MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Zpráva předsedy Ing. Jaroslava Palase na Sboru zástupců ČMMJ, z.s. v Benešově Doslovný přepis zvukového záznamu zprávy předsedy Ing. Jaroslava Palase o činnosti Myslivecké rady na Sboru zástupců v Benešově dne 7.6.2014. Oficiální verze zprávy, tak jak ji redakce dostala v elektronické podobě, je pro svůj velký rozsah umístěna na www.myslivost.cz Více >

Na jednání vrcholných orgánů Českého mysliveckého svazu, následně Českomoravské myslivecké jednoty jsem zván pravidelně jako host, posléze i jako představitel jedné z obchodních organizací už před více než dvaceti lety Zdůrazňuji, že vždy jako účastník bez možnosti volby hlasováním, s výjimkou posledního zasedání dne 7.6. v Benešově, kdy jsem poprvé disponoval jako delegovaný zástupce Klubu vábičů úžasným mandátem jednoho jediného hlasu (pro úplnost – zástupci okresních mysliveckých spolků disponovali počtem hlasů odpovídajícím počtu na příslušném OMSu evidovaných členů). Více >

Před nedávnem mi známý vyprávěl vtip z kategorie tzv. kameňáků: „Jaký je největší zločin? Narodit se. Je za to totiž trest smrti.“ Uznávám, vtip nic moc a bráno jako filozofická myšlenka ještě slabší, ale ono to zaznělo při diskusi o naší organizaci. Při debatě o ČMMJ! Více >

Bažant není naším původním druhem, jeho vlastí je Asie, rozšířen je prakticky od Kavkazu až po Japonsko. Na této obrovské ploše se vytvořilo velké množství samostatných zeměpisných poddruhů, z nichž prvně byl do Evropy dovezen poddruh z Kolchidy (Phasianus colchicus), a to před více než 4000 lety Argonauty do Římské říše. Více >

Dne 16. května 2014 proběhl v obci Dubina u Karlových Varů seminář věnovaný jelenovi sika. Akci uspořádala Česká lesnická společnost (ČLS), o. s. ve spolupráci s Vojenskými lesy a statky ČR (VLS ČR), s. p., divize Karlovy Vary a ostatními partnery. Akce navázala na předloňský seminář, který se zabýval podobnou tematikou. Letošní akce měla za úkol seznámit posluchače s přehledy celorepublikových poznatků o sičí zvěři, která se bohužel chtě nechtě stává jedním z palčivých problémů celé české myslivosti. Seminář probíhal v malém kulturním sále zdejší obce, který byl na akci příhodně vyzdoben sičími trofejemi. Po počáteční prezenci všech účastníků a vyřízení nezbytných úkonů zahájila vlastní seminář slavnostní znělka Vítání od trubačského souboru Jelení pižmo, studentů a absolventů Fakulty lesnické a dřevařské z ČZU v Praze. Více >

Kachna divoká (Anas platyrhynchos) je rozšířena v celé Euroasii a na většině území Severní Ameriky. V Evropě je v současné době stav asi 3,3 milionů párů. Stavy kachen se u nás stejně jako u ostatní drobné zvěře snižují. V letech 1970 – 80 nastal citelný pokles, mezi 20 – 50 % stavu. Veliký pokles nastal v zimě 1982/83. V rozmezí let 1985 – 89 v ČSSR hnízdilo asi 30 000 – 60 000 párů, v letech 2001 – 2003 bylo odhadováno 25 000 – 50 000 hnízdících párů. (Údaje z Hnízdního atlasu ptáků.) Více >

„Cestářská“ „Píseň pro Kristýnku“, „Tina Marie“ – kdo nebo co tyhle hity (dříve šlágry) spojuje? No jasně – Richard Adam, který si ve svých třiaosmdesáti letech udržuje obdivuhodnou formu a stále je na desítkách vystoupení zpívá! Teď se ale někdo může podivit: Proč rozhovor s Richardem Adamem v Myslivosti? Pokud jsme dělali rozhovory se zpěváky, šlo vesměs o interprety takzvané dechovky, což je žánr typický pro myslivecké písničky. Anebo šlo o zpěváky a zpěvačky jiného žánru, kteří ale sami byli myslivci. Richard Adam přece zpívá swing a muziku, které se dříve říkalo taneční a pak populární, a lovecký lístek, takže ani nic společného s myslivostí, nemá. Ale pozor! Tak úplně jedno ani druhé pravda není … Více >

Zvukové prejavy zveri sú významnou súčasťou jej života. Reaguje nimi na vonkajšie podnety a častokrát nimi vyjadruje a svoje vnútorné pocity, ktoré vyplývajú z jej biologických alebo iných potrieb. Ich detailné poznanie pomohlo odhaliť nielen mnohé zaujímavé stránky zo života zveri, ale ich aj využiť v jej prospech (napríklad na zlepšenie jej životného prostredia). Poznanie významu zvukových prejavov zveri umožnilo ich využívať aj v prospech človeka. Ako príklad môže slúžiť využívanie niektorých reprodukovaných zvukových prejavov pri odháňaní vtáctva z letísk, ktoré je potencionálnym nebezpečenstvom pre pristávajúce alebo štartujúce lietadlá. Více >

Než začnu popisovat změny v dalších zkušebních řádech ostatních plemen – tentokrát retrieverů a loveckých slídičů, chtěl bych se celé kynologické veřejnosti omluvit za mírné „faux pas“, kterého jsem se v textu minulého článku dopustil. Více >

