MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Přibližně před rokem přinesl časopis Myslivost naše zamyšlení nad tím, zda myslivost založená na myslivcích ze záliby, může plnit veškeré požadavky dnešní společnosti a zda by profesionálové tyto úkoly nezvládli lépe. Vzpomínaný článek rozhodně nebyl míněn jako všeobecná kritika naší tradiční myslivosti, ani si nemyslíme, že bychom znali zaručené recepty na řečení všech problémů. Také víme, že není možné jednoduše převzít nějaký model ze zahraničí, byť by tam byl dlouhodobě osvědčený, zejména ne tak, že z něj vytrhneme část, která se nám líbí, a zkusíme ji naroubovat na původní podnož naší myslivosti. Více >

Když jsme se před léty poprvé setkali, abychom připravili první rozhovor do Myslivosti, měl za sebou dlouhé jednání. Navzdory tomu z generálního ředitele České zbrojovky sálala energie chlapa, rozhodnost a nadhled bývalého vojenského pilota a přirozená autorita. Zůstal takový dodnes, jen ke svým zálibám přibral myslivost... Více >

V poslední době se mezi odbornou mysliveckou veřejností vede diskuse ke škodám způsobených zvěří, kdy názor naší organizace – Myslivecké matice české - se velmi blíží názoru předního mysliveckého odborníka MVDr. Fejfara, který již delší dobu na problematiku upozorňuje Více >

Doby, kdy se v naší honitbě v Bílém Potoku střílelo nespočetně mnoho zajíců, já již nepamatuji. O lovech a odchytech v naší honitbě se dozvídám především od našich starších členů. V roce 1996 se v Bílém Potoku na poslední leči střelilo 46 zajíců, což mělo za následek velký úbytek zajíců v naší honitbě a také stop všem dalším honům v následujících letech. Poté také přišel rok 1997, kdy přišly povodně, které svým rozsahem a následky také chovu zajíce neprospěly. Další roky proto byly pro zajíce v naší honitbě více méně kritické, a to převážně s důvodu, že se k uvedeným negativním faktorům připojila další podstatná skutečnost – radikálně se zvýšily stavy zvěře drobné zvěři škodlivé, tedy predátorů, dříve zvěře škodné. A to především lišky obecné, psíka mývalovitého a dalších predátorů, ať už srstnatých nebo pernatých. Více >

Dne 1. září 1898 bratři Albert Oscar, Gebhart a Karl Paul založili továrnu. Jejich příjmení bylo Merkel a továrnu si založili v Durynském Suhlu, kde podobných firem existovalo víc. Továrně dali svoje jméno Suhler Waffenwerk Gebrüder Merkel. Více >

„Dosled? To neznám. Jedna rána a leží.“ Nebo: „Nechápu, jak někdo může minout! Posadím komoru do kříže a zmáčknu. Pak si zapálím a jdu dát poslední hryz.“ Vskutku sebevědomé odpovědi a nemám důvod jim nevěřit. Hodně myslivců by mohlo být v širším reprezentačním kádru kombinované lovecké střelby. Nemálo je ale i těch, kteří se zbraní se příliš nesžili. Při posazení pažby do ramene zapomenou dýchat, rozbuší se jim srdce, roztřesou ruce, zaslzí oči. Zodpovědnost je velká - tak dlouho čekám a teď vše záleží na jediném okamžiku. Více >

Na stránkách našich mysliveckých časopisů je stále přitažlivým tématem výživa srnčí a jelení zvěře. Autoři seznamují čtenáře s vlastními zkušenostmi ve výživě zvěře a používáním různých krmivových doplňků s vlastními recepty na složení krmiv nebo s méně obvyklými krmivy. Své výsledky a závěry z nich konfrontují s literárními údaji a jsouce přesvědčeni o přínosnosti svých poznatků pro potřeby zvěře, nezakrytě vyzývají k následování. Více >

Poslední soubor článků bude pojednávat o ektoparazitózách u naší srstnaté a pernaté zvěře. Jejich původci patří do nejpočetnější systematické skupiny, a sice členovců (Arthropoda), čítající více než 80 % všech známých druhů živočichů na zeměkouli. Některé z těchto druhů přešly k cizopasnému způsobu života a vyvolávají závažné zdravotní problémy nejen u zvěře, ale i domácích zvířat a také u lidí. Členovci jsou většinou odděleného pohlaví, často s výrazným odlišením samců a samic (pohlavním dimorfismem). Více >

Divočáci jako typičtí všežravci dávají přednost potravě bohaté na plnohodnotné bílkoviny, glycidy a tuky. Nedostatek glycidů si divočáci nahrazují návštěvami polí (Wolf a Rakušan 1977). Jezeirski a Myrcha (1975) určili denní energetickou potřebu na 2500 - 5000 kcal (asi 10 000 – 20 000 kJ). K nasycení potřebuje dorostlé divoké prase přibližně 4 kg potravy za den. Toto množství je v dnešních lesích jen těžko k získání, proto hrají i polní plodiny důležitou funkci (Niethammer a Krapp 1993). Více >

