V předchozím příspěvku publikovaném v časopisu Myslivost jsme se ve stručném přehledu věnovali obecné patologii nádorových onemocnění, popisu a základní klasifikaci nádorů. Nyní navazujeme konkrétními příspěvky u jednotlivých druhů zvěře z našich honiteb.
O problematice nádorů u volně žijících zvířat, zvěř nevyjímaje, v celé Evropě existují pouze neúplné a útržkovité informace. Důvody spatřujeme především v tom, že většina postižených jedinců hyne vysílená na skrytých místech v pokročilém stavu kachexie. Pokud je takový kus nalezen, vývrh a s ním spojené předběžné ohledání orgánů se provedou spíše výjimečně. Často se uhynulí jedinci stávají spíše součástí přirozené potravy celé skupiny predátorů a všežravců, včetně plošně rozšířené černé zvěře.
Zvěř obývající nory a podzemní labyrinty hyne zpravidla v nich. Z tohoto důvodu je v současné době výskyt diagnostikovaných nádorů u lišek a jezevců relativně nízký v porovnání především se zvěří zaječí a srnčí.
V posledním období jsme se setkali s nádorovým onemocněním u dospělé samice jezevce lesního. Nádor jsme indentifikovali již při provedení vývrhu, odebrali jsme z něj vzorky a ty jsme následně podrobně vyšetřili mikroskopicky metodami, které využíváme v diagnostice onemocnění ve veterinární i humánní medicíně. Tak jsme měli možnost přesně typizovat a diagnostikovat oboustranný nádor vaječníků, který vedl k nádorové sešlosti (kachexii) a k následnému úhynu.
Jedinec byl nalezen v září uhynulý mimo norový labyrint v zachovalém, vyšetřeníschopném stavu. Nález pochází z Kraje Vysočina. Hmotnost nevyvrženého kusu byla 5,9 kg. Nízká hmotnost v období konce léta ukazuje na výraznou sešlost uhynulé samice, kachexii. Věk bylo odhadnut na základě laboratorní metody určování věku podle počtu a stavu adhezních linií spodní čelisti na šest let. Hodnocení trofeje podle C.I.C. ukázalo délku lebky 14,34 cm, šířku 8,31 cm. V součtu to představuje 22,65 cm. Lebku lze tedy hodnotit 22,65 body C.I.C. a trofej tím splňuje podmínky pro udělení stříbrné medaile.
Po otevření dutiny břišní byly oba vaječníky mnohonásobně zvětšené s nepravidelným povrchem. V největším rozměru byly vaječníky velikosti 6,2 x 3,9 x 3,5 cm (oproti normálnímu rozměru přibližně 1,2 - 1,8 cm). Na výstelce dutiny břišní a v plicích jsme pozorovali šedobílé uzlíky velikosti až několika milimetrů. Již při vývrhu jsme vyslovili podezření, že se jedná o zhoubný nádor vaječníků s rozsevem po dutině břišní a do plic. Bylo však nutné vyloučit rozsev podobně vypadajícího infekčního onemocnění, zejména tuberkulózy.
Primární nádor z ovarií i další patologické projevy jsme zajistili před rozkladem, tzv. autolýzou, odběrem vzorků a jejich fixací ve 4% vodném roztoku formaldehydu. Po přibližně dvoudenní fixaci jsme následně tkáně vyšetřili histopatologickými metodami. Onemocnění jsme definitivně rozpoznali a zařadili až po mikroskopickém zhodnocení speciálně připravených vzorků v histologických přibližně 4 mikrometry silných řezech.
Nález u samice jezevce odpovídal nádoru, který postihuje také člověka, a to ženy převážně v dospělém věku. Jeho název je: serózní cystický karcinom ovaria nízkého stupně malignity (zhoubného chování). Označení serózní je odvozeno od čiré tekutiny, kterou nádor produkuje, cystický od schopnosti tvořit sférické dutiny vystlané nádorovými buňkami označované jako cysty, a karcinom jako zhoubný nádor z epitelových buněk.
Snímek nádoru vaječníku popsané samice jezevce uvádíme na fotografii 1 (obr. 1). Zde je patrná členitá, papilární strukturalizace nádoru. Jednotlivé papily prorůstají do nitra cysty, kterou pozorujeme jako relativně ohraničenou okrouhlou tkáň tvořenou buňkami vyrovnanými v pravidelné řadě. Stěna cysty na snímku je označena písmeny „S“. Těchto cyst bylo v každém ovariu až několik desítek.
Na druhém snímku (obr. 2) je shodný nádor, který se dostal krevní cestou z vaječníků do plic a zde založil dceřiná ložiska ve formě četných metastáz. Několik ložisek různé velikosti ukazuje tento snímek. Písmena na vyobrazení označují P – povrch plíce, tzv. viscerální pleuru, A – některé plicní sklípky, tzv. alveoly, vlastní plíce v tomto místě nepostižené nádorem, pouze patologicky rozšířené (perifokální emfyzém – rozepjetí plicních alveolů v sousedství patologických ložisek), M – vlastní metastatický rozsev nádoru v podobě několika papilárně stavěných uzlů a uzlíků. Menší z těchto metastáz mají mikroskopické (submilimetrové) rozměry a nebylo by je tedy možné pozorovat makroskopicky. Rozsah metastatického postižení byl tak mnohem větší, než se zdálo při vlastním ohledání plic při vývrhu.
Serózní cystický karcinom ovaria nízkého stupně malignity je v lidské patologii nádorem s relativně častým výskytem. Bývá ve více než v jedné třetině případů oboustranný. Přes jeho pozvolný vývoj dochází k rozsevu do dutiny břišní i do plic, případně do lymfatických uzlin a do dalších orgánů. Průběh onemocnění je nenápadný a i u člověka je většinou nádor zjištěn až ve stadiu rozsevu.
U samice jezevce je serózní papilární nádor ovaria neobvyklým nálezem, který podle přehledu literatury u lasicovitých šelem zatím nebyl popsán. Podobný případ, který popisujeme u jezevce, však byl zaznamenán u feny německého ovčáka a také u skotu.
Biologické chování serózního papilárního karcinomu ovaria s rozsevem v dutině břišní a do plic je podobné či stejné jako u člověka. Není vyloučeno, že se tento nádor vyskytuje u zvěře častěji, než je známo, protože zvěř zpravidla nebývá vyšetřována. Mnohdy však i úhyn mimo noru neskýtá vzhledem k neinformovanosti myslivecké veřejnosti možnost cíleného vyšetření, nebo se prostě při vývrhu ulovené zvěře patologický nález přehlédne nebo se nebere na zřetel.
Příčina vzniku tohoto nádorového onemocnění není dosud uspokojivě objasněna. Uvažuje se o genetických vlivech, vyloučeno není ani působení celé skupiny negativních civilizačních faktorů (cizorodé látky v prostředí) i přirozených mykotoxinů a hormonální vlivy.
Doc. MVDr. Karel BUKOVJAN, CSc.,
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti,v.v.i.
e-mail: bukovjan.karel@seznam.cz
Prof. MUDr. Roman KODET, CSc.,
Ústav patologie a molekulární medicíny,
2. lékařská fakulta UK a Fakultní nemocnice v Motole
roman.kodet@fnmotol.cz