První kolimátory, reflexní zaměřovače, se objevily v letectví v době mezi oběma světovými válkami a sloužily primárně jako pomůcka pro zaměřování pevně montovaných palubních zbraní stíhacích letounů. Kolimátory to tehdy vyhrály v souboji se zaměřovacími dalekohledy. Mělo to svoji logiku, pilot stíhačky neměl čas (a s ohledem na přetížení občas ani možnost) na pořádné srovnávání oka s optickou osou zaměřovače. Navíc letecké souboje se vedly na různé vzdálenosti a tady by byl problém, jak nastavit na zaměřovacím dalekohledu paralaxu. Kolimátor tenhle problém nezná, pracuje s jen jedním obrazem a ať je tečka v rámci zorného pole přístroje kdekoliv, střela dopadá v nástřelné vzdálenosti vždy tam, kde je tečka. Více >

V předchozích dvou příspěvcích jsme měli příležitost referovat zhoubné novotvary u dvou jedinců jezevce lesního. Ze skupiny predátorů jsme další novotvary diagnostikovali i u lišek obecných. Právě tomuto druhu zvěře se nyní budeme věnovat. V této stati chceme poukázat na benigní nádor čelisti. Tuto kapitolu jsme však rozšířili o pozorování některých vad chrupu, se kterými jsme se setkali, protože tematicky jsou poruchy vývoje chrupu některým nádorům vzniklým na podkladě vývojových poruch základů tvorby zubů blízké. Více >

Natura Viva 2014 očima prémiového a pravidelného návštěvníka Více >

Abychom mohli materiál úspěšně zpracovávat, musíme o něm něco vědět. Při vydělávání kůží musíme něco vědět jak o materiálu, tak o zpracování. Nejdůležitější je tudíž následující otázka: Co je to vydělávání kůží? Více >

Švédsko a ostatní skandinávské země jsou známy svým vyspělým průmyslem a pokrokovými technologiemi, které velmi rychle aplikují v praxi. Výrobky označené MADE IN SWEDEN představují v dnešní nejisté době symbol kvality, záruku solidnosti a stability. Popularita lovecké i sportovní střelby je tam na rozdíl od mnoha evropských zemí na vzestupu. Mnoho střelců není z různých důvodů schopno se základním vybavením dosáhnout uspokojivých výsledků, proto řada místních výrobců neustále vymýšlí doplňky a vybavení, jak přispět k lepším střeleckým zážitkům. Více >

Když jsem v roce 1963 složil potřebné zkoušky, které mne opravňovaly k výkonu práva myslivosti, netušil jsem, že po letech budu předsedovi KSČ našeho podniku vděčen za to, že mi odmítl dát souhlas k držení lovecké zbraně a vstupu do řad myslivců. Tehdy jsem byl na něho hodně naštvaný a začal provozovat myslivost s fotoaparátem v ruce. Díky tomu jsem měl možnost poznat mnoho honiteb a pro mnohé myslivce i nepřístupných lokalit naší země. Fotoaparátem jsem lovil zvěř drobnou i vysokou. Zvláště kamzíci a tetřevi mi učarovali natolik, že jsem jim věnoval celý svůj bezflinťácký život. Více >

Sedím v letadle směr Calgary a hlavou se mně honí myšlenky na dobu, kdy jsem začal „blbnout“ s lukem a hlavně co mně k rozhodnutí, stát se lukostřelcem vedlo. Byla to spousta důvodů. Jedním z nich byla výzva lovit zvěř jiným způsobem. Způsobem, který prověří mé schopnosti lovce a zvěři dá velkou šanci se mnou „vydupat“. A s tím také souvisí touha, jednou lovit lukem za velkou louží, jednou z kolébek lovecké lukostřelby. Sen začíná nabývat reálné podoby. Více >

Nenápadné budovy v zákrutu tzv. Četnické strouhy, která odvádí vodu z rybníka Prosňák, jinak také zvané U vodníka, ožily. Skupina nenadálých návštěvníků okukuje plastové vany, skleněné kádinky a jiné nádoby, ve kterých přicházejí na svět tisíce plůdků kapra, štiky a jiné trofejní ryby. „Vyprodujeme jich z jiker tolik, kolik zákazník a naše rybníky potřebují, ale úbytek je velký. Proto i zájem už není takový, jaký býval,“ říká inženýr Antonín Madzia, majitel jistebnické a polanecké rybniční soustavy. Více >

Poslední květnovou sobotu jsem se vydal do Konstantinových Lázní, kde si dali dostaveníčko myslivečtí trubači. Ti nejen soutěžili, ale také volili nového předsedu a radu Klubu trubačů při ČMMJ. Využil jsem příležitosti ke krátkému rozhovoru s dosluhujícím předsedou, Petrem Šeplavým. Předesílám, že rozhovor probíhal den před volbou při posezení na sluníčku v krásném lázeňském prostředí, kdy se vonícím lázeňským parkem nesly tóny lesnic a borlic, z povzdálí cinkaly příbory restaurace a před námi voněla čerstvě uvařená káva. Petr si udělal ve shonu organizace národní soutěže vzácnou chvilku času a klidu, byl čas krátké polední pohody na možná trochu poetické zamyšlení a rozjímání. Více >