Časopis Myslivost

Za ta léta, co Sbory navštěvuji, jsem už leccos zažil, viděl a slyšel. Letošní Sbor zástupců byl ale výjimečný v tom, že se scházel historicky poprvé v napjatém atmosféře způsobené abdikací předsedy a místopředsedy a výpovědí jednatele. Nikdo nedokázal tipovat, jak se bude jednání ubírat. Proto mi dovolte několik postřehů a názorů. První kontroverzní přestřelkou bylo odmítnutí požadavku na zařazení hned v úvodu nového bodu do programu, týkající se právě odchodu tří statutárních zástupců. Právník ČMMJ ale vyargumentoval, že na základě nového Občanského zákoníku je k hlasování o doplnění nového bodu do programu jednání třeba stoprocentní účast delegovaných zástupců, což díky neúčasti zástupců dvou okresů a dvou klubu nebylo splněno. Po zvolení mandátové a návrhové komise tedy všichni očekávali zprávu předsedy. Oficiální a písemně poskytnutý text byl uveřejněn na webových stránkách Myslivosti, v tomto čísle je pak uveřejněn přepis projevu tak, jak zazněl v Benešově. Čtenář, nechť si udělá úsudek sám. Nedá mi ale, abych neokomentoval část týkající se obchodních organizací. Ptám se, zda je opravdu tím nejzásadnějším důvodem k odstoupení z funkcí jen nespokojenost s tím, že obchodní organizace dostatečně neživí ústředí? Opravdu je prvotním úkolem obchodních organizací vytvářet vysoké zisky pro doplnění finančních schodků centrálního rozpočtu? Tak to zaznělo z úst pana předsedy. Nabízí se tedy odpověď ve smyslu Pokud se finanční prostředky vygenerují, ano, je to správně, jak jsou pak ale využity? Každý by si měl uvědomit, že zdravý finanční život organizace musí vycházet v prvé řadě z reálných očekávání a předpokladů, tedy základem financování organizace musí být vlastní, z členských příspěvků získané prostředky doplněné dotacemi ze státního rozpočtu, resp. Ministerstva zemědělství. Zdroje z řad sponzorů, donátorů a také nesporně z obchodních organizací musí být, je správné, že jsou požadovány, ale ne pro financování podstaty, ale pro rozvojové a aktivizující programy, pro onu pomyslnou nadstavbu, aby organizace jako celek mohla růst, košatět a vzkvétat, nabízet co nejširší služby a servis svým členům. Nikdy jsem nebyl ten, který by se bránil generování zisku, kromě jediného roku neměla Myslivost, s.r.o. ztrátový výsledek hospodaření, každý rok byl zisk vytvořen a na ústředí řádně odveden. Je třeba si ale uvědomit, že s každou tisícikorunou zisku neodmyslitelně souvisí asi čtyři stovky odvedené do státní pokladny formou daní. Na rozdíl od mnoha členů v současném vedení ČMMJ si moc dobře pamatuji, a na vlastní kůži jsem zažil rok 1993, kdy se časopis převáděl z tehdejšího Nakladatelství Brázda. Nikdo nevěděl, co budoucnost přinese a unisono zněla hlavní mantra „hlavně ať není časopis ztrátový, zkusme ho udržet, abychom na něj nedopláceli, i kdyby nula od nuly pošla, bude to dobré!“ Nechci v tuto chvíli popisovat, co a jak přináší časopis, resp. redakce pro ČMMJ, čím jiným kromě finančních prostředků přispíváme společnému dílu, svědomí mám čisté a moji podporu osobní jsem snad mnohokrát deklaroval ve svých vystoupeních a při akcích na veřejnosti. Nemíním do podrobna popisovat, že i zdánlivě snadné a samozřejmé akce stojí čas, finance, úsilí, kdo kdy něco organizoval, mi dá za pravdu. I já jsem, stejně jako pan předseda, obětoval řadu let života, soukromého času a prostředků, na rozdíl od pana předsedy nejsem volený funkcionář a na rozdíl od něj zodpovídám za firmu celým svým majetkem, tedy opravdu jdu se svojí kůží na trh. Nemám ona pomyslná zadní vrátka, kterými bych v případě nespokojenosti nebo