ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Jak funguje krajská spolupráce

Myslivost 11/2014, str. 85  Jiří Kasina
V současném období diskuzí jak dále v ČMMJ se schází také zástupci okresních mysliveckých spolků v rámci svých krajů, aby si utříbili a vydiskutovali názory na současné dění v české myslivosti. Byl jsem pozván jako host na jednání Myslivecké rady Pardubického kraje, které se konalo v polovině září ve Vysokém Mýtě. Protože vím, že v tomto kraji se okresy na krajské úrovni scházejí asi historicky nejdéle a panuje tu s výsledky velká spokojenost, využil jsem tedy příležitosti a položil několik otázek jednateli OMS Pardubice Josefu Kurčovi, aby osvětlil čtenářům Myslivosti zkušenosti a poznatky z takové spolupráce. Nezakrývám, že se léta známe, proto ono tykání.

 

Myslivecká rada Pardubického kraje byla ustavena dne 13. 3. 2001, schází se pravidelně čtyřikrát do roka a v pořadatelství Myslivecké rady se střídají jednotlivé okresní myslivecké spolky - Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí. Jednání zde ve Vysokém Mýtě bylo již 57 v pořadí. Myslivecká rada Pardubického kraje je devítičlenná, každý OMS má dva zástupce a krajský úřad nominoval jednoho člena, který řídí myslivost v kraji. Zástupci jednotlivých okresních mysliveckých spolků jsou voleni na pětileté funkční období volebním okresním sněmem, předseda krajské myslivecké rady je následně volen na prvním jednání a zpravidla je to zástupce okresu, kde má sídlo krajský úřad. Myslím, že je to naprosto funkční a hlavně smysluplný model, který nevyžaduje žádné zvláštní náklady a přináší nám jen pozitiva.

 

Mohl bys prosím tedy uvést některá konkrétní pozitiva?

Za dobu působení Krajské myslivecké rady, nepoužívám úmyslně výraz krajské koordinační rady, který je ve stanovách, protože to je na bázi dobrovolnosti a navíc v době založení naší krajské myslivecké rady nebylo ještě ve stanovách o tomto ani zmínka, tedy za dobu třinácti let, se podařilo uskutečnit mnoho věcí sloužících ku prospěchu myslivosti, ale především pro naše členy. Jsou to například okruhy jako je vzdělávání, ochrana myslivosti, veterinární péče, kynologie, střelectví, legislativa, kultura.

 

Přece jen, buďme konkrétnější, můžeš prosím uvést detailněji?

Tak například na vzdělávání přispívá Krajský úřad Pardubického kraje ročně částkou asi šedesát až osmdesát tisíc korun, z těchto peněz se financují odborné semináře a přednášky na jednotlivých okresech. Účast na seminářích je přitom otevřena široké myslivecké veřejnosti a může se jich zúčastnit každý, kdo o danou problematiku má zájem. V prvních letech fungování Krajské myslivecké rady byly semináře pořádány pro celý Pardubický kraj, ale z důvodu nižších účastí ze vzdálenějších míst bylo přistoupeno ke konání seminářů na úrovni okresů. Každý okres uskuteční v jednom roce dva semináře nebo odborné přednášky. To je myslím konkrétní počin, jak poskytnout možnost celoživotního vzdělávání myslivcům přímo v regionech, třeba i těm, kteří mají ostych, a nebo nemají možnost se zúčastnit celostátních odborných konferencí. Prostě jdeme s novými poznatky za lidmi, tudy vede podle mne cesta, musíme myslivcům něco nabídnout, ale nenutit je cestovat přes celou republiku.

 

Logicky si každý asi uvědomuje, že partnerem pro jednání je pro Krajskou mysliveckou radu krajský úřad. Jak hodnotíš v tomto úhlu pohledu spolupráci, jaké konkrétní další počiny jste domluvili?

Zcela logicky velký důraz klade Krajská myslivecká rada ve spolupráci s krajským úřadem na ochranu myslivosti a zvěře. Od roku 2006 se zabýváme zabráněním střetů motorových vozidel se zvěří. K tomuto jsme požádali o spolupráci  Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, konkrétně Ing. Havránka. Začali jsme na bázi výzkumných úkolů přímo v terénu zkoušet a porovnávat pachová zradidla s odrazovými optickými zradidly typu Swaroflex. Na vytipovaných úsecích komunikací jsme za pomoci Policie ČR, Správy a údržby silnic Pardubického kraje a s mysliveckými sdruženími vyhodnocovali účinky jednotlivých zradidel. V roce 2009 vydal Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti podrobnou zprávu o výsledcích zjištění a následně i finanční nákladnosti na jednotlivé typy a druhy zradidel. Následně byly naše zkušenosti předány a tlumočeny na prvním celostátním semináři ke střetům motorových vozidel se zvěří, který uspořádal Ústecký kraj a konal se v Litoměřicích. Pro výzkumný ústav nadále provádíme testy a účinnost nových pachových zradidel jako jsou Pacholek a Antifer. Každoročně Pardubický kraj na toto uvolňuje částku 100 – 150 tisíc korun, akce se vyhodnocuje čtvrtletně na předepsaném tiskopise.

