ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Jaká je kvalita běžně dostupných silážovaných krmiv?

Myslivost 11/2014, str. 66  Ing. Zdeněk VALA, Ph.D., Bc. Jaroslav VACULA
Silážovaná krmiva jsou konzervovaná objemná krmiva, pro která je typická nízká hodnota pH (3,6 - 5,0), způsobená obsahem organických kyselin, zejména kyseliny mléčné, které působí jako konzervanty. Výživná hodnota siláží je nižší v porovnání s původní plodinou, protože při výrobě dochází ke ztrátám, ale vyšší než v případě sena. Silážováním je možné konzervovat sklízené plodiny ve šťavnatém nebo zavadlém stavu s obsahem sušiny od 22 do 50 %.

Kvalita silážovaných krmiv závisí na obsahu a poměru jednotlivých živin, průběhu fermentačního procesu a podmínkách skladování. Hodnocení živin je zaměřeno především na sušinu, vlákninu a dusíkaté látky. Při hodnocení fermentačního procesu se samostatně hodnotí smyslové posouzení siláží (hodnotí se pach, barva, struktura a konzistence), stupeň proteolýzy (rozkladu bílkovin) a obsah kyseliny máselné u bílkovinných a polobílkovinných siláží. Podle hodnocení laboratorního rozboru může siláž získat max. 100 bodů z toho za sušinu max. 20 bodů, za vlákninu max. 30 bodů, za dusíkaté látky max. 20 bodů a za fermentační proces max. 30 bodů. Podle počtu bodů se přiřadí celková třída, viz. tabulka a slovní komentář: zdařilá až nezdařilá, zkrmitelná až nezkrmitelná.

V myslivecké praxi jsou nejčastěji používané druhy siláží: kukuřičné, travní, jetelotravní a vojtěškové. V rámci výzkumného šetření jsme se zaměřili na kvalitu vojtěškových a kukuřičných siláží.

Celkem bylo odebráno 30 náhodných vzorků kukuřičné siláže a 20 náhodných vzorků vojtěškové siláže (senáže) uskladněných v betonových velkoobjemových silážních žlabech a v plastových silážních vacích na farmě zemědělského podniku (z důvodu zachování anonymity neuvádíme jméno podniku). Tyto vzorky byly rozborovány v zemědělské oblastní laboratoři ve Starém Městě.

Pro účely této práce byly odebírány vzorky krmiv vytrháváním rukou ze stěny krmiva vytvořené každodenním odebíráním krmiv. Každý vzorek byl vytvořen z šesti až osmi dílčích vzorků odebraných z různých míst tak, aby v něm byl obsažen celý profil stěny krmiva. Dílčí vzorky byly důkladně promíchány a homogenizovány a z této hmoty byl oddělen vzorek o hmotnosti 2 – 2,5 kg.

Finální vzorek byl vložen do polyethylenového sáčku a důkladně uzavřen, aby nedocházelo ke kontaktu krmiva se vzduchem. Byla přiložena žádanka o laboratorní rozbor a vzorek odvezen do laboratoře.

Po přijetí vzorku v laboratoři byl každý vzorek otevřen a ihned smyslově posouzen: celkový vzhled, barva, pach, struktura, přítomnost škůdců, plísní a cizích látek. Ke každému vzorku byl založen protokol o rozboru, kde byl uveden název dodavatele, datum rozboru, číslo vzorku a druh krmiva. Do tohoto protokolu byly následně zapisovány všechny zjištěné hodnoty.

V rámci laboratorních rozborů byla stanovena sušina, popeloviny, dusíkaté látky, tuk, vláknina, Ca, Na, Mg, P, K, pH, organické kyseliny a etanol standartními laboratorními metodami běžně používanými pro standartní rozbor krmiva.

V průběhu rozborů bylo každé krmivo bodově hodnoceno za sušinu, fermentační proces, dusíkaté látky a vlákninu počtem bodů 0 – 100. Následně byla stanovena výsledná třída kvality silážovaného krmiva.

 

Výsledky

Na základě provedených laboratorních rozborů krmiv byly graficky formou histogramů zpracovány přehledy vybraných živin u všech posuzovaných vzorků.

 

Vojtěšková siláž (senáž)                              Kukuřičná siláž

Obr. č. 1: Procentický obsahu sušiny ve vzorcích vojtěškové a kukuřičné siláže

Z grafu je patrný velký rozptyl obsahu sušiny u vojtěškové i kukuřičné siláže. Je to dáno tím, že rostlinná hmota v době přípravy silážovaného krmiva nebyla na stejné úrovni zavadnutí, případně nebyl porost sklizen v optimální vegetační fázi. Obsah sušiny 26 – 30 % ukazuje, že byla rostlinná hmota ještě málo zavadlá, obsah nad 45 % ukazuje, že byla už přeschlá, případně přestárlá.

