Odpovědi na otázky statutárního zástupce ČMMJ JUDr. Jiřího Kšici
Jak hodnotíte úroveň přihlášených kandidátů na místo jednatele?
Na tuto otázku lze odpovědět z několika úhlů pohledu. Hlavními hledisky bylo, zda přihlášeni uchazeči mají Mysliveckou radou požadované obecné předpoklady zastávat pozici jednatele spolku, a zda mají osobnostní předpoklady na toto místo. Dalším neméně důležitým měřítkem bylo co v nejbližší době a do budoucna očekáváme od člověka na této pozici. Přestože jsem předpokládal malinko větší zájem, tak osobně jsem si měl z koho vybrat.
Čím zaujal Martin Horálek, jaké jsou podle vašeho názoru jeho přednosti a co by mohl přinést nového ve funkci jednatele?
Předností pana Horálka je podle mne zejména jeho komplexní přehled o problematice ČMMJ v návaznosti na další subjekty a širší společnost. Jeho další devízou pro spolek by měla být schopnost sjednocovat než rozdělovat, hledat včasná řešení a odpovědně vést zaměstnaneckou část. V neposlední řadě mě zaujal i kultivovaností svého projevu.
Jaké priority by měl nejdříve řešit nový jednatel, jaké změny je možné hned zpočátku očekávat?
V krátkodobém horizontu nelze očekávat žádné převratné změny. Předně by se měla odstranit místy až chaotičnost v práci Sekretariátu a v přípravě materiálů pro činnost spolku. Což by mohlo spočívat v relativně jednoduché věci - skloubit individuální schopnosti a možnosti jedinců a propojit je do celku.
Mělo by se začít s čistým stolem, neměl by tedy být v prvé řadě finanční a personální audit Sekretariátu?
Máte-li na mysli externí audit Sekretariátu, tak pro ten nevidím nejmenší důvod a opodstatnění. Zcela jistě bude na místě, aby si nový jednatel provedl vlastní posouzení činností Sekretariátu a organizace práce, ale to je na něm.
Jakým způsobem a jakými kroky pomůže Myslivecká rada k rychlému zapracování a převzetí funkce novému jednateli?
Jsou určeni konkrétní členové Myslivecké rady a zaměstnanci, kteří mají za povinnost zorganizovat a být přítomni při předání a převzetí funkce jednatele. K tomu jsou již dříve vydané úkoly tak, aby tento operativní proces proběhl řádně a jak má.
Jak moc se změnilo klima jednání Myslivecké rady? Nastala větší důvěra a spolupráce mezi jednotlivými členy Rady?
Podle mne došlo k větší sounáležitosti členů Rady. Snad již i u všech k uvědomění si toho, že máme odpovědnost. Nejen tu anonymní odpovědnost kolektivního orgánu, ale konkrétní odpovědnost individuální osoby, která přijala funkci. Odpovědnost za jednání, ale také nekonání, přehlížení skutečností. Otázka důvěry je pro mne, jako pro každého člověka, velmi důležitá. Minulé období bylo pro mne poučné. Zejména o lidech, o jejich postojích v emočně vypjatých okamžicích, odvahy zastávat i přes zastrašování vlastní názor, schopnosti a ochoty hájit jiné. Každopádně jsem za ty události vděčný, a pokud jsem byl osobně účasten, tak nic bych na svém jednání neměnil.
Jaké konkrétní kroky udělá Myslivecká rada v nejbližším období, aby získala zpět z části ztracenou důvěru ze strany členů?
