ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Duben / 2014

Jak dál s léčbou volně žijící zvěře proti parazitům?

Myslivost 4/2014, str. 20  Břetislav Koudela
Problematika podávání antiparazitárních přípravků je častým tématem článků v časopise Myslivost. Naposledy se tomuto tématu věnoval Antonín David v letošním březnovém čísle Myslivosti v článku pod názvem „Jak dál s léčbou srnčí zvěře“. Autor uvádí, že „mnohaleté přeléčování srnčí zvěře antiparazitárními přípravky, spolu s průběrným odstřelem srnců a holé, má pro kvalitu srnčí populace v jejich honitbě zásadní význam“. Z dalších článků v Myslivosti z poslední doby je možné upozornit na příspěvek Ing. Martina Mohelského v říjnovém čísle Myslivosti z roku 2013. Autor tohoto příspěvku si v názvu článku klade otázku, zda „léčit či neléčit“ a v závěru příspěvku konstatuje, že „uvážlivé a metodicky správné provádění antiparazitárních zákroků je vhodným a potřebným opatřením“.

Výše zmíněné názory na léčbu parazitů volně žijící zvěře představují stanoviska té části myslivecké veřejnosti, která považuje aplikaci antiparazitárních přípravků za přínosné. Z diskuzí na mysliveckých webových stránkách je zřejmé, že řada myslivců vnímá podávání antiparazitik jako pravidelný každoroční úkon, který je doporučován; někteří se dokonce domnívají, že je povinný a že je nařízen Ministerstvem zemědělství.

Z jiných publikovaných příspěvků je však zřejmé, že ne všichni myslivci považují odčervování zvěře ve volné honitbě za užitečné.

 

Historie a současnost podávání přípravků proti parazitům volně žijící zvěře

Vývoj antiparazitárních přípravků pro volně žijící zvěř je v České republice úzce spjatý s Výzkumným ústavem pro biofaktory a veterinární léčiva v Pohoří Chotouni, kde pod vedením profesora Bohumila Ševčíka byly připraveny již v 70. letech minulého století první přípravky proti parazitům spárkaté zvěře.

Málokdo si dnes již vzpomene na první preparát Helmisan premix s obsahem obdukovaného levamisolu a oxyclosanidu s účinností na většinu hlístic trávicího traktu i plic a na motolice, který byl v roce 1985 nahrazen přípravkem Rafendazol premix s obsahem rafoxanidu a mebendazolu s obdobným spektrem účinnosti rozšířeným o nosohlatanovou střečkovitost.

V polovině 90. let byla pak zahájena výroba přípravku Cermix premix s obsahem ivermektinu, který vedle účinnosti na hlístice traktu i plic působí také na larvy podkožních a nosohltanových střečků a na vnější parazity.

V současnosti jsou povolené oba posledně jmenované přípravky nejen ve formě premix, ale také formě pulvis, která je určená pro individuální aplikaci do krmiva, tj. léčbu veterinárním lékařem.

Dlouholetým systematickým působením profesora Ševčíka a jeho spolupracovníků na mysliveckou veřejnost formou četných článků v odborném tisku, přednáškovou činností a pořádáním odborných seminářů se podávání antiparazitik zvěři v honitbách velmi rozšířilo. V průběhu druhé poloviny osmdesátých let minulého století to byla především celostátně prováděná plošná léčba, uskutečňovaná v zimních měsících a hrazená ze státních prostředků. V následujících letech se změnila forma financování, avšak podávání antiparazitických přípravků volně žijící zvěři pokračovalo.

 

Podmínky a pravidla pro podávání přípravků proti parazitům volně žijící zvěře

Pravidla pro podávání přípravků proti parazitům volně žijící zvěře prodělala od 70. let minulého století řadu změn. Pro letošní rok vydalo Ministerstvo zemědělství v listopadu 2013 „Metodiku kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok 2014“, ve které jsou detailně popsány metodika odběru vzorků trusu a metodika použití antiparazitik včetně seznamu použitelných antiparazitárních přípravků pro spárkatou zvěř.

Dne 21. ledna 2014 vydala Státní veterinární správa ČR tiskovou zprávu pod názvem „Kdo chce odčervovat spárkatou zvěř, může, ale za podmínek stanovených KVS“. V této tiskové zprávě jsou uvedeny podmínky použití antiparazitárních přípravků u volně žijící spárkaté zvěře jednak formou odkazu na mimořádná veterinární opatření na úřední desce a na webových stránkách Státní veterinární správy, a jednak dále formou několika stručných základních informací. Pro uživatele honiteb byl specifikován termín podávání antiparazitárních přípravků pro rok 2014, který byl stanoven od 19. 2. 2014 do 12. 3. 2014.

 

Názory odborníků na podávání antiparazitárních přípravků

V roce 2000 uvádí profesor Ševčík v článku publikovaném v Myslivosti, že „podávání vysoce účinných léčiv, postupná likvidace přírodních ohnisek parazitóz a další veterinární i chovatelská opatření se projevila v mnoha lokalitách snížením intenzity i extenzity výskytu parazitóz i celkovým zlepšováním nejen zdravotního stavu, ale i kondice spárkaté zvěře. Zejména cílevědomé plošné tlumení parazitárních onemocnění v rámci okresů i rozsáhlých honebních celků se ukázalo jako vysoce účinné a úspěšné“.

Později se však objevily také jiné názory na tuto problematiku. Profesor Chroust, známý odborník na parazitární onemocnění lovné zvěře, upozorňuje v roce 2005 ve svém článku v časopisu Veterinářství na skutečnost, že „se ukázaly v některých oblastech i negativní výsledky, a sice přežívání slabších kusů a snižování hmotnosti, zejména u srnčí zvěře. Rovněž tak se potvrdilo, že snižování prevalence u helmintóz má svoje hranice“.

Z dalších publikovaných názorů a odborných zkušeností na tuto problematiku je třeba zmínit vyjádření publikované v Myslivosti v únoru 2011, ve kterém Ing. Rajský společně společně s dr. Vodňanským a doc. Rajským, uvádějí, že „po viacerých sezónach môžeme konštatovať, že vo voľných (neoplotených) revíroch je dosiahnutie účinného a najmä trvalého dehelmintizačného efektu pri zveri problematické“. Stejní autoři dále uvádějí, „že z ekologického hľadiska je výskyt vnútorných parazitov u raticovej zveri úplne prirodzeným javom, a raticová zver je na ich infekcie adaptovaná. Iná je samozrejme situácia vo zvernicových chovoch (o ktoré nám cielene ide) a prípadne na farmách raticovej zveri. Odčervovanie, však nemôže nahrádzať, alebo riešiť zdravotné problémy zveri, ktorých príčinou je najčastejšie vysoká populační hustotu, nedostatočná chovateľská starostlivosť, deficitná výživa, nedostatky v hygiene výživy a kŕmenia zveri, ktoré často v kumulovanej podobe zisťujeme v neodborne vedených a predimenzovaných zverniciach. Preto k antiparazitárnej liečbe by sa malo pristupovať len v prísne indikovaných prípadoch“.

Výše zmínění odborníci na parazitózy volně žijící zvěře sice upozorňují na některá úskalí a popřípadě nesplněná očekávání, ale nepolemizují o vlastním podávání antiparazitárních přípravků volně žijící zvěři. Přitom se jedná o specifický úkon, který není v okolních zemích v rámci myslivecké praxe praktikován.

Nabízí se tedy otázka, jak a čím je ovlivňován výskyt parazitů u volně žijící zvěře v oblastech/zemích, ve kterých se antiparazitika volně žijící zvěři nepředkládají.

 

Faktory ovlivňující výskyt parazitů u volně žijící zvěře v Evropě

Posouzení faktorů, které ovlivňují výskyt parazitů u volně žijících zvířat, je metodicky velmi náročné, a proto je vědeckých publikací na toto téma relativně málo. V prestižním vědeckém časopisu Oecologia byly v květnu 2011 publikovány výsledky práce francouzských autorů, kteří posuzovali vliv počtů srnčí zvěře v honitbě na výskyt střevních hlístic. V období 1997 až 2007 posuzovali kvantitativně výskyt střevních hlístic srnčí zvěře v honitbě o rozloze 1340 hektarů v Trois Fontaines v severovýchodní Francii.

Ve sledovaném období se zazvěření na kilometr čtvereční ve sledované honitbě pohybovalo od 13 jedinců do 33 jedinců. Na základě statistické vyhodnocení velkého množství dat a celé řady kriterií včetně vlivu klimatických podmínek autoři práce zjistili, že výskyt parazitů koreluje se stupněm zazvěření, odborně formulováno koreluje s populační hustotou srnčí zvěře. Jinými slovy řečeno, vysoký stupeň zazvěření sebou přináší vysoký výskyt střevních parazitů u srnčí zvěře.

V jiném vědeckém periodiku European Journal of Wildlife Research byla v říjnu 2010 publikována práce jiných francouzských autorů, kteří posuzovali vliv charakteru krajiny na výskyt střevních parazitů srnčí zvěře. V oblasti Aurignac v jihozápadní Francii sledovali v rámci jedné lovecké sezóny výskyt střevních parazitů odlovené srnčí zvěře z různých oblastí rozsáhlé honitby za současného posouzení kvality potravy na základě posouzení obsahu dusíku v trusu a úrovně obranyschopnosti jednotlivých zvířat na základě hmotnosti sleziny.

Výsledkem vyhodnocení četných sledování je zjištění, že charakter krajiny přímo neovlivňuje výskyt parazitů u srnčí zvěře. Současně však autoři studie konstatují, že pokud má srnčí zvěř přístup k potravě bohaté na živiny, výskyt parazitů je u těchto zvířat nižší, neboť kvalitní potrava zvyšuje obranyschopnost proti infekcím parazity.

Další prací, která se zabývá faktory, které ovlivňují výskyt parazitů u volně žijících zvířat, je práce španělských autorů, která byla publikována v únoru 2013 ve vědeckém časopisu Veterinary Parasitology. Autoři této studie sledovali parazity černé zvěře ve 12 honitbách v oblasti Extremadura na jihozápadě Španělska v průběhu jedné lovecké sezóny a zjistili statisticky vyšší intenzitu infekcí parazity a vyšší výskyt střevních i plicních parazitů u černé zvěře, která byla pravidelně přikrmována. Tuto skutečnost vysvětlují shromažďováním zvěře u krmelišť, kde dochází ke kumulaci infekčních stádií parazitů.

 

Výše uvedené výsledky potvrzují, že výskyt parazitů u volně žijících věře je potřeba posuzovat komplexně a že existují vedle podávání antiparazitárních přípravků další možnosti ovlivnění jejich výskytu. Jako parazitolog sdílím stanovisko představitelů Středoevropského institutu ekologie zvěře na problematiku parazitů u volně žijící zvěře. Tito odborníci konstatují, že „snížení výskytu parazitů - stejně jako i jiných původců onemocnění - u zvěře lze dosáhnout především důslednou prevencí. Rozhodující význam přitom má zamezení nadměrných koncentrací zvěře na určitých stanovištích a hlavně včasný odlov slabých jedinců, kteří jsou největšími přenašeči parazitů“.

V této souvislosti se s výše uvedeným nabízí úvaha, zda by důsledné uplatňování „Metodického pokynu orgánům státní správy pro redukci početních stavů spárkaté zvěře pro období 2013 - 2018“, který vydalo Ministerstvo zemědělství v červnu 2013, nebylo z dlouhodobého hlediska efektivnější než každoroční aplikace antiparazitárních přípravků.

Prof. MVDr. Břetislav KOUDELA, CSc.

Ústav patologické morfologie a parazitologie

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

e-mail: koudelab@vfu.cz

 

Zpracování dat...