Po přijetí zákona o myslivosti č. 449/2001 Sb. jsou státem podporovány formou finančních příspěvků některé vybrané činnosti, které svojí obecnou prospěšností přispívají k rozvoji myslivosti, mysliveckého hospodaření nebo ochraně zvěře či některých jiných ohrožených živočichů. Vybrané činnosti jsou vyjmenovány přímo v § 62 odst. 1 tohoto zákona, avšak možnosti čerpání jednotlivých dotačních titulů jsou každoročně upřesňovány podle aktuální potřeby myslivosti.
V roce 2005 bylo poprvé možné získat finanční dotaci na koupi medikovaných antiparazitárních premixů. V roce 2006 nebylo poskytování dotace na medikované antiparazitární premixy schváleno. V následujících letech bylo opět možné získat dotaci na antiparazitární premixy a v roce 2008 byla navýšena sazba medikované premixy pro přidávání do krmiv pro léčbu a prevenci parazitóz u spárkaté zvěře z 100 Kč na 200 Kč na 1 kg medikovaného premixu.
Přestože podle dostupných materiálů Ministerstva zemědělství činila dotace na antiparazitární premixy v roce 2009 „pouze“ 160 tisíc Kč z celkové dotace na vybrané činnosti mysliveckého hospodaření ve výši 12,1 mil Kč, je třeba připomenout, že tato částka umožnila nákup 800 kg premixů, které byly aplikovány spárkaté zvěři.
Problematika antiparazitárních premixů pro spárkatou zvěř není pro čtenáře časopisu Myslivost nová. Informace o antiparazitárních přípravcích pro spárkatou zvěř byly opakovaně publikovány v Myslivosti pracovníky firmy BIOPHARM, Výzkumného ústavu biofarmacie a veterinárních léčiv, a.s. který je výrobcem registrovaných antiparazitárních přípravků pro lovnou zvěř. Cílem tohoto příspěvku je upozornit na některá úskalí podávání antiparazitárních přípravků lovné zvěři z pohledu parazitologa.
Pro žadatele o příspěvek na vybrané činnosti mysliveckého hospodaření je každoročně Ministerstvem zemědělství ČR připravena publikace, ve které jsou aktualizovány základní podmínky a náležitosti pro získání dotace. Letošního roku byla tato publikace ke stažení na webové stránce Ministerstva zemědělství.
V této publikaci jsou v kapitole označené jako G1 (Veterinárně léčebné akce v chovech zvěře - Premixy) uvedeny obecné podmínky a požadavky pro přiznání příspěvku, charakteristiky registrovaných premixů a metodiky odběrů vzorků pro koprologické vyšetření. V rámci svého komentáře k jednotlivým bodům publikace Ministerstva zemědělství ČR (psáno kurzívou) se soustředím na formulace, které se týkají bezprostředně parazitologie.
Termíny podávání žádostí o příspěvek
Předmětem finančního příspěvku jsou medikované premixy pro přidávání do krmiv pro léčbu parazitóz u spárkaté zvěře a příspěvek „se poskytuje na základě nálezu parazitóz, provedeného laboratorním vyšetřením“. Protokol o laboratorním vyšetření patří také mezi základní náležitosti žádosti.
V dalším textu je dále uvedeno, že žádost pro rok 2010 je možné podat do 31. května 2010. Termín předložení vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů s výpočtem výše příspěvku na veterinární vyšetření byl stanoven pro letošní rok do 29. října 2010. Dále je doporučeno „ve volnosti předkládat medikovanou krmnou směs v době, kdy je zaručen její bezproblémový příjem zvěři. To je v zimě, kdy je zvěř ve stavu nouze a přijímá bezproblémově předkládaná krmiva z krmelců. Při léčbě musí myslivci pamatovat také na ochranné lhůty (jsou uvedeny v příbalových informacích), ty omezuji možnosti lovu zvěře. Léčbu lze ve volnosti úspěšně provádět od listopadu do března (v závislosti na sněhových podmínkách) v součinnosti s ošetřujícím veterinárním lékařem a místně příslušnou SVS ČR“. V tiskové zprávě Státní veterinární správy ze dne 28. ledna 2010 je termín předkládání medikovaného krmiva upřesněn na období od 15 ledna do 28. února. Jinými slovy řečeno, uživatel honitby předkládá se žádostí o příspěvek výsledky parazitologického vyšetření provedeného ve zcela jiném období (do 31. května), než je doporučené období předkládání medikovaného krmiva (od 15 ledna do 28. února). Výpovědní hodnota takovýchto „starých“ výsledků parazitologického vyšetření trusu (koprologické vyšetření) ve vztahu k následné aplikaci antiparazitik je zcela minimální, neboť výskyt parazitů je u lovné zvěře ovlivněn mnoha faktory jako jsou např. věková skladba vyšetřovaných zvířat, sezónnost a klimatické podmínky. Parazitologické vyšetření by mělo být provedeno bezprostředně před plánovaným podáváním medikovaného krmiva.
