Časopis Myslivost

Petře, dovolím si použít příměr ze světa hudby. Symfonie o třech větách se pomalu blíží do finále. V jejím závěru sbor trubačů volí nového předsedu. Proč ses rozhodl v dalším období opustit místo dirigenta klubu a již nekandiduješ? Ještě před zvolením jsem slíbil, že budu ve funkci jedno volební období a sliby se mají dodržovat. Věřím, že jsem funkci předsedy vykonával s velkou zodpovědností a nasazením. Cítím také trochu „únavu materiálu“ a nechtěl bych v dalším období vykonávat funkci pouze formálně. Společně s mými kolegy v radě jsme udělali kus poctivé práce, ze které mám dobrý pocit. Osobně mám trochu obavy ze „zasloužilých, letitých“ funkcionářů a sám bych se nerad do této pozice dostal. Pevně věřím, že pro jakoukoliv organizaci je důležitější správně nastavený systém komunikace a řízení, který je založen na dialogu a spolupráci a hlavně na nosných idejích. Zvláště v takové radě, kde jsou výrazné osobnosti, není o nápady nouze a nelze bez důkladné diskuze autoritativně prosazovat pouze vlastní myšlenky. Je třeba pečlivě vnímat pluralitu názorů. Možná tento systém rozhodování není tak rychlý a pružný, ale minimalizuje rizika nesprávných rozhodnutí. Na rozdíl od byznysu si můžeme v KT tento luxus dovolit. Činnost KT není chvilková zábava, ale dlouhodobý projekt. Je potřeba dbát na to, abychom šli správnou cestou, která má svoji letitou historii. Byla pro mne čest spolupracovat s Petrem Dudou, Vladimírem Sekerou, Radkem Šrolerem, Petrem Vackem i Petrem Votavou. Každý měl na starost konkrétní oblast a já jim moc děkuji, že se práci v radě věnovali s plným nasazením. Z kandidátky jsem se dočetl, že na předsedu Klubu trubačů kandidují dva členové rady - Radek Šroler a Petr Votava. Koho bys viděl jako předsedu raději? Na to nejsem schopen jednoduše odpovědět. S oběma si dokáži bezproblémovou spolupráci v radě představit, a tak rozhodnutí musí zůstat na voličích. Pro mne je nepochopitelné, když se štěpí stoupenci jedné politické strany a soupeří spolu Sobotkovci s Haškovci, navíc poměrně nevkusným způsobem. Tam, kde chybí program, zůstane jen boj, a to většinou o peníze. V Klubu trubačů to není ani otázka peněz, ani otázka, zda volíš Losnu nebo Mažňáka. Volba předsedy není soubojem, ale výběrem. Mnoho z nás se stále snaží ve svém životě soupeřit, někoho porazit, něco ovládat. Jenže s poraženými se těžko spolupracuje. Vítěz si jich neváží a poražení vítězům nepomáhají. V Klubu trubačů jsme se pokusili energii k boji přetavit na energii k tvorbě a ke spolupráci. Jsem rád, že se na poslední chvíli rozhodl kandidovat i Petr Votava. Umožnil tím našim členům výběr. Život se skládá z drobných maličkostí, trápení i radostí. Chtěl bych, aby klub přinášel trubačům právě tu radost. Někteří se nechají unášet emocemi, někdy i malichernostmi a zapomínají na toleranci a pochopení. Zde platí ono biblické „kdo je bez viny, ať hodí kamenem“. Většinou se svých práv a nároků nejvíce dožadují ti, kteří je nejméně dodržují. Nechtějme svět, který by byl dobrý pouze pro nás, ale takový, který vyhovuje většině. V Klubu trubačů je to stejné. Rada přece není radou neomylných a moudrých, kteří něco nařizují. Radu si trubači volí s důvěrou, že bude reflektovat jejich potřeby a zájmy a věří, že zvolení jsou toho schopni a budou se o to snažit. Trubači věří, že jejich předseda má rád loveckou hudbu i trubače a chce s nimi sdílet radosti i starosti. Je také důležité vytvořit pokud možno rovné podmínky pro všechny, bez výjimek. To je to hledání cesty a taková pravidla jsou pak členové ochotni dodržovat. Jen jich nesmí být moc a musí být jasná, pochopitelná a jednoduchá. Nezaznamenal jsem, že by to chtěl někdo v radě Klubu trubačů jinak. Proto se na další spolupráci těším, ať bude zvolen kdokoliv. Pokud ovšem dostanu pro práci v radě důvěru. Co v uplynulém období považuješ za největší úspěch, a co se naopak nepovedlo? Velmi si cením našeho přátelství s trubači na Slovensku a především spolupráce s předsedou slovenských trubačů, Edmundem