Střety motorových vozidel se zvěří se začala zabývat Myslivecká rada Pardubického kraje v červnu 2006. Tato rada byla ustavena v měsíci březnu 2001, má 9 členů, z nichž každý OMS má po dvou zástupcích a jeden člen je z krajského úřadu, který řídí myslivost. Rada má svého zvoleného předsedu na volební období 5 let. Myslivců v Pardubickém kraji je asi 4500 a jsou z okresů Pardubice, Chrudim, Svitavy a Ústí nad Orlicí. Rada se schází čtyřikrát ročně pokaždé na jiném okrese. Hlavním úkolem je oslovit co nejvíce myslivců a zajistit jim odpovídající služby. Šli jsme cestou oslovovat skupiny myslivců jako jsou kynologové, střelci, vzdělávání, ochrana přírody a zvěře a v neposlední řadě to je mládež. Projekt zabránění střetů motorových vozidel se zvěří je jednou z více aktivit Myslivecké rady Pardubického kraje.
Jak již jsem v úvodu řekl, myšlenka zabránění střetů motorových vozidel se zvěří byla poprvé projednána již v polovině roku 2006. Bylo zahájeno jednání na úrovni krajského úřadu Pardubického kraje, Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, Ředitelství silnic a dálnic, Správou a údržbou silnic Pardubického kraje, Policií ČR dopravními inspektoráty jednotlivých okresů a vytipovanými mysliveckými sdruženími, kde dochází k největším střetům motorových vozidel se zvěří.
Pro zajímavost uvádím údaje Policie ČR, Dopravního inspektorátu Pardubice při rozboru střetů motorových vozidel se zvěří na okrese za poslední tři roky. Rok 2006 - 92 střetů, celková škoda na vozidlech 4 993 000 Kč, rok 2007 - 107 střetů, celková škoda na vozidlech 3 556 700 Kč, rok 2008 - 69 střetů, celková škoda na vozidlech 2 882 000 Kč. Tato čísla však neodpovídají reálné skutečnosti, mnoho střetů se nedozvíme, především u nákladních vozidel. Přesto však o něčem tato čísla vypovídají.
Bylo rozhodnuto, že se na zkušební dobu jednoho roku osadí dva úseky o délce 1 km odrazovými skly typu SWARAFLEX a tři jednokilometrové úseky pachovými zradidly HUKINOL A HAGOPUR. Pro zjištění jaký typ zradidel je účinnější byl vybrán úsek silnice I. třídy č. 35 v okrese Pardubice na trase od Hradce Králové na Svitavy, kde byly při stejně hustém provozu použity obě varianty, tj. odrazová skla a pachové zradidlo.
S ročním zkušebním provozem se započalo od 1. srpna 2007. Výsledky za sledované období jsou velice pozitivní. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti k tomu vydal svoji zprávu, na které se nejvíce podíleli Ing.Havránek a Ing.Hučko.
Pro úsek Býšť – Chvojenec byla použita odrazová skla SWARAXLEX a bylo za sledované období evidováno 7 střetů morových vozidel se zvěří (4 ks srnčí a 3 prasata). Znamená to, že celkově poklesl střet se zvěří o 65 %.
Úsek Vamberk – Šedivec byl osazen odrazovými skly SWARAFLEX a bylo za sledované období evidováno 5 střetů se spárkatou zvěří. Počet střetů v předchozím roce byl 28. To znamená, že pokles v počtu střetů byl nižší o 82 %.
Úsek Jaroslav – Vysoká u Holic byl použit přípravek HAGOPUR a bylo hlášeno v roce 2006 celkem 12 střetů vozidel se zvěří. Ve sledovaném období se jednalo 1 kus srnčí zvěře.
Úsek Nová Ves – Rohozná byl osazen pachovými zradidly HUKINOL a HAGOPUR. V roce 2006 bylo hlášeno 12 střetů, za sledované období nebyl hlášen žádný střet.
