Tímto článkem o digitálním nočním vidění chci navázat na článek z minulého čísla Myslivosti o noktovizorech a jejich používání. Také u digitálního nočního vidění se velmi dlouze a bouřlivě diskutuje o smyslu použití a dodržování mysliveckých tradic. Zkusme na chvíli zaměřit pozornost jiným směrem a prohloubit si více znalosti produktů z řady digitálního nočního vidění.
Samotný princip digitálního nočního vidění je částečně podobný klasickému nočnímu vidění a zároveň také zcela odlišný. U klasického nočního vidění se setkáváme s tzv. elektro-optickými převaděči obrazu (generace 1+) a nebo mikro-kanálky zesilovače jasu obrazu (generace 2+ a generace 3+).
Kdežto digitální noční vidění má za příjemce zbytkového světla senzor citlivý na větší rozpětí vlnové délky. To způsobuje možnost se takovým přístrojem dívat i přes den, aniž by došlo k jeho poškození.
Nové a vylepšené CCD senzory dokáží také zobrazovat reálné barvy za denního světla. Výroba CCD senzorů je situována především do Čínské lidové republiky, a to ať už je výrobcem proslulá světová značka nebo neznámá firma.
Složení digitálního nočního vidění není jen ze senzoru. Uvnitř zařízení je také základní deska, případně mnoho tištěných spojů zaručujících převod snímaného obrazu do digitálního signálu. Obraz je pak možno pozorovat buď na displeji zařízení, a nebo přenosem do externího videorekordéru.
Rychlost zpracování obrazu u digitálního nočního vidění zapříčiňuje jistou míru zpoždění. Můžeme tím rozumět zpoždění obrazu oproti reálné skutečnosti, které nebývá velké a většinou nebrání v pozorování a lovu. Ve skutečnosti je každé digitální noční vidění složeno z optické soustavy (objektivu a okuláru), senzoru, množství tištěných spojů a displeje.
Tak jak noktovizní přístroje, tak i digitální noční vidění můžeme rozdělit do kategorií podle druhů používání na monokuláry, binokuláry, systémy pro uchycení na puškohled i klasicky známé zaměřovače.
Nejvíce pro loveckou praxi mají smysl systémy pro uchycení na zbraň a nebo klasické zaměřovače, proto jim nechám více prostoru než druhým kategoriím.
Monokuláry pracující na bázi digitálního nočního vidění jsou většinou určeny pro obeznání na krátkou vzdálenost. Jejich použití vyžaduje skoro vždy použití přísvitu a i s výkonnějším přísvitem dosahují vzdálenosti pozorování maximálně do 80 až 100 m. Jedná se o vzdálenosti, kdy je možné jednoznačně přečíst zvěř, nikoliv vidět, že někde v dálce se něco hýbe. Mezi známé přístroje patří například Armasight Prime CD 6x, disponující barevným obrazem pro pozorování přes den a šestkrát zvětšením.
Mezi další použitelné přístroje ještě spadají zástupci od Pulsaru z řady RECON. Tato řada se již však cenově pohybuje v rozmezení od 10 do 25 tisíc korun, kdy už je lepší přemýšlet o pořízení levnější generace 1+ než přístroje s digitální technologií.
V binokulárních systémech má největší nabídku společnost Pulsar s řadou EDGE. Z dosavadních zkušeností a preferencí zákazníků, jsou levnější binokuláry (ať už generace 1+, generace CORE nebo digitální) méně používány. Zaručeně kvalitní obraz pro pozorování na dlouhou dobu a velké vzdálenosti poskytují binokuláry generace 2+ a vyšší. Proto bychom mohli tuto kategorii lehce přeskočit a více se věnovat přístrojům, které jsou vhodné pro střelbu.
Pro střelbu jsou nejvhodnější dva technologicky odlišné druhy. Jsou jimi digitální zaměřovače nebo systémy, které můžete nasadit na optiku a pro lov využívat záměrné osnovy a nastřelení vašeho denního puškohledu.
Ve skupině zaměřovačů jsou nyní nejznámější dvě značky, a těmi jsou Armasight a Pulsar. Obě dvě vyrábějí digitální zaměřovače již několik let a své zkušenosti zúročují pro další vývoj a inovaci stávající nabídky.
