Vydra říční je typický konfliktní druh, to znamená, že různé zájmové skupiny lidí mají silně odlišné názory na její existenci v naší krajině a těžko nacházejí společné řešení. Na jedné straně jsou to zejména rybáři, kterým vydra jakožto rybožravý predátor „konkuruje“ a může způsobovat významné škody na jejich obsádkách ryb, a na druhé straně je to ochrana přírody, jejímž cílem je dlouhodobé udržení tohoto druhu v naší přírodě.
V současnosti je vydra říční zvláště chráněným druhem podle zákona o ochraně přírody a krajiny a v prováděcí vyhlášce je řazena mezi druhy silně ohrožené. V zákoně o myslivosti je vydra říční zařazena mezi zvěř, kterou nelze podle mezinárodních úmluvu nebo z důvodu zařazení mezi zvláště chráněné živočichy lovit. Vydra je chráněná také řadou mezinárodních úmluv jako CITES a Bernská úmluva, včetně EU směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a rostlin, na základě které jsou pro vydru vymezovány také evropsky významné lokality – speciální chráněná území soustavy Natura 2000. Vydra říční je v současnosti předmětem ochrany v celkem 26 EVL územích.
Zpočátku se ochrana vyder na území České republiky zaměřovala především na zjišťování aktuálního rozšíření a na výzkum tohoto druhu. Souběžně se získáváním těchto údajů bylo vyvinuto značné úsilí směřující ke zvládnutí chovu a odchovu tohoto druhu v zajetí. Následná repatriace na severní Moravě pak proběhla s využitím získaných znalostí. V posledních letech byl v souvislosti s narůstajícím areálem rozšíření a stoupající početnosti stále větší důraz kladen na osvětu a řešení konfliktu vznikajícího mezi ochranou vydry říční a komerčními zájmy rybářů. Jedním z opatření byl i vznik zákona o náhradách škod způsobených zvláště chráněnými druhy živočichů. V současnosti je ochrana vyder koordinována zejména střediskem AOPK Havlíčkův Brod a oddělení záchranných programů ohrožených druhů AOPK ČR.
Řada rybářů, myslivců a dalších pozorovatelů přírody bude jistě argumentovat, že vydra je již běžným druhem, který se do naší přírody vrátil a že je jí už tolik, že žádnou další ochranu nepotřebuje. Existuje však řada důvodů, proč je vydra stále chráněným druhem a určitě ještě dlouho bude. Jakožto vrcholový predátor s malým množstvím mláďat a dlouhou péčí o ně je vydra druh, který nedokáže velmi rychle reagovat na změny prostředí. Přestože se vyskytuje již skoro v celé republice, na většině území jsou hustoty poměrně malé. Významným argumentem pro ochranu druhu je také stav populací vyder v dalších evropských státech, zejména v západní Evropě, kde i přes nárůst populací stále vydra z velkého území chybí.
Pro konfliktní druhy jakým je i vydra říční jsou v souladu se zákonem 114/92Sb zpracovány záchranné programy – plány péče. Práce na novém programu péče pro vydru říční byly zahájeny na podzim roku 2004. Desetičlenný pracovní tým byl vytvořen z pracovníků AOPK ČR, specialistů z nevládních organizací, vědeckých pracovišť i nezávislých zoologů. Pro vydru říční byl vytvořen plán péče pro období 2009 - 2018. Tento plán péče byl v roce 2009 schválen Ministerstvem životního prostředí.
Celá koncepce programu péče pro vydru říční vychází z následujícího hlavního dlouhodobého cíle: zajistit podmínky pro trvalou, samostatně udržitelnou existenci tohoto druhu v přírodě. Za takový stav je možné považovat situaci, kdy vydra bude trvale obývat všechny oblasti stávajícího areálu rozšíření, eventuálně další vhodná území, která populace samovolně osídlí a to v početnosti odpovídající podmínkám prostředí. Za prioritu je z tohoto pohledu nutné pokládat vzájemnou propojenost všech oblastí výskytu.
Významnou součástí programu péče je podrobná analýza příčin ohrožení. Za hlavní faktory, které ohrožují existenci vydry v České republice, jsou považovány ilegální lov, automobilová doprava, ničení prostředí a cizorodé látky.
Ilegálně jsou vydry loveny zejména z důvodu zamezení škod, které způsobují na rybích obsádkách. Vydry jsou stříleny, ale používají se také velmi krutá a neselektivní železa a otrávené návnady. Nedá se odhadnout, jak moc je ilegální lov rozšířen, jeho intenzita se pravděpodobně lokálně mění, nicméně existují údaje o tom, že může lokálně dosahovat i třetinu úmrtí jedinců ročně.
