Opět, jako každý rok, se nám blíží hlavní lovecká sezóna a s ní spojené společné lovy na černou zvěř. Po loňském úživném roce a velmi mírné zimě nás čeká abnormální nárůst stavu divočáků snad ve všech honitbách naší republiky. Již teď jsou vidět vzniklé škody na zemědělských plodinách a vlastníci těchto pozemků po nás požadují náhrady. Nelze se jim divit, vždyť nad statisícovými škodami by jen těžko někdo mávnul rukou.
Nezbývá proto nic jiného než razantně snížit stavy černé zvěře, což rozhodně nebude jednoduché. Odlov na oblíbených krmelištích se nám obvykle daří jen krátkou dobu. Bachyně po pár výstřelech na svoji rodinu toto místo přestane buď navštěvovat úplně, nebo bude velmi opatrná a krmeliště si nejdříve pořádně ověří. Řešením je tedy přistoupení ke společným lovům černé zvěře. Zde se nabízí několik způsobů.
Klasická naháňka – generacemi oblíbený způsob lovu, kdy se obstoupí vybraná mlazina střelci. Ti většinou stojí od sebe i od mlaziny vzdáleni do 50 m nebo na průseku v porostu. To není úplně vhodné, jelikož zvěř o nás v takovém případě při zastupování již ví, a proto nechce svůj úkryt opustit. Může se stát útočnou vůči psům i psovodům nebo vyběhne na blízko stojící střelce velmi rychle, kteří ji v důsledku toho minou.
Proto je lépe stavět linii střelců co nejdále od mlaziny, klidně i 200 m daleko a do vysokého řídkého porostu.
Psovodi a honci leč prochází jedním směrem v řadě, což představuje další problém. Je to řada, která se těžko udržuje. V případě, že zvěř přejde nebo se vrátí za řadu honců, má vyhráno. I když se pak leč tzv. hobluje, zvěř se již většinou nedá vyhnat. Houština je plná pachu a psi mají problém zvěř vyhledat. Černá zvěř je navíc velmi učenlivá a opětovným utvrzením, že neopuštěním leče si zachránila život, bude příště o to chytřejší a pro nás obtížnější ji ulovit.
Při těchto malých lečích se také často stává, že psi přeběhnou do leče vedlejší, neobstoupené a vyženou z ní zvěř. Pořadatelé posléze poukazují na nedisciplinovanost našich pomocníků a vůbec si neuvědomují, že psi pracují instinktivně a dělají jen svou práci.
Také se setkáváme s názorem pořádajících, že se v leči nesmí střílet, a to většinou u placených naháněk. Tento zákaz je velmi diskutabilní, vždyť čím dále častěji dochází k napadení psa nebo honce černou zvěří a ten se musí nějak bránit. Způsob lovu naháňkou je vhodný a většinou úspěšný při obeznání leče po obnově.
Společná čekaná (naháňka se slíděním) je způsob lovu, který v posledních letech získává na popularitě, a to zejména ve větších lesnických společnostech, které mají možnosti a personál pro organizaci takové akce.
Problémem při tomto způsobu lovu není ani tak náročnost organizace, jako spíše myšlení zatvrzelých myslivců, kteří svůj názor mění velmi těžko. V mysliveckém sdružení se tento způsob prosazuje obtížně.
Oproti naháňce se střelci nestaví do lajny, ale rozvrství se po částech honitby, která je předmětem lovu. Nejlépe na vyvýšená střelecká stanoviště, která musí být zakreslena v mapě. Pro psovody a honce jsou na mapě vyčleněny úseky, ve kterých se pohybují po celou dobu lovu, což někdy bývá i tři hodiny. Zvěř je tady vyrušena ze svého úkrytu a přebíhá do vedlejšího úseku, kde ji jiná skupina psovodů opět vyruší. Tím dochází během celé čekané k možnému kontaktu jak psovodů, tak střelců s černou či jinou zvěří. Zde nevadí, naopak je přínosem, když psi jdou za zvěří dále.
Ukončení lovu je dáno buď pevným časem nebo pomocí vysílaček. Záleží na domluvě organizátorů.
Výhodou této společné čekané je také možnost lovu ostatní spárkaté zvěře. Výsledek těchto společných čekaných bývá efektivnější než u klasických naháněk. Podmínkou je důkladná příprava před samotným lovem, protože musí být přesně určena stanoviště lovců, závodčí a skupiny psovodů. Je nutno všem účastníkům rozdat pokyny a kontakty k průběhu společné čekané včetně mapky, na které je vše vyobrazeno.
Organizace společné čekané (naháňky se slíděním)
Vedoucí lovu – musí to být zodpovědná a respektovaná osoba, která odpovídá za hladký průběh celého loveckého dne. Má na starost dodržování časového plánu, mysliveckých tradic včetně nástupů, vítání hostů a loveckého troubení.
