Při toulkách přírodou člověk často zvedne hlavu a všimne si poštolky, která se třepotá nad polem, nebo ve slunečném jasném dni uvidí kdesi vysoko v oblacích kroužit káně. A v tu chvíli jej napadá: Jaké to je sledovat svět z ptačí perspektivy, očima ostříže, který se svým zrakem dostal do lidského úsloví, či očima nekorunovaného krále ptactva – orla? Jen málokterá skupina živočichů odedávna fascinovala lidi tolik jako ptáci a dravci obzvlášť. Dravci jsou lidmi buď obdivováni, nebo naopak nenáviděni, ale lhostejní jsou málokomu. Lidé, kterým dravci obzvlášť učarovali a životu s nimi zasvětili veškerý svůj volný čas a někdy i profesi, jsou sokolníci.
Říká se, že sokolníkem se člověk nestane, ale že se jím rodí. Myslím, že v této myšlence je velký kus pravdy. Ta touha po kontaktu s tvorem tak svobodným, ušlechtilým a nezávislým, kterým dravec i přes svoji existenci v lidské péči navždy zůstává, musí být člověku vrozená. Zvláštní vlastnosti odlišující dravce od domácích domestikovaných zvířat povýšily soužití člověka s loveckým dravcem na umění, které uchvacuje zejména tím, že dravec při výcviku či lovu s námi není spojen žádným fyzickým poutem. Létá volně nad hlavou sokolníka, toulá se výšinami, a přesto se k člověku vrací. Dobrovolně mění svobodu za život s člověkem. Často, když se dívám do dravčích světel, přemýšlím o tom, co asi cítí, jak mě vnímá. A to zvláštní, silné a přece zároveň i křehké pouto, které mezi námi je, mne stále znovu a znovu překvapuje při každém kontaktu s ním. Pohled do dravčích světel mi učaroval a nejen mně…
V teplých prosluněných dnech na počátku letošního října se sokolníci se svými dravci, ale i mnozí další obdivovatelé dravců a lovu s nimi, sjeli do východočeského Opočna, města, zasvěceného současnému sokolnictví, do města, kde se novodobé české sokolnictví založením Klubu sokolníků zrodilo. Ve dnech 7. - 9. října se zde konalo již 43. Mezinárodní sokolnické setkání, pravděpodobně největší setkání sokolníků s jejich dravci na světě. Toho letošního se aktivně zúčastnilo 107 sokolníků a jako obvykle nejen z Čech, ale také ze Slovenska, Polska, Belgie, Francie, Rakouska a Maďarska. Bez svých dravců nás navštívili kolegové sokolníci z USA, Velké Británie, Ruska, Kazachstánu a Koreje. Z dravců byli k vidění tradičně jestřábi, orli, sokoli, rarozi a stále oblíbenější káně Harrisovy. Byli zde i méně rozšíření dravci, orel jestřábí a káně rudochvostá.
Jak se stalo již neodmyslitelnou tradicí, sokolnické setkání bylo slavnostně zahájeno ve čtvrtek ráno na nádvoří opočenského zámku. Po projevech předsedy Klubu sokolníků a pozvaných hostů z řad zástupců samosprávy, státní správy a samozřejmě Českomoravské myslivecké jednoty, se deset loveckých skupin spolu s diváckou koronou rozjelo do honiteb mysliveckých sdružení Librantice, Dobruška, Býšť, Bohuslavice, Hoříněves, Stěžery, Jasenná, Opočno – Přepychy, Břehy – Lohenice a bažantnice Mochov. Po prvním loveckém dnu bylo na večerním výřadu na nádvoří zámku 6 kusů srnčí zvěře, 29 zajíců a 16 bažantů.
Druhým loveckým dnem byl pátek, kdy sokolníci měli možnost se svými dravci lovit v honitbách mysliveckých sdružení Opočno – Přepychy, Bolehošť, Starý Ples, Byzhradec, Očelice, Olešnice u Rychnova nad Kněžnou, Moravany, Kostelecká Lhota, bažantnice Mochov, Trnov a Choustníkovo Hradiště. Také druhý den sokolnických lovů lze vyhodnotit jako úspěšný, na večerním společném výřadu se objevilo 5 kusů srnčí zvěře, 31 zajíců a 15 bažantů.