Metodika odběru vzorků pro koprologická vyšetření
Součástí materiálu Ministerstva zemědělství ČR je také metodika odběru vzorků trusu pro koprologická vyšetření. Je zde uvedeno, že „odebíráme pouze čerstvý trus v počtu 4 bobky, které vložíme nejlépe do krabičky od sirek perforované z vnější strany hřebíkem. Lze použít i tzv. masťovky tj. umělohmotné nádobky pevně uzavíratelné. V co nejkratším termínu předáme do laboratoře či na svozném místo. Vzorky lze krátkodobě uchovat v chladničce. Nikdy ne v pokojové teplotě. Dlouhodobě pak lze vzorky uchovat zamražením“.
Při odběrech trusu zvířat pro koprologické vyšetření je třeba dodržovat některá pravidla, aby vyšetření trusu umožnilo objektivně posoudit výskyt parazitů. Pro vyšetření je vhodný pouze čerstvý trus. Profesor Otto Jírovec, který považován za zakladatele české parazitologie uvádí v dnes již klasické knize „Parasitologie pro zvěrolékaře“ z roku 1948 o vyšetřování trusu zvířat následující formulace: „Musíme ovšem vyšetřovat vždy co možná čerstvé trusy, neboť ve starších někteří cizopasníci rychle odumírají a naopak mohou se v nich rozmnožiti tvorové koprofilní, např. různí prvoci, larvy volně žijících nematodů, larvy hmyzu apod., které pak svádějí k pochybným diagnosám“.
Optimální způsob odběru vzorků trusu lze uplatňovat u velkých domácích zvířat, jako jsou skot, ovce, kozy, prasata, koně. U těchto zvířat se trus odebírá přímo z rekta vyšetřovaných zvířat. Jinou alternativou, kterou lze do určité míry uplatnit u spárkaté zvěře ve farmových chovech, je odběr vzorku trusu bezprostředně po defekaci, aby nedošlo ke kontaminaci stádii parazitů z půdy. U spárkaté zvěře ve volné honitbě je potřeba odebírat čerstvé individuální popřípadě směsné vzorky trusu u krmeliště.
Parazitologické učebnice uvádějí jako minimální množství trusu pro koprologické vyšetření 5 gramů, v případě velkých zvířat je třeba odebrat k vyšetření 10 gramů trusu. Při vyšetření trusu spárkaté zvěře pro případné použití medikovaného krmiva sledujeme výskyt vajíček střevních hlístic a tasemnic, výskyt vajíček motolic a výskyt larev plicnivek. Pro každou skupinu parazitů se používá jiná vyšetřovací metoda, a proto je třeba pro komplexní koprologické vyšetření spárkáté zvěře minimálně 10 gramů trusu.
Další otázkou je počet odebraných vzorků trusu v honitbě. Výskyt parazitů u spárkaté zvěře nemá stabilní charakter a dynamicky se mění také v závislosti na početnosti populací spárkaté zvěře a vyšší počet vyšetřených vzorků poskytne objektivnější údaje. Proto je třeba zohlednit počty zvířat v honitbě a zaslat na koprologické vyšetření odpovídající počet vzorků. V chovech domácích zvířat se uplatňuje pravidlo odběru od 10 % zvířat ve stádě/chovu. Vzhledem k tomu, že koprologické vyšetření spárkaté zvěře je organizačně zajišťováno a hrazeno z finančních prostředků uživatele honitby, je celkem pochopitelná snaha zaslat do laboratoře co nejmenší počet vzorků.