Na to by mohla být krátká a jednoduchá odpověď – dobře, odpovědně a kvalifikovaně pracovat. Sám za sebe si myslím, že jsem měl být dříve například daleko razantnější při vyžadování relevantních a včasných podkladů nebo odpovědí, na základě kterých jsme měli rozhodovat důležité věci. Osobně se však domnívám, že podstata tzv. ztráty důvěry byla účelově vykonstruována a vyvolána především odstoupivším předsedou. O skromné glorifikaci jeho osoby a končícího jednatele Kostečky, obsažené v jeho zprávě na Sboru zástupců v Benešově, nechť si udělá každý svůj názor. Jeho odůvodnění na tomto Sboru zástupců, proč složil funkci předsedy, je pokrytecké a lhavé. Palasův argument, že obchodní společnosti ČMMJ, jako pojišťovna Halali a časopis Myslivost, nedobře hospodaří, je v příkrém rozporu s finančními analýzami a účetními výkazy těchto subjektů. To snad lze omluvit ekonomickou negramotností. Ale tvrzení, že časopis Myslivost je ve ztrátě, to je zlomyslné poškozování dobrého jména spolkového časopisu, což v podání tehdy ještě předsedy ČMMJ zní absurdně. Rovněž tvrzení z úst řídícího představitele myslivecké rady, že tento orgán a jeho členové špatně pracují, vypadá tragikomicky. Nesluší se jednostranně uvádět chvályhodné získávání prostředků ze státního rozpočtu nebo státních firem pro spolek jako nositele myslivosti zapsané na seznam nehmotného kulturního dědictví České republiky. Potom je třeba vzpomenout i jeho honorování. Dále nebudu unavovat vyvracením dalších tvrzení, jen ještě na okraj uvedu, že pravidelným čtenářům není jistě třeba v souvislosti s likvidací dluhu Interlovu připomínat jméno likvidátora Ing. Františka Poláka, což je ta osoba, která právně a věcně likvidaci provedla. Podotýkám, že nezpochybňuji, že bývalý předseda Palas a jednatel Kostečka mají z minulosti nemalé zásluhy o myslivost a ČMMJ. Jsem však přesvědčený, že zamýšlené červnové projednání odvolání jednatele Kostečky na Myslivecké radě není možné jako podle Palasových slov považovat za anarchii, je to podle stanov ČMMJ legitimní možnost Myslivecké rady, ale pouze za pozdní vzpamatování.
Jaké nejbližší kroky a úkoly Mysliveckou radu čekají?
Myslivecká rada kvalifikovaně připraví pro širokou diskusi návrh nových Stanov a jejich projednání. Dále organizačně přivede ČMMJ ke spolkovým volbám. Kromě toho nás čekají další náročné akce jako například mezinárodní výstava trofejí apod., a to vše jsou záležitosti, které vyžadují kvalitní přípravu v dostatečném časovém předstihu. Myslím si, že je dobře, že delegáti na posledním Sboru zástupců dali drtivě najevo, že chtějí mít volby v plánovaném podzimním termínu roku 2015, čímž také dali šanci Jednotě se stabilizovat a řádně se připravit nejenom na tyto náročné úkoly. Osobně jsem v činorodém očekávání spolupráce s novým jednatelem.
Existuje nějaká domluva, že se budete ve zbývající části volebního období do Sjezdu 2015 nějak dělit jako statutáři o sféry vlivu (ekonomika, právo a stanovy, spolupráce s okresy, …)?
Jako každá organizovaná společnost máme pravidla daná stanovami a vnitřními předpisy, ale ta nepsaná, provozní by měla být vymezena tím, kdo je včele této organizace. To je místopředseda Jiří Chmel a jak ho znám, tak se naprosto precizně vyjádří a dohodne se s ostatními na principech zastupování. Zatím jsme nejednali o praktických podmínkách a pravidlech zastupování ČMMJ, protože přednost mělo vyřešení personálního obsazení místa jednatele. Pouze jsme se informovali o plánované nepřítomnosti každého z nás do nejbližší srpnové Myslivecké rady a zajištění zastupitelnosti. Vaše otázka přímo vybízí podat právní rozbor na téma současného zastupování za ČMMJ, respektive k pojmu „statutár“, ale ponechám si toto téma na případný příspěvek do příštího čísla našeho časopisu.