Hlavní lovecká sezona roku 2013 je za námi a než přijde ta další, tak bych se chtěl podělit se čtenáři Myslivosti o jednoduchý recept, jak si za pár korun vypreparovat vlastní loveckou trofej. K tomuto kroku mne přivedlo zjištění, že je nečekaně mnoho mladých myslivců, kteří o tyto znalosti mají zájem, ale nedaří se jim získat informace a návody na domácí preparaci trofejí, se kterými by byli spokojeni.
Tento jednoduchý a praxí ověřený návod umožní provést dokonalé vyvaření a vybělení trofeje spárkaté, černé zvěře a zvěře škodící myslivosti. Když se sezona vydaří, tak každého běžného myslivce čeká v průměru preparace a bělení tří až pěti různých loveckých trofejí.
Každý z nás má možnost volby. Buďto si nechá svého srnce vyvařit a vybělit od preparátora či známého a zaplatí za tuto práci několik stokorun, nebo se rozhodne preparaci provést sám. Ostatně preparace trofeje k lovu patří stejně tak jako obeznání lovného kusu, jeho ulovení, vyvržení a ošetření zvěřiny a poté i preparace a vyvaření trofeje na přehlídku.
Tento jednoduchý návod ovšem není určen pro ty lovce, kteří poplatkově za sezonu uloví například padesát srnců. Jednak by při vyvařování a bělení trofejí „prožili mládí“ a v neposlední řadě je pro tyto lovce částka vynaložená za úpravu trofeje částkou zanedbatelnou, byť je někdy vyjde i na 1200 Kč za kus.
Co potřebujeme k úspěšné preparaci?
Vhodnou nádobu na vyvaření lebky, menší ostrý nožík, drátěný háček či „dvoustovku“ hřebík na odstraňování měkkých tkání z lebečních dutin, pevný tenký důlčík či jiný vhodný předmět na vylomení a vyražení ušních kůstek a malý kartáček s tvrdými štětinami.
Pro bělení potřebujeme skleněnou nebo plastovou misku, injekční stříkačku o objemu asi 10 ml a půllitrové balení 30% peroxidu vodíků.
Pro odmaštění je vhodné použít jar, a nebo prášek na praní při silném zamaštění. Půllitrové balení 30% peroxidu vodíku přijde asi na 70 Kč a klidně vydrží při správném skladování i několik sezon.
Jak provést vyvařit a vybělit trofeje?
Oddělenou trofej nejdříve stáhněte z kůže a při stahování se snažte, aby co nejvíce svaloviny zůstalo na kůži a ne na lebce. Čím méně jí po stažení zbude, tím rychleji dojde k jejímu provaření a odloučení od kosti.
Poté co je kůže odstraněna, odstraňte oční bulvy tak, že přeříznete oční nerv za bulvou těsně u lebky a potom bulvu obřežete nožíkem a vyjmete.
Dále odstraňte mozek z mozkovny. Na toto použijte buďto zahnutý háček z pevného drátu, a nebo dlouhý hřebík s velkou hlavou. Po odstranění mozku dutinu lební ještě důkladně vypláchněte studenou vodou.
Trofej nikdy nevařte s mozkem! Došlo by k prolnutí mozkové tkáně do kostí a tato mastnota je téměř neodstranitelná, lebka je po vyvaření zažloutlá a po uschnutí mnohde zapáchá!
Po odstranění maximálního množství měkkých tkání ponořte trofej do studené vody. Voda vyluhuje zbytky barvy a při vaření nedochází k nadměrnému zápachu. Já osobně nechávám trofej ve studené vodě přes noc a voda v průběhu odmáčení dvakrát měním.
Po odmočení přistupte k vyvaření. Do vhodné nádoby umístěte lebku a naplňte ji studenou vodou tak, aby sahala po spodní okraj parůžků. Parůžky nezanořujte do vody, při vaření dochází k jejich zesvětlení. Vodu přiveďte do varu a občas odpařenou vodu doplňte teplou vodou. Trofej je uvařena v okamžiku, když na čelní kosti praskne blána a téměř se sloupne.
Jakmile jde svalovina snadno od kosti, tak vodu, ve které se trofej vařila, vylijte a ihned ji nahraďte čistou horkou vodou. Zbavíte se tím tak mastnoty, která by po vychladnutí ulpěla na kostech.
