Koroptev je zvěř převážně polní, je stálá, věrná rodné hroudě. Je u nás nejrozšířenější, nejpočetnější a také nejužitečnější zvěří pernatou a je proto právem nazývána perlou naší užitkové zvěře. Je skutečným pokladem mysliveckého hospodářství a nedocenitelným darem naší vlasti. Předností koroptve je, že se dokonale přizpůsobuje vyspělému polnímu hospodářství, kde nachází nejvhodnější životní prostředí. Není zde překážkou, nýbrž skutečným dobrodiním a účinným, třeba nenápadným pomocníkem rolníka při hubení škodlivého hmyzu a plevelů. Ing. Jiří Sekera, Chov koroptví, SZN 1956, Praha.
Snad nás napadá několik ironických poznámek o vyspělosti našeho polního hospodářství, snad si vzpomeneme na řadu nesmyslných a zbytečných konání různých ekologických aktivistů, nebo si vybavíme strakatou krajinu s malými hony různých plodin včetně mezí a remízků, šetrně obhospodařovanými u našich sousedů v Rakousku a Německu.
Kdo má profesně blízko k zemědělství, dobře ví, že jeho účelem nejsou jen souvislé plochy a maximální výnosy, ale také smysluplná a citlivá tvorba krajiny. U nás jsou zatím prioritou plochy a výnosy. Nově zřizované biopásy se u nás objevují jen málo.
Změna v osevních postupech, omezení živočišné výroby a intenzivní chemizace rostlinné výroby, přesun chovu skotu a tím i ploch pícnin do výše položených oblastí vytváří pro koroptve jen minimum podmínek a možností k přežití. Koroptev je velmi citlivá na nepřízeň či změny klimatických podmínek, zejména v době líhnutí kuřat. Současný klimatický vývoj je dalším negativním faktorem pro přežívající populaci.
Existence koroptve v jejím přirozeném prostředí je v plném souladu s tradičním zemědělstvím. Snad se jednou podaří uvést podmínky ekologického zemědělství do souladu se zdravým rozumem a běžným provozem. To bude skutečná šance pro koroptve, bažanty i křepelky i řadu dalších ptáků i savců, které napřed kolektivizace, pak intenzita a chemizace z jejich stanovišť na loukách i polích nemilosrdně vytlačila.
Koroptev osídluje pouze nelesní biotopy. Nejraději hnízdí na nevelkých travnatých plochách, na mezích, u příkopů, strání, cest a alejí. Tedy u míst, kde je největší pestrost rostlin či plevelů a hmyzu. Co týká typu porostů, nejčastěji v jeteli, vojtěšce, jetelotravních směskách nebo v lučním porostu. Obiloviny si vybírají méně a okopaniny téměř vůbec.
Z toho plyne jejich zásadní ohrožení. Porost vojtěšky, jetele či luční porost určený k pokosu na seno či senáž se sklízí v druhé polovině května. Je ale jasné, že v současných podmínkách výroby senáží, kdy hlavní podmínkou úspěchu je rychlost i plynulost sečení i sběru zavadlé hmoty nemá hnízdící pernatá zvěř žádnou šanci.
Potrava koroptve se skládá z rostlinné i živočišné složky. Není nutné záporně posuzovat rostlinné složky potravy, i když v příjmu podstatně převládají nad živočišnými. I mladé rostlinné tkáně obsahují nepostradatelné účinné látky, taktéž semena, zejména olejnin mají pro zdraví i kondici velký význam. Ideální je ale vždy spojení živočišné i rostlinné složky.
Chov koroptví
Pro chov jsou na základě zkušeností z ODZ Jinačovice vhodní samci o hmotnosti vyšší než 400 g a samice od 350 g. Během snáškového období dochází ke ztrátě tělesné hmotnosti téměř o 20 %. Výsledek snášky koroptví v ODZ Jinačovice: 21 samic koroptve polní sneslo od 27. dubna do 2. července (za 63 dní) 885 vajec. Z toho se vylíhlo 489 kuřat. Ztráty při snášení činily 40 ks. Snáška byla rozdělena do 8 násad po sedmi dnech, pouze první snáška čtrnáct dní.
K výživě nosnic koroptví i ostatních nosnic (bažantů, perliček, orebic, křepelek atd.) byla použita tehdy standardní směs BŽN, která odpovídala výše uvedené receptuře i požadovaným výživným hodnotám. Tedy směs s celkovým podílem 9 % živočišných komponentů. K odchovu kuřat byly využívány směsi BŽ 1 A BŽ 2, později směsi BR (pro brojlery) s přídavkem pšenice – viz. tab. 1.
Výživné hodnoty zkrmovaných směsí byly v době publikace víceméně vázány vyhláškou o výrobě krmiv, nebo nebyl ze strany ODZ Jinačovice zájem o individuální, „na míru“ zpracované krmné směsi. V citované publikaci je uvedeno, že velký vliv na úspěšnost odchovu má kvalita krmiva. Ale také je konstatováno, že tyto směsi jsou pro odchov koroptví chudé na obsah živočišné bílkoviny, což má za následek vyšší úhyny během odchovu.
Pozastavme se u této skutečnosti. V publikaci J. Sekyry jsou zpracovány údaje o složení potravy koroptví a lze je spojit s časovým průběhem snášky, sezení a líhnutí – viz tab. 2.
V tabulce vidíme souvislost změn výživy koroptví během roku. V zimních měsících jsou v našich podmínkách koroptve značně závislé na příkrmech. Podle nástupu jarních teplot se od druhé poloviny března postupně vyvíjí vegetace a poskytuje koroptvím první kvalitní výživu. V dubnu mají koroptve prostřený stůl nejen rašícími pupeny a vyvíjejícími se výhonky a prvními lístečky, začíná se objevovat hmyz.
Jaké výživné hodnoty má denní příjem koroptví, můžeme si alespoň přibližně namodelovat z podobného příkladu, jakým byla „experimentální“ směs. Je to jen úvaha, zakládající se na přibližném a odhadnutém poměru komponentů pomyslné směsi.
Živočišnou potravu představuje masová a rybí moučka. Rostlinnou směs obilovin a proso. Proso má napodobit semena plevelů. Skladba rostlinné potravy (snad) vyjadřuje nižší podíl plevelů. Vojtěškový úsušek zase napodobuje podíl zelené hmoty. Na celkové složení může být i zcela jiný názor. Nicméně výsledky – tedy výživné hodnoty nejsou nesmyslné, ba ani nereálné – viz tab. 3.
Obsahy živin v potravě koroptví přesvědčivě kopírují jejich nároky. Extrémně vysoký obsah celkových bílkovin v květnu a červnu odpovídá potřebám době snášky a prvním dnů výživy kuřat. O hodnotě bílkovin, tedy obsahu esenciálních aminokyselin (lyzin a methionin) tato tabulka vypovídá zcela věcně, včetně souvislosti s ukončením růstu nové generace. Nároky na živiny klesají s teplotami i pohybovou aktivitou.
Co vyplývá z výživných hodnot a složení směsi?
Údaje z publikace J. Sekyry o chovu koroptví vychází z obsahu žaludků a jsou v relaci s ostatními zdroji. Velmi vysoké obsahy bílkovin v květnu a červnu jsou extrémně vysoké jen zdánlivě. Tvoří-li potravu koroptví v květnu a červnu v průměru více než 50 % živočišné bílkoviny a rostlinou potravu byliny v raných fenofázích, pak musí být obsah celkových bílkovin velmi vysoký.
Pokud tyto poznatky přeneseme do chovatelské praxe, pak musíme dát za pravdu autorů publikace „Lovná pernatá zvěř…“ za pravdu. Příroda si to takhle patentovala a my chovatelé s dodržováním její metodiky stále váháme. Tedy od doby, kdy se v padesátých letech v odchovnách přestaly zkrmovat mravenčí kukly, vajíčka, mleté maso, tvaroh, atd. Jakékoliv pokusy nahradit v plném rozsahu kvalitní živočišnou bílkovinu třebas kvalitními rostlinnými komponenty, jakým je např. sójový ex. šrot, nevedou k optimálním výsledkům chovu.