V letošním roce, na výstavě IWA 2010 v Norimberku, představila firma Swarovski Optik novou řadu binokulárů EL 42 Swarovision. V daném okamžiku se nabízejí dvě varianty, se zvětšením 10x a 8,5x. Již z prvního seznámení v rámci možností daných výstavním areálem se mi tahle optika hodně, hodně líbila. Čočky binokulárů využívají novou technologii antireflexních vrstev Swarovision, která má zajišťovat lepší optické vlastnosti dalekohledu, zejména zlepšené podání barev, vyšší výkon za zhoršených světelných podmínek, a vysoký kontrast a kresbu obrazu. A v Norimberku se také hovořilo hodně o nové řadě zaměřovacích dalekohledů, které měly být představeny v nejbližší budoucnosti.
Nejbližší budoucnost se zhmotnila na počátku června, kdy Swarovski Optik informovala o nové řadě zaměřovačů Z4i. Při té příležitosti uspořádala v Maďarsku setkání odborných novinářů, na kterém novou řadu zaměřovačů představí. Proběhlo ve dnech 19. – 22. 6. 2010 a reportáž z něj najdete v tomto čísle našeho časopisu. Zaměřovač Z4i se zvětšením 3-12x50 a přisvícením záměrné osnovy jsem dostal zapůjčený k testu s krátkým předstihem, takže jsem měl možnost jej namontovat na svoji kulovnici ZKK 600 a vyzkoušet a nastřelit ještě před odjezdem do Maďarska.
Při té příležitosti jsem požádal zástupce firmy Swarovski v ČR také o zapůjčení nového dalekohledu EL 42 s desetinásobným zvětšením. Bylo mi vyhověno. Do Maďarska jsem tedy odjel tedy s kompletní optickou výbavou Swarovski. Lovy v průběhu setkání oba optické přístroje prověřily, s přihlédnutím k bídným povětrnostním podmínkám v Maďarsku bych řekl, že více než důkladně. Dovolte mi tedy nyní shrnout moje dojmy.
Nový dalekohled
EL 42 Swarovision
Když jsem poprvé dostal do ruky dalekohled EL 42 10 x 42 do ruky, nepovažoval jsem ho za nic zase až tak mimořádného. Když jsem ho poprvé přiložil k očím, pochopil jsem, že to zase až tak normální dalekohled není. Porovnával jsem ho se svým dalekohledem Leupold 10 x 50 Military, který jsem si oblíbil mimo jiné pro vloženou dílcovou osnovu, kterou používám při odhadování vzdálenosti zvěře.
Swarovski je kompaktnější, ale z hlediska praktického nošení a používání zde není podstatný rozdíl. Oba dalekohledy mají výsuvné očnice, které umožňují pohodlné opření dalekohledu o čelo i v případě, že jste stejně jako já „brýlovci“ a máte tak dobře zafixovaný ideální odstup od čoček okuláru. Za jasného dne také není v obrazu nijak dramatický rozdíl. Musíte hledat, nakonec rozhřešení až zkušební obrazec (plocha se šrafováním různé hustoty, sklonu a barvy), který mi ukázal, alespoň se mi tak zdá, že obraz EL 42 byl ostřejší až do krajů zorného pole. Ani u jednoho z dalekohledů jsem nenašel viditelnou „soudkovou vadu“, tj. zkreslení rovnoběžnosti linií. Rozdíl je ale opravdu marginální.
Z hlediska úchopu, ačkoliv Swarovski inzeruje svůj systém dvou příček namísto tradičního jediného můstku, také není zásadní rozdíl. Možná v zimě, v pletených rukavicích, by mohl EL 42 nabídnout díky lepšímu obemknutí tubusu prsty spolehlivější úchop, ale soudit nechci, já v tom nic podstatného nespatřuji.
Jako snad všechny dalekohledy, i EL 42 umožňuje uživateli kompenzovat nesymetrickou vadu oka v rozmezí + - 6 dioptrií. Činí tak ale zcela novým způsobem. Korekce se nastavuje pomocí ostřicího knoflíku dalekohledu. Ten povytáhnete, pod ním se objeví stupnice a vy si doostříte jemně korekci. Pak kroužek zatlačíte zpět. Tento systém má svoje pro i proti. Za velmi silný klad takového uspořádání považuji, že při běžném používání si nerozostříte nastavení korekce, například pohybem dalekohledu po oblečení během pohybu. V minulosti se mi to stávalo u mého stařičkého Zeisse 7x50, zděděného ještě po tátovi, poměrně běžně. „Zeisska“ byl původně námořní dalekohled, s ostřením na každé oko zvlášť, vyrobený snad ještě pro německou Kriegsmarine na konci druhé světové války. Navzdory méně komfortnímu ostření jsem ho miloval, sloužil nám věrně léta, až před pár lety jsem o něj v důsledku vloupání přišel.