Na myslivosti je mnoho krásného. Neopakovatelná jitra poblíž stěn větrolamů, zimní večery v zasněžených lesích i horké dny srnčí říje uprostřed polí. Mezi největší klady naší záliby však patří možnost splnit si mnohé klukovské sny. Toulat se s kulovnicí přírodou, slézat strmé svahy hor a bez dechu pozorovat přes skla dalekohledu zvěř, která nic netušící přetahuje někde poblíž našeho stanoviště. . . Je jen dobře, že současná doba umožňuje mnohým z nás rozšířit oproti předchozím desetiletím výrazně okruh dosahu těchto splněných přání a dříve nedostupným snům dát doslova a do písmene křídla. To, o čem si nemohli naši otcové a dědové nechat ani zdát, se dnes může při troše snažení stát pro naši generaci realitou. O splnění jednoho podobného snu bych se rád podělil také já s vámi, čtenáři časopisu Myslivost. Více >

Narkotizační zbraně nebo spíš narkotizační projektory mají v našem světě široké uplatnění. Kdo rád sleduje přírodovědné filmy, ten si jistě vzpomene na scény uspávání africké zvěře. Ale my jsme v Evropě a také u nás potřebujeme někdy zvěř v jejím vlastní zájmu uspat. Tyto zbraně se tak u nás uplatňují třeba v našich městech při odchytu zbloudilých či nebezpečných psů. Používají je však také četní myslivci - majitelé či správci obor, pokud potřebují některé chované zvíře znehybnit například za účelem transportu. Více >

Je zima, konec ledna. Zima je bohatší na sněhovou pokrývku, než v předcházejících letech. Zatímco v okolní krajině leží asi dvacet centimetrů sněhu, v údolí řeky, kudy právě projíždím, leží jen nesouvislý poprašek. Odbočuji ze silnice a šplhám úzkou lesní cestou do strmého stoupání, kola auta občas proklouznou, ale šplhám výše a výše do kopců, bez větších problémů. Více >

V minuloročnom decembrovom čísle časopisu Myslivost publikovali autori Forejtek, Hera, Malena, Vernerová (2010) vynikajúci článok, ktorý sa zaoberal základnými zákonitosťami realizácie odčervovania prežúvavej zveri. Autori vysvetlili, kedy má liečba zveri opodstatnenie, poukázali na nevyhnutné podmienky realizácie účinnej liečby, ako aj na riziká vyplývajúce z neodborného prístupu. V nasledujúcom príspevku by sme chceli nadviazať na uvedenú problematiku a prezentovať niektoré skúsenosti s praktickou antiparazitárnou liečbou zveri prežúvavej zveri. Více >

Zvěř je obnovitelné přírodní bohatství naší země. Žije volně v přírodě. To se již ale netýká nás lidí, kteří jsme ve své volnosti omezováni zákony, vyhláškami, ale i nepsanými zvyklostmi. Zvěř na rozdíl od nás nemá žádné rozhodovací schopnosti, které by regulovaly, nebo uzpůsobovaly její život na základě nějakého poznání, nebo zkušeností. To my rozhodujeme našim myšlením o životu, bytí, nebo nebytí všech zvířat a ostatních volně žijících živočichů jak si usmyslíme. Zvěř a ostatní tvorové v přírodě silně ovlivňují náš život, utváří náš názor na svět, ať si to uvědomujeme, připouštíme, nebo ne. Více >

Ve Státním veterinárním ústavu v Praze jsme v říjnu a listopadu roku 2010 diagnostikovali první dva případy výskytu Echinococcus multilocularis u psíka mývalovitého na území České republiky. Tím se rozšiřuje druhové spektrum možných hostitelů této epidemiologicky velmi závažné parazitózy – původce alveolární echinokokózy člověka. Více >

Myslivecká stráž to nemá lehké. Z mnoha důvodů. Jedním z nich jsou i problémy kolem toulavých psů a koček. Hlavně těch psů, kdy se někdy nelehko dokazuje, jestli myslivecká stráž při jejich usmrcení jednala přesně v duchu svých práv (a povinností). Tedy jestli onen pes řádil opravdu až „povinných“ 200 metrů od posledního obydleného stavení, jestli skutečně pronásledoval zvěř mimo vliv svého vedoucího a jestli se do třetice náhodou nejednalo třeba o ovčácké plemeno nebo psa záchranáře. Zvlášť to ovčácké plemeno je legislativní fosilie z dávných časů, kdy ovčácká plemena ještě pracovala jako ovčácká a hlídala ovečky. Dnes může jít o nevychovaného, nezvládnutelného vlčáka, který by, s dobrým advokátem, mohl vesele strhávat zvěř, protože má tu kliku, že podle FCI je právě ovčáckým psem. Více >