Závodčí – vybíráme místní lovce nebo zaměstnance, dobře znalé honitby a umístění stanovišť pro střelce. Každý závodčí má přidělený počet střelců, za které zodpovídá. Ty rozvede na určená místa, což jsou většinou vyvýšená střelecká stanoviště na spádech úniku zvěře při jejím vyrušení. Dále střelce seznámí i s možným pohybem psovodů či honců v porostu. Závodčí po ukončení postupně stáhne své střelce ze stanovišť na určený sraz. Nesmí přitom zapomenout s každým střelcem prodiskutovat průběh jeho lovu včetně ukázky ulovené zvěře nebo místa postřelení. To je pak třeba označit pro následný dosled.
Střelci – v případě, že chceme mít na výřadu dostatečné množství lovné černé zvěře, zveme pouze zkušené střelce, kterým nedělá problém střelba na pohyblivý cíl a kteří také umí odhadnout velikost divočáka. Odhad velikosti je dost důležitý, protože většina pořádajících omezuje lov na mladou zvěř. Neštěstím při těchto akcích velmi často bývají pozvaní nezkušení myslivci, kteří vidí divočáka většinou poprvé a vystřelí ze zbraně maximálně jednou za rok. Námaha a starost vynaložená na úspěšný průběh celého lovu je pak zbytečná. Z bezpečnostních důvodů, i když to není povinné, je vhodné všechny střelce označit alespoň reflexním páskem na klobouku, nejlépe však vestou nebo jiným reflexním prvkem.
Honci – je třeba oslovit zkušené a svědomité občany, kteří výborně znají místní honitbu a umí se v ní pohybovat. Chybou je pozvat všechny známé z vesnice, aby se prošli po lese. Situaci pak ještě ztěžuje alkohol, který takoví občané často konzumují v průběhu celého dne, i když je to zakázané. Ti jsou pak spíše na obtíž. Honce zveme jen v takovém množství, které je třeba, a to hlavně jako doprovod pro cizí psovody nebo pro potřebu pomoci k vytažení odlovených divočáků na linky.
Psovodi a psi – tito účastníci jsou pro úspěšný lov nejdůležitější. Podle zákona je třeba mít na první tři střelce jednoho psa a na každých dalších deset střelců dalšího jednoho lovecky upotřebitelného psa pro lov spárkaté zvěře. Je to ale minimum, psů není nikdy dostatek. Můžeme jich mít podle velikosti leče i několik desítek. Je nutno počítat s případným dosledem postřelené zvěře a na tuto speciální práci tak mít připravené odpočinuté psy barváře. Psi honiči, kteří pracují celý den v leči, i když jsou pro tuto práci specialisté, většinou již špatně dohledávají.
Snažíme se zvát zkušené a zodpovědné psovody, kteří chovají osvědčené psy na černou. Najde se však dost takových psovodů, kteří navštěvují naháňky jen proto, aby si vystřelili, a nevadí jim, že jejich pes s černou vůbec nepracuje. Takové psovody a psy opravdu nepotřebujeme.
Dále je dobré mít připraveného veterinárního lékaře. Velmi často totiž dochází ke zranění, někdy dokonce k usmrcení psa či psů. Je třeba pamatovat i na pojištění pro tyto případy.
Psovodům by mělo být povoleno použití zbraně, alespoň pro vlastní ochranu nebo pro ochranu svých psů. Lovit v leči mohou jen zkušení psovodi, protože zde hrozí větší riziko poranění účastníků než na stanovišti. Ulovený kus zvěře je pro psovody mnohdy jediná odměna za jejich námahu při naháňce a také za celoroční chov psů. Všechny honce a psovody vybavíme povinně reflexními vestami pro jejich bezpečnost.
Hospodář (zvěřinář) – má důležitou funkci, musí se postarat o včasné svezení ulovených kusů, jejich označení a asistovat při vyvrhování jako prohlížitel zvěřiny. Vyvrhování provádíme vždy na svozovém místě, aby se dodržela větší čistota při manipulaci se zvěřinou. Také odběry vzorků a úklid vývrhů musí odpovídat hygienickým požadavkům. Neznamená to však, že s vyvrhováním otálíme, víme velmi dobře, že černá zvěř je náchylná k zapaření. Hospodář na závěr také připravuje ulovenou zvěř na výřad, který bezesporu patří k ukončení každého společného lovu.
Příprava psovodů a psů honičů pro společné lovy
Protože se naháňky pořádají většinou od konce října do konce ledna, kdy počasí nám již moc nepřeje, je potřeba se na ně řádně připravit. Dávno je pryč doba, kdy se bralo na sebe do leče nejstarší oblečení určené ke zničení a ušpinění.
