červené tečce. Nízká baskule mi dává pocit, jako by byla kozlice trochu natažená dopředu a sama se do terče zapichovala.
Nikdy jsem nestřílel s Blaserem F3 a nejsem tak dobrý střelec, abych vnímal nějaký zásadní rozdíl mezi F3 a F16, takže mohu jen spoléhat na to, co mi řekli zkušenější.
Nová kozlice je údajně o trochu rychlejší, má kratší zámkový čas, a pokud přecházíte z F3, budete možná zpočátku nepatrně před holubem. Pokud jste zvyklí na běžné brokovnice, asi budete o trochu víc před holubem, F16 je prostě z nové generace brokovnic s rychlými zámky, a to se projevuje rychlejším vývojem rány. Pokud jste stejně nadšení, ale nijak výkonní brokaři jako já, bude vám to jedno a musíte se tak jako tak učit. Pořád.
Přecházíme na baterii a beru si těžší 28gramové laborace Trap Super. Kupodivu, tady se mi docela daří. Opravdu daří. Opakování výstřelu je rychlé, opravdu závislé jen na rychlosti vašeho prstu na spoušti a puška sama přitom nijak divoce neutíká ze záměrné.
U Blaserů jsem si vždycky říkal, že ten přepínač pořadí hlavní před spouští musí vadit, ale faktem je, že nevadí. Po celou dobu střílení jsem ho vlastně vůbec nevnímal. Pojistka je v dobrém dosahu a má jistý chod.
Opět jsem změnil střelivo, přecházím na univerzální Rottweil Special 36 s těžší navážkou broků. Zbraň sice kopne o trochu víc, ale v rameni sedí i nadále velice jistě a opakování výstřelu je rychlé. Čas od času kontroluji dotažení zahrdlovacích nástavců – drží.
Nakonec dojde i na lovecké Rottweily Premium HV – asi ano, jsou rychlejší než předchozí Special 36 a tak se znovu trochu hledám. Ale našel jsem se a holuby se zase začínají tříštit. Přitom musím přiznat, že i brokovému střelci mého nevysokého kalibru F16 jasně ukazuje, že rozdíl mezi jednotlivými náboji existuje.
 
Pokud mám nyní shrnout všechno výše uvedené – kozlice Blaser F16 je velice kvalitně vyrobená zbraň. Chod všech mechanismů je hladký, ačkoliv například chod temenní kličky byl poměrně tuhý – ale to je dané novostí zbraně, kterou jsem zkoušel.
Poloha pojistky byla jistá a spolehlivá, funkce celé zbraně po celou dobu testu byla bezvadná.
Spoušť byla přiměřeně tvrdá – měl jsem jistotu, že spouštím až když opravdu chci já. Přitom měla krátký chod, bez jakéhokoliv drhnutí. Vítám možnost seřízení dosahu na spoušť, u zbraní z „lepšího chovu“ se s tímto prvkem setkáváme poměrně často. Z hlediska střeleckého komfortu je to velká pomoc, ačkoliv seřízení asi využijete jen jednou, když se se zbraní seznamujete.
Při mých střeleckých kvalitách jsem nikdy nepovařoval vyvážení zbraně za nějak významný faktor,
Esteticky je Blaser F16 velice umírněná zbraň, která nebudí emoce, spíš jen spokojené pokývání hlavou, když se ruka seznámí s hedvábným chodem mechanismů zbraně.
Pokud si potrpíte na soudobý, ale přitom decentní design, asi se vám bude F16 líbit.
Trochu mi chyběla poutka na řemen, pokud mnou zkoušená brokovnice byla univerzální provedení, určené pro lov i sport, pak by se mi poutka líbila, třeba v rychlosnímacím provedení. Ale to je doplněk, který je běžně k dokoupení.
Chromované hlavně pak skýtají naději na dlouhou životnost celé zbraně a na její odolnost i proti nejnepříznivějšímu klimatu a nedbalé péči.
Brokovnic, dokonce i těch hodně kvalitních, je dnes na trhu poměrně hodně. Většinou nejsou levné, ale za svou cenu dostanete zbraň, která splní všechny vaše nároky. Každá z těch zbraní je ale trochu jiná, a pokud chcete najít přesně to pravé pro vaše oko a ruku i pro vaši duši, musíte zkoušet. Dnes již je z čeho.
Při hledání nezapomeňte na Blaser F16, určitě patří mezi dobré a zajímavé kandidáty.
Ing. Martin HELEBRANT
Za zapůjčení zbraně k testu děkuji firmě Kozap, dovozci zbraní Blaser do ČR, za spolupráci při zkoušení a cenné rady správci střelnice Salaš, panu Moštěkovi.