Za drobný zápor uspořádání EL 42 považuji, že pokud si nedáte pozor a nevrátíte ostření zpět do základní polohy, namísto přeostřování celého dalekohledu si úspěšně rozhodíte korekci. Prostě točíte knoflíkem, obraz se vám tak nějak mění, ale najednou máte pocit, že se vám rozpadl. Chvíli trvá, než si uvědomíte, co se vlastně děje. Podobnou hloupost ale udělá člověk asi jen jednou, pak si už zkušenost pamatuje.
Síla dalekohledu se začne naplno projevovat až při zhoršených světelných podmínkách. Tady EL 42 skutečně exceluje. Ačkoliv můj Leupold je velmi kvalitní (a nehodlám ho hned tak vyměnit), ostrost obrazu EL 42 je vynikající, kvalitu jen podtrhne pohled na zkušební obrazec. Velmi se mi líbil i precizní pohyb ostřicího knoflíku, sledovaný odpovídajícím pohybem zaostření obrazu. V hustém dešti jsem se bavil přeostřováním mezi jednotlivými clonami deště. Bylo to zajímavé, zábavné a inspirativní. Zkuste to udělat s méně kvalitní optikou. V lepším případě skončíte u mírně rozmáznuté „záclony“. Tento druh zkoušky vznikl náhodou, pršelo a kromě deště na posedu nebylo na co koukat. Ale je to test, který měl (alespoň pro mě a společníka, se kterým jsem na posedu seděl) největší vypovídací schopnost. Při bádání nad dalekohledy jsme porovnávali i verzi s 8,5násobným zvětšením. Hodně z nás došlo k názoru, že vynikající kresba dalekohledů EL 42 z hlediska užitných vlastností plně nahradí i výrazně vyšší zvětšení (např. 12x) dalekohledů z běžného průměru. Navíc máte díky menšímu zvětšení méně roztřesený obraz.
Ostření EL 42 od 1,5 metru až do nekonečna přitom je hladké, čistě, bez skoků a obraz je tak ostrý, až jsem se bál pořezání očí. To vše od okraje zorného až k okraji zorného pole. Soudková vada neexistuje. Nebo jsme ji nikdo nedokázali najít, teoreticky tam někde být musí. Dále zcela věrné barvy. A to všechno s klasickými, sférickými čočkami. Nemám rád podivné novotvary typu „swarovision“, většinou se jedná pouze o bezobsažné marketingové triky. V případě EL 42 Swarovision ale uznávám, že si kvalita obrazu nový název právem zaslouží.
Neumím hodnotit vnitřní antireflexní vrstvy dalekohledu, ale vysoce kladně chci na tomto místě vyzvednout vrstvu Swaroclean na vnějším povrchu čoček. Jedná se o speciální vrstvu, odpuzující jak vodní kapky, tak i prach a případné jiné nečistoty. Vody jsem za pobytu v Maďarsku žil až až. A záměrně jsem nechal dalekohled například s odkrytými čočkami, takže déšť měl k čočkám volnou cestu. Ve zdrcující většině případů stačilo lehké plesknutí dlaně o dalekohled, kapičky odpadly a bylo vyřešeno. Prachu- a špíně- odpudivost jsem tak důkladně nezkoušel, ale i to málo, co jsem pozoroval, bylo více než nadějné. Velmi příjemný je nosný popruh s rychlostavitelnými přezkami, hodně dobře vymyšlené je i přepravní pouzdro.
Nové zaměřovací dalekohledy řady SWAROVSKI Z4i
Nové zaměřovací dalekohledy řady Z4i navazují na dnes již ukončené řady PF-N a PV-N, vyráběné od roku 1995. Jak naznačuje typové značení, jedná se o zaměřovače se čtyřnásobným rozsahem zoomu. V daném okamžiku se bude nabízet naháňková optika 1,25-4 x 24 L/SR, střední optika s univerzálním použitím 3-12 x 50 L/SR a optika pro opravdu komplikované světelné podmínky 2,5-10 x 56 L/SR. Písmena L nebo SR za typovým označením znamenají, že zaměřovač má buď hladký tubus (a je určen pro montáž do klasických kroužků – písmeno L), nebo je na spodku tubusu speciální lišta – tzv. Swarovski Rail – ke které je třeba použít speciální montážní prvky. Průměr tubusů je u všech zaměřovačů 30 mm.
