Lovecká kulovnice je předmět dlouhodobé spotřeby. Většina z nás si kupuje pušku jednou, dvakrát za život. A osadí ji zaměřovačem, který se nám v době koupě zdá být vhodnou a přiměřenou volbou. Jak z hlediska zvětšení, tak z hlediska výkonu a také z hlediska ceny. Proto člověk potkává na puškách svých přátel myslivců nejrůznější puškohledy – Meopty Lovec z let krátce poválečných, Zeissovy (ještě NDR Zeiss Jena) ZF 4 a 6 ze 70. let 20. století, ale i spoustu porevolučních kusů nejrůznější provenience i kvality. Vesměs slouží, dokud se nerozpadnou či neztratí těsnost a obraz.
Vývoj puškohledů ale udělal za posledních 20 až 30 let poměrně značný skok kupředu. Trend je poměrně jednoznačný – zaměřovače s proměnným zvětšením, velké objektivy a přisvícení záměrného bodu. K tomu nové, vylepšené antireflexní vrstvy na čočkách, které výrazně rozšiřují možnosti lovu déle v době zhoršujících se světelných podmínek. Také původní palcové tubusy (průměr 25,4 mm) jsou dnes hromadně vytlačovány tubusy o průměru 30 mm.
Pokud vám dosloužil zaměřovač z doby před 20 a více lety, pak jeho náhrada dnes také přináší potřebu nové montáže. Pokud chcete udržet aspoň trochu vzhled zbraně jednotný a necháte si dělat nové kroužky podle původních, jen s 30mm průměrem, tak se docela finančně prohnete. Zejména v případě klapkových nebo švenkových montáží, pokud vůbec najdete ve svém okolí někoho, kdo to ještě dovede. Pokud je montáž zdobená rytinou, nedej bože luxusní rytinou sladěnou s výzdobou zbraně, pak máte problém na hranici neřešitelnosti.
Možná že tohle si uvědomil jeden z nejstarších výrobců zaměřovacích dalekohledů v Evropě, vídeňská firma Kahles, když začal nabízet zaměřovací dalekohled 3,5 – 10 x 50 KX i. Ten má totiž tubus o průměru již zmíněných 25,4 mm, tedy 1 palec.
První dojem je vysloveně příjemný. Jednolitý matně černý povrch, veškeré seřizovací prvky mají tuhý, ale nikoliv nepřiměřeně tvrdý chod. Záměrný kříž je tvořen dvěma nitěmi se třemi trámky, v místě křížení nití je malá tečka, kterou lze osvítit červenou barvou. Nitě jsou opravdu vlasové, kontury rámků jsou ostré a čisté. Nastavení zvětšení je pomocí prstence před okulárem, na konci okuláru je kroužek umožňující doostření obrazu podle oka střelce. Na středové objímce jsou celkem tři věžičky – vodorovné a svislé stavítko a spínač regulátor jasu záměrného bodu. Stavění nastřelení je v krocích po ¼ palce na 100 metrů, ale pro nás Evropany je tam uvedeno i metrické 7 mm na 100 metrů. Záměrný obrazec je ve druhé rovině, tj. jeho velikost se nemění se změnou zvětšení.
Nechtěl jsem uprostřed sezóny sundávat ze své kulovnice optiku, takže jsem Kahlese podrobil jen testu na improvizované instalaci vytvořené z malého svěráku, do kterého jsem upnul přes koženou vložku tubus zaměřovače. Čelisti svěráku je možné natočit stranově i výškově, takže jsem neměl problém s nastavením zaměřovače na přiměřeně výrazný bod v okolí. Test jsem začal klasickým čtverečkem – 30 cvaků nahoru, 30 cvaků doprava, 20 dolů a 20 doleva. Měl bych skončit zpátky ve výchozím bodě a také jsem tam skončil.
Druhý test, kterému říkám ťuk sem, ťuk tam, simuluje snahu střelce o co nejdokonalejší nastřelení zbraně. Je to 5 cvaků nahoru, 5 cvaků dolů – to celé 5x a následně 5 cvaků napravo, 5 cvaků nalevo – opět to celé 5x. Máte skončit tam, kde jste začali, Tenhle test ukáže případné vůle v chodu stavění záměrného kříže snad ještě lépe, než klasický čtvereček. Zaměřovač prošel bez zaváhání a bez chyby.