Velký vliv na posouzení výskytu stádií parazitů v trusu má také balení vzorků a podmínky transportu vzorků do laboratoře. Vzorky trusu je třeba uložit do vzorkovnice s těsnícím víčkem, aby nedošlo k vysychání vzorku trusu a aby bylo zamezeno přístupu vzduchu a tím zabráněno rozvoji stádií parazitů. Není tedy vhodné používat pro transport vzorků trusu „krabičky od sirek perforované z vnější strany hřebíkem“. Uchovávání vzorků trusu v zamraženém stavu není považováno za optimální, neboť mražením dochází k destrukci tenkostěnných vajíček střevních hlístic.
Vyhodnocení aplikacemedikovaných krmiv
Již výše zmiňovaný materiál Ministerstva zemědělství ČR se nezabývá vyhodnocením účinnosti aplikace medikovaných krmiv s antiparazitiky. Pokud je požadován při podání žádosti o příspěvek protokol s výsledky parazitologického vyšetření před aplikací medikovaných krmiv, mělo by být v zájmu poskytovatele dotace i majitele honitby, aby měli prostřednictvím parazitologického vyšetření provedeného po aplikaci medikovaných krmiv „zpětnou vazbu“, zda jejich snažení bylo úspěšné. Bez parazitologického vyšetření provedeného po aplikaci medikovaných krmiv nelze použít formulace o „zlepšení zdravotního stavu populace spárkaté zvěře v oblasti parazitóz“.
Léčit či neléčit?
Léčba parazitóz lovné zvěře je na území České republiky prováděna dlouhodobě a odvíjí se také od vývoje a výroby českých registrovaných antiparazitárních přípravků pro lovnou zvěř. V předchozím textu jsou uvedeny komentáře k materiálu Ministerstva zemědělství ČR, které dotacemi motivuje majitele honiteb, aby prostřednictvím medikovaných krmných směsí ovlivňovali parazity u spárkaté zvěře.
Je však potřeba zmínit i možnost nepodávat medikované krmné směsi u spárkaté zvěře. Tento přístup je uplatňován např. v Rakousku a v Německu a hlavním argumentem pro „neléčení“ je problematika reziduí antiparazitik ve zvěřině, ovlivňování vnějšího prostředí metabolity antiparazitik vylučovanými trusem a močí přeléčených zvířat a riziko výskytu rezistencí na antiparazitika u parazitů volně žijících i domácích zvířat.
Naskýtá se tedy otázka, jak vyhodnotit důvody pro „nepodávání“ antiparazitik lovné zvěři v podmínkách České republiky. Pro tento účel si dovoluji využít citace z článků publikovaných v časopisu Myslivost, ve kterých je popisována současná praxe při aplikaci medikovaných krmných směsí s antiparazitiky. První citace: „..také v letošním roce rozhodla rada o nákupu léčiv a podle sčítaných stavů spárkaté zvěře v jednotlivých honitbách byla jejich nájemcům tato léčiva předána, poté v honitbách jednorázově aplikována, aby bylo území celoplošně pokryto a tím zajištěna maximální účinnost“ ukazuje na obvyklou praxi, kdy se podávají medikovaná krmiva plošně a bez indikace na základě parazitologického vyšetření. Podobně další citace: „..léčení má smysl, jen když probíhá celoplošně, což jsme se usnesli i na okresním sněmu před třemi lety, že budou léčit všichni, myslivci usnesení dodržují a přeléčují pravidelně..“ neuvádí nic o tom, zda bylo provedeno parazitologické vyšetření jako předpoklad pro léčbu a jak vyhodnotili v dané honitbě účinnost a účelnost předchozí léčby.
Zdá se tedy, že u naší myslivecké veřejnosti převládá názor, že je třeba podávat léčiva proti parazitům „celoplošně“ všem zvířatům v honitbě bez parazitologického vyšetření. Tento přístup je velmi rizikový právě ke zmiňovaným důvodům, které vedly v sousedních zemích k rozhodnutí nepodávat medikované krmné směsi.
Závěrem tohoto příspěvku si dovolím konstatovat, že představa o lovné zvěři ve volnosti bez parazitů je nereálná a neodpovídá přírodním zákonitostem. Tuto představu podporuje i současná praxe podávání medikovaných krmných směsí pro léčbu parazitóz spárkaté zvěře. Z pohledu parazitologa s sebou přináší tato strategie celou řadu rizik, jejichž dopady dnes ještě neumíme odhadnout, i když v oblasti parazitů domácích zvířat problémy s rezistencí a rezidui již řešíme.