Jelen sika – přehled celorepublikových poznatků
Myslivost 7/2014, str. 24 Jiří Kurka
Dne 16. května 2014 proběhl v obci Dubina u Karlových Varů seminář věnovaný jelenovi sika. Akci uspořádala Česká lesnická společnost (ČLS), o. s. ve spolupráci s Vojenskými lesy a statky ČR (VLS ČR), s. p., divize Karlovy Vary a ostatními partnery. Akce navázala na předloňský seminář, který se zabýval podobnou tematikou. Letošní akce měla za úkol seznámit posluchače s přehledy celorepublikových poznatků o sičí zvěři, která se bohužel chtě nechtě stává jedním z palčivých problémů celé české myslivosti.
Seminář probíhal v malém kulturním sále zdejší obce, který byl na akci příhodně vyzdoben sičími trofejemi. Po počáteční prezenci všech účastníků a vyřízení nezbytných úkonů zahájila vlastní seminář slavnostní znělka Vítání od trubačského souboru Jelení pižmo, studentů a absolventů Fakulty lesnické a dřevařské z ČZU v Praze.
Následovala uvítací řeč organizátorů a pořadatelů, za které promluvil ředitel VLS ČR, s. p., divize Karlovy Vary Ing. Milan Suk, Ph.D. – odborný garant celé akce. Poté ještě zazněla jedna slavnostní znělka trubačů a slovo dostali jednotliví přednášející.
Jako první vystoupil zástupce Ministerstva zemědělství (MZe) Ing. Martin Žižka, Ph.D. Ve svém příspěvku zhodnotil postoje MZe k aktuálním problémům myslivosti. Bylo zmíněno, že MZe podniklo několik motivačních a regulačních kroků, které by měly být vodítkem k vyřešení neustále rostoucích populací sičí či černé zvěře.
Jedná se například o povolení k užívání noktovizorů pro lov v noci (změna nabývá účinnosti od 1. 7. 2014), systém dotací na odchytová zařízení k lovu zvěře tímto způsobem nebo například prodloužení doby lovu koloucha siky do konce dubna.
Ministerstvo nyní očekává výsledky těchto opatření, i když připouští, že tyto kroky nakonec nebudou muset stačit k vyřešení problémů s populacemi siky v ČR.
Na dotazy z řad posluchačů, proč nebyla současně s kolouchem prodloužena doba lovu i starších jelenů sika nebo proč nepovolit větší výše odstřelů zvěře, když jsou dnes stavy zvěře v honitbách výrazně podhodnoceny, bylo odpovězeno, že MZe uvažuje o znovunovelizaci vyhlášky o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu. Nechme se tedy překvapit, zda dojde k novým změnám.
Druhý příspěvek na semináři se věnoval tématu Aplikace genetických metod k určování původu jelenovitých a existence výskytu mezidruhové hybridizace, který přednesli pracovníci Ústavu biologie obratlovců AV ČR, v. v. i. Mgr. Jarmila Krojerová, Ph.D. a prof. RNDr. Petr Koubek, CSc.
Genetické metody dokáží dnes s vysokou spolehlivostí určit jednotlivé křížence v populacích jelenovitých a odhalují bohužel i řadu nových nepříjemných problémů jeleních populací u nás. Díky těmto metodám byla potvrzena probíhající hybridizace (křížení) mezi jelenem evropským a jelenem sika v místech, kde dochází k prolínání areálů výskytu obou druhů. Tento problém se umocňuje tím více, že takto vzniklé křížence nelze podle vnějších poznávacích znaků spolehlivě rozeznat! A to již vůbec ne v následujících generacích potomků! Jednotliví hybridi jsou totiž nadále plodní a zcela běžně se zúčastňují reprodukce obou druhů!
Z proběhlého výzkumu v Doupovských horách se takto prokázalo, že se v populaci jelenů vyskytuje již bezmála přibližně 10 % hybridů a toto číslo bude dále narůstat! Hrozí tedy reálně „vznik nového druhu“ a zánik čistých populací jelena evropského a siky, pokud se tento problém nezačne lépe řešit.
Přestože se o hybridizaci jelenů mluvilo již dříve a byla prokázána již v sedmdesátých letech 20. století, stále se nepodnikly potřebné kroky k záchraně jednotlivých populací jelení zvěře a zamezení nežádoucímu křížení. Je třeba si nutně vybrat, zda chceme v ČR čisté populace původního druhu jelena evropského a podniknout proto příslušná opatření (např. zavést chov siky pouze v oborách či zamezit prolínání areálů výskytu obou druhů…) anebo si zvykat na nové populace jelenů tvořené v budoucnu dominujícími kříženci jelena evropského a jelena siky…
Další příspěvek na semináři přednesl Ing. Jan Dvořák, Ph.D. z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU Brno. Příspěvek se zabýval vlivem náhodného výběru na kvalitativní parametry zvěře sika v honitbě Hradiště. Výzkum vycházel z toho, že pro danou honitbu nejsou stavy sičí zvěře nikterak normovány. Navíc se zde uplatňuje snaha o maximální redukci stavů siky a lze tedy mluvit o provádění náhodné selekce. Přestože v honitbě Hradiště dlouhodobě stoupá počet odstřelů siky, stavy této zvěře se nedaří účinně redukovat. Zajímavostí však je, že uplatňování náhodné selekce v honitbě Hradiště nesnížilo trofejovou kvalitu jelenů sika a že nemělo ani negativní vliv na hmotnost holé zvěře.