Za nejznámějšího zástupce v Evropě můžeme označit Pulsar N770, který využívá značná část myslivců v ČR díky jeho dostupnosti. N770 je velmi kvalitní přístroj s dobrou rozlišovací schopností. Jeho velkou nevýhodou je poměrně častá poruchovost elektroniky a také nevhodnost použití na silnější lovecké ráže, kde může docházet k poruchám.
Armasight sklízí úspěch především v USA, jeho přednosti jsou v dokonale zpracovaném těle přístroje, v barevném obrazu během denního pozorování a použití senzoru od věhlasné společnosti SONY, která je lídrem na trhu s kamerami a výrobou senzorů obecně.
Nevýhody shledávám především v nutnosti osazení na lovecké ráže do 300 Win Mag, alespoň podle doporučení, a dále v dražším příslušenství.
Charakteristika obou dvou zařízení je přes všechny plusy i mínusy takřka stejná. Pro každý digitální noktovizor je potřeba přísvit, který zapnete dříve nebo později. Oba produkty mají neviditelné přísvity pro zvěř jako součást základního balení, což jistě potěší. Obecně se základním IR přísvitem dohlédneme do 100 m. Pro detailní pozorování na delší vzdálenosti máme vyzkoušenou kombinaci s přísvitem Laserluchs LA 850-50 PRO II, kterým zvýšíte výkon přístroje až na 200 m.
Za velmi sofistikované a zajímavé řešení je možné označit přístroje nasazující se na puškohled a vytvářející tak z puškohledu noční vidění. I v této oblasti můžeme označit Pulsar a Armasight za velmi úspěšné společnosti, co se týče prezentace a reklamy.
S použitím digitálních předsádek nočního vidění v praxi je to již však horší. Jak jsem zmínil v úvodu článku, digitální noční vidění je složeno ze soustavy elektronických prvků a dílů, proto je nemožné vytvořit v zařízení jakoukoliv optickou osu a jednoduše takto lovit s nasazením na puškohledu.
Pro bezpečný a přesný lov je třeba po každém nasazení, dokonce i po výstřelu, překontrolovat seřízení přístroje s optickou osou puškohledu. Seřízení většinou probíhá postupným posouváním kříže v digitálním přístroji na kříž denního puškohledu. Výrobci se sice snaží přijít s nejrůznějším řešením, jak zachovat prvotní seřízení pomocí sofistikovaných adaptérů, jenže i tady je možné s adaptérem pohnout a tedy o stoprocentním spolehnutí se na přesnou ránu nemůže být ani řeč.
Hitem posledního roku, především mimo ČR, se stalo digitální noční vidění ve formě zasádky. Přístroj snímá obraz a záměrnou osnovu z puškohledu a nemůže takto nikdy dojít k nepřesné ráně vlivem digitálního nočního vidění. V digitálních zasádkách je technologicky nejdále společnost NITE SITE, která tento rok vstoupila také na český trh. Jedná se o velmi jednoduché zařízení uzpůsobeno pro komfortní lov.
Obraz je snímán z puškohledu a následně promítán na displej nad optikou (viz. obrázek). Výhodou tohoto způsobu je absolutní absence možnosti poranění obličeje u pozorovatele. Navíc NITE SITE využívá velmi dobrých přísvitů, které pracují na vlnové délce 850 nm neviditelných pro zvěř a dosahujících dosvitu vzdáleností udávaných výrobcem.
Ať už si vyberete přístroj ten či onen, mějte vždy na paměti, že i v Česku máme poměrně velký výběr a nemusíte se omezovat na jednu skupinu, případně produkt se kterým je kamarád spokojen. Co myslivec, to jiná potřeba. Proto, abyste se vyznali lépe v dalších přístrojích, máme pro vás nachystánu řadu recenzí a testů, do kterých promítneme nespočet let zkušeností a hodin testování nejrůznějších přístrojů, ať už určených pro myslivce nebo naše ozbrojené složky.
Jakub RUDEL
ZÁHOŘÍ TRADE s.r.o.
www.zahoritrade.cz
www.elovec.cz