Časopis Myslivost

První reflexní letecké zaměřovače ještě byly poměrně hodně rozměrné přístroje, ale poválečný vývoj je postupně zmenšil až do velikosti umožňující jejich instalaci na ruční palnou zbraň, dokonce i krátkou. Velkou zásluhu na tom měla švédská firma Aimpoint. Dá se říci, že právě tato firma pro lovce kolimátor objevila a naopak, Aimpoint je dodnes vysoce renomovaná, ale čistě kolimátorová firma. Dnes kolimátory patří již neodmyslitelně mezi běžné typy mířidel všech, kteří potřebují střílet rychle a přesně na krátké a střední vzdálenosti. Například lovcům na naháňkách. A jsou už tak odolné, že vyhoví i nárokům vojenského použití. Na veletrhu IWA 2014 přerovská Meopta představila nový lovecký kolimátor označený Meosight III 30 nebo 50. Ta arabská číslice určuje, jak velký je rozměr svítícího záměrného bodu – s označením 30 se váže bod o úhlovém rozměru 3 úhlové minuty (asi 9 cm na 100 metrů), s označením 50 je velikost bodu 5 úhlových minut (asi 15 cm na 100 metrů). Zapůjčení nového kolimátoru jsem si domluvil v Meoptě ještě v Norimberku a výrobce (jako zatím vždy co pamatuji) slovo dodržel. Meosight III je pokračovatelem svého předchůdce, klasickou ukázkou cílevědomého vývoje jinak úspěšného produktu. Pokud jeho předchůdce Meosight II (viz například náš test v Myslivosti 4/2013) vypadal poměrně hodně robustně, tak Meosight III se vzhledem výrazně odlehčil. Základním konstrukčním materiálem ale zůstala hliníková slitina, která přístroji dodává potřebnou tuhost a odolnost. Zachovaná zůstala i koncepce s přibližně obdélníkovým okénkem, rozměry okénka jsou shodné s okénkem předchůdce. Okénko Meosightu III ale stíní výrazně menší stříška - tady je zřejmě příčina optického odlehčení. Je pravda, že kolimátor se také citelně odlehčil, ale rozdíl 15 gramů nemáte v celkové hmotnosti zbraně (kolem 3 - 4 kg) šanci poznat. Tím nejvýraznějším a uživateli nejmilejším aspektem nového Meosightu je ovšem cena: doporučená cena na pultě je pro Meosight III 6599 Kč. Protože ale nic není zadarmo, nový Meosight není vodotěsný, pouze voděodolný. Co to znamená v praxi, popisuje test dále v článku. Změny doznalo vnitřní uspořádání kolimátoru. Z uživatelského hlediska je tu nárůst počtu nastavitelných stupňů jasu z 5 na 8 a přibyl automatický „stmívač“. To je nastavení, při kterém přístroj udržuje samočinně nastavený odstup jasu záměrného bodu od světla v okolí. Volbu, zda použijete stmívač nebo zda si budete nastavovat jas průběžně sami, provedete při spuštění přístroje dobou stisku ovládacího tlačítka. Krátký stisk aktivuje režim manuálního nastavení jasu, dlouhým stiskem (nad asi 1 sekundu) se aktivuje stmívač. Změnila se i baterie a výrazně se prodloužila garantovaná doba životnosti baterie. Meosight III se spojuje se zbraní pomocí speciální destičky, kterou návod k používání nazývá redukce. Na spodní stranu redukce se připevní vlastní montážní kámen podle typu spojení se zbraní a následně se celá redukce připevní na vlastní tělo kolimátoru dvěma šroubky. Redukce se připevňuje zespodu na tělo kolimátoru. Spodek vlastního těla kolimátoru je kovová, zřejmě kadmiem povrchově upravená destička. Destička má v sobě dva příčné prořezy, ve kterých jsou vedeny čepy na spodku přihrádky pro baterii. Podobnou destičku měl už Meosight II, ale u něj byla připevněná šroubky, zatímco u Meosight III je na tělo přilepená. Já jsem měl k testu k dispozici kus z konečné ověřovací série, kde destička ještě nebyla podlepená a na místě ji drží až připevněná redukce. Změnil se typ a uložení baterií. Meosightu III již stačí jediná baterie