ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Hnízdění husy velké a husice nilské na Tovačovsku

Myslivost 11/2014, str. 76  Vladimír Velický
V našem časopise Myslivost 9/2011 jsem informoval o prvním zahnízdění a vyvedení jedenácti mláďat husy velké (Anser anser) v roce 2011 na jednom z tovačovských rybníků, Hradeckém (153 ha). Rybník byl znovu obnoven v roce 1953 a k zahnízdění došlo teprve po padesáti osmi letech jeho existence. Pro informaci novým čtenářům uvádím, že v 17. a 18. stol. za majitele tovačovského panství Viléma z Pernštejna byla rozloha rybníků na Tovačovsku kolem 800 ha, s největšími rybníky Skašovským (430 ha) a Hradeckým (153 ha). Některé duby na hrázích bývalých rybníků se ještě zachovaly a jsou dodnes němými svědky té doby.

V roce 2011 pár hus velkých úspěšně vyvedl jedenáct mladých. Ve sledování vývoje hnízdění husy velké v této lokalitě jsem zároveň s ornitology Ornitologické stanice Muzea Komenského v Přerově pokračoval a dnes můžeme společně konstatovat, že hnízdění husy velké v této poměrně frekventované lokalitě úspěšně pokračuje. A to i za situace, že Hradeckým rybníkem probíhá na „prostřední hrázi“ cyklostezka. Zejména v posledních dvou letech se počty hnízdících párů zvýšily.

Od roku 2011 bylo na Hradeckém rybníku prokázáno hnízdění v následujících počtech:

2011: 1 pár - 11 mladých, 2012: 1 pár - 6 mladých, 2013: 3 páry s počty 2, 4 a 5 mladých na jeden pár, 2014: 5 párů s počty 2, 3, 5, 7 mladých na jeden pár.

Výše uvedené údaje mi poskytli na základě ornitologických pozorování jednatel faunistické komise České společnosti ornitologické Ing. Jiří Šírek z Kojetína a RNDr. Martin Vymazal z Ornitologické stanice Muzea Komenského v Přerově. V podstatě se shodují i s mým vlastním pozorováním.

V této souvislosti bych chtěl dodat, že někteří ornitologové při konzultaci zastávají názor, že vyvedení 11 mladých jedním párem v roce 2011 je mimořádným případem s tím, že je možné, že pár tehdy mohl převzít některé mladé od jiného páru z různých důvodů. Zajímavý je názor RNDr. Jiljího Sitka z téže ornitologické stanice, že mohl houser oplodnit dvě husy a s housaty se obě společně zdržovaly jen krátce a poté byla druhá husa z této trojice vypuzena. Pokud mají čtenáři z lokalit s výskytem hnízdění husy velké vlastní zkušenosti týkající se takového počtu vyvedených mláďat jedním párem, rád se seznámím s jejich poznatky. Telefonický kontakt je v redakci časopisu Myslivost.

Ve výše uvedeném článku v našem časopise z roku 2011 jsem se rovněž zmínil, že společně s ornitology jsme tehdy evidovali již třetím rokem, tedy od roku 2009, na Hradeckém rybníku výskyt husice nilské (Alopochen aegyptiacus). Tehdy se pár těchto husic pokoušel po tři roky vyvést mladé a vždy neúspěšně. Byly naleženy pouze snůšky vajec. Až v letošním roce, 3. června 2014, se mi podařilo pozorovat a fotograficky zdokumentovat jeden pár husice nilské s šesti malými housátky a následně 29. června 2014 tento pár s šesti již odrostlými housaty (viz připojené snímky).

S ornitology jsem celou věc ihned konzultoval a byl jsem informován, že stejné pozorování letos zaznamenali i oni a někteří jejich kolegové. Počet mladých byl shodný včetně lokality.

Na základě jejich osobních informací a také s použitím údajů z publikované informace (Libor Schröpfer, Zdeněk Vermouzek, Jiří Šírek, Jiří Stolarczyk - „Výskyt a hnízdění husice nilské v ČR v letech 1979 - 2009) považuji za vhodné poskytnout některé informace i čtenářům našeho časopisu.

Poprvé byl výskyt husice nilské, též zvané husice egyptské, v ČR zaznamenán v roce 1979, pravidelněji pak od roku 1990 a od roku 2006 pak dochází k výraznějšímu vzestupu počtu pozorování i pozorovaných ptáků. První dvě prokázaná hnízdění byla v jihozápadních Čechách v roce 2008. Celkem byla do roku 2009 prokázána čtyři hnízdění tohoto druhu v ČR. Husice nilské se objevují nejčastěji samostatně nebo ve dvojicích, více jedinců bylo pozorováno jen výjimečně. Nejvíc pozorování bylo v dubnu a květnu, pak až v říjnu.

Od devadesátých let pozorování na našem území pozvolna přibývá, což zcela určitě souvisí s kolonizací dalších území v Evropě. Směr rozšiřování jde od západu na východ. Celková veliokost populace v Evropě v roce 2010 je odhadována kolem 9 tisíc párů.

V oblasti přirozeného rozšíření je husice nilská konfliktním druhem. V Jihoafrické republice ji statkáři považují za vážného škůdce a celkové škody odhadli v roce 2002 na 2,5 - 7 procent ročního výnosu pšenice a ječmene. Husice nilské jsou oproti ostatním druhům vodního ptactva velmi agresivní, zejména v době hnízdění.

Od roku 2009 se zdržoval jeden pár husice nilské na Hradeckém rybníku v Tovačově, kde ornitolog L. Doupal pozoroval 27. 6. 2009 jejich páření. Přestože byla samice v dubnu a květnu pozorována zřídka, jako by seděla na vejcích, mláďata nebyla nalezena. Pro hnízdění potřebuje tato husice blízkost nízké trávy, na které se pasou housata, a vodní plochu jako bezpečné útočiště a vhodné místo k hnízdění. Husice jsou striktně teritoriální, což limituje jejich hnízdní početnost. V zimě a na jaře se pasou na polích a po zbytek roku hlavně na trávě.

Vraťme se nyní k mému pozorování a výše uvedené fotodokumentaci z června 2014. Pár husic se zdržoval nedaleko nátoku v severovýchodní části Hradeckého rybníka. Během dalších týdnů v červenci však počet housat postupně klesal, zřejmě působením predátorů, a v srpnu vodil pár již jen dvě housata. Potom se zřejmě přemístili do jiné, rozsáhlejší části rybníka s většími plochami rákosí. Naštěstí v minulých letech až doposud nedošlo k žádnému chybnému odstřelu tohoto druhu omylem. Doufejme, že tomu bude tak i nadále.

Pokud se týká husy velké, konkrétně situace v roce 2014, tedy hnízdění pěti párů, mohu konstatovat, že celkový početní stav husy velké se v době před zákonnou dobou lovu zvýšil na přibližný počet 40 kusů. Tedy zřejmě včetně i těch jedinců, které mladé nevyvedly, nebo migrovaly do severovýchodní, největší části Hradeckého rybníka. Hejno těchto husí jsem zdokumentoval fotograficky s použitím optického zoomu 5. srpna 2014, když se zvedlo ve vzdálenosti asi 180 metrů nad hladinou.

Lze si jen přát, aby myslivci z místní a obou sousedních honiteb, přiléhajících k Hradeckému rybníku, byli v letních a časně podzimních měsících v odstřelu husy velké zdrženliví a lovili především při podzimním tahu. Jen tak lze slibně se rozvíjející zvyšování počtu této populace na Tovačovsku zachovat.

Ing. Vladimír VELICKÝ

Zpracování dat...