 

Asi nejčastěji slyším z jiných okresů a krajů, že se finanční prostředky vynakládají na antiparazitární ošetření zvěře. Jak si v tomto směru na Pardubicku vedete?

Na úseku veterinární péče v rámci celého Pardubického kraje je též velice úzká spolupráce. Krajská veterinární správa pravidelně zasílá monitoring nákaz a opatření. Její zástupci jsou zváni na jednání okresních sněmů, kde podávají informace. Od roku 2003 až do změny veterinárního zákona v roce 2009 probíhaly celoplošné antiparazitární akce pro spárkatou zvěř, kde se používalo léčivo Cermix a Rafendazol. Následně k tomuto vydal Krajský úřad Pardubického kraje zdůvodnění plošné antiparazitární akce u spárkaté zvěře  a tuto akci hradil ze svého rozpočtu částkou 360 000 Kč.

 

A co třeba kynologie?

Na úseku kynologie byla založena v roce 2005 soutěž O putovní pohár hejtmana Pardubického kraje jak pro ohaře, kde se soutěží podle zkušebního řádu zkoušek vloh, tak i pro ostatní plemena, kde se soutěží podle zkušebního řádu barvářských zkoušek. Zúčastnit se mohou psi nebo feny, kteří v témže roce se nominovali z okresních zkoušek uvedených typů. U ohařů se jedná o čtyři nejúspěšnější jedince a u ostatních plemen o tři nejúspěšnější jedince. Soutěží se jak v kategorii jednotlivců, tak i družstev. Pořadatelství se pravidelně střídá mezi jednotlivými okresy. V letošním roce se koná již desátý ročník a mezi kynologickou veřejností je o tyto akce velký zájem, protože se to staly i společenskou událostí. Na soutěže se zpravidla dostavuje i hejtman Pardubického kraje, popřípadě jeho radní.

 

Logicky musí následovat otázka na střelectví. Navíc, když sekretariát sídlí přímo na střelnici …

Na úseku střelectví byla v roce 2004 založena obdobně jako u kynologie soutěž O pohár hejtmana Pardubického kraje v disciplíně lovecké kolo. Každý okres byl pořadatelem jednoho závodu, který byl samostatně dotován a střelci podle dosaženého pořadí získávali body. Po absolvování všech čtyř kol se body sečetly a vzniklo pořadí nejlepších střelců Pardubického kraje, kteří byli věcně odměněni a vítěz získal pohár hejtmana Pardubického kraje. Každý okres na tuto činnost přispívá částkou 5000 Kč, která je rozdělena do cen pro 15 nejlepších střelců. Postupem času ale počty střelců na jednotlivých kolech klesaly, a tak přistoupila Myslivecká rada Pardubického kraje k přehodnocení a od roku 2009 se trato soutěž střílí jako jeden závod, kde každý okres vyšle deset svých střelců, kteří se nominovali na závodech v rámci okresu. Těchto 40 střelců soutěží jak v jednotlivcích, tak i v družstvech, kde se hodnotí pět nejlepších jednotlivců z okresu. Vítězné družstvo získává pohár hejtmana Pardubického kraje. Soutěží se v disciplínách lovecké kolo, zajíc na průseku a malorážka.

 

Jak jinak se prezentuje Pardubický kraj, jak propaguje své myslivce?

Po stránce kulturní a společenské se Pardubický kraj prezentuje především na výstavách Natura Viva, kde převážně na mezinárodních výstavách vystupuje Pardubický kraj jako celek. Na výstavě má vyhrazen svůj výstavní prostor, kde se snaží předvést svoji činnost nejen na úseku myslivosti. Na vyhlášený den Pardubického kraje se dostaví vždy čelní zástupci kraje, v minulosti to byl sám hejtman nebo radní Pardubického kraje. Odbor zemědělství a myslivosti se vždy zúčastní jako celek. Počítáme s tím, že i na připravované mezinárodní výstavě Natura Viva 2015 bude zase expozice našeho kraje. Kontaktovali jsme už krajský úřad a nabídli možnost prezentace nejen myslivosti a myslivců v kraji, ale chtěli bychom představit i přírodní, kulturní a historické krásy kraje, ukázat nějaké zajímavosti, představit šikovné umělce, mladé myslivce a život myslivců v našem kraji. Zatím se scénář expozice rodí, ale určitě chceme ukázat myslivost jako součást hospodaření v přírodě a také jako součást společenských a kulturních aktivit v regionu.