Poté přistupte k očistění trofeje. Nejdříve důlčíkem či jiným vhodným nástrojem vylomte ušní kůstky a poté ještě kůstky, které se nachází pod nimi, vyklepněte směrem do lebky. Tímto krokem si velmi usnadníte odstranění svaloviny uvnitř mozkovny a v okolí zadní části lebky. Tento postup nepoužívejte u význačných trofejí, u kterých může jít při bodování o každý gram hmotnosti.
Dále postupně nožíkem odřežte a oškrabejte veškerou svalovou tkáň a šlachy nacházející se na povrchu trofeje. Poté za pomoci háčku vyčistěte vše z mozkové dutiny a nakonec odstraňte z dutiny nosní kůstky včetně všech chrupavek. Kůstky v slznících ponechte na místě.
Jakmile jste hotovi, tak opláchněte a propláchněte trofej proudem nejlépe teplé vody a pod mírným proudem vody ji ještě okartáčujte kartáčkem a zbavte ji všech viditelných drobných nečistot, včetně srsti mezi růžemi a perlením. Pokud je trofej mastná, tak k odmaštění použijte horkou vodu s pracím práškem. Vodu ohřejte na 70 °C a nechte ji v roztoku odmastit. Vodu pak ještě horkou vylijte a trofej opláchněte studenou vodou.
Nechte trofej okapat, ale ne uschnout! Ztížilo by to bělící proces.
Jakmile máme takto trofej připravenu, vložte ji do nádoby na bělení a do injekční stříkačky si nasajte minimálně 10 cm3 30% peroxidu vodíku. Ten potom opatrně kapejte na lebku tak, aby nedošlo k potřísnění parůžků. Jakmile stříkačku vyprázdníte, odložte trofej do nádoby a počkejte, až peroxid zteče a potom jej znovu nasajte a kapejte roztok na všechna místa a nezapomeňte na vnitřní dutiny.
Toto opakujte po chvílích asi 5 - 6x, aby došlo k vybělení všech míst na lebce.
Poté ponechte trofej několik hodin v klidu, aby mohl roztok peroxidu proniknout do všech otvorů a záhybů. Nenechávejte peroxid na lebce zaschnout!
Jako poslední velmi důležitý krok udělejte to, že ponoříte lebku do horké vody. Tímto dojde k neutralizaci peroxidu vodíků a hlavně díky prudké reakci v kostech k zářivému vybělení.
Poté trofej vyjměte, odškrábněte případné zbytky tkání a nechte ji oschnout. Použitý peroxid nikdy nevracejte zpět k nepoužitému peroxidu, došlo by k jeho znehodnocení.
Cena takto vypreparované trofeje, když nepočítáme vlastní práci, vyjde asi na 100 Kč a kvalita práce bývá mnohdy lepší, než práce profesionálů.
Takto jsem s podomácku vyrobenými pomůckami za léta, co se myslivosti věnuji, vypreparoval a vybělil několik desítek trofejí. Když jsem s kolegy probíral jejich postupy preparace, tak jsem zjistil, že u všech jsou jejich nástroje dílem vlastní tvořivosti.
Zapátral jsem tedy na internetu a k mému překvapení jsem našel jen jediný výrobek který je určen k tomuto účelu. Jedná se o výrobek „Sada na preparaci srnčích trofejí“. Jeden kolega tuto sadu dostal jako dárek k narozeninám, a tak jsem jej požádal, zda bych ji mohl vyzkoušet. Musím říci, že nástroje jsou vkusně a kvalitně zpracované a významně mi usnadnily preparaci. Dostanete se s nimi opravdu všude a vypadá to lépe než zahnutý drát a nebo dvoustovka hřebík.
Další trofeje, které běžný myslivec zvládne doma vyvařit je daněk, jelen a jelen sika. Postup je stejný jako u trofeje srnčí, jen nástroje je potřeba použít o něco větší.
Samostatnou kategorií je preparace trofeje muflona. Muflona vyvaříme po odstranění většiny měkkých tkání tak, že jeden toulec obalený nejlépe bílou bavlněnou látkou umístíme na dno přiměřeně velkého hrnce. Ideální je, když je pod vodou ponořena i celá lebka a druhý toulec je mimo vodu. Vše vaříme asi 60 minut a poté trofej vyndáme a pokusíme se ihned toulec, který se vařil, strhnout z kosti, na které roste. Pokud se jej nedaří strhnout, tak doporučuji horní stranou toulce udeřit o dřevěnou plochu, například o špalek na sekání dřeva. Nebojte se použít větší síly, toulec něco vydrží. Toulec po úderu většinou odskočí od kosti a bez potíží jej stáhneme dolů.