Já jsem měl možnost vyzkoušet si univerzální 3-12 x 50, s ohledem na dočasnost instalace s hladkým tubusem. Přece jen 30mm kroužky se na moji starou ZKK 600 daly sehnat lépe než montáž do lišty. Zaměřovači řady Z4i firma Swarovski doplnila svoji nabídku řad Z6, Z5 a Z3. Současně má být nová řada cenově přece jenom aspoň o něco málo cenově dostupnější, ceny za optiku řady Z4 by se měly pohybovat někde mezi 1500 a 2000 EUR. Cenového kompromisu bylo dosaženo na úkor vypuštění korekce paralaxy, kterou osobně považuji u loveckých zaměřovačů určených pro střelbu do asi 300 – 350 metrů za nadbytečnou.
Zaměřovače Z4i se nabízejí s celkem čtyřmi záměrnými osnovami. Na naháňkové optice 1,25-4 x 24 lze s výhodou využít osnovu CD-1, která kombinuje trámky s nitěmi, přisvíceným záměrným bodem a stejně přisvíceným tenounkým kruhovým prstýnkem mezi trámky. Další dvě osnovy, 4-1 a 4A-1 jsou běžné nitkové kříže, jediný rozdíl mezi nimi je ve velikosti mezery mezi trámky, záměrný bod je opět možno osvětlit. Poslední osnova je 4A-300-1, která má na svislé niti osnovy tři pomocné značky, usnadňující přesné zamíření na větší vzdálenosti. Opět je možno přisvítit záměrný bod. Pomocné značky osnovy 4A-300-1 poměrně dobře odpovídají pro většinu běžných loveckých ráží poklesu dráhy letu střely na 200 a 300 metrů – odsud pochází i číslovka 300 v označení osnovy. Nitě jsou opravdu velmi jemné, záměrná osnova je v druhé rovině zobrazení (tj. velikost osnovy se nemění se změnou zvětšení), to je ideální pro přesnou střelbu. Proti hustému porostu se ale mohou ztrácet. Pak je čas rozsvítit záměrný bod.
Rozsah stavění záměrného bodu je ve svislé i vodorovné rovině 1,1 metru na 100 metrů, stavění je v metrických krocích, tj. 1 cvaknutí = 10 mm na 100 metrů. Stavění je opakovatelné, tradiční „krabička“ 20 doprava, 20 dolů, 20 doleva a 20 nahoru končila při upnuté zbrani opakovaně na stejném místě, stejně tak méně běžný, ale neméně průkazný test 10 nahoru, 10 dolů. Přesnosti mechanické části není tedy co vyčítat, snad jen jednotlivé „cvaky“ mi připadaly méně zřetelné. Ovládání stavítek je přímo pomocí točítka, bez potřeby mince nebo šroubováku. Po nastřelení zbraně nadzvednete točítko, dáte bílou rysku na nulu na těle věžičky a zamáčknete točítko zpátky. Vaše nastřelení je teď na nule a kontrola případných dalších korekcí je prostá a snadná.
Osvitová jednotka záměrného kříže je samostatná a zaměřovač lze používat i bez ní. Instalace je velmi prostá. Odšroubujete krytku svislého točítka, na takto uvolněný závit našroubujete osvitovou jednotku a nepoužitou krytku uschováte pro další použití. Osvícení zapnete povytažením osvitové jednotky vzhůru, jas osvícení lze regulovat v celkem 48 stupních jasu. Jas přidáváte pootočením osvitové jednotky doprava, doleva ubíráte. Jak dlouhou podržíte pootočené, tak moc se přidává či ubírá jas. Výhodou je, že takto je regulace jasu zcela bezhlučná. Zaměřovač si pamatuje poslední nastavený jas a po opětovném zapnutí se do něj automaticky vrátí. Regulace je příjemná, životnost baterií uvádí výrobce na 450 hodin svícení v mírném režimu (v noci) nebo 130 hodin v plném jasu (ve dne). Po 3 hodinách se osvit vypne sám, pokles napětí baterie je indikován pomrkáváním světelného bodu. Pokud jste lemplové a baterie vám dojde uprostřed lovu, nezoufejte, pod krytkou vodorovného točítka se skrývá záložní. Pokud jste takoví lemplové, že jste vymlsali a nevyměnili obě baterie, není vám pomoci. Osvitová jednotka váží jen několik gramů a přidává na výšce jen asi centimetr. Naskýtá se mi otázka, proč je vlastně odnímatelná? Oficiální odpověď neznám, faktem je, že já jsem ji na zaměřovač jednou namontoval a až do vrácení zaměřovače jsem ji už nesundal. Faktem zůstává, že po sejmutí osvitové jednotky je mnohem lepší přístup k točítku svislého stavění záměrné osnovy. Nasazení a sejmutí osvitové jednotky nemá žádný vliv na nastřelení zbraně.
Zoomování (změna zvětšení) se děje pomocí kroužku vzadu na těle zaměřovače, kroužek je povlečen vroubkovanou pryží a ani za deště v rozmáčených prstech neproklouzne. Ovládání je jisté, spolehlivé a přesné. Za celou dobu používání se mi nestalo, že by se nastavení například třením o oblečení změnilo, přitom jsem neměl pocit, že by přestavování šlo nějak ztuha. Doostření obrazu a záměrné osnovy se provádí pomocí malého kroužku na konci okuláru, kroužek se pohybuje poměrně ztuha, ale opět jde o přesnou korekci, kterou člověk provede jednou za uherský rok.
Zaměřovač jsem namontoval na zbraň ještě v ČR a zde jsem jej také nastřelil, včetně ověření skutečného bodu dopadu střel mé munice na 200 a 300 metrů. Záměrný obrazec 4A-300-1 velmi dobře odpovídal skutečné balistice mnou používané přebíjené munice 7 x 64 se střelami Hornady SST 10,5 gramu (162 grain) s E0 = 3100 Joule (v0 = 770 m.s-1), pomocné rysky pro loveckou přesnost zcela dostatečně označovaly dopad střely v příslušné vzdálenosti při nastřelení + 3 cm na 100 metrů. Problém jsem měl jenom při nastřelování. Reakce osnovy na pohyby točítek se zdály být docela nerovnoměrné. Nakonec jsem se ale dostal tam, kam jsem chtěl a nechal vše být. Ze zbraně jsem vystřelil na různé vzdálenosti asi 30 ran, nástřel držel, ale montáž měla tendenci se mírně povolovat. Neřešil jsem to, po každých 2 - 3 ranách jsem zkontroloval dotažení šroubků, puška strefovala. Přesto mi potíže při nastřelování vrtaly hlavou. „Krabička“ i ostatní testy přesnosti a kvality výroby dopadaly zcela bezvadně a teď tohle. Pátral jsem po vysvětlení, ale marně. A tak jsem odjel do Maďarska.
Hned po příjezdu jsem seděl s kolegou na pokoji, vybalujeme a vzájemně si chválíme zbraně. Kolega si zkouší mou ZKK 600, chtěl přestavit zvětšení a přeostřit si na svoje oko. Najednou ztuhl a ukazuje mi na zaměřovač. Ten je v kroužcích viditelně pootočený o nějakých 40° doprava. Kroužek ostření okuláru šel víc ztuha, doostřoval a najednou se mu celý zaměřovač protočil v kroužcích. Kolega koukal nechápavě, když jsem po jeho sdělení zajásal – záhada podivného chování zaměřovače při nastřelování je vyřešena. Já prostě jen pořádně nedotáhl šroubky na kroužcích. Překvapivé zjištění, že zbraň přesto držela nástřel, našlo také svoje vysvětlení – zadní kroužek se opíral svou zadní hranou o kužel okuláru. Při každém výstřelu se tedy (pokud docházelo k posunům) tělo zaměřovače vystředilo na tomto kuželu a nástřel seděl (alespoň v mezích chyby střelce). Nebudu zdržovat, ještě ten večer jsem kroužky utáhl a zbraň nastřelil, nyní již bez sebemenšího problému a pohyb kříže při nastřelování byl jako „švýcarské hodinky“. Zde je také pravděpodobná příčina povolování montáže. Jakmile jsem dotáhl kroužky, bylo po problémech i tady.
Historku uvádím proto, abych znovu ilustroval skutečnost, kterou deklaroval na setkání Franz Erler, šéf řízení jakosti firmy Swarovski Optik. Pokud systém, tj. zbraň - montáž – optika „netrefuje“, všichni hledáme příčinu napřed v zaměřovači. Podle zkušeností firmy Swarovski ale za více než 75 % všech problémů může nevhodná montáž nebo nesprávně provedená instalace zaměřovače do instalace. Jsem živým potvrzením tohoto faktu. Po nápravě chybné montáže jsem ze zbraně vystřelil já a kolegové na střelnici dalších asi 30 ran a systém se choval bez sebemenší vady. Primárně byla vada v nekvalitně provedené instalaci, sekundárně v „opěrce, které spojuje konec pažby s trávníkem“.