finančních problémů prásknul a napsal na ně jen vzkaz Holt se nepovedlo, odcházím, dělejte si dál, co chcete! Troufám si tedy tvrdit a shrnout, že ano, obchodní organizace byly a jsou vytvořeny pro podporu a oporu organizace, musí přinášet zisky, je ale obrovskou chybou vše jen a jen na finance a finanční zdroje převádět, je třeba vidět i jiné, nefinanční přínosy. Vraťme se ale k jednání v Benešově. Byť po svém projevu Ing. Palas předal řízení Ing. Chmelovi, v dalších zprávách a diskuzích k nim se jednoznačně vyjevil příkop, který ve vedení nastal, rozštěpení na pohled předsedy a jednatele na jedné straně a na pohledy zbylé třináctky členů Myslivecké rady na straně druhé. Byla to tak trochu zákopová vojna, argumentační šrapnely létaly tam a zpět a do té doby v nevědomosti držení někteří přítomní si museli připadat jak na tenisu. Je asi třeba věřit tvrzení členů Myslivecké rady, že minimálně poslední dva roky byli drženi v jisté neinformovanosti, Myslivecká rada se ale uzavřela do sebe a zcela určitě nebyl hlavním hostem jednání v poslední době duch vzájemné sounáležitosti, podpory a týmové spolupráce. Stejně tak je asi třeba věřit, resp. dát šanci k potvrzení víry, že po této katarzi nastane doba očištění, otevření se, pojmenování hříchů a nastolení časů spolupráce a hlavně práce ve prospěch organizace s otevřeným hledím. Ano, i já jsem byl před jednáním Sboru mnohokrát kontaktován, absolvoval jsem mnoho diskuzí a nespočetněkrát jsem slyšel argument, že by měli odstoupit všichni, celé vedení, že není možné, aby neviděli, o čem si už i sojky povídaly na střechách kazatelen, že se ušpinili všichni. Zkusme se ale trochu povznést a v jisté velkorysosti připustit, že nelze házet všechny do jednoho pytle, že není vždy nejlepším řešením vylévat s vaničkou i dítě, ne všichni jsou špatní, každý člověk je strůjcem štěstí svého. A i hříšník má přece šanci na nápravu. Buďme ale důslední a pozorní a bedlivě posuzujme a kontrolujme další kroky, což platí hlavně pro zástupce okresů. Buďme ale hlavně demokraté a ctěme hlavně Stanovy. Respektujme, že na Sbor zástupců jsou delegováni zástupci okresů, kteří mají hlasy v rukou, že rozhodování vrcholného orgánu ČMMJ je kolektivní formou svobodné volby. Každý zástupce okresu by měl být perfektně připravený, s jasně vycizelovanými argumenty a s jasným vědomím, že nehlasuje za sebe, ale za členy svého okresu, kterým se ale také zpětně zodpovídá. Každý má možnost vystoupit, každý má možnost vnášet do jednání připomínky, náměty a názory, každý má právo a možnost ovlivnit jednání podle svých představ. Ale odhlasují-li si tito zástupci rozhodující většinou to či ono, pak je třeba toto rozhodnutí respektovat, přijmout jej, byť není třeba přesně podle představ, ale po odhlasování je už pro všechny závazné. Opravdu není možné akceptovat, že se po hlasování mnozí čertí, že to tak nebylo, že to prostě není možné a nebudou to respektovat. Stejně tak je smutné, pokud si na tak důležité jednání volení zástupci nevyhradí dostatek času, jednají pod tlakem blížícího se večera a už se někteří vidí doma. Bohužel jsou ale mnozí v ještě jednom nevědomí, nerespektují, že byť se poukazuje na údajná pochybení v hospodaření jednotlivých obchodních společností, nelze vše vyřešit na půdě Sboru zástupců, všechny společnosti mají ze zákona své statutární zástupce a orgány a jen touto cestou lze vše řešit. Sbor zástupců má tedy své řádně přijaté usnesení, které ukazuje jak dál. Věřme, že to bude cesta k lepším zítřkům. Strohý a asi nejdůležitější závěr je ten, že byla po diskuzích a polemikách přijata „jízdní