A když už mluvíme o krajské expozici na výstavě Natura Viva, rád bych tam viděl i ostatní kraje, protože taková výstava je přece také o poskytnutí informací mezi jednotlivými kraji, aby si mohl návštěvník z jednoho konce republiky udělat obrázek, co se děje a jak funguje myslivosti na druhém konci.

               

Mluvíme-li o pomoci z krajské úrovně, můžeš prosím stručně říci, zda a jak jste se angažovali při uzavírání nájemních smluv na honitby v nedávném období? Vím, že v některých místech to nebyla snadná jednání a dokázal vám kraj nějak pomoci?

Jednoduché to opravdu někde nebylo. V legislativě byla Myslivecká rada Pardubického kraje nápomocna všem mysliveckých sdružením už při tvorbě honiteb v roce 2002 podle zákona 449/2001 Sb. Tenkrát kdo projevil zájem o pomoc, byla každému sdružení bezplatně poskytnuta. Na jednání myslivecké rady byli zváni pracovníci jednotlivých pověřených obcí, kteří honitby schvalovali, s nimi jsme mnohé body konzultovali a diskutovali. Touto pomocí jsme dosáhli toho, že v Pardubickém kraji byla po uzavření nájemních smluv pouze jedna honitba, která byla vinou neustálých odvolání jednoho jedince řešena bezmála celé jedno nájemní období. Jinak všechny honitby mohly vykonávat myslivost podle řádných nájemních smluv. Při nových smlouvách v loňském a předloňském roce to bylo v podstatě stejné a věřím, že myslivci tuto naší pomoc vnímali. V současné době je nabízena pomoc všem honitbám při tvorbě nových stanov mysliveckých sdružení vyvolané změnou občanského zákoníku. Jsou již určeny termíny seminářů po jednotlivých okresech, kde statutárním zástupcům sdružení budou předána nová znění stanov pro myslivecké spolky nebo myslivecká sdružení. K tomuto vyslechnou i odborný výklad. Pro všechny honitby je tako akce zdarma.

 

Nebudu zastírat, že jsme spolu již mnohokrát v minulosti debatovali o postavení krajů či potřebnosti nějakých krajských článků v rámci struktury ČMMJ, vím, že chcete silnější postavení kraje. Můžeš prosím na závěr uvést alespoň základní zásady, které byste chtěli do připravovaných Stanov ČMMJ prosadit?

Při tvorbě nových stanov ČMMJ budeme důsledně dbát na to, aby nová Myslivecká rada ČMMJ byla tvořena zástupci všech čtrnácti krajů. Aby si každý kraj nominoval svého zástupce, který je bude zastupovat. Současně ale, aby také mohl být odvolán příslušnou krajskou mysliveckou radou a nahrazen novým členem. Je to nesmírně důležité pro to, aby mohl být takovýto krajský zástupce tím, kdo bude přenášet naše myšlenky a názory do jednání nejvyššího orgánu ČMMJ a zároveň, aby poskytoval zprávy o tom, co a jak se projednalo. Je to jednoduchá srozumitelná linka ve vzájemné komunikaci mezi centrem a okresy. A zároveň je podstatné a důležité to, že toho, koho si za kraj zvolíme, si budeme taky kontrolovat a ručit si za jeho činnost, nebude-li splňovat naše požadavky a bude-li třeba váznout komunikace a spolupráce, chceme mít možnost si toho „svého“ krajského zástupce odvolat.  Krajské myslivecké rady by měly být v nových stanovách ČMMJ zakotveny jako povinné (ne jako doposud dobrovolné) pro každý kraj včetně krajských zástupců, čímž budou moci vystupovat jako plnohodnotný partner krajským úřadům.

Ve vedení ČMMJ by se pak na Sboru zástupců mohli volit jen předseda a dva místopředsedové, kteří by pak se čtrnácti krajskými zástupci tvořili sedmnáctičlennou Mysliveckou radu ČMMJ.

 

Není to ale ponížení důležitosti a rozhodovacích pravomocí okresních mysliveckých spolků?