Mimochodem, při instalaci jsem asi opravdu neměl nejlepší den. Když jsem poprvé nastřeloval zbraň s novou optikou, odšrouboval jsem krytku vodorovného točítka. Povolila, ale napřed jen ten horní závit, pod kterým je záložní baterie. Asi 20 minut jsem koukal na prázdné místo a nadával (dokonce i do návodu pohlížel!), kam se mi podělo točítko. Kolem procházející kolega na střelnici se zastavil, podíval, zamyslel, odkryl a odešel. Moudře mlčel, já bych si nafackoval. Ale aspoň jsem ze sebe nedělal troubu před lidmi od Swarovských.
Se zaměřovačem Z4i 3-12x50 jsem lovil za značně mizerného počasí. Pršelo, vítr fičel, hnusně bylo. Vody a bláta habaděj. Lovil jsem v hustém porostu i polích, ráno i večer. Zaměřovač se choval zcela dokonale. Podobně jako v případě dalekohledu EL 42 jsem cenil vynikající kvalitu obrazu, ale hlavně vodoodpudivý povrch čoček. Vynikající je osvětlení záměrného bodu. Skvělá regulace jasu, bod je dostatečně výrazný, ale přitom nepřesvěcuje cíl a současně je dost malý i pro přesnou střelbu na velké vzdálenosti. Vynikající je také závit na tubusu před čočkou objektivu. Je to standardní fotografický závit, takže pokud někdo chcete používat nějaký barevný filtr (já mám například rád světle žlutý), v každé jen trochu lepší prodejně fotografických potřeb máte prakticky nepřeberný výběr.
Na druhou stranu, úplně subjektivně a zcela obecně – zaměřovač je velký, při nízké montáži jsem měl problém s nasazováním krytek na čočky. I při takto nízké montáži jsem byl nucen při střelbě držet hlavu podstatně výš, než jsem byl až dosud zvyklý. Také těžiště zbraně s optikou se mění, puška je najednou v ruce subjektivně vratší, než jak jsem byl zvyklý. Musel jsem si zvykat, svalová paměť na přilícení, poloha tváře na pažbě, no prostě jsem se musel sžívat.
Bylo skvělé, že jsme se na setkání v Maďarsku mohli o aspektech mohli bavit napříč evropskými zvyklostmi. Například Skandinávci a velká část trhu v USA preferují menší zaměřovače. Starší garda žurnalistů, vyrostlá na malých zaměřovačích také. Většina se nás shodla, že pro lovecké účely rozumné zvětšení končí někde u desetinásobného, dál je to záležitost sportovních střelců na velké vzdálenosti nebo sniperů. Trh ale žádá velké objektivy a velká zvětšení. A trh je král. Pokud chcete velký objektiv a velké zvětšení, Swarovski Optik Z4i 3-12 x 50 je skvělou volbou. Nemám jiných slov.
Na závěr mi dovolte následující. Když jsem vracel zaměřovač Z4i 3-12 x 50, vracel jsem ho bez jakéhokoliv smutku. Je skvělý, přesný, spolehlivý..., ale moje osobní preference leží někde trochu jinde. Prostě, sejde z očí, sejde z mysli. Vracení dalekohledu bylo mnohem, mnohem horší. EL 42 mě opravdu chytil za srdce a loučení s ním bylo hodně kruté. Snad nejlépe vystihl kvalitu dalekohledu EL 42 anglický kolega W. G. Wallace, který humorem jeho národu vlastním po prvním dni používání řekl: „Vždycky, když ho dám k očím, mám pocit, že někdo vedle mě rozsvítil světlo. A jak ho sundám, ten mizera zhasne!“ Plně s jeho slovy souhlasím, EL 42 překonal na poli dalekohledů vše, s čím jsem se až dosud setkal. Vzpomínka nezahyne a asi začnu potají šetřit. Kdyby byla v zorném poli ještě dílcová osnova, snad bych si býval natáhl na obličej punčochu a se svou věrnou brokovnicí šel do banky vybrat.
Za zapůjčení optických přístrojů k testu děkuji firmě Swarovski Optik, jejímu českému zastoupení, jmenovitě Ing. Hlavačkovi.