Druhý toulec poté omotáme látkou z již staženého toulce a ponoříme jej do vody a vaříme po dobu 60 minut. Postup se stržením opakujeme jako u prvního toulce.
Mezitím vyškrábeme zevnitř prvního toulce veškerou měkkou tkáň a vnitřek opatrně vypláchneme 30% peroxidem vodíku a tento hned vylijeme do připravené nádoby.
Jakmile strhneme i druhý toulec, tak lebku vložíme do vody zpět a u druhého toulce postupujeme jako u prvního. Po vyčištění je odložíme na vhodné místo k oschnutí, nikoli však vyschnutí!
Uvařenou lebku poté vyjmeme a odstraníme všechny měkké tkáně jako u trofeje srnce. Poté za použití pilky na železo odřízneme asi 20% kosti rohového násadce, tuto vzdálenost měříme od špičky. Tímto se zbavíme živé neosifikované tkáně a dostaneme se dovnitř rohového násadce, který je uvnitř dutý. Tyto dutiny zbavíme případných měkkých tkání a při bělení je vypláchneme opakovaně 30% peroxidem vodíku.
Toulec zůstane na povrchu díky omotání látkou téměř beze změny a ani jej nemusíme nijak dobarvovat.
Po vyschnutí lebky provedeme nasazení toulců. Mě osobně se osvědčilo omotat kostěný násadec přiměřenou vrstvou papíru a toulce opatrně nasadit, aby nesklouzly, zajišťuji je malým vrutem či hřebíčkem, kterým je přichytím na zadní straně do kosti. Poté jen umístím trofej na vhodnou podložku a je možno ji pověsit na zeď.
Při vyvařování lebky šelmy postupuji naprosto stejně, jen ušní kůstky ponechávám na místě, tvoří kompaktní celek trofeje. Při bělení postupuji tak, abych peroxidem nepotřísnil zuby. Pokud nedojde k jejich vybělení, vypadá trofej efektněji.
Poslední kategorií trofejí jsou zbraně z divokých prasat. Vkusně naaranžované zbraně jak kňourů, tak bachyní jsou efektní připomínkou úspěšného lovu a na společném štítku mají svoje kouzlo.
Zbraně uvolníme tak, že odřízkem spodní a horní čelist tak, abychom řezem nepoškodili páráky nebo klektáky ukotvené v čelisti. Každý kus má délku jinou, a tak raději veďte řez blíže k lebce.
Po odmočení proveďte vyvaření a v jeho průběhu zkoušejte, zda již nejdou vytáhnout ven z čelisti. U bachyní je toto snadné a u starších kňourů vyjmutí nečiní také větší potíže, dají se z čelisti vysunout dozadu. U mladších kňourů však je zapotřebí tyto z čelistí opatrně vylámat za pomocí kleští nebo jiného vhodného nástroje.
Poté je nutno z páráků i klektáků odstranit vnitřní nervy. Zbraně potom omyjeme a kartáčkem zbavíme zbytků tkání a vnitřek zbraní lehce propláchneme 30% peroxidem a při tom dbáme na to, aby nedošlo k vybělení vnější strany.
Po oschnutí je nutno páráky i klektáky vyplnit vhodnou hmotou, aby po seschnutí nepopraskaly. Mě osobně se osvědčil rozpuštěný parafín. Tento v rozpuštěném stavu opatrně vliji dovnitř páráku a ten přitom mám ponořen v horké vodě, aby parafín netuhnul příliš rychle. Po úplném vyplnění nechám parafín ztuhnout a trofej je připravena k umístění na štítek.
Všechny tyto postupy jsou velmi levné a ověřené praxí. Kromě vlastní práce se jedná o náklady v řádech stokoruny a vlastní preparace tak završuje vše od ulovení až po zavěšení trofeje na vhodné místo.
Všem, kdož se rozhodnou svoji příští trofej vypreparovat sami, přeji úspěch a radost z vlastní dovednosti.
Jan GALUSEK ml.