Úsek Hlinsko – Polička byl osazen pachovými zradidly HUKINOL a HAGOPUR. V roce 2006 bylo hlášeno 9 případů střetů, za sledované období nedošlo ke hlášenému střetu.
Z uvedeného výčtu vyplývá, že obě varianty jak odrazová skla, tak i pachová zradidla jsou velice účinná. Pouze u odrazových skel je nižší účinnost ve dne, kdy nedochází k odrazům světel jako v noci. Zde jsou kritické měsíce v době říje, sklizní kukuřic a podzimních honů, kdy je spárkatá zvěř nejvíce v pohybu přes den.
Pachová zradidla, která jsou na našem trhu nejběžnější, tj. HUKINOL a HAGOPUR po našich zkušenostech působí každý jinak. Přípravek HUKINOL působí jako neprostupná zeď, kde zvěř, pokud není donucena, tak neprojde a hledá si jiný přechod přes silnici. Podle našich zkušeností hledá vhodnější místo pro přechod komunikace až na vzdálenost delší než 500 metrů. A tak můžeme pachové zradidlo výhodně umístit tak, že zvěř odvedeme až do míst, kde řidiči mají větší přehled a tím mohou rychleji reagovat na zvěř a jízda se stává bezpečnější. Oproti HUKINOLU je přípravek HAGOPUR mírnější a v podstatě zvěř nutí být ostražitější v místech přechodů. Působí jakoby „Pozor, dávej si pozor a jdi opatrněji a obezřetněnji“. Jinými slovy zvěř přes pachové zradidlo HAGOPUR přejde, ale je ostražitější a ke střetům dochází jen zřídka.
Cenová dostupnost obou typů zradidel
Odrazová skla SWARAFLEX jsou v prvotním pořízení několikanásobně dražší než pachová. Umístění na silniční patníky může provádět pouze správa a údržba silnic, která toto pochopitelně dělá za úplatu. Náklad na 1 kilometrový úsek na okrese Pardubice vyšel na 80 tis. Kč po obou stranách silnice (prosím toto číslo neberte jako dogma, záleží na hustotě sloupků a jejich doplňování, kdy zakoupení a montáž něco stojí). V průběhu roku se musí odrazová skla čistit, aby neztrácela účinnost, zde již vypomůže místní myslivecké sdružení. V průběhu roku, především v zimních měsících dochází při údržbě silnic k poškození sloupků, taktéž při sečení trávy a v neposlední řadě i vandalismu.
Pachová zradidla lze instalovat rychleji a jednodušeji a prvotní pořízení je lacinější. Pochopitelně se v průběhu roku se ale musí doplňovat pachový preparát, ale i tak je tato alternativa lacinější, snazší a dostupnější. Zde stačí využívat přírodního porostu podél silnice, popřípadě do země umístit dřevěné kolíky, na které se nanese pěna, do které se následně napustí pachový přípravek. Cena vychází asi 5000 Kč na kilometrový úsek osazený oboustranně (zde opět se cena odvíjí od přírodních podmínek, popřípadě kolik se musí nainstalovat dřevěných kolíků).
Myslivecká rada Pardubického kraje v dubnu 2009 rozhodla dále používat pachová zradidla. Krajský úřad k tomuto vyčlenil ze svého rozpočtu částku 150 000 Kč, která byla rozdělena na všechny čtyři okresy, konkrétně se jedná o 50 % přípravku HUKINOL a 50 % přípravku HAGOPUR. Celková délka oboustranně použitých zradidel je asi 50 km silnic. Byla vybrána myslivecká sdružení, kde dochází podle záznamů Policie ČR dopravních inspektorátů k nejčastějším střetům motorových vozidel se zvěří. Tato II. etapa, jak jsme ji nazvali, bude samozřejmě taktéž vyhodnocena a její poznatky využity v dalších letech. Pro rok 2010 máme přislíben příspěvek z rozpočtu krajského úřadu ve výši 100 000 Kč na pachová zradidla.
Víme, že finanční náklady jsou vysoké. Doposud veškeