Na našem trhu se nově objevily dva videofilmy o vábení zvěře z dílny švédského tvůrce loveckých filmů Mikaela Thama. Oba filmy vzbudily zasloužený zájem a jsou jistě obohacením předvánočního trhu. Jelikož je Švédsko českým myslivcům poměrně vzdálené, pokusila jsem se autora čtenářům Myslivosti více představit.
Mikael Tham je švédský myslivec, autor několika knih o divoké zvěři, lektor a filmař volně žijící zvěře. Jeho specializací je život divokých prasat a vše s černou zvěří spojené. Mikael se ale také zaměřuje na dosledy zvěře, například dosledovával již více než 2000 kusů postřelené černé, jelení, daňčí, srnčí zvěře a losů, a pro tyto účely vlastní i hannoverského barváře z České republiky. Věnuje se lovu již od svého dětství a již několik let předává své zkušenosti ostatním lovcům prostřednictvím svých filmů. Od podzimu roku 2009 jsou jeho filmy také dostupné pro české myslivce, v originálním znění s českými titulky, připravené předat myslivcům Mikaelovy znalosti a zkušenosti.
Mikaeli, není to dlouho, co byly tvé filmy o vábení srnců a vábení lišek ve Švédsku uvedeny na český trh. Je to asi už několikátá země, kam se filmy distribují?
Ano, díky celosvětovému oživení zájmu o vábení zvěře se mé filmy o vábení prodávají již v několika zemích a díky dobrým kontaktům s Českou republikou jsem se rozhodl zpřístupnit své filmy také českým myslivcům.
Co bylo podnětem pro natočení filmů o lovech zvěře vábením?
Již předtím jsem natočil několik naučných filmů o životě divoké zvěře a také několik filmů o různých způsobech lovu černé zvěře. Tyto filmy snad přivítají všichni myslivci, kteří touží získat nové znalosti, ale i lovci, kteří touží zhlédnout jeden z nejdynamičtějších a nejvíce vzrušujících lovů ze všech. Pak mne kontaktoval P-A Åhlén, biologvolně žijící zvěře a výrobce švédských vábniček Nordik. Nabídl mi spolupráci při natočení filmů o vábení zvěře. Dohodli jsme se na společné tvorbě filmů o nových technikách lovu a o poznatcích, které již byly vyzkoušeny v praxi. Některé z natočených technik lovu vábením byly nedávno importovány z USA, jiné jsou již tady v Evropě delší dobu používány. A tak s pomocí mých DVD se seznámí mnoho dalších lovců s naší několikaletou praxí a zkušenostmi.
S jakým ohlasem mezi lovci se tvé filmy o vábení zvěře setkaly?
Myslím, že ohlas je velký, ve Skandinávii jsou filmy velice úspěšné. Film o vábení lišek ve Švédsku byl natočen během jedné lovecké sezóny, na každém třetím stanovišti jsme ulovili lišku, která přišla na naše vábení. Film o vábení srnců jsme natočili ve Švédsku a v Anglii během testování nové srnčí vábničky Nordik Roe, kterou P-A vyvinul. Myslím, že každý divák může posoudit sám, jak úspěšný lov to byl…. První ohlas v České republice mne opravdu příjemně překvapil.
Filmy o vábení zvěře ale přece nejsou jediné filmy, které jsi natočil. Můžeš prosím představit i jiné filmařské počiny?
Ne, opravdu to nejsou jediné filmy, které jsem natočil, ale přesněji řečeno, jsou to nejnovější filmy. Točím filmy od roku 2003 a většina z nich je o problematice černé zvěře, škodách, ochraně, loveckých technikách a také o organizování a vedení společných lovů na volně žijící zvěř. Ve filmech je bezprostředně zachycena vzrušující a neopakovatelná atmosféra přímo z centra loveckých akcí, záběry přímo uvnitř lečí. Snažím se dělat mé filmy takovým způsobem, aby byly jak vzrušující, tak ale i naučné.
Ve Švédsku je systém lovu, resp. myslivosti poněkud odlišný od České republiky…
Švédsko je dlouhá země, od severu k jihu měří 1600 km. Což vysvětluje to, že volně žijící zvěř, terén a způsoby lovu se od severu k jihu výrazně liší. Já žiji a lovím na jihu Švédska, a musím říci, že tady máme mnohem více společného s českým způsobem lovu, než lovci na severu Švédska. Já lovím hlavně divoká prasata, jelení zvěř, srnčí zvěř a další stejným způsobem, jako se loví u vás. Samozřejmě jsou určité rozdíly v lovecké kultuře, tradicích a zákonech, ale nicméně zvěř a její chování je tu stejné jako u vás. Hlavní odlišností je ale asi to, že ve Švédsku je tzv. licenční způsob lovu.
V České republice myslivci hospodaří se zvěří a loví ji v rámci stanovených honiteb. Na jak velkém území lovíš ty?
