Právě v době, kdy budete asi číst v myslivosti tento materiál, probíhá o víkendu 31.7. - 1.8. 2010 setkání všech vedoucích národního kola soutěže O zlatou srnčí trofej u příležitosti 40 let jejího trvání. Bylo by tedy vhodné krátce zmínit její historii.
V roce 1970 byla mezi všemi tehdejšími zájmovými svazy - včelařů, rybářů, zahrádkářů, chovatelů a tedy i Českým mysliveckým svazem (ČMS) a Ústřední domem pionýrů a mládeže Julia Fučíka v Praze (ÚDPM JF) podepsána dohoda o spolupráci v přírodovědné oblasti. Cílem této spolupráce bylo navázat na práci dětí v Kroužcích mladých přátel přírody a myslivosti (původní název mysliveckých kroužků, který byl posléze pozměně na Kroužky mladých přátel myslivosti a ochrany přírody). Kroužky u nás aktivně pracovaly již po roce 1960 a první „metodická pomůcka“ byla vydána právě v tomto období, tedy počátkem 60. let minulého století Antonínem Špindlerem, ředitelem obecné školy a dlouholetým myslivcem v Těchoníně, okres Ústí nad Orlicí.
První ústřední jednodenní soustředění pro děti z kroužků, které byly aktivní nejen v myslivosti, ale i v rybářství, chovatelství, včelařství a zahrádkářství koordinoval v roce 1971 ÚDPM JF. Vlastní akce proběhla v Domě pionýrů a mládeže v pražské Grébovce. Zde byla pro všechny soutěžící uspořádána přírodovědná soutěž, při níž byly posuzovány znalosti ze všech výše zmiňovaných zájmových oborů. Od této doby se datuje vznik myslivecké dětské soutěže, která jako jediná s postupnými úpravami probíhala kontinuálně i po roce 1990, kdy ostatní svazy od podobných aktivit částečně upustily.
Velkou zásluhu na propagaci práce s dětmi v oblasti myslivosti měli vedoucí tehdejšího politicko-výchovného oddělení Českého mysliveckého svazu Jan Lima a jeho kolegyně Lidka Bitmanová. Ti ve spolupráci s PhDr. et Mgr. Jaroslavem Proškem Ph.D., který pracoval v té době v oddělení přírodních věd ÚDPM JF a dále Doc. MUDr. Jiřím Sedláčkem, CSc. z Lékařské fakulty Královéhradecké univerzity v Hradci Králové začali připravovat další, tentokrát již vícedenní „Národní soustředění mladých přátel myslivosti a ochrany přírody“. Uskutečnilo se v roce 1972 ve škole v Podťatém ve Velkých Karlovicích, kde pánové Jaroslav Prošek jako hlavní vedoucí a Jiří Sedláček v roli zásobovače a odborného garanta zajistili dětem skvělé myslivecké zázemí a vyžití. Bylo také nutno zajistit oddílové vedoucí, kteří by dokázali účastníky soustředění zaujmout. Velký důraz při jejich výběru byl kladen na odbornost, a proto byli osloveni studenti 3. a 4. ročníků Lesnické fakulty v Brně, což se osvědčilo.
Při 4. ročníku došlo ke změně, kdy účastníci „Národního soustředění mladých přátel myslivosti a ochrany přírody“ v roce 1974 již vzešli z vítězů okresních kol soutěže O zlatou srnčí trofej. Děti byly rozděleny na kategorii mladších chlapců (3. - 5. třída), kategorii starších chlapců (6. - 9.třída) a kategorii dívek. Soutěž se uskutečnila opět na Vsetínsku tentokrát v Základní devítileté škole Hovězí.
V roce 1975 se národní finále soutěže O zlatou srnčí trofej uskutečnilo opět v Hovězím. Akce se zúčastnila i mladší děvčata, a tak byla přidána kategorie mladších dívek.
Rok 1977 přinesl velkou změnu v konání národního finále. Z okresních mysliveckých svazů byl tak velký zájem o účast jejich soutěžících, takže bylo nutné vytvořit dvě čtrnáctidenní soustředění, a to jedno v kategorii A – mladších dětí a následně poté v kategorii B starších. Od tohoto roku bylo také rozhodnuto, že bude nejvhodnější umísťovat soustředění do středních odborných učilišť lesnických (SOUL). Los padl na SOUL Kněžičky, které bylo umístěno v daňčí oboře. Zde v nádherném prostředí s ideálními možnostmi pro pozorování zvěře prožily děti krásných 14 dnů. Mladší děti vedl již výše zmíněný Jaroslav Prošek. Starší děti pak Ing. Alexandr Rabiňák, který byl jedním z prvních oddílových vedoucích vzešlých původně z řad studentů, kteří již vysokou lesnickou školu dokončili, ale na trofej jezdili i nadále v době svých dovolených, čímž se úroveň soutěže neustále zvyšovala.
Dalším z původních studentů, který se významně zapsal do historie ZST byl Ing. Jaroslav Vaníček. Ten nastoupil do rozjetého vlaku v roce 1978, kdy byla ZST opět v Kněžičkách. Posléze jako hlavní vedoucí mladších a od roku 1988 společně se svojí ženou Mgr. Jarmilou Vaníčkovou vnesli nové, velmi zásadní prvky do pořádání národního finále, které se drobnými obměnami praktikují v programu až dodnes.
Přes menší či větší organizační změny si udrželo národní finále soutěže ZST dva turnusy až do roku 1994, kdy začal upadat zájem okresních mysliveckých spolků (OMS) o dění kolem soutěže a mládeže vůbec. Proto původní stanovené propozice, umožňující účast v národním finále ZST pouze vítězům okresních kol vzaly za své. Bohužel od roku 1990 můžeme jmenovat okresní myslivecké spolky, které se vůbec ZST neúčastní. A proto byl dán prostor těm okresním spolkům, kde je o práci s mysliveckou mládeží v kroužcích větší zájem, ale i zájemcům z řad těch, kteří se s myslivostí seznámili ve svých rodinách a o národním kole ZST se dovídají např. z časopisu Myslivost či z webových stránek ČMMJ. Ti, posledně jmenovaní, se zpočátku účastnili mysliveckého tábora, který probíhal původně paralelně vedle národního finále ZST, posléze se stal jeho součástí s tím, že „trofejáci“ a „táborníci“ byli hodnoceni zvlášť. Po zjištění, že úroveň jejich znalostí je porovnatelná, se od dělení hodnocení upustilo. V roce 2004, kdy se zvedly počty dětí, se bylo možno navrátit k optimální verzi organizace tábora – tedy dva samostatné běhy pro každou věkovou kategorii zvlášť.
Jsem ráda, že jsem se mohla této akce zúčastnit jak v roli soutěžícího, tak i jako vedoucí. Podobně jako spoustu ostatních „trofejáků“ mě účast v ZST ovlivnila při volbě povolání a dala mi spoustu přátel na celý život.
Myslím, že nezbývá než si popřát ještě hodně dalších let se Zlatou srnčí trofejí.
Ing. Svatava HOLUBOVÁ
členka KPK při ČMMJ Praha