 

Obr. č. 2: Procentický obsah dusíkatých látek ve vzorcích vojtěškové a kukuřičné siláže

Procentický obsah dusíkatých látek se ve vzorcích pohyboval v rozmezí 17 - 21,5 % ve vojtěškových silážích a 6 - 10,5 % v kukuřičných silážích. Průměrný obsah dusíkatých látek byl zjištěn ve vojtěškových silážích ve výši 19,1 % a v kukuřičných 7,8 %.

 

Obr. č. 3: Obsah metabolizovatelné energie ve vzorcích vojtěškové a kukuřičné siláže

Množství metabolizovatelné energie se ve vojtěškových silážích pohybovalo v rozmezí 7,7 – 8,5 MJ/kg a v kukuřičných 10,2 - 11 MJ/kg. Průměrná výše metabolizovatelné energie byla zjištěna ve vzorcích vojtěškových siláží ve výši 8,03 MJ/kg a v kukuřičných silážích 10,86 MJ/kg. Žádný vzorek nevybočoval výrazně nad nebo pod průměr.

 

Obr. č. 4: Procentický obsah vlákniny ve vzorcích vojtěškové a kukuřičné siláže

Procentický obsah vlákniny byl ve vzorcích vojtěškových siláží zjištěn v rozmezí od 22 do 28 % a v kukuřičných 8 - 24 %. Průměrný obsah vlákniny se ve vojtěškových silážích pohyboval v průměrné výši 25,3 % a v kukuřičných 19,6 %. Obsah vlákniny ve vzorcích je dán dobou sklizně porostu. Čím později je porost na siláž sklizen, tím více vlákniny obsahuje.

 

Obr. č. 5: Obsah kyseliny máselné ve vzorcích vojtěškové a kukuřičné siláže

Obsah kyseliny máselné se ve vzorcích vojtěškových siláží pohyboval mezi 0,09 - 0,1 % pouze u tří vzorků a ve vzorcích kukuřičných siláží 2 - 2,2 % u jednoho vzorku. Průměrný obsah kyseliny máselné byl ve vzorcích vojtěškových siláží zjištěn ve výši 0,01 % a v kukuřičných 0,07 %.

 

Obr. č. 6: Výše pH ve vzorcích vojtěškové a kukuřičné siláže

Hodnota pH se ve vzorcích vojtěškové siláže pohybovala v rozmezí 4,2 - 5,2 a ve vzorcích kukuřičných siláží 3,4 - 4,3. Průměrná výše pH ve vojtěškových silážích byla zjištěna ve výši 4,7, v kukuřičných 3,8.

 

Smyslové posouzení kvality silážovaných krmiv

U vzorků vojtěškových siláží č. 33, 35, 40, 44 byly ve struktuře zjištěny stébla delší než 9 cm, většina frakcí měla délku 6 – 8 cm. To ukazuje na horší kvalitu pořezání hmoty při sklizni. V kombinaci s vyšší sušinou to mohlo vést k nedostatečnému udusání hmoty. Vzorek vojtěškové siláže č. 48 měl nepřirozenou tmavě hnědou barvu, stébla byla rozmačkaná, vzorek celkově nestrukturní a náchylný ke hnití. Ve vzorku kukuřičné siláže č. 21 byla pachem zjištěna přítomnost kyseliny máselné, což se následně potvrdilo i laboratorním rozborem. Vzorek byl rovněž nestrukturní a barva změněná do šeda (to poukazuje pravděpodobně na přítomnost plísní). Ve vzorcích kukuřičné siláže č. 13, 18, 20, 25 a 27 byl v pachu cítit alkohol. To naznačuje, že při procesu fermentace došlo kromě mléčného kvašení také k alkoholovému kvašení. Ostatní vzorky byly podle smyslového posouzení v pořádku.

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkové zhodnocení kvality silážovaných krmiv

 

Obr. č. 7: Celkové zhodnocení kvality vojtěškových siláží

Z dvaceti hodnocených vzorků vojtěškových siláží bylo vyhodnoceno 7 vzorků, tj. 35 % jako výborné kvality, 11 vzorků, tj. 55 % jako zdařilé kvality a 2 vzorky, tj. 10 % jako méně zdařilé kvality. Žádný vzorek vojtěškových siláží nebyl hodnocen jako nezdařilý. Devatenáct vzorků vojtěškových siláží získalo doporučení krmit bez omezení, jeden vzorek (č. 48) krmit v omezeném množství.