Vůbec ne, naopak, volení zástupci okresních mysliveckých spolků se přece scházejí nejméně jedenkrát ročně na jednání nejvyššího orgánu, Sboru zástupců, který je výše než Myslivecká rada ČMMJ a který rozhoduje o těch nejzásadnějších věcech. A hlasování na Sboru zástupců by mělo být vahou počtu členů příslušného okresního mysliveckého spolku. Dále budeme chtít posílit pravomoci okresů, ale to je na další jednání. Myslím, že problémů, které je třeba vyřešit a vydiskutovat je více, to by bylo na dlouhé povídání. Z našeho okresu je Petr Tomášek ml., vůči kterému stále platí usnesení Sboru zástupců, a které zatím nikdo nezrušil, že stojí v čele skupiny, která má na starost přípravu návrhu nových Stanov ČMMJ. Na přípravě se stále pracuje a budeme v nejbližší době činit konkrétní kroky, abychom seznámili ostatní okresy se zásadami Stanov, budeme chtít také některé okresy pozvat na jednání a vše si vydiskutovat. Nakonec jsou to přece stanovy pro nás myslivce, my si je musíme vytvořit a sestavit tak, aby vyhovovaly všem a všichni s nimi byli ztotožněni. Vím, že nás tlačí čas, vím, že je názorů a pohledů více, ale pořád věřím, že se dokážeme domluvit. Je to v zájmu nás všech.

 

Na jednání Krajské myslivecké rady do Vysokého Mýta jsem byl pozván jako host, stejně tak jako členové Myslivecké rady ČMMJ Ing. Josef Vlášek a Radek Mančík. Jak jste byli spokojeni s odpověďmi na vámi položené dotazy?

Je třeba, aby se vedení naší organizace pravidelně setkávalo se zástupci okresů, případně krajů, aby probíhala vzájemná komunikace, zvláště nyní, v době velmi zásadních změn.  Byli jsme rádi, že oba členové Rady přijeli, chtěli jsme po nich ale poněkud přímější a jasnější vyjádření. O událostech kolem odstoupení předsedy a místopředsedy a ukončení pracovního poměru jednatele jsme dostali jen kusé zprávy, stejně tak byly nedostatečné informace směrem k okresům o průběhu a výsledcích výběrového řízení na jednatele. Stále to na nás dělá dojem zákulisní politiky, například je pro nás nepřijatelné, že ve výběrové komisi nebyl ani jeden zástupce okresů, jen členové Myslivecké rady. Nikdo nám zatím jednoznačně nevysvětlil ani to, jak to bylo s nenastoupením prvního z vybraných kandidátů a jaké k tomu byly důvody. Ať se na nás nikdo nezlobí, ale ani z publikovaných rozhovorů v Myslivosti, ani z vyjádření obou pozvaných hostů, necítíme, že se hraje úplně čistá hra, nebyl jednoznačně vysvětlen požadavek auditu. Nemůžeme ani přijmout tvrzení, že třináctku členů Myslivecké rady neinformoval předseda s jednatelem dostatečně, že si předseda vyhrazoval určitá práva a činil určité kroky a rozhodnutí bez souhlasu dalších členů Myslivecké rady. Předseda je přece členem tohoto vrcholného orgánu a jemu se musí také zodpovídat, nečinil-li tak, proč se tedy zbývající členové Myslivecké rady důsledněji neptali a nežádali informace a vysvětlení, případně proč tedy nenavrhli odvolání předsedy a jednatele. Navíc se přece muselo v Myslivecké radě projednávat hospodaření ČMMJ, kde, pokud byly řádně předkládány rozvaha a výsledek hospodaření, musely být finanční náklady na úsek jednatele všem patrné. A proč na tyto skutečnosti dostatečně důrazně neupozorňovala Ekonomická komise se svým předsedou v čele, vždyť kdo jiný, než Ekonomická komise by měla více dbát na správnost hospodaření. Slyšeli jsme sice slova dodatečné lítosti a omluvy, ale takový postup nám nepřipadá zcela seriózní a zodpovědný. Dalším kamínkem do mozaiky je nedobrý výsledek kontroly zúčtování dotací, kdy byl stanoven vůči ČMMJ finanční postih. Chtěli bychom znát, kdo má tedy vinu na špatném účtování dotací a jak toto pochybení bude personálně řešeno. Právě toto jsou také důvody k tomu, že bychom rádi, aby pro příště tvořili Mysliveckou radu zvolení zástupci jednotlivých krajů, kteří budou mít jasný mandát a důvěru zdola z okresů v příslušném kraji, budeme si je moci lépe kontrolovat a budou se také lépe předávat informace. Chceme a máme zájem podpořit jednotnost organizace, nechceme nic bořit a nevoláme po odplatě, chceme jen nastavit lepší a hlavně operativnější formy komunikace, s tím souvisí i vrácení určité důvěry a sounáležitosti mezi všemi členy ČMMJ. Členové musí cítit oporu a zaštítění ze strany organizace, a to je možné založit jen na zcela jasných a otevřeních formách jednání a rozhodování. Vždyť je to organizace nás všech, ne jen těch, kteří byli zvoleni do vrcholných orgánů.

 

S díky za rozhovor

Připravil Jiří KASINA

Zpracování dat...