Na úvod bych citoval §11 odst. 1 zákona o myslivosti, kde je uvedeno: „V zájmu ochrany zvěře jsou uživatelé polních honiteb povinni pečovat o zakládání remízků a jiných vhodných úkrytů pro zvěř…“. Přestože myslivci nezpůsobili likvidaci desítek tisíc hektarů mezí, remízků a další krajinné zeleně, je jim dnes zákonem uložena povinnost navracet tyto prvky do krajiny. Otázkou je, kde na to vzít peníze, abychom nemuseli vše platit ze svého.
Chtěl bych se touto cestou připojit k autorům článků o provádění krajinných úprav v honitbách a přispět tak troškou do mlýna výčtem úprav, které se nám podařilo uskutečnit v honitbě Okarec na Třebíčsku. Zaměřím se na stručnou charakteristiku dotačních titulů, které jsme při úpravách v krajině využili, na naše zkušenosti s vyřízením žádostí a získání dotací a popíši úpravy, které jsme za získané prostředky v honitbě realizovali. Pro začátek je třeba ještě zdůraznit, že k provádění úprav v krajině nás vedla především snaha pomoci drobné zvěři. Nebrali jsme to tedy primárně jako zákonem nařízenou povinnost.
Charakteristika honitby Okarec
Jedná se převážně o polní honitbu. Celková výměra je 710 ha, z toho činí 60 ha les, 23 ha vodní plochy, 13 ha ostatní plochy a 614 ha zemědělské pozemky. Tolik rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti z roku 2003. Lesy jsou rozptýlené po honitbě, vodní plochu představují tři rybníky a zemědělská půda je tvořena především ornou půdou. Pomístně se vyskytuje krajinná zeleň. Zpravidla je to ve formě mezí, které unikly rozorání, a břehových porostů kolem rybníků a vodních toků.
Program rozvoje venkova
K prvním změnám v krajině jsme přistoupili v roce 2004. To již bylo možné čerpat dotace na zalesňování zemědělské půdy. Vzhledem k tomu, že naše honitba je tvořena převážně zemědělskou půdou, je zvyšování plochy lesa žádoucí. Zalesňování začali provádět členové MS Okarec na svých pozemcích. Postupně bylo v letech 2004 – 2009 převedeno z orné půdy na les 7 ha pozemků. Další pozemek o výměře větší než 1 ha bude zalesněn v roce 2010. Dřevinná skladba je tvořena především borovicí a dubem. Doplňují je modřín, smrk, třešeň, olše ad. Pozitivní je, že asi 30 % plochy tvoří plodonosné dřeviny, což v budoucnosti přispěje ke zvýšení úživnosti honitby.
Dotace na zalesňování zemědělské půdy lze získat z Programu rozvoje venkova a podmínky pro přidělení stanovuje Nařízení vlády č. 239/2007 Sb. Základním předpokladem pro získání dotace je, že zalesňovaný pozemek je minimálně jeden rok před podáním žádosti o dotaci veden v evidenci využití zemědělské půdy (LPIS).
Žádost o poskytnutí dotace se podává Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu na stanoveném formuláři, a to nejpozději do 30. listopadu příslušného roku. Pokud je žadatelem fyzická osoba, má nárok na dotaci na zalesnění pozemku, dále na následnou péči o zalesněnou kulturu (po dobu 5 let) a poskytnutí náhrady za ukončení zemědělské výroby (po dobu 15 let). Sazby jsou v eurech, dotace se vyplácí v korunách. Proto je výše dotace závislá i na kurzu koruny k euru. Největším problémem u tohoto dotačního titulu je dlouhá doba od investování vlastních peněz do příjmu dotace. V případě jarního zalesňování žadatel čeká na peníze zpravidla 1,5 roku.
