Kult medvěda patří k nejstarším a nejsilnějším, neboť nejvíce naplňoval princip, platný v magii všech dob a míst bez rozdílu: část je totožná s celkem. Ovládneme-li část, která nemůže uniknout ani vzdorovat, ovládneme i samotného nositele nebo jeho „dvojníka“. Pravěký lovec, který nosil část uloveného zvířete, trofej, bral na sebe jeho sílu a odvahu. Byl přesvědčen o magické moci trofeje, o své převaze nad šelmou. Šlo o první projev snahy získat nad jiným zvířetem moc, ovládnout je. „Úspěch loveckých lstí byl vysvětlován pomocí magie. Masce se přičítala nadpřirozená síla a napodobovací tance v maskách se považovaly za prostředek, kterým se získávala moc nad zvířetem,“ říká francouzský historik Henri Breuil. Mnohá etnika, Laponci, Čukčové nebo Ajnové, uctívala medvěda až do počátku 20. století jako krále zvířat, svého předka, nebo dokonce jako boha.
Více >