Mnohaleté přeléčování srnčí zvěře antiparazitárními přípravky, spolu průběrným odstřelem srnců a holé, má pro kvalitu srnčí populace v naší honitbě, a myslím, že i všeobecně, zásadní význam. Přikrmujeme už mnoho let oves od poloviny září, kamennou sůl, minerální liz a kvalitní, ručně sušené jetelotravní seno.
V posledních dvaceti letech jsme ulovili 12 srnců nad 95 b. CIC. Nejsilnější dvě trofeje měly hodnotu 129 b. CIC a 127 b. CIC. Aniž bych byl přehnaným zastáncem „kultu kostí“, je samozřejmé, že síla paroží je hlavním měřitelným ukazatelem kvality dané populace.
Za velmi důležité považuji, že se podařilo eliminovat nosohltanovou střečkovitost. Jestliže před pár lety bylo z ulovených srnců v I. věkové třídě až 30 % napadených, nyní se najde takový výjimečně. Výskyt vnitřních parazitů je též výjimečný.
Zdravotní problém, který se objevil v posledních letech, je podkožní střečkovitost. Nejprve se vyskytovala jen ojediněle. Počet napadených kusů se ale stále zvyšuje a vloni to už bylo více než 30 % z ulovených srnců a srn. Koncem prosince 2013 byla autem sražena srna. Srna vážila 17 kg, věk 4 roky a byla v dobré kondici. Šok jsem zažil při stahování. Larvy střečků různého vývojového stádia trčely z kůže nebo z podkožního vaziva od kýt až po krk. Když si představíme muka, která prožívá taková srna, položme si otázku, jaká budou v květnu její srnčata? Nebo jaké nasadí v únoru paroží takto postižený srnec?
Bude-li těchto případů nadále přibývat jako dosud, může to mít pro srnčí zvěř v regionu fatální důsledky.
Dovolím si ještě pár úvah nad účinností léčebných přípravků Refendazol a Cermix. Je jasné, že ve volné honitbě se ne každý kus dostane k léčebné dávce medikovaného krmiva. Víme, že menší šanci mají slabší kusy, tedy srnčata. Proto je zajímavé, že nosohltanovou střečkovitost, kterou trpěli především slabí ročci, se podařilo, jak jsem výše uvedl, vymýtit.
Naopak podkožní střečkovitostí jsou nejvíce zasaženy kusy starší, u kterých je větší předpoklad přijetí medikované dávky, neboť u krmelišť berou jako první.
Antiparazitální přípravek Cermix, který poslední léta používáme, ve svém spektru účinnosti kromě jiného podkožní střečky má. Koprologické vyšetření trusu organizované v loňském roce Státní veterinární správou ukázalo zamoření parazity v naší honitbě jen na 2 křížky. Podle metodiky stanovené SVS jsme mohli předložit bohužel jen jeden vzorek a zajímavostí je, že i tento sedmiletý srnec měl podkožní střečky. Důsledkem tohoto výsledku je, že bychom neměli v tomto roce léčit, a to si za dané situace nemůžeme dovolit. Může koprologické vyšetření trusu přítomnost podkožních střečků identifikovat?
Ještě k vlastnímu předkládání léčiva. Cermix pulvis rozvážíme podle počtu krmelišt. To samé uděláme s namačkaným nebo hrubě namletým ovsem v takovém množství, aby byl dodržen poměr 1:9 a promícháme každou dávku zvlášť. Má to tu výhodu, že v takovémto malém množství se do každého krmeliště dostane přesná dávka dokonale promíchané léčebné směsi.
Léčíme vždy po dohodě s okolními honitbami a při sněhové pokrývce.
Očekával jsem, že SVS zveřejní výsledky celostátní akce koprologického vyšetření vzorků trusu, ale zatím jsem nic nezaznamenal, ač je již konec ledna. Myslím, že by bylo dobré, kdyby se k tomuto problému na stránkách Myslivosti vyjádřil některý veterinární odborník, zabývající se touto problematikou, ale také výrobce léčiva Cermix. Stanovisko SVS by jistě bylo ku prospěchu věci.
Jsem si vědom, že nejenom veterinární problematika rozhoduje o úspěšném chovu srnčí zvěře, ba naopak, některé faktory můžou být příčinou zdravotních problémů - přehnaně vysoké stavy, výkyvy úživnosti honiteb, stres důsledkem častého rušení a mnoho dalších vlivů.
Antonín DAVID,
hospodář MS Hůrka
Stanovisko ÚVS SVS
Při stanovení kritérií monitoringu bylo počítáno s odběrem a vyšetřením 14.000 vzorků za celou Českou republiku. S tímto počtem vyšetřených vzorků by se jednalo o hrubý přehled, který bychom získali o výskytu plicních a střevních parazitů zejména u srnčí zvěře. Bohužel bylo dodáno pouze 5410 vzorků a navíc poměrně značná část vzorků byla místo od ulovených nebo uhynulých kusů nasbírána na krmelišti.
Laboratorní vyšetření na střečkovitost ať již podkožní nebo nosohltanovou jsme považovali za zbytečné, protože jak je v článku psáno, je snadno zjistitelná a není problém, aby při prohlídce zvěřiny soukromý veterinární lékař, nebo proškolená osoba toto uvedl v záznamu. Takže pokud máte výsledek koprologického vyšetření na dva křížky a máte problémy se střečkovitostí, můžete podle článku 2 Nařízení Státní veterinární správy č.j.: SVS/2014/002654-G ze dne 20. 1. 2014 (http://eagri.cz/public/web/svs/portal/zdravi-zvirat/antiparazitarni-osetreni-zvere/) provést ve své honitbě antiparazitární ošetření.
Čl. 2: Použití antiparazitárních přípravků v termínu uvedeném v článku I. se povoluje za předpokladu, že je pozitivní výsledek vyšetření na parazity provedený uživatelem honitby podle Přílohy č. 7, Monitoring parazitóz u spárkaté zvěře, Metodiky kontroly zdraví a nařízené vakcinace pro rok 2013 zveřejněné ve Věstníku Ministerstva zemědělství nebo je výsledkem vyšetření ulovené zvěře provedeným a zaznamenaným soukromým veterinárním lékařem nebo proškolenou osobou.
Otázka účinnosti používaných léčiv a možná rezistence některých parazitů na tyto přípravky by byl námět na další a podrobnější výzkum.