 

 

Obr. č. 8: Celkové zhodnocení kvality kukuřičných siláží

Z třiceti vzorků kukuřičných siláží bylo vyhodnoceno 14 vzorků, tj. 46 % jako výborné kvality, 14 vzorků, tj. 47 % jako zdařilé kvality a 2 vzorky, tj. 7 % jako méně zdařilé kvality. Žádný vzorek kukuřičné siláže nebyl vyhodnocen jako nezdařilý. Jeden vzorek (č. 21) získal doporučení nezkrmovat mláďatům, 29 vzorků získalo doporučení krmit bez omezení.

 

Na základě provedených laboratorních rozborů vzorků kukuřičných i vojtěškových siláží byla nejčastěji hodnocena výsledná klasifikace kvality vzorků jako zdařilá, druhá nejčastější jako výborná. Kategorie méně zdařilých byla v rámci vzorků zastoupena do 10 %. Žádné z krmiv nebylo vyhodnoceno jako nezdařilé. Výsledná kvalita silážovaných krmiv závisí především dodržováním technologického postupu a sklizni plodiny v optimálním vegetačním stadiu. Jakákoliv odchylka nebo nedodržení technologického postupu může mít v konečném důsledku velmi závažné následky.

Hodnoty jednotlivých živin zjištěných laboratorními rozbory se pohybovaly v obvyklé výši pro tento druh krmiva. Žádné z hodnocených krmiv výrazně nevybočovalo v obsahu jednotlivých živin nad či pod průměrné hodnoty. U krmiv s nejvyššími hodnotami vlákniny je patrné, že byly sklízeny až po optimální době zralosti. Často se stává, že z důvodu nepříznivého počasí není možné sklidit porosty v optimálním termínu a kvalita krmiv pak výrazně klesá. Při vlhkém a deštivém počasí v období sklizně se výrazně zvyšuje riziko zaplísnění krmiv. Výskyt plísní může znehodnotit krmivo natolik, že se stane nezkrmitelným. Doležal a kol. (2006) zdůrazňují velké riziko zaplesnivění zejména u krmiv silážovaných do PE vaků a obalovaných balíků z důvodu menší slisovatelnosti hmoty, většího podílu kyslíku ve vaku a rizika poškození obalu a tím průniku vzduchu.

Vhodnost použití silážovaných krmiv pro přikrmování případně krmení spárkaté zvěře je dána především jejich kvalitou, živinovým složením a potravními nároky jednotlivých druhů zvěře. V literatuře jsou uvedeny dosud jen neucelené informace o potřebách živin jednotlivých druhů zvěře. Taktéž je třeba rozlišit přikrmování volně žijící zvěře a krmení zvěře v oborách, příp. na farmách. Volně žijící zvěř má možnost kromě krmiva předloženého v krmišti přijímat ještě potravu, kterou najde v přírodě a tím si doplňovat živiny a minerály. Zvěř, která je uzavřená a nemá možnost přijímat potravu z prostředí, je odkázána na živiny z předkládaného krmiva. V tomto případě bude nutné krmnou dávku vybalancovat podle obsahu jednotlivých živin a energie, případně doplnit o další doplňková krmiva (obiloviny, seno, minerály, kompletní krmné směsi).

Nejméně vhodným způsobem přikrmování je podávání siláží oxidovaných, plesnivých, shnilých, zapařených či jinak znehodnocených. Mnohdy se tak ale v myslivecké praxi děje. Taková krmiva se dají v zemědělských provozech pořídit obvykle zdarma, protože jsou „nezkrmitelná“ pro hospodářská zvířata. Z výše zmíněných důvodů jsou ale taktéž nezkrmitelná zvěři!

Převážná většina posuzovaných silážovaných krmiv byla vyhodnocena v dobré až výborné kvalitě, pouze jeden vzorek kukuřičné siláže bychom nedoporučovali zkrmovat zvířatům pro vyšší podíl kyseliny máselné. Z hodnot zjištěných v rozborech vyplývá, že je kvalita běžně dostupných silážovaných krmiv velmi dobrá a lze je bez problému předkládat zvěři. Při jejich předkládání je však nutné dodržovat zásady správné techniky krmení přežvýkavců. Kvalitní výživa s využitím kvalitních krmiv je jedním ze základních předpokladů pro úspěšný chov přežvýkavé zvěře ve volnosti i v oborách.

 

 

Ing. Zdeněk VALA, Ph.D., Bc. Jaroslav VACULA

Ústav ochrany lesů a myslivosti, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně

 

 

Zpracování dat...