ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Březen 2014

Kahles Helia 5 2,4 – 12 x 56i

Myslivost 3/2014, str. 14  Martin Helebrant
Kahles je rakouská firma, která již od svého založení vyráběla hodně kvalitní optiku. Historicky kráčela bok po boku s jednou z nejlepších optických firem dneška - se Swarovski Optik. Obě firmy měly odedávna velmi těsné vztahy a dnes je Kahles součástí skupiny Swarovski, ale zachovává si vysokou míru nezávislosti. Zaměřovací dalekohledy Helia mají dlouhou tradici, v některých regionech Evropy jsou skoro legendární. Jedním z nejnovějších přírůstků do této rodiny je zaměřovací dalekohled řady Helia 5 2,4 – 12 x 56i s pětinásobným rozsahem zoomu a s přisvícením záměrného obrazce. Díky laskavosti dovozce, firmy Brnohunt, jsem měl možnost tento zaměřovač otestovat.

 

 

První dojem ze zaměřovače Helia 5 2,4 – 12 56i je, že je to sakra kus optiky. Přece jenom průměr objektivu 56 mm dělá na zbrani dost impozantní dojem. A také s délkou 361 mm to není žádné tintítko. Snad jen hmotnost 690 gramů je menší než jakou by člověk podle velikosti zaměřovače očekával. Celkový první dojem se dá shrnout do jediného slova – robustnost.

Svým rozsahem zvětšení Kahles aspiruje na univerzální zaměřovací dalekohled. Sice 2,4násobné zvětšení není úplně přesně naháňková klasika, ale střelbu do pohybu zcela jistě umožňuje, 12násobné zvětšení pak nabízí dobrou šanci i na střelbu na vzdálenou hranici lovecké střelby.

Záměrný obrazec na testovaném kusu byl dnes asi nejběžnější kříž s tenkými středovými nitěmi a třemi silnějšími trámky. Kříž je ve druhé rovině zobrazení (tj. se změnou zvětšení se jeho velikost nemění). Na svislé niti ani trámku nebyly žádné pomocné body, ale nabízí se i provedení s pomocnými značkami.

Seřizování kříže je metrické, tj. jeden krok („cvak“) přesune záměrný bod po cíli vzdáleném 100 metrů o 1 cm. Stavítka jsou chráněná před nechtěným posunutím čepičkami. Stavítka je možné po nastřelení nastavit na 0.

Uspořádání zaměřovacího dalekohledu je standardní. Na konci okuláru je prstenec ostření, dioptrické korekce. Před ním, na válci okuláru, je prstenec stavění zvětšení, ve střední části zaměřovače jsou na tubusu tři věžičky. Svislá skrývá svislé stavění záměrného bodu, pravá vodorovná vodorovné stavění záměrného bodu a levá slouží ke stavění jasu přisvícení záměrného bodu. Navíc obsahuje knoflíkovou baterii CR2032, která dodává přisvícení záměrného bodu energii. Vlastní tubus má průměr 30 mm. Díky tomu je možný široký rozsah rektifikace záměrného bodu.

Navzdory obecnému přesvědčení, ani pokud jsou správně spočítány a vyrobeny, 30 mm tubus nepřenese větší množství světla než palcový (25,4 mm) tubus. Přenesou stejně, ale 30 mm vám pomůže, pokud nemáte úplně správně vyrovnanou montáž s hlavní (nevrťte hlavou, taky se to může stát, dokonce i tam, kde byste to nikdy nečekali) nebo pokud byste chtěli střílet na extrémní vzdálenosti.

K zaměřovacímu dalekohledu mi firma Brnohunt zapůjčila dělenou montáž se základnou pro MilStd 1913 (picatinny), a s kroužky s plastovou vložkou, která je na v kovových objímkách uložená na kulové ploše. Takovéto upořádání kroužků neomačká povrchovou úpravu na tubusu zaměřovacího dalekohledu a také vyrovná drobné odchylky souososti, pokud nějaké po instalaci kroužků ještě zůstaly. Přitom nezanese do těla zaměřovacího zaměřovače nežádoucí pnutí.

 

Vlastní test jsem zahájil svojí standardní zkouškou odolnosti proti klimatickým podmínkám, tj. napřed jsem na sluníčku nechal zaměřovač ohřát a pak jsem ho vzal s sebou do sprchového kouta, kde jsem se osprchoval a odstříknutá voda přitom mohla volně dopadat na zaměřovač, který ležel na poličce. Pak jej dám do chladničky a zkontroluji, zda neuvidím nějakou známku kondenzace vlhkosti (zamlžení obrazu), která by indikovala průnik vlhkosti dovnitř optiky. Nakonec vychlazený zaměřovač vložím do igelitového sáčku a nechám jej aspoň hodinu v mrazničce. Promrzlý zaměřovač vyjmu a zkouším, zda jsou pohyblivé všechny ovládací prvky.

Kahles 2,4 – 12 x 56 úspěšně prošel vodním testem i chladem, dobře zafungovaly i vodoodpudivé vrstvy na vnějších plochách čoček. Upřímně by mě zajímalo, jak dalece jsou vodo a špíno odpudivé Kahlesovy vrstvy Oilphobic blízké vrstvám Swaroclean. Kahles patří do skupiny podniků Swarovski a logiku by to mělo. Zejména když účinek vrstev na Kahlesu je podle mého oka a subjektivního dojmu hodně blízký tomu, co znám od Swarovského optických přístrojů.

Také všechny ovládací prvky zůstaly funkční. Sice zatuhly (bez toho to asi nejde, zchlazením se zmenší vůle mezi jednotlivými součástkami), ale zůstaly pohyblivé. Trošku jsem měl ale problém s kroužkem ovládajícím nastavení zvětšení. Na jeho vnějším, úchopovém povrchu, je sice zdrsnění, ale je poměrně jemné. Na promrzlém zaměřovači mi ruka v pletené i fleecové rukavici klouzala, kožená rukavice byla lepší, ale jisté ovládání umožnila až holá ruka, která ale zase ke kroužku nepříjemně přimrzala. Osobně bych se přimlouval buď za výraznější vroubkování stavěcího kroužku, nebo za nějaký výrazný výstupek, jakousi páčku, by mi poskytla dostatečnou oporu pro případ, kdy vlivem chladu seřizování zatuhne.

Zcela bez problémů bylo seřizování jasu přisvícení záměrného bodu. Svítí pouze středová tečka, která je dostatečně malá, aby v rozsahu běžných loveckých vzdáleností nezakrývala podstatné části cíle. Jas je regulovatelný plynule (nebo alespoň okem ani hmatem jsem žádné kroky osvitu a jeho ovládání nezjistil) a rozsah je dostatečný, aby tečka ani za temné noci neoslňovala a přitom byla zjevná a zřetelná i za plného slunečního poledne.

Teď byl čas na kontrolu mechanické přesnosti. Zaměřovač jsem upnul za kroužky do svěráku, zamířil na výrazný bod na horizontu a opsal základní „krabičku“ (tj. 30 kroků nahoru, 30 doleva, 30 dolů a 30 doprava). Toto jsem opakoval celkem třikrát – zaměřovač po každém kole skončil vyrovnán na původním záměrném bodu.

Nyní jsem zkusil, jak bude Kahles reagovat na test kterému říkám „sup sem, šup tam“ – pětkrát po sobě opakuji přestavění o 5 kroků nahoru a 5 kroků dolů a to samé pak opakuji stranově. Simuluji tím situaci, kdy střelec z nějakého důvodu manipuluje opakovaně v poměrně malém rozsahu se seřízením kříže, například při nastřelování zbraně. Zkoumám, jak dalece se budou sčítat provozní vůle v zaměřovači a zda se projeví na poloze kříže. Neprojevily, alespoň v rozsahu testu a citlivosti mých očí ne. Ani jednotlivě, ani na konci testu.

Mechanicky jsem tedy nenašel na zaměřovacím dalekohledu Kahles 2,4 – 12 x 56i nic, co bych mu měl pro lovecké účely vytknout.

Nyní jsem začal zkoumat optickou stránku zaměřovače. Obraz je jasný a ostrý v celém zorném poli, od středu až do kraje. Podání barev je přirozené, bez viditelného barevného posunu (kdo jiný by také měl umět vyrobit barevně věrnou optiku, když už ne firma, u jejíhož zrodu stál mimo jiné i Simon Plössl, autor achromatického okuláru) nebo „svatozáří“ na kontrastních částech obrazu.

Výkon za šera jsem zkoušel pomocí testovacího obrazce ISO12233, jako etalon jsem použil svůj dalekohled Leupold 10 x 50 Tactical. Zaměřovač přitom byl nastaven na desetinásobné zvětšení. Teoreticky by měl mít zaměřovač trochu navrch, jeho výstupní pupila obrazu má při tomto zvětšení průměr 5,6 mm, zatímco dalekohled jen 5 mm. Dalekohledem ale vidíme oběma očima najednou.

Výsledek testu byl, že v dalekohledu byl obraz bez ztráty kresby vidět asi o 15 minut déle než v zaměřovači, pokud jsem hleděl do dalekohledu oběma očima. Pokud jsem v rámci fair play koukal do dalekohledu jen jedním okem, pak byla převaha dalekohledu nad zaměřovačem jen asi 5 minut.

Zdůrazňuji, hledám okamžik, kdy dojde ke ztrátě kresby v pozorovaném obrazci – tedy kdy zmizí šrafy a vidím místo nich jen šedivé pole. V praxi to znamená, že na siluetu ještě pořád mohu střílet, ale k poctivému přečtení kusu již musím použít dalekohled. Převaha dalekohledu v rozsahu 5 minut není nijak velká a interpretuji jí jako velmi dobré vysvědčení pro vídeňské optiky, kteří Kahles navrhli a vyrobili.

Zaměřovací dalekohled jsem namontoval na svůj lovecký kulobrok ZH 324 v ráži 7 x 57R / 16 a vystřílel jsem z něj celkem 20 ran z kule a 15 jednotných střel. Jedenkrát jsem záměrně odpálil kuli společně s jednotnou střelou s cílem podrobit zaměřovač co nejmasivnějšímu zpětnému rázu. Kahles 2,4 – 12 x 56i jej snesl bez problémů, nehnuly se ani pomocné značky na montáži, takže kroužky držely dalekohled spolehlivě.

Dovolte mi nyní říci několik slov na adresu zapůjčené montáže. Pokud totiž vaše zbraň nedrží nastřelení, pak u moderních zaměřovačů velmi často bývá příčina v nesprávném namontování zaměřovače na zbraň. Montáž Brnohunt je dvojdílná, přitom každý kroužek se skládá ze základny, na kterou upevněna kolem svislé osy otočná spodní polovina kroužku. Dovnitř kroužku je vložena plastová vložka objímající vlastní tělo zaměřovače. Styčná plocha mezi plastovým kroužkem a objímkou má tvar kulového pásu.

Ohledně základen – obrobení dosedacích ploch na lištu MilStd 1913 bylo dobré a kontrola grafitem prokázala, že styk mezi drápky základny a lištou je plošný a dobrý. Stejně tak plošný je styk mezi spodní polovinou kroužku a základnou.

Před montáží je třeba využít pružnosti plastové vložky, roztáhnout ji a posadit na tělo zaměřovače, lehce sevřít vložku v kroužcích a s lehounce povoleným spojem mezi základnou a spodním polokroužkem nasadit na zbraň. Opatrným dotažením kroužků se tubus zaměřovače vystředí a vyrovná vlivem kulových dosedacích ploch v kroužcích.

Nyní sejměte zaměřovač ze zbraně a dotáhněte spoj mezi základnou a spodním polokroužkem. Nasaďte znovu na zbraň a kontrolujte dotažení všech šroubků. Díky kulovým plochám není nutné vyrovnávat kroužky masivními roubíky, plast vložek navíc neomačká vnější povrch tubusu.

Pokud je vše správně vyrobeno a slícováno, pak je tento typ montáže stejně tuhý a spolehlivý jako holé rovné kroužky a přitom eliminuje do značné míry riziko vnesení pnutí do tubusu zaměřovače vlivem zkřížených kroužků. Montáž Brnohunt, kterou jsem použil, byla dobře vyrobená a držela optiku spolehlivě.

Zda a jak se budou měnit mechanické vlastnosti plastových vložek kroužků v čase, neumím říci. Pamatuji dobu, kdy jsme na pistole Glock s polymerovým tělem hleděli s krajní nedůvěrou, ale dnes jsou plasty plnohodnotný konstrukční materiál i ve zbrojní výrobě. Přesto doporučuji se jednou do roka přesvědčit, zda všechny spoje drží a zda šroubky jsou dotažené. To ovšem platí o jakékoliv montáži i o zbrani jako celku.

 

Dovolte mi nyní shrnout moje dojmy z testovaného zaměřovacího dalekohledu Kahles 2,4 – 12 x 56i. Podle mého názoru i výsledků testu je to hodně dobrá optika s velmi dobrým přenosem světla a velmi dobrou kresbou. Také na mechanické části zaměřovače jsem nenašel nic, co bych mu mohl vytknout. Plynulá regulace jasu je velmi příjemná a rozsah jasu je dostatečný. Ať jsem koukal na cokoliv a kdykoliv, vždycky se mi podařilo najít snadno a hlavně rychle ten „správný“ jas, který poskytl dostatečný kontrast kříže proti cíli a přitom neoslnil.

Již několik let se mi nedaří v časovém úseku, během nějž zaměřovač testuji, vybít baterii. Beru tedy za bernou minci, že kapacita baterie je dostatečná. Přesto je ve mně hluboce zažitá starost o kapacitu baterie a bylo by mi docela příjemné, pokud bych na zaměřovači měl jasně definované tlačítko, kterým se přisvícení zhasíná a vypíná.

Dioptrická korekce byla jistá pevná, určitě nehrozí nechtěné přeostření. Otázka stavění zvětšení za mrazu je sporná. Je nepochybné, že jsem zaměřovač zkoušel za extrémních podmínek, které v našich krajích hned tak nenastanou. Na druhou stranu ale nastat mohou a já bych se opravdu přimlouval za nějakou formou zlepšení úchopových vlastností kroužku stavění zvětšení.

Kahles 2,4 – 12 x 56i je nabízen jako univerzální lovecká optika. To je jistě pravda, zorné pole přes 16 metrů na vzdálenost 100 metrů při zvětšení 2,5x umožní bezproblémovou střelbu do pohybu a maximální zvětšení umožní střílet i na ty největší vzdálenosti, s jakými se v našich honitbách můžeme rozumně setkat. Tady myslím, že je nejsilnější stránka Kahlesu, pro naháňky mi testovaný zaměřovač připadal až příliš mohutný. Ale pokud se většina vašich lovů odehrává z posedu nebo na šoulačce, pak Kahles Helia 5 2,4 – 12 x 56i je volba hodná důkladného zvážení. A nebojte se, pár naháněk vám taky odpracuje, dokonce myslím, že velmi dobře.

Text a snímky Ing. Martin HELEBRANT

 

 

 

 

TECHNICKÁ DATA

zaměřovacího dalekohledu

Kahles Helia 5 2,4 – 12 x 56i

rozsah zvětšení … 2,4 – 12x

průměr objektivu … 56 mm

průměr tubusu …30 mm

vnější průměr objektivu … 62 mm

celková délka … 361 mm

hmotnost … 690 g

zorné pole … 16,5 – 3,3 m / 100

rozsah rektifikace … 1,9 m / 100 m

 

Zpracování dat...