linie“ v podobě: do konce roku 2014 připravit kompletní návrh nových Stanov odpovídajících novému Občanskému zákoníku, do konce března 2015 projednat a odsouhlasit finální verzi Stanov na Sboru zástupců, do konce června 2015 by měly podle už schválených Stanov proběhnout volební okresní sněmy, z nichž by měli vzejít kandidáti do voleb na Sjezdu ČMMJ, který by měl proběhnout do konce listopadu 2015. Nebyly tedy vyslyšeny a většinou odsouhlaseny požadavky na rychlejší svolání volebního Sjezdu (padaly návrhy buď ještě do konce roku, a nebo brzo na jaře roku příštího), což je asi dobře, neboť příprava volebního sjezdu není zas tak jednoduchá, jak by se mohlo na porvní pohled zdát a navíc velkým úkolem Myslivecké rady bude také příprava mezinárodní výstavy trofejí v Lysé nad Labem v květnu 2015. Nastala tedy požadovaná katarze a nebo ne? Těžko soudit, asi každý si odpoví jinak, ale v době psaní této mé úvahy neproběhlo žádné další jednání vrcholných orgánů, bylo ještě před výběrem nového jednatele. Jeho výběr bude nejspíše tím prvním zásadním signálem, zda to Myslivecká rada myslí s obrodou vážně, zda opravdu má vůli změnit běh událostí a ukázat se v jiném světle. Mnozí členové, resp. bývalí členové, na tento signál netrpělivě čekají. Logicky bude muset následovat i reorganizace Sekretariátu a nastolení jiných forem fungování a komunikace. Nestane-li se tak, agónie a odliv členů bude zřejmě pokračovat. Může pak ale nastat ten nejčernější scénář, kdy se jednotnost rozbije, na troskách vzniknou nové satelity a organizace jako taková se zcela zpronevěří odkazu svých zakladatelů z roku 1923. Ano, nejsem hluchý, mnohokrát jsem zaznamenal argumenty typu: nebudu Jednotu podporovat, zaplatím si pojištění jinde, honitbu mám, lovit si můžu, vykašlu se na Prahu a bude mi, resp. bude nám tu v regionu či okresu líp. Pak ale tvrdím, že bude ámen po možnosti obhajoby celospolečenské potřeby myslivosti, pod tlakem okolí se zcela vytratí zájmy a potřeby, proč jednotná organizace před více než devadesáti lety vznikala, na nic bude zápis do seznamu nehmotného kulturního dědictví, nikdo nebude chtít slyšet sebelepší názory a argumenty segmentovaných skupin. Opravdu toto chceme dopustit? Naše myslivecká organizace je přece vedena lidmi, které jsme si zvolili my, kteří zastupují nás, není to někdo, koho by nám seslali odněkud shůry. Máme právo je zvolit, ale též odvolat, mají povinnost se členům zodpovídat, ale také členové mají povinnost respektovat volbou přijatá rozhodnutí. A bohužel ona disharmonie v centru má celou řadu obdob v okresech, uvědomme si, že organizaci netvoří jen členové a centrum, ale hlavně okresy a i ty musí splnit přání a povinnosti vůči svým členům. Dalo by se diskutovat o formě uspořádání v rámci krajů, dalo by se polemizovat o výši členského příspěvku a nutnosti či nenutnosti spojení s pojištěním, o pravomocích a provázanosti jednotlivých orgánů a komisí, námětů by bylo dost a nejméně jeden další obsáhlý článek, ale o tom až někdy jindy. Smíříme-li se se závěry Sboru zástupců v Benešově a nechceme-li vše zatratit, pak před námi stojí historická možnost v období do sjezdu pomoci obrodit ČMMJ, vrátit vážnost a důvěru do všech jednání, v seriózních a slušně vedených polemikách si vydiskutovat na okresech i v centru jak dál, vycizelovat si většinový názor a nastartovat od roku 2015 s novým vedením úspěšné fungování ČMMJ ve prospěch členů. Budeme mít na to všichni dostatek vůle a nadhledu? Protože jsem založením životní optimista, věřím že ano, ale velké peníze bych si zatím nevsadil … Jiří KASINA - šéfredaktor