Na semináři dále zazněl také příspěvek od Ing. Miloše Ježka, Ph.D. z Katedry myslivosti a lesnické zoologie, Fakulty lesnické a dřevařské, ČZU v Praze. Ve svém příspěvku se zaobíral zejména intenzivním přikrmováním jako nástrojem mysliveckého managementu.
Z výsledků bylo patrné, že zvěř velmi ráda reaguje na nabízená krmeliště či vnadiště a mění tak do jisté míry své chování a způsob života. Nejlépe tak reaguje zvěř černá, kterou lze přikrmováním vhodně usměrňovat do míst, kde by byla její přítomnost žádoucí. Podobně se zachovala i zvěř jelení. Intenzivní přikrmování můžeme tak využít mj. k navýšení početnosti populací, úspěšnosti odlovů, zlepšení kondice zvěře aj. to vše ale v rozumných mezích s ohledem na přírodní prostředí, stav honitby nebo veřejné zájmy v oblasti. Tyto meze však zatím nejsou nikde stanoveny.
Své příspěvky a poznatky přednesli na semináři také představitelé krajů, kde se se sikou potýkají od počátků jeho šíření v ČR. Za kraj Olomoucký vystoupil Ing. Miroslav Kvapil z Krajského úřadu (KÚ), za kraj Plzeňský Ing. Jiří Peterka taktéž z KÚ. Oba pánové vesměs potvrdili neúnosně stoupající stavy sičí zvěře v obou krajích a zdokumentovali prognózy stavů do budoucnosti.
Obecně lze říci, že na Olomoucku se daří díky dobré spolupráci zainteresovaných stran populaci siky kontrolovat. Vzhledem k bohaté datové vybavenosti se podařilo i navrhnout takový plán mysliveckého hospodaření, který by měl zajistit požadované snížení stavů sičí zvěře v Olomouckém kraji.
V Plzeňském kraji se sika mezitím bohužel neustále rozšiřuje do oblastí s výskytem původního jelena evropského a dochází k následné hybridizaci druhů. Určitou překážkou této situaci je částečně dálnice D5, která brzdí rychlost šíření siky směrem na jih. Početnost sičí zvěře se však nedaří účinně redukovat, přestože v řadě honiteb nejsou její stavy normovány.
Oba přednášející se zároveň shodli, že napomoci ke zlepšení situace by mohlo znovuzavedení oblastí chovů a jejich zakotvení v legislativě, čímž by se podpořily pravomoci státní správy myslivosti a mohly být provedeny patřičná opatření k redukci stavů sičí zvěře.
Příspěvek s názvem Vliv mezidruhových interakcí jelena siky a jelena evropského v Doupovských horách na projevy říje přednesl Ing. Zdeněk Macháček z VLS ČR, s. p., divize Karlovy Vary.
Posluchačům byly sděleny potvrzující informace z telemetrického sledování, kdy se jelen sika zapojuje i do říje jelena evropského, přestože sám říjí přirozeně později. Jelen evropský si navíc siky jako soka nevšímá a snadno tak dochází k hybridizaci druhů.
Vysoká přizpůsobivost a odolnost sičí zvěře se projevuje i v Doupovských horách, kdy ostatní zvěř kromě právě jelena evropského byla postupně vytlačena sikou do okrajových částí honiteb. Ačkoliv roste každoročně počet odstřelů sičí zvěře, nedaří se její stavy ani zde viditelně snižovat.
Pomocí telemetrického pozorování se snaží zjistit o sičí zvěři více informací v honitbě Hradiště kolektiv autorů – Ing. Stanislav Dvořák z VLS ČR, s. p., divize Karlovy Vary, RNDr. Jan Matějů z Muzea Karlovy Vary a Ing. Vojtěch Barták z Fakulty životního prostředí (FŽP) ČZU v Praze. Příspěvek na toto téma přinesl informace např. o velikosti domovských okrsků jelena siky.
Domovské okrsky siky v pozorovaném území patří překvapivě mezi největší okrsky tohoto druhu zvěře vůbec. Dále posluchačům příspěvek naznačil poznatky o aktivitě siky, která se zdá největší především v podvečer a za soumraku (nejvíce mezi 17 – 19 hod.). Telemetrický výzkum siky probíhá i nadále a bude přinášet další poznatky o biologii tohoto druhu ve zdejší honitbě. Podobný příspěvek věnovaný telemetrii, získávání a zpracovávání dat či technologiím GPS uvedl také Ing. Vojtěch Barták z FŽP ČZU v Praze.
Poslední příspěvek letošního semináře patřil internetovému portálu Zvěř online. Portál prezentoval Ing. Jan Jarolímek, Ph.D. a posluchačům vysvětlil, jak s daným portálem pracovat a zacházet. Na internetové stránce http://zver.agris.cz si tak každý návštěvník může prohlédnout nasbíraná data o pohybech divočáků nebo jelenů z oblasti Doupovských hor. Pro klid samotné zvěře jsou sem však data vkládána s určitým zpožděním!
Závěrečné shrnutí semináře provedl za pořadatele Ing. Zdeněk Macháček. Poděkoval všem zúčastněným za pozornost a pozval všechny posluchače na předběžnou prohlídku výstavy loveckých trofejí zvěře ulovené v sezoně 2013/2014 u VLS ČR, s. p., divize Karlovy Vary, kterou odmítl jen málokdo.
Nezbývá mi nyní než poděkovat pořadatelům a organizátorům za svědomitě připravenou akci, poklidný průběh semináře i krásné místo. Věřím, že nabyté zkušenosti a poznatky pomohou vyřešit řadu problémů české myslivosti a budou sloužit ku prospěchu všech.
Jiří KURKA