Všechny tyhle hrátky jsem se zaměřovacím dalekohledem provozoval za jasného podzimního odpoledne s dokonalou viditelností. Obraz byl jasný a čirý, nebylo co kritizovat.
Po skončení základního testu jsem ponechal zaměřovač ve svěráčku a zkoumal jsem, jak se s nadcházejícím šerem a tmou bude měnit kvalita obrazu. Pro porovnání jsem použil dvouoký dalekohled Leupold 10 x 50 a stařičký sovětský SPC 7 x 50 s čerstvě u optika vyčištěnými čočkami. Dalekohledy jsem ale pro zachování fair play používal jen pravým okem. Dvě oči totiž vidí vždycky lépe, i v dalekohledu, víc než jedno oko a tahle výhoda s rostoucím šerem roste. Stejně tak jsem při porovnávání obrazu upravoval zvětšení zaměřovače.
K mému nemalému překvapení se sovětský SPC dlouho držel a dával dobře čitelný obraz, ale s postupujícím šerem začal zaostávat. Napřed se začaly slévat jemné detaily a pak už nastalo jen nesrozumitelné šero. Kahles a Leupold spolu držely krok prakticky až do úplné tmy, nakonec s řekněme dvacetiminutovou převahou dalekohledu. To je celkem logické a očekávatelné, v optické soustavě dalekohledu je méně čoček a tedy menší ztráty světla.
S nastupujícím šerem jsem začal také přisvěcovat záměrný bod. Regulace je plynulá a v rozsahu, který umožní smysluplné přisvícení bez přezáření cíle jak za dne, tak i za hodně pozdního večera.
Každopádně se na základě tohoto velmi jednoduchého laického testu domnívám, že optická soustava Kahlesu je dobře zkonstruovaná a vyrobená, stejně tak jako že antireflexní vrstvy na čočkách jdou s dobou. Na objektivu je vyříznut i vnitřní závit, který umožňuje jednoduchou instalaci např. barevných fotografických filtrů, které vám pomohou s identifikací cíle například za mlhy (žlutý filtr), zlepší kontrast zvěře proti pozadí (červený neb oranžový filtr) nebo pomohou odstranit odlesky z vodních ploch (polarizační filtr) a obecně chrání povrch čočky objektivu.
Další zkouška se týkala těsnosti optické soustavy. Nechal jsem zaměřovací dalekohled ležet hodinu na přímém sluníčku, pak jsem si ho pověsil do sprchového koutu a osprchoval se. Následně jsem otřel čočky a vnější povrch a dalekohled strčil do ledničky, kde jsem ho nechal 30 minut v teplotě mírně pod bodem mrazu. Po vytažení z ledničky byl obraz čirý, ničím nezkalený. Takže žádná vlhkost do vnitřku nepronikla a neutrální plyn, kterým je podle výrobce vnitřní prostor dalekohledu naplněn, je skutečně suchý. Bylo možné ovládat rozsvěcení záměrného bodu i ostření na okuláru, pokud někam vlhkost pronikla, nebylo jí tolik, aby z ní vzniklý led mechanismy vyřadil z funkce.
Dovolte mi nyní shrnout moje zjištění. Z hlediska užitných vlastností – Kahles 3,5 -10 x 50 KXi není naháňková optika. Zvětšení 3,5x je tak na hraně, co lze ještě akceptovat pro střelbu na pohybující se zvěř, ale opravdu vlasové nitě záměrné osnovy pro podobné účely nejsou ideální. Můžete si ovšem pomoci – a hodně pomoci – rozsvícením záměrného bodu na plný jas.
Vlasový záměrný kříž bude excelovat při střelbě na větší vzdálenosti, jeho nevýhodou může být, že proti hustému podrostu nebo podobně nepřehlednému pozadí se hůře hledá. Opět pomůže rozsvícení záměrného bodu.
Na čekané oceníte ostrý, kvalitní obraz a kvalitu optické soustavy a jejích antireflexních vrstev. V zaměřovacím dalekohledu vidíte a přečtete zvěř ještě dlouho poté, co holé oko registruje již jenom pohyb „temné skvrny“. Současně ale nelze ošidit fyzikální zákony. Z toho plyne, že za skutečně špatných světelných podmínek je vhodnější větší výstupní pupila obrazu, tj nepoužívat plné desetinásobné zvětšení, ale asi sedminásobné. S ním máte velikost obrazu přibližně stejnou jako průměr čočky oka, tj. 7 mm, využíváte celou svojí sítnici a také hloubka ostrosti obrazu roste. Současně platí, že čím menší zvětšení, tím méně je ostrost obrazu citlivá na dodržení odstupu oka od okuláru. Pokud půjdete pod asi šestinásobné zvětšení, výstupní pupila obrazu již bude zbytečně velká, přes 8 mm, vaše zornice se tolik prostě rozevřít nedokáže a vy nebudete schopni obraz na sítnici pořádně využít.