Posledním dnem sokolnických lovů byla sobota, kdy po ranním nástupu se sokolníci spolu s přihlížejícími hned nerozjeli za lovy do honiteb, ale nejprve proběhly ukázky výcviku a létání se sokolnicky cvičenými dravci na Vodětínském kopci poblíž Opočna, při nichž diváci měli možnost shlédnout nejen celou řadu dravců, ale ti menší měli možnost uplatnit své nově nabyté vědomosti o dravcích a sokolnictví při soutěži o drobné upomínkové předměty. Po ukázkách, které se jako i v předchozích letech setkaly s pozitivním ohlasem přítomných diváků, sokolníky čekal již lov v honitbách mysliveckých sdružení Předměřice, Kosičky, Probluz, Tutleky, Králova Lhota, Prasek, Smiřice, Opočno - Přepychy a bažantnice Mochov. Také poslední den sokolnických lovů byl pro sokolníky a především jejich dravce velmi úspěšný, když na tradičním večerním výřadu ležely 3 kusy srnčí zvěře, 41 zajíců a 26 bažantů. Celkem bylo za tři dny uloveno 172 kusů zvěře.
Závěrem nezbývá než srdečně poděkovat za pomoc a aktivitu všem, kteří se podíleli na úspěšném uspořádání 43. ročníku sokolnického setkání s mezinárodní účastí v Opočně, za vstřícný přístup pak sokolníci děkují zejména zástupcům Ministerstva zemědělství, odborů životního prostředí a zemědělství Královéhradeckého a Pardubického kraje, Magistrátů města Hradce Králové a Pardubic, městských úřadů v Opočně, Dobrušce, Jaroměři, Náchodě a Rychnově nad Kněžnou, Krajských veterinárních správ v Hradci Králové a Pardubicích, veterinárních inspektorátů v Rychnově nad Kněžnou, Hradci Králové, Náchodě a Pardubicích a Ústřední komise na ochranu zvířat proti týrání. Dále poděkování patří také zástupcům Myslivecké rady Českomoravské myslivecké jednoty, zástupcům Okresních mysliveckých spolků v Náchodě, Rychnově nad Kněžnou, Hradci Králové a Pardubicích, lesnických škol, paní Kristině Colloredo-Mansfeldové a jejímu odbornému personálu a v neposlední řadě také Národnímu památkovému ústavu a správě opočenského zámku. Zásluhu na tom, že se ohromnému množství aut po všechny dny podařilo včas dostat z Opočna do honiteb a zase zpět bez problémů a také po všech stránkách bez úhony přečkat parkování mělo Oddělení Policie ČR v Opočně. Zvláštní poděkování za podporu včetně nezištné pomoci při zajišťování honiteb a organizaci setkání náleží Lesům České republiky, s. p. Hradec Králové.
Za ochotu při umožnění lovu v honitbách, bez níž by sokolnické setkání nebylo možno uspořádat, pak sokolníci srdečně děkují výše uvedeným mysliveckým sdružením a honebním společenstvům. V neposlední řadě děkují také všem, kteří se přímo podíleli na organizačním zajištění, tj. hotelům a restauracím v Opočně a také kolegům sokolníkům a dalším lidem, kteří se svou osobní aktivní pomocí zasloužili o zdárný průběh letošního sokolnického setkání.
Na tomto místě nemohu nevzpomenout na aktivního člena organizačního výboru setkání, dlouholetého místopředsedu a jednatele Klubu sokolníků a především výborného kamaráda Ing. Zdeňka Řeháka, který nás koncem května navždy opustil. To, že opočenská setkání byla vždy úspěšná, je i jeho velká zásluha.
Pokaždé ty tři dny setkání nabité organizací, lovy, odbornými diskusemi i přátelskými posezeními utečou jako voda. Je proto pochopitelné, že se sokolníci s Opočnem jen neradi loučí a již při odjezdu se těší na shledání zase za rok. Ale ten rok se přehoupne – vždyť nás sokolníky čeká tolik aktivit. Do konce roku ještě lovecká sezóna, od konce zimy až do konce léta odchovy mláďat a pelichání našich dospělých dravců. A pak již opět výcvik a příprava na podzimní loveckou sezónu. Mezi tím množství klubové práce a samozřejmě pomoc handicapovaným dravcům z přírody, pomoc při ochraně ohrožených druhů dravců, ale i pomoc při řešení mnohdy citelných škod působených divokými dravci na domácí drůbeži apod. Takže – nashledanou v Opočně v r. 2011!
Mgr. Marcela MEDKOVÁ
Klub sokolníků ČMMJ