CR2032 která je uložená v jednoduchém, z boku do těla kolimátoru zasouvaném „šuplíku“. Není již tedy potřeba při výměně baterie přístroj rozebírat jako u předchozí verze. Na těle zásuvky je uvnitř kolimátoru vytvořená lehká západka, která po zasunutí prostým tlakem prstu zaskočí a drží přihrádku pro baterii zavřenou. K otevření přihrádky pro baterii pak stačí pod čelo „šuplíku“ zasunout třeba čepel malého šroubováčku a opatrně zapáčit. Maximální otevření „šuplíku“ vymezují dva výstupky na jeho spodní straně, které se pohybují v příčných výřezech plechové destičky. Životnost baterie se prodloužila na vcelku velice uspokojivých 1000 hodin nepřetržitého svitu. Trvanlivosti baterie v praxi výrazně pomáhá i fakt, že přístroj se po 3 hodinách nečinnosti sám vypne. Při sestavování kolimátoru napřed vezmete redukci a pomocí dvou šroubků ji spojíte s vlastím montážním kusem (v mém případě určeném pro standardní armádní lištu MilStd 1913 – tzv. picatinny, která se prosazuje čím dál častěji i na loveckých zbraních). Hlavičky spojovacích šroubků přitom v redukci směřují směrem dovnitř kolimátoru. Nyní usadíte na tělo kolimátoru plech s výřezy, na něj položíte redukci a dvěma šroubky procházejícími celým tělem zaměřovač vše spojíte do jednoho celku. Na redukci jsou čtyři malé čepy, které zapadají do otvorů na spodní straně těla kolimátoru. Podobné otvory a čepy jsou i na spodní straně redukce a vlastním montážním kusu. Navzdory ne úplně prosté a intuitivní kompletaci kolimátoru je celek kompaktní a příjemně tuhý. Redukce je univerzální rozhraní, které umožní kolimátor instalovat na jakoukoliv montáž typu Docter. Ovládací prvky Meosightu III tvoří především spínač osvitu záměrného bodu. Ten je na čelní straně přístroje, tvoří ho pryžové oblé tlačítko. Stisk je poměrně jistý, osobně si myslím, že ho omylem určitě ani nevypnete, ani nezapnete. Pokud jej stisknete jen krátce, zapínáte zaměřovač v režimu manuálního seřizování jasu a máte k dispozici celkem 8 stupňů jasu. Mezi jednotlivými stupni se přesouváte krátkým stiskem tlačítka, přístroj si pamatuje naposledy nastavený jas. Ten je výchozí při novém zapnutí. Stisky projíždíte jednotlivé stupně až do maxima a pak opět dolů na minimum. Přidržení stisknutého tlačítka delším než půl sekundy zapnete přístroj v režimu automatické regulace jasu záměrného bodu. Již u Meosightu II byly rektifikační šrouby zaměřovače jištěné samostatnými zámky. To zůstalo i u Meosightu III. Takže vezměte na vědomí, že před nastřelením zbraně je třeba povolit uzamykací šroubky. Rektifikační šroubky jsou bez kroku („cvaků“), a umožňují korigovat nastřelení zbraně v rozsahu asi 180 cm na metrů (60 úhlových minut). To je podle mě zcela dostatečný rozsah. Chod rektifikačních šroubů bez cvaků mi u kolimátoru nevadí, jeho očekávané přesnost je jistě menší než u zaměřovacího dalekohledu a podle mě bohatě stačí, pokud se při seřizování budu řídit orientačně tečkami natištěnými kolem rektifikačních šroubků. Jedna úplná otáčka (360°) šroubku představuje posun záměrného bodu o 160 cm na 100 metrů jak u výškového, tak u stranového seřizování. Pojďme se nyní podívat na praktické zkušenosti s novým Meosightem. Začal jsem jako u každého optického přístroje: simulací klimatických testů. Přístroj jsem sestavil a vzal s sebou do sprchového kouta. Tam jsem přístroj pověsil na poličku a sám zalezl pod sprchovou růžici. Jsem „kachna“, sprchuji se klidně i 15 minut, po celou tu dobu přístroj visí ve sprchovém koutě asi půl metru od mých zad a voda odražená od mého hřbetu může dopadnout i na přístroj. Když se