Hatiarem. Věřím, že bude nadále pokračovat a že projekt společných soutěží bude úspěšný. ¨ Stejně jako projekt Mistrovství Evropy mysliveckých trubačů, který po mnoha letech úsilí spěje ke svému zdárnému završení. Také bych byl rád, aby Klub trubačů i nadále podporoval vzdělávání trubačů, které považuji za bezpodmínečně nutné, pokud chceme naše aktivity dále rozvíjet. Za velký úspěch považuji nadstandardní spolupráci se středními lesnickými školami v Písku, Trutnově, Hranicích na Moravě, Šluknově, Žluticích i na Slovensku. Je to velká zásluha Společnosti mysliveckých trubačů a školy Josefa Selementa. Moje poděkování a veliké uznání patří všem ředitelům i jejich spolupracovníkům a také lektorům, kteří se rozvoji trubačů nejen na školách věnují. Jsem rád, že se trubačské aktivity přenášejí i na půdu univerzit z lesnickým zaměřením. A co mne mrzí? Po značném úsilí dát do pořádku členskou evidenci, jsme na posledním jednání rady udělali rozhodnutí, které podle mého názoru bylo nutné, ale nedokázali jsme jej dostatečně doladit a vysvětlit. Vůči některým našim členům bylo nevstřícné. Mám na mysli naše dlouholeté členy, kteří nejsou v ČMMJ, ale rádi by se do rozhodování zapojili. Musel jsem se stydět, když se na mne obrátil Tomáš Kirschner s dopisem, ve kterém si povzdechl nad naším rozhodnutím, že jako nečlen ČMMJ nemůže volit. Přitom Tomáš velmi poctivě a pravidelně navštěvoval členské schůze a jeho práce pro Klub trubačů je dlouhodobá a bytostně důležitá. Nějak jsme v zápalu očisty evidence na něho a další takové členy zapomněli. To se nemělo stát a moc se za to omlouvám. Určitě to co nejrychleji napravíme. Pro trubače, členy ČMMJ, pak z jednání rady vyplynul požadavek doplnit údaje do nové evidence, která bude kompatibilní s evidencí členů ČMMJ. I tady jsme podcenili časovou náročnost tohoto kroku, a tak prosím všechny trubače, kteří ještě nedoplnili požadované údaje, ať tak učiní. Pokyny jsou na našich webových stránkách pod odkazem seznam členů, přihláška, kde je formulář přihláška/ doplnění údajů. Co ti předsednictví v Klubu trubačů přineslo, v čem tě obohatilo? Jak jsem již řekl na úvod soutěže: Nikdy bych nevěřil, jak za tři roky „předsedování“ dokáži „zbohatnout“. Ačkoliv mě to stálo peníze, čas a spoustu práce, považuji tuto investici za velmi obohacující. Přinesla mi mnohá nová přátelství, ještě více krásných zážitků na trubačských akcích, jiný pohled na spolupráci než ve firmě a především přesvědčení, že Klub trubačů ČMMJ je tvořen úžasnými lidmi, přáteli, pro které má význam obětovat svůj osobní čas a pohodlí, protože vám to dokáží mnohonásobně vrátit. Je to prostor pro tvůrčí a duchovní povznesení, kterého se nám bohužel v běžném životě příliš nedostává. Zatím naštěstí existují na světě věci, které se nedají koupit. Přátelství, radost, štěstí, nadšení a láska například k hudbě k nim rozhodně patří. Všem trubačům patří moje obrovské poděkování. Moc si vážím, že jsem měl možnost být předsedou klubu s tak báječnými lidmi a hluboko v srdci mi zůstane vzpomínka na celý život. Možná trochu záleží na tom, jaký je předseda, ale určitě a mnohem více záleží na jednotlivých trubačích, jaký chtějí klub mít. Já trubačům věřím a vím, že nového předsedu přijmou stejně vřele, jako přijali mě a společně nás čeká skvělá spolupráce. Děkuji za rozhovor Připravil Jiří KASINA Důležitý dovětek na závěr: V neděli 1. 6. 2014 se konala volební členská schůze. Členové přijali změnu členství, a to tak, že bude umožněno přidruženým členům volit. Možnost kandidovat ale zůstane pouze členům ČMMJ. V 10.30 byla rozpečetěna urna s volebními lístky. Novým předsedou KT ČMMJ byl zvolen Radek Šroler. Členy rady je pak kvarteto Petrů - pánové Duda, Šeplavý, Vacek a Votava, dále byli zvoleni členy Rady Jaroslav Novák, Vladimír Sekera, Kamil Štípek a Matěj Vacek. Rada na svém prvním zasedání zvolila Vladimíra Sekeru místopředsedou. Přeji novému předsedovi Radku Šrolerovi i členům Rady hodně úspěchů v nadcházejícím období a samé rovné tóny bez falše.