V současnosti máme k dispozici kvalitní oblečení opatřené membránou. Nejkvalitnější mezi množstvím membrán je GORE-TEX®. V další vrstvě může být například tkanina TWARON, která chrání hlavně v kalhotách před ostrými ostny křovin, ale také před zraněním při případném napadení divočákem. Bohužel ke střetům s černou dochází v poslední době čím dál častěji.
Nejsvrchnější látka je většinou z pevné a osvědčené Cordury a v provedení reflexní oranžové barvy tak, aby byl psovod řádně vidět v porostu. Chráníme se tím aspoň částečně před tzv. bouchaly, kteří střílí i do míst, do kterých dobře nevidí. Takové odpovídající a kvalitní oblečení nabízí zatím jen švédská firma SWEDTEAM.
Dále je nutno mít na sobě pohodlné pevné boty, opět opatřené membránou proti vlhku a také rukavice s neoprenem a lehkou čepici. Proč je membrána tolik důležitá? Chrání nás proti vlhku a větru, a pak není třeba se ani tolik oblékat a my se tolik nepotíme.
Musíme myslet také na své psí pomocníky.
Naši čtyřnozí pomocníci jsou při lovu ve větším nebezpečí než psovodi. Měli bychom je chránit před zbraněmi divočáka ochrannou vestou, která je v reflexní barvě pro lepší viditelnost. Vesta se šije přímo na míru každého psa tak, aby dobře přiléhala.
Jako ochranná vrstva se používá speciální tkanina Dynema, která je odolná proti vpichu zbraní divočáků. U vest, kde výrobce používá Kevlar, není ochrana dostatečně účinná. Kevlar totiž nechrání proti vpichu, ale je konstruován do vest chránících proti průstřelu. Kulka má daleko větší plochu než bodná zbraň, třeba nůž a Kevlar se na střelu namotává – k tomu je uzpůsoben řídkým tkaním – a zastavuje ji. Ostrý předmět však mezi řídkým tkanivem prochází dále a není zastaven.
Mezi nejvíce známé výrobce ochranných vest pro psy patří německá firma Mikut, která používá výše jmenovanou tkaninu od společnosti Aduro. U nás se výrobou těchto vest zabývá již deset let firma ZÁHOŘÍ Rudel, s.r.o.
Po celou dobu výroby prochází vesty vývojem. V loňském roce se tato česká firma spojila právě s německou společností Aduro a začala používat jejich ochrannou tkaninu. S používáním certifikované tkaniny se společnost ZÁHOŘÍ Rudel s.r.o. dostala do čela výrobců ochranných vest v České republice a na Slovensku.
Stále však mnozí psovodi nechtějí investovat do těchto vest z důvodu vysoké ceny. Když si však spočítáme náklady na veterinární léčbu a také penězi nevyčíslitelné utrpení psa, dojdeme snáze k závěru, že se jedná o investici poměrně dosti výhodnou.
Mnohdy se stává, že nám po leči chybí jeden nebo více psů a člověk je pak bezradný. Nevíme, co se s nimi děje, zda jsou někde u poraněné zvěře, nebo leží v leči sami poraněni.
Věda jde naštěstí rychle kupředu, a tak se nabízí možnost použití GPS navigace v obojku psa. Máme na výběr z několika možností. V prvé řadě jde o lokalizátory, kdy chodíte po terénu s anténkami a podle šipek na přijímači psa hledáme.
Dále se u nás používají přístroje Garmin, které potřebují vlastní přijímač. Dosah tohoto přístroje se pohybuje okolo 2 – 3 km. Nepracuje jen na signálu GPS, musí mít k dispozici i radiové spojení mezi obojkem a přijímačem. Toto spojení pracuje na frekvenci určené pro vojenské účely, takže se každý uživatel vystavuje riziku postihu.
Na trhu je v současné době také GPS navigace TRACKER, která funguje přes mobilní telefon. Skrze aplikaci v chytrém telefonu sledujete svého psa na mapách celého světa bez omezení vzdálenosti. Můžete dokonce sledovat neomezený počet psů či si do aplikace přidat další vůdce s jejich psy a vidět tak, kde se pohybují.
Pro potřeby organizace naháňky lze do mapy také zadat obestavené části honitby včetně stanovišť střelců. Během lovu vidíte, jak pes běhá, kde se právě nachází, zda hlásí na zvěř a třeba kolik již naběhal kilometrů. Ukázku zobrazení na displeji vidíte na připojeném snímku.
Práci psa za celý den si díky GPS navigace TRACKER můžete také prohlédnout v klidu domova na internetu. Získáte tím velmi cenné poznatky o tom, jak se váš pes chová v terénu. A hlavně – nemusíme mít strach o svého pomocníka. I ukázka zobrazení na displeji trasy psa během naháňky je na připojeném snímku.
Těmito řádky jsem vám chtěl poskytnout několik důležitých rad před nadcházející loveckou sezónou a zároveň popřát úspěšný lov!
Miroslav RUDEL