Má zaměřovací dalekohled Kahles 3,5 – 10 x 50 nějaké zápory? Našel jsem v rámci seznámení jen dva. Opravdu moc by se mi líbilo, kdyby se osvětlení záměrného bodu zapínalo samostatným spínačem zapnuto / vypnuto, nikoliv otáčením stavítka na levé straně tubusu, které slouží současně k regulaci jasu. Stavění jasu červeného bodu je jemné, ale současně to znamená, že chod stavítka je poměrně dlouhý a zejména u nového zaměřovače je i dost tuhý. Rozsvěcení je tedy pomalé. Můžete sice rozsvítit ve chvíli, kdy si sednete na posed nebo vstoupíte do lesa, ale pak vám svítí bod po celou dobu lovu. Životnost baterie je sice dlouhá, ale nikoliv neomezená.
Druhou slabinou jsou krytky okuláru a objektivu, sice průhledné, ale z jakéhosi plastu který zbytečně degraduje jinak velmi dobrou optickou soustavu. Na svém zaměřovači bych je určitě nepoužíval, spíš bych se uchýlil k nějakému předsádkovému filtru (UV filtr je dnes za pár korun v každé prodejně s fotografickými potřebami a i ten hodně laciný bude lepší než plastové rozmazávadlo přiložené výrobcem).
Někdo může namítnout, že tubus 25,4 mm nepřenese tolik světla. S tímhle mýtem se setkávám poměrně často a není to pravda. U správně navržené a dobře vyrobené optické soustavy bude přenos světla a obrazu stejný jak v tubusu 25,4 mm, tak v tubusu 30 mm. Firmu reputace Kahlesu nemám důvod podezřívat ani z jednoho pochybení, ani orientační test nic takového neprokázal. Ale 30mm tubus umožňuje větší rozsah korekce nastřelení (a také se snáze montují vnitřní komponenty zaměřovače, uvnitř je prostě více místa).
Osobně nejsem příznivcem velkých objektivů a velkých zvětšení. Pro běžnou loveckou praxi v evropských podmínkách podle mě v zásadě nejsou potřeba, velké objektivy vedou k poměrně vysoké montáži, roste hmotnost zaměřovače a mění se vyvážení zbraně. Obecně soudím, že zaměřovací dalekohled nad 8 x 40 nemá v lovecké praxi skutečné opodstatnění, alespoň pro mě osobně ne. Jsem si ale vědom toho, že jsem s tímto názorem mezi dnešními lovci v menšině a rozhoduje trh. V případě Kahlesu 3,5 – 10 x 50 KXi je problematika hmotnosti alespoň částečně vyrovnána volbou 25,4 mm tubusu, který umožňuje lehčí konstrukci. Současně umožňuje snadnou instalaci zaměřovače i do starších montáží, což může být nemalá výhoda v případě obměny zaměřovače na stávající zbrani. Skutečnost, že výrobce u zaměřovacího dalekohledu 3,5 – 10 x 50 KXi nepoužil svoji nejnovější řadu elektronicky řízeného osvitu záměrného bodu ani možnost uživatelského seřízení paralaxy se příznivě promítla do ceny, která není sice úplně nízká, ale s ohledem na vysokou kvalitu optické soustavy, kvalitu zpracování a celkové užitné vlastnosti není ani nepřiměřená. Pokud uvažujete o nové optice na svoji (nejen starou věrnou, ale i na novou) kulovnici, pak Kahles 3,5 - 10 x 50 KXi představuje možnost, kterou je nepochybně třeba vzít do úvahy.
Ing. Martin Helebrant
Technická data zaměřovacího dalekohledu Kahles 3,5 – 10 x 50 KXi
zvětšení … 3,5 – 10x
průměr čočky objektivu … 50 mm
průměr objektivu … 55 mm
průměr okuláru … 42 mm
délka zaměřovače … 316 – 330 mm v závislosti na vysunutí ostřicího kroužku okuláru
průměr tubusu … 25,4 mm (1 palec)
maximální rozteč kroužků montáže … 135 mm
hmotnost … 446 g