Změna druhu kultury ze zemědělské půdy na les je administrativně časově náročná. Je nezbytné získat stanovisko orgánu ochrany přírody a krajiny, souhlas s odnětím pozemku ze zemědělského půdního fondu, územní rozhodnutí a rozhodnutí o prohlášení pozemku za les. Je třeba, aby žadatel počítal minimálně se čtyřmi měsíci a začal vše vyřizovat s dostatečným předstihem před datem plánovaného zalesnění.
Program péče o krajinu
Od roku 2006 jsme věnovali pozornost Programu péče o krajinu. V rozlehlých lánech zemědělské půdy totiž chybí remízky a další prvky krajinné zeleně. U polních cest byla v minulosti stromořadí ovocných a jiných dřevin. Z programu péče o krajinu lze spolufinancovat právě vytváření remízků, stromořadí, drobných vodních ploch ad.
My jsme vytipovali především obecní pozemky a po získání pověření od starostů jsme se pustili do příprav projektů a shánění podkladů k žádostem. Projekty jsme konzultovali s pracovníky Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK), kteří rozhodují o přidělení dotací. Ty zajímala dřevinná skladba, prostorové uspořádání výsadeb a také umístění prvků v krajině.
Velmi důležité je v tomto případě, že peníze pochází z prostředků Ministerstva životního prostředí, proto je administrativně snazší se k nim dostat. Na rozdíl od peněz z EU.
Časový harmonogram je takový, že do poloviny března se podává žádost s přílohami, v červenci je vydáno rozhodnutí o (ne)přidělení dotace, do konce října se projekt realizuje, na začátku listopadu je provedena kontrola a na začátku prosince jsou vyplaceny peníze.
V honitbě Okarec se díky těmto dotacím podařilo v letech 2007 až 2009 realizovat obnovu 2100 m liniových výsadeb ve čtyřech alejích. Celkem bylo vysázeno 278 převážně ovocných stromů a 600 keřů do mezer mezi stromy. Z ovocných stromů byly upřednostněny zejména jabloně, hrušně, švestky, třešně a tyto byly doplněny jeřábem ptačím. Z keřů byly vysázeny hlohy, brsleny, šípky a trnky. Stromy i keře byly opatřeny individuální ochranou proti škodám zvěří.
Dále byly ve stejné době vysázeny čtyři trvalé remízky. Celková plocha remízků je 0,96 ha. Remízky jsou tvořeny keřovým patrem (hloh, brslen, líska, trnka, šípek, ptačí zob, zimolez), středním patrem, které sestává z javoru babyky, jeřábu ptačího a stromovým patrem. Základem stromového patra budou dub, lípa, javor mléč, třešeň ptačí, habr obecný ad. V každém remízku je vytvořen kotlík smrku ztepilého, který bude udržován vysoký kolem dvou až tří metrů, aby zůstal zavětven až k zemi a tím vytvářel kryt i v zimě. Dřevinné složení je velmi pestré a remízky by měly v budoucnu tvořit nejen kryt a potravní nabídku pro zvěř, ale některé eliminují půdní erozi nebo mohou sloužit jako větrolam.
Celkem bylo do remízků vysázeno 2186 sazenic stromů a 2471 sazenic keřů. Výsadby byly doplněny 115 sazenicemi jabloní. Každý remízek je oplocen lesnickým pletivem, aby byly minimalizovány škody zvěří. Práce prováděla buď firma vybraná obcí nebo se na ní podíleli členové mysliveckého sdružení. V podmínkách pro přidělení dotace je stanoveno, že se příjemce dotace musí tři roky o výsadby starat, tj. doplňovat chybějící keře a stromy, provádět ochranu apod. Tuto péči provádějí v plné míře členové mysliveckého sdružení. Po třech letech budou výsadby předány obcím.
Problémy, které komplikovaly provedení akcí, lze spojit především s hospodařením místního zemědělského družstva. Polní cesty a bývalé meze byly částečně nebo zcela rozorány (při systému přímých plateb zemědělcům za výměru obhospodařované půdy se nelze divit). Některé pozemky byly využívány jako orná půda, přestože takto nebyly vedeny v katastru nemovitostí a zemědělské družstvo nemělo s obcí ani uzavřenou nájemní smlouvu. Při přípravě každého projektu jsme se se zástupci zemědělského družstva sešli a projednali s nimi navrhované úpravy. Před vlastní výsadbou pak bylo nezbytné provést geodetické vytýčení hranic pozemku, abychom výsadbu provedli na správný pozemek.