Druhým velmi významným faktorem, který má jistě vliv na vývoj celé populace, je úmrtí na silnicích. S rozvojem dopravní sítě a růstem intenzity dopravy vliv tohoto faktoru nepochybně dále poroste. Jak jsme psali na začátku našeho seriálu, tyto uhynulá zvířata sbíráme pro různé analýzy. Ročně se k nám dostane 20 - 30 jedinců, a to je jen menší část zvířat, která na našich silnicích uhynou.
V programu péče je dále navržen plán opatření, kterými by se mělo dosáhnout požadovaného cíle. K nejvýznamnějším patří zejména: optimalizace systému řešení střetu rybářů a ochrany přírody, nová metodika vyčíslování náhrad škod způsobených vydrou, vypracování metodiky na opatření snižující škody vydrou, příprava metodiky na stavbu přechodů přes komunikace, pravidelný monitoring, další výzkum a osvěta.
V případě norka amerického je situace velmi odlišná. Co s ním? – na tom se shodnou skoro všechny zájmové skupiny, které mají co do činění s volně žijícími zvířaty. Co s ním tedy? „Pryč“ odpoví většina dotázaných. Tuto americkou šelmičku u nás nikdo nechce. A to díky obavám z toho, jaké ekonomické či ekologické škody zde norek páchá či může páchat. Co se týče názorů je tedy situace jednodušší, než v případě vydry.
Co se týče legislativy, je norek americký přímo jmenován pouze v zákoně o myslivosti, kde je řazen mezi v přírodě nežádoucí druhy živočichů, které je oprávněn usmrcovat myslivecký hospodář a myslivecká stráž.
Invazivními druhy se zabývá řada mezinárodních dohod. Norek americký je jmenován v normě č. 77 Bernské konvence, kde je vytvořena strategie týkající se invazivních nepůvodních druhů na Evropské úrovni. Mezinárodní úmluva o biologické rozmanitosti považuje invazivní druhy za jednu z největších hrozeb biologické rozmanitosti. Na úrovni EU se invazivními druhy zabývají čtyři akční plány pro biodiverzitu.
V současnosti nejsou žádné aktivity v oblasti managementu populace norka amerického u nás koordinovány centrálně. Dá se však norek americký u nás kompletně eradikovat? Úplné odstranění norka z naší přírody je málo pravděpodobné, zejména kvůli existenci zdrojů nových jedinců – z okolních států (Německo, Polsko a Rakousko) a také z existujících norčích farem, ze kterých budou zvířata stále unikat.
Co je tedy v našich podmínkách reálné? Lokální eradikace, dočasné lokální eradikace a snížení hustot populací norka. Existují údaje o tom, že i dočasné snížení populací norka značně pomůže populacím jeho kořisti.
Lov norka amerického je možný buďto odstřelem nebo odchytem do živochytných sklopců. Odstřel má tu nevýhodu, že je možné si na dálku splést norka například s tchořem či jinou lasicovitou šelmou. Odchyt do živochytných sklopců je poměrně účinný. Norci i opakovaně lezou do tohoto typu pastí. Osvědčily se nám jednodveřové drátěné sklopce se sardinkami jako nástrahou. Výrazně efektivnější je položení sklopců na plovoucí podložky, než jejich položení na břehy. Navíc je instalace pastí na rafty jednodušší. Další výhodou pastí plovoucích na vodě je menší odchyt jiných druhů. Samozřejmě je nezbytně nutné pasti nejméně jednou k ránu kontrolovat. Odchyt norků do živochytných sklopců je nejběžnějším způsobem regulace norka i v dalších Evropských státech a v některých oblastech je používán plošně (např. Skotsko).
Speciální plovoucí rafty se dají také použít pro neinvazivní monitoring výskytu. V období, kdy na raftu není položena past, je zde plocha bahna pro otisky stop. Monitoring výskytu může výrazně zefektivnit odchytové akce, proto je velmi důležitý.
Nejvhodnějším ročním obdobím pro odchyt se zdá konec léta a podzim, kdy se mladí tohoroční jedinci potulují krajem. V případě, že cílem odchytů je ochránit kolonie hnízdících ptáků je dalším vhodným obdobím začátek jara, aby byla zvířata odchycena těsně před hnízdním obdobím a nedošlo ještě k obnovení lokální populace norka v kritickém období.
Tímto náš seriál o vydře a norkovi končí. Na konci bychom chtěli jednak velmi poděkovat za spolupráci těm, kteří se nám ozvali s informacemi či nám poskytli nějaké vzorky vyder a norků. A pak bychom chtěli ještě jednou požádat čtenáře Myslivosti o spolupráci. V případě že naleznete uhynulou vydru či norka, nebo v případě že ulovíte norka, kontaktujte nás prosím. Cenné jsou pro nás také staré vzorky kůže (vypreparovaná zvířata, čepice) či lebky.
Kontaktovat nás můžete na email alkawildlife@alkawildlife.eu, nebo na telefon 606 598 903.