Od 26. 1. do 2. 2. 2014 se v Kataru v hlavním městě Doha konala 45. konference Mezinárodní asociace pro sokolnictví a ochranu dravců IAF za účasti asi 200 sokolníků z 55 zemí celého světa. Tato konference byla historicky druhá největší po konferenci IAF a festivalu v Arabských Emirátech v roce 2011, které se tehdy zúčastnili delegáti z 80 zemí.
Doprovodnou akcí byla i veterinární konference speciálně zaměřená na nemoci dravců a 5. Katarský festival sokolnictví spojený se soutěžemi sokolů, které probíhaly již od začátku ledna. Jelikož Katarský sokolnický klub patří mezi nejbohatší na světě, a chtěl se mezinárodní sokolnické komunitě náležitě předvést, arabští hostitelé sponzorovali cestu i pobyt většině účastníků.
Konference se věnovala zejména změně stanov IAF, které posunují hlasovací pravomoc od zemí ke členským organizacím podle počtu členů. Klub sokolníků ČMMJ tak získá čtyři hlasy místo jednoho.
Dalšími tématy byla legislativa EU ohledně nepůvodních invazivních druhů (tzv. IAS), kterou nyní projednává Europarlament. Původně Evropská komise uvažovala o tzv. white listu, tzn. že zakázány a odstraněny měly být paušálně všechny nepůvodní invazivní druhy rostlin a živočichů, kromě těch, u kterých by se vědecky prokázalo, že jsou neškodné. Pro sokolnictví by to znamenalo, že by byly zakázány a odstraněny kříženci a neevropské druhy dravců, a mohlo by dokonce dojít i na zákaz chovu bažantů, což by mělo zničující dopad na myslivost i sokolnictví v našich podmínkách. Prozatím bylo však toto nebezpečí zažehnáno a zřejmě bude implementován tzv. black list, na kterém bude uvedeno pro začátek jen 50 zjevně nejnebezpečnějších invazivních druhů.
Dalším tématem byla ochrana práv zvířat - tzv. animal welfare. Do IAF byly přijaty nové kluby, mj. Korea, Malta a Malajsie získaly plné členství a počet členů IAF se tak rozrostl na 90 organizací ze 72 zemí
Minutou ticha a vzpomínkovou prezentací byl uctěn Frank Bond, prezident IAF v letech 2006 - 2012, který po těžké zhoubné nemoci zemřel na vánoční svátek 25. 12. 2013. Franka Bonda znají dobře i naši sokolníci, neboť navštívil několikrát i naše Opočenské mezinárodní setkání sokolníků. Byl zakladatelem Peregrine fundu a neúnavným bojovníkem za propagaci sokolnictví a jako právník pracoval desetiletí na zlepšování legislativního postavení sokolnictví v USA i v zahraničí, což se mu vrchovatě povedlo.
Není bez zajímavosti, že díky uspokojivým stavům divokých dravců a legislativním změnám, může v dnešní době americký každý sokolník dostat až dvě povolení ročně na odchyt divokého dravce včetně sokola stěhovavého či vzácnějšího sokola loveckého.
Na konferenci IAF se také velmi kladně hodnotil Světový den sokolnictví, který byl na základě iniciativy IAF vyhlášen 16. listopadu jako nový sokolnický svátek. Vybrané datum nebylo zvoleno náhodně, připomíná historicky výjimečnou událost – 16. listopadu 2010 zapsalo UNESCO na svém zasedání v Nairobi v Keni sokolnictví na seznam světového kulturního dědictví lidstva. Přestože 16. listopadu 2013 se jednalo o historicky první oslavy Světového dne sokolnictví, do iniciativy se zapojilo přes 30 států celého světa nejen propagačními, vzdělávacími a kulturními akcemi pro širokou veřejnost.
Přítomní delegáti byli informování, že ani Klub sokolníků ČMMJ nezůstal pozadu, a že uspořádal oslavné akce v Praze, Brně a Olomouci. V hlavním městě byl Světový den sokolnictví oslaven na Pražském hradě, a to za velkého zájmu návštěvníků. Zejména zahraniční turisté vůbec nevěděli, co se děje. V Brně na Náměstí Svobody byly kolemjdoucím rozdávány propagační materiály a zájemci si mohli zavolat vycvičenou káni Harrisovu na pěst a vyfotografovat se s ní. V Olomouci měly děti mimořádný zájem o pexesa se sokolnickými motivy. Po úspěšné premiéře Světového dne sokolníků se na rok 2014 chystá dokonce ještě více akcí na celém světě v rámci pozitivního zviditelnění sokolnictví ve společnosti.
Všichni účastníci konference obdrželi upomínkové odznaky vyrobené pro IAF mistrem ryteckého řemesla a naším myslivcem Romanem Provazníkem, a jeho limitovanou sérii medailí obdivovali i ti nejvýznamnější VIP obdarovaní: prezident Katarského klubu Ali Bin Khatem Al-Meshadi a jednatel Zayed Al-Ali. Výše uvedení obdrželi i upomínkové předměty ze skla jménem ČMMJ.
Od lovu ryb a perel k mrakodrapům
Původně byl poloostrov Katar chudou zemí, kde si obyvatelé vydělávali na živobytí převážně lovem perel a ryb. Jediným sousedním státem je na jihu Saudská Arábie.
Po objevení bohatých nalezišť plynu postupně Katařané přesídlili z beduínských stanů a rybářských loděk do supermoderních mrakodrapů. Zatímco u nás se stavebnictví potýká s dlouholetou krizí, Katar zažívá nebývalý stavební boom a mrakodrapy i dálnice zde rostou jako houby po dešti (i když zde prší jen jednou za pár let).
Říkáte si, že stát, který tolik utrácí za infrastrukturu, musí zkrachovat? Ale vůbec ne, podle různorodých statistik je tato země naopak nejbohatším státem na světě s HDP asi 150 000 USD na obyvatele, zatímco USA mají přibližně třikrát nižší HDP a ČR dokonce desetkrát nižší.
Katar je mezi turisty velmi málo známá země, neboť nepatří mezi oblíbené destinace; vízum nezískáte bez místního “sponzora” a také turistická infrastruktura se zde teprve buduje v souvislosti s fotbalovým mistrovstvím světa v roce 2020.
Oč méně známá turistům, o to více je tato země známá televizním divákům celého světa díky slavné místní soukromé televizi Al Jazeera. Tato nejsledovanější arabská satelitní televize na světě, nazývaná též "arabská CNN", byla jedním z hybatelů "arabské revoluce", protože její zpravodajství před pár lety se záběry brutality některých arabských režimů vůči demonstrantům rozlítily široké vrstvy obyvatel, což následně vedlo k pádům režimů v Tunisku, Egyptě i Lýbii. Ačkoliv jinde v arabském světě to vřelo a někde ještě vře, zdejší král, resp. emír Hamad Al Thani je u původních obyvatel velmi oblíbený.
Kdo chce trochu poznat místní tradiční způsob života a kulturu, nemusí se vydávat do pouště. Stačí navštívit multikulturní vesnici "Katara", ve které se nachází mj. sokolí nemocnice a sídlo Katarského sokolnického klubu "Algannas" (v překladu to znamená lovec) ve tvaru obří třicetimetrové sokolnické čepičky.
Není divu, že právě zde katarští hostitelé pořádali konferenci IAF a soutěž krásy Miss Qatar 2014. Nešlo však o modelky, ale o sokolí slečny (rarožice). Zajímavé je, že se o tom psalo ve všech Katarských novinách víc, než kdyby šlo o opravdovou lidskou Miss Qatar a také ceny v různých kategoriích byly opravdu štědré. Majitel nejhezčí rarožice obdržel od prince Joana Al Thani šek ve výši 1 mil. riálů (5 mil. Kč) a zbrusu novou terénní Toyotu za 2 mil. Celkově byli vítězové festivalu odměněni cenami v přepočtu ve výši 50 mil. Kč včetně osmi terénních Toyot a dostalo se i na začínající sokolníky z řad mládeže a dětí.
Kulturní vesnice Katara je rozlohou větší než brněnské výstaviště a nalézají se zde kromě jiných atrakcí amfiteátr pro 5000 diváků, opera, muzea, výstavy aj. Ve výstavbě je umělý kopec, na kterém rostou domy pro 200 umělců z celého světa, kteří budou na místě předvádět svoje umění či řemesla.
Arabská pohostinnost byla příkladná. Podle koránu se má hostu či pocestnému poskytnout nejméně po dobu tří dnů střecha nad hlavou a jídlo, přičemž katarští hostitelé toto ještě zdaleka předčili a poskytovali velkoryse ubytování i stravu po celý týden. Hostitelé vždy servírují asi třikrát až desetkrát větší porce než je možné vůbec zkonzumovat, aby se náhodou hostitel necítil trapně, když by host snědl vše, co mu bylo předloženo.
Nejběžnějším místním jídlem je skopové nebo jehněčí s rýží servírované na velkých mísách, které se jí zásadně (pravou) rukou. Vepřové maso víra zakazuje.
Při jídle je potřeba dodržovat určité specifické zásady, např. že se při vstupu na koberec vyzouvá a je neslušné produkovat jakékoliv tělesné zvuky či směřovat šlapky nohou proti jiným osobám. Nejdůležitějším pokrmem dne je večeře, která je na naše poměry dosti pozdní. Většinou se nikam nespěchá, čas je relativní, avšak ještě pomalejší způsob běh života než v Arábii lze zažít ve většině Afrických zemí.
Závěrečné informace
Obě akce, konference IAF i Katarský festival sokolnictví, byly velmi medializovány nejen v Kataru, ale i po celém světě, proto lze množství informací a fotek najít vyhledávačem google.com. Nesmírně působivé profesionální záběry z miniaturních kamer umístěných na sokolech i lovených dropech lze nalézt v dokumentu Katarské televize, který byl na pokračování vysílán v souvislosti s Katarským sokolnickým festivalem www.youtube.com/watch?v=Up3w_I9oOJI. Další informace a fotky z akce lze nalézt na stránkách Katarského sokolnického klubu Algannas www.algannas.net a www.iafdoha2014.com a na facebookových a webových stránkách IAF a www.facebook.com/iaf.org a www.iaf.org.
Dr. Ing. Bohumil STRAKA,
předseda výboru Mezinárodní asociace pro sokolnictví IAF