Já pořádám a vedu společné lovy na území o rozloze 1200 ha. Mám lovecký klub a organizuji pro něj asi osm naháněk každou sezónu, starám se o všechno včetně plánování lovu zvěře v mé honitbě. Má práce během lovecké sezóny spočívá hlavně v přípravě a organizaci společných lovů, dohledávání postřelených kusů až po zpracování ulovené zvěře. Občas je to celkem časově náročné a končíme práci o půlnoci…
A lovecké úspěchy?
Během těchto osmi naháněk lovíme přibližně 20 kusů vysoké, 80 kusů černé zvěře, 10 kusů daňčí a 20 kusů srnčí zvěře. Kromě společných lovů také lovíme šouláním a na čekané, avšak ne během období společných lovů, jelikož se chceme vyvarovat stresování zvěře v lesích v této době. Jsem také zodpovědný za snižování škod působených zvěří, což představuje spoustu celoroční práce a úsilí. Více tuto problematiku přiblížím později ve svém dalším článku, myslím, že to bude české myslivce zajímat a stojí to za samostatný podrobnější popis.
K myslivcům u nás patří neodmyslitelně také lovečtí psi. Jaké psy používáte během organizovaných lovů u vás ve Švédsku?
Při naháňkách na černou zvěř většinou používáme západosibiřské lajky, německé křepeláky, slovenské kopovy a teriéry. Lajky používáme na vyhledání zvěře a teriéry pro rozrážení tlup černé zvěře na menší skupiny. Všichni psi odvádějí vynikající práci. Já sám vlastním dva hannoverské barváře, sedm západosibiřských lajek, jednoho německého drátosrstého ohaře a tři plotthoundy. Plotthoundy většinou používám na lov medvědů, hannoverské barváře na dosled postřelené zvěře. Často děláme během jednoho dne několik dosledů, protože máme početnou populaci černé zvěře, daňků a srnčí zvěře. Běžný výsledek společných lovů je od deseti po padesát kusů při účasti deseti až patnácti střelců. A to většinou znamená spoustu práce pro ty, kteří mají na starost dosledy zvěře.
Pojďme ale zpět k tvorbě loveckých filmů. Jaké je například vybavení tvého filmového studia? Vše zařizuješ sám a nebo pracujete v týmu?
Mám několik kameramanů, kteří mají k dispozici dvě velké a asi deset menších vysoce kvalitních kamer s HD rozlišením. Protože filmujeme hodně uvnitř lečí, v průběhu vlastního lovu mezi střelci a nebo honci, studio musí být poměrně mobilní. Používáme proto vybavení, které je výrazně odlehčené. Mám také několik speciálních kamer připevněných přímo na zbraních, takže kvalitního a zajímavého filmového materiálu je opravdu hodně. Díky tomu máme spoustu autentických, pro diváky velice vzrušujících záběrů z lovu volně žijící zvěře.
Takže se dá asi konstatovat, že máš vlastně takové svoje „outdoorové“ lovecké filmové studio.
Ano, beru sebou kameramany kamkoliv jdu. Ať už se jedná o noční lov, na ranní a večerní lov šouláním nebo dosledy. Vždy se snažíme o autentické bezprostřední záběry loveckých scén, které jsou pak pro diváky nejvíce poučné.
Co vůbec bylo impulsem k tvému rozhodnutí stát se kameramanem divoké zvěře?
Jak jsem již zmínil, lovím od svého dětství. Musím vyjádřit obrovské poděkování svému otci Sebastianovi, který mne k tomuto koníčku přivedl a mnohému mne naučil. I po tolika letech přicházím stále na něco zajímavého i nového, čemu se od něho mohu přiučit. Myslím, že každý z nás má možnost stále se zdokonalovat ve své zálibě nebo profesi. Začal jsem psát knihy o problematice chovu a lovu černé zvěře. Později jsem dostával nabídky vést přednášky po celé Skandinávii. Zájem o mé lekce byl obrovský a brzy jsem byl velice zaneprázdněný. Rozhodl jsem se proto spojit lektorskou činnost s mým koníčkem, filmováním. Od té doby tvořím filmy, které jsou jak vzrušující, tak naučné, a touto cestou se snažím předávat své zkušenosti a znalosti mnoha lovcům po celém světě.
Kolik filmů jsi natočil celkem?
Zatím bylo uvedeno na trh celkem 11 filmů. Nyní dokončuji film s názvem „Kompletní průvodce lovem černé zvěře“. Dále připravuji další filmy o lovu zvěře vábením a více nyní neřeknu, je to zatím tajemství.
Znamená to, že se můžeme těšit na tvé další filmy pro české myslivce?
Určitě, pro rok 2010 připravujeme překlad několik mých dalších filmů, myslím, že čeští myslivci nebudou muset čekat dlouho na jejich shlédnutí…
Mikaeli, byl jsi na návštěvě v Čechách, poznal jsi prostředí a myslivce u nás, co bys na závěr vzkázal českým myslivcům?
Velice rád blíže poznám vaši malebnou zemi s dlouholetou loveckou historií a krásnými mysliveckými tradicemi. Závěrem bych chtěl popřát mnoho nezapomenutelných loveckých zážitků všem českým myslivcům i těm, kteří nás v našem krásném a náročném koníčku podporují.