dosprchuji, vylezu ven, osuším se a pak vyjmu přístroj z kouta a začnu zkoumat, zda a kam voda pronikla. V případě Meosight III jsem byl na výsledek obzvlášť zvědavý, protože výrobce jej deklaruje jako: „… odolný volně stékající vodě, ale nikoliv vodotěsný“. Takže do vody neházet, ale déšť, ani silný, by neměl vadit. Jako první krok po vynesení ze sprchy jsem opatrně otevřel „šuplík“ s baterií. A hrome: na ploše rámečku se na mě koukaly dvě docela podstatné kapky vody a jejich malá sestřička se držela na svislé ploše „nehtu“ přihrádky. V dané chvíli sice neměly na funkci přístroje přímý vliv, ale na druhu stranu mě ani omylem nepotěšily. Nevím, kam by časem doputovaly a jakou neplechu by v elektronických obvodech kolimátoru natropily. S nespokojeným mručením jsem sejmul z Meosightu redukci s upevňovací destičkou. Bohužel, i tady, na horní ploše redukce, jsem našel stopy průniku vody. Kapky byly výrazně menší, ale byly tam. Nemyslím, že můj sprchový test vybočuje nějak výrazně z toho, s čím se kolimátor může setkat za hustého deště. A přiložený pryžový kryt přístroje je sice hezký, ale pokud ho mám nasazený na kolimátoru, tak mi zakrývá průhled a vyřazuje mířidlo z funkce. Kdo zažil náhlou průtrž mračen na podzimní naháňce na černou, ví, o čem mluvím. Meosight III tu průtrž chvilkově přežije, ale dlouhodobě mi hrozí průnik vlhkosti dál a následný zkrat. Prostě tohle se mi nelíbilo. Ale pokračoval jsem v testu. Otřel jsem kapky na redukci i v bateriové přihrádce, složil jsem vše zase do jednoho celku a dal do mrazáku vychladit na -18° C. Po hodině jsem přístroj vyjmul – všechny ovládací prvky fungovaly bez problémů (jak tlačítko osvitu, tak rektifikační šroubky). Podobně jako u Meosightu II, ani Meosight III nekrade světlo v zorném poli, vidíte s ním stejně jako holým okem. Přístroj má jen jedinou čočku a její antireflexní vrstvy s sebou nenesou okem vnímatelnou ztrátu světla nebo jasu. Nevím, zda je na povrchu čočky nějaká špíno- a vodoodpudivá vrstva, ale zdálo se mi, že kapičky vody se z čočky kutálí dolů poměrně hodně rychle, rychleji než na prostém skle. Další prvek, který zaujal mou pozornost, je vlastní přihrádka na baterii. Jak jsem již napsal, otevírá se prostým zapáčením za „kšilt“ přihrádky. Pokud použijete šroubováček, máte pocit, že je potřená síla velmi malá. Pokud jsem zkoušel otevřít přihrádku pouhým nehtem, neuspěl jsem a pokus jsem ukončil dřív, než jsem si nehet ulomil. Přesto jsem nebyl úplně přesvědčený o dostatečnosti uzavření bateriové přihrádky pouhou pružností kovu. Zkoušel jsem tedy tlouci zbraní o stůl, pokrytý karimatkou. Přihrádka přitom směřovala dolů. V mezích ran nehrozících poškozením zbraně se mi nepodařilo úderem přihrádku otevřít. Takže ano, líbit se mi to nemusí, ale systém je plně funkční. Počet stupňů jasu se zvýšil a je podle mě zcela dostatečný. Přepínání jasu cyklováním sice podle mě není ideální, dal bych přednost možnosti přidávat nebo ubírat pomocí dvou tlačítek, ale je plně funkční a spolehlivé a rozsah jasu pohodlně pokryje vše od plného poledního slunce až po čekání při měsíčku. Instalovaný stmívač je dobrá volba, ale má omezení. Funguje dobře a spolehlivě v situaci, kdy mám podobné světelné podmínky jak na místě střelce, tak na místě cíle. Ve chvíli, kdy budu ale stát v temném stínu hustého stromu a budu mířit do louky v plném jasu, stmívač měří světlo v místě střelce a nastaví jas záměrného bodu tak, aby neoslnil za špatných světelných podmínek. A bod bude vidět špatně. Pokud budu střílet z kraje louky do šera hustého podrostu, budu čelit opačnému fenoménu: stmívač seřídí jas podle plně osvětlené louky a v šeru kolem cíle mě bude záměrný bod oslňovat. Pokud ale je světlo v prostoru cíle a střelce podobné, stmívač funguje velice dobře. Odolnost proti zpětnorázovým silám při výstřelu jsem otestoval na svém kulobroku ZH 324 v ráži 7 x 57R a 16. Nastřelil jsem zaměřovač. Vystřelil jsem vstoje pětkrát po sobě současně z kulové hlavně a z brokové hlavně (jednotnou střelou). Zkontroloval jsem nastřelení zbraně. V mezích přesnosti zaměřovače jsem nezjistil posun záměrného bodu. Nedalo mi to a zopakoval jsem celý test s neutaženými uzamykacími šrouby rektifikačních šroubků, tj. s neuzamčeným záměrným bodem. Výsledkem byl opět nástřel beze změny. Můžeme diskutovat o platnosti takové zkoušky, náboj 7 x 57R ani ve spojení s jednotnou střelu ráže 16 x 70 nezpůsobí nijak extrémní zpětný ráz, zejména z kombinované zbraně s hmotností přes 3,5 kg. Dnes jsou v běžném používání ráže jako např. 300 Winchester Magnum, které by zatížily zaměřovač určitě mnohem víc. Ale minimálně v rozsahu zkoušky se Meosight III osvědčil jako spolehlivý a nemám důvod k pochybnostem. Dovolte mi teď shrnutí testu. Hlavní poslání zaměřovač plní velmi dobře, drží nastřelení a regulace jasu je spolehlivá a poměrně snadná. Systém montáže pomocí redukční destičky je možný a ukázal se jako spolehlivý. Osobně bych se moc přimlouval, aby Meopta začal k Meosight III nabízet montážní destičku, která umožní instalaci kolimátoru na lištu MilStd 1913 (picatinny, weaver) přímo, bez redukční destičky. Osa zaměřovače by se dostala ještě o kousek níž, blíž k ose hlavně a celek by byl tužší. Původně pro armádu vyvinutá lišta typu MilStd 1913 se stává stále běžnějším typem instalačního rozhraní i na loveckých zbraních. Několik mých kamarádů puškařů mi v nedávné době potvrdilo, že instalace „pikašíny“ je dnes jednou z nejběžnějších úprav, které se na starší zbrani dělají. Zmenšená „stříška“ nad čočkou kolimátoru jde s trendem doby, ale v porovnání s Meosightem II také čočku méně kryje třeba před kapkami deště. Kritické to není, kapky se rychle koulí z čočky dolů, ale je to něco, co jsem si až při testu uvědomil. A průnik vody do přístroje ve sprchovém testu se mi vůbec nelíbil. Pokud by Meosight III byl můj, asi bych mu čelil v případě přihrádky na baterii přelepením čela přihrádky izolační páskou, v případě redukce opatrným podmáznutím vrchní plochy redukce sanitárním silikonem – tím se domnívám, že těmito cenově nenáročnými úpravami bych zaměřovač docela solidně utěsnil. Otázku použití sanitárního silikonu jsem konzultoval s výrobcem – podle něj je to velmi dobré řešení, jen je třeba dát pozor, aby se nedostal na vlastní čip. Ale ani to by prý nemuselo být kritické. Pokud shrnu vše výše uvedené – Meopta s Meosightem III vyrazila proti laciné konkurenci. Šetřila a ušetřila, ale ne nekriticky. Opticky a funkčně se jedná o velmi dobrý přístroj, mezeru v průniku vlhkosti budu schopen snadno odstranit. Je to DoDo (= dodělej doma), ale pokud vezmu v potaz, že mám za asijskou cenu kolimátor renomovaného evropského výrobce optiky, pak v konečném poměru výkon / cena je v mých očích Meosight III hodně zajímavou volbou pro všechny, kdo se na svých lovech rozhodli používat k zaměřování zbraně kolimátor. Text a snímky Ing. Martin HELEBRANT Takticko technická data Meopta Meosight III 30 průměr tečky … 3 MOA (90 mm / 100 metrů) seřizování jasu … 8 stupňů rozměr zorného pole … 17 x 23 mm délka … 46 mm šířka … 26 mm výška … 31 mm hmotnost … 37 gramů (s redukcí … gramů) zdroj energie … 1 x CR2032/3V udávaná životnost baterie … 1000 hod