Musím zdůraznit, že jednání se zástupci zemědělského družstva byla korektní a dohoda byla vždy učiněna. Jenomže co je domluveno s vedením družstva, to občas neakceptují traktoristé, kteří konkrétní práce provádějí. Těm tyto úpravy v krajině vadí a neberou na ně ohled. Proto se setkáváme s vyvrácenými stromy, přejetými keři, rozoranými částmi cest apod. K největší škodě došlo na jedné z alejí, kde vlivem postřiku odumřelo 30 stromů. Od letošního roku se snažíme tyto škody omezit dohodou s družstvem o výsevu biopásů podél výsadeb. To by omezilo pohyb techniky a snížilo riziko poškození.
Čerpání financí z Programu péče o krajinu upravuje směrnice MŽP č. 3/2009, která platí pro roky 2009 – 2011. Na projekt lze získat podporu až 100 % nákladů. Příprava žádosti a projektů není příliš náročná. Výjimkou je situace, kdy jsme převáděli ornou půdu na plochu ostatní (remízky). V tom případě je nutné vyřídit odnětí pozemku ze zemědělského půdního fondu a na stavebním úřadě pak změnu využití pozemku (územní rozhodnutí). K projektu se také vyjadřuje orgán ochrany přírody a krajiny. Vzhledem ke správním lhůtám je potřeba počítat minimálně se třemi měsíci. Určité komplikace také představovala častá změna názoru pracovníka Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) na dřevinné složení a prostorové uspořádání výsadeb. Kvůli tomu se projekty často i několikrát předělávaly. I přes tato drobná úskalí se nám však podařilo na každý projekt získat žádané prostředky.
Příspěvek na vybrané činnosti mysliveckého hospodaření
Další možnost pro úpravu krajiny nabízí dotační politika Ministerstva zemědělství, a to prostřednictví zákona o státním rozpočtu České republiky na příslušný rok. Z tohoto titulu lze prostřednictvím krajských úřadů čerpat peníze na vybrané myslivecké činnosti v honitbách. Z hlediska úprav krajiny a zvyšování úživnosti honitby jsme využili příspěvek na vytvoření a údržbu zvěřních políček a zřízení napajedel pro zvěř.
Myslivecká políčka jsme poprvé oseli v roce 2006 a v roce 2009 jsme již měli oseta tři políčka o celkové výměře 2,38 ha. K osetí jsme používali směs různých plodin, např. kukuřice, prosa, krmné kapusty, slunečnice, hrachu, pohanky, ječmene ad. Samostatně jsme v roce 2009 sázeli topinambur. Myslivecká políčka jsme zakládali většinou v měsících květnu až červnu. Plodiny nám tedy vzcházely v době, kdy v okolí byly vzrostlé zemědělské kultury. Naše výsevy tak dosáhly svého maxima přibližně v září, kdy na okolních zemědělských plochách již žádné plodiny nebyly. Políčka poskytují kryt a potravu i v zimních měsících, neboť třeba kapusta vydrží až desetistupňové mrazy.
Přestože v naší honitbě máme tři rybníky a protékají jí i tři potoky, najdou se také lokality, odkud je k vodě příliš daleko. Proto jsme plně využili i možnosti získat příspěvek na zřízení napajedel. Na výměru naší honitby jsme získali peníze na sedm napajedel. Vytvořili jsme pět betonových napajedel a dvě napajedla přírodní, kde bylo využito spodní vody a konfigurace terénu. Přestože i betonová napajedla jsou zvěří navštěvována, jednoznačně lepší se jeví napajedla přírodní. Hlavně pokud je zdroj vody dostatečný, protože potom odpadá navážení vody.
Žádost o poskytnutí příspěvku na myslivecké činnosti se podává na místně příslušný krajský úřad na předepsaném formuláři a ke každému předmětu se dokládají určené přílohy (technický nákres, rozhodnutí o uznání honitby, nájemní smlouva, zákres do přehledné mapy ad.). Žádost se podává každý rok do 31. května. Po vlastní instalaci zařízení a osetí políček přijedou pracovníci krajského úřadu na kontrolu. Pokud je vše v pořádku, jsou na podzim peníze na účtu žadatele.
Agroenvironmentální opatření
To je soubor opatření, která by měla vést k „ekologičtějšímu“ zemědělskému obhospodařování krajiny. Je to například zatravňování orné půdy, pěstování meziplodin, tvorba biopásů ad.
V naší honitbě byl proveden výsev biopásů, poprvé již v roce 2005. Biopásy vytvořilo výše zmíněné zemědělské družstvo, které obhospodařuje asi 95 % zemědělské půdy v honitbě. Biopásy jsou pásy orné půdy oseté vybranými plodinami za účelem zvýšení potravní nabídky ptačích společenstev a živočišných druhů vázaných na polní stanoviště. Jsou široké 6 - 12 metrů a v honitbě Okarec jich v roce 2009 bylo asi 2200 m. Směs osiv na 1 ha je tvořena minimálně 24 kg pohanky, 6 kg prosa, 0,4 kg kapusty a 30 kg jiné plodiny (např. obilnina).
Žádost o dotaci se podává na Zemědělskou agenturu pozemkového úřadu na formuláři vydaném Státním zemědělským intervenčním fondem. K žádosti se přiloží seznam půdních bloků, popř. jejich dílů, s kulturou orná půda, na nichž budou biopásy založeny, výměra biopásů a zákres biopásů v mapě půdních bloků. Bližší podmínky o provádění agroenvironmentálních opatření stanovuje nařízení vlády č. 242/2004 Sb.
V roce 2009 toto opatření u nás končilo. Protože je zcela zřejmý jeho pozitivní přínos pro stavy drobné zvěře, vstoupili jsme v jednání se zemědělským družstvem, aby biopásy osévali i v dalších letech. Ze společné schůzky vyplynuly největší problémy, které družstvo s biopásy má, a to zejména založení ve směru orby (proto je nelze vytvořit podél některých našich výsadeb remízků a alejí), plnit pět let dotační podmínky (problém při vydávání zemědělských pozemků zpět vlastníkům) a využívání biopásů různými osobami pro přejezd k jejich nemovitostem (lesy, pole, chaty). Toto může být i předmětem sankce. Přesto doufáme, že se nějaký biopás v honitbě i v dalších letech objeví.
Závěr
Myslím, že jsem ve stručnosti popsal aktivity našeho mysliveckého sdružení při úpravách krajiny, zdroje financí i úskalí se získáním dotací a realizací úprav související. V každém případě lze konstatovat, že pokud se tomu věnuje nějaký čas, je možné finance do honitby získat.
Každého myslivce bude určitě zajímat i vliv těchto opaření a na stavy a odlovy drobné zvěře. Přestože třeba remízky a liniové výsadby začnou plně svou funkci plnit až za několik let (zatím slouží pouze jako kryt), tak jsme v posledních letech zaznamenali nárůst stavů drobné zvěře (zejména zajíců a koroptví). Je to pravděpodobnětéž vznikem nově zalesněných ploch, biopásů a potravních políček, ale samozřejmě se na tom mohou podílet i vlivy nesouvisející s úpravou krajiny v honitbě. Proto si myslím, že je třeba s hodnocením ještě počkat.
Pevně věříme, že členové mysliveckého sdružení realizací uvedených úprav výrazně přispěli ke zvýšení úživnosti honitby, krytových možností pro zvěř i zkrášlení krajiny. Doufáme, že to ocení nejen zvěř v honitbě, ale i myslivci, kteří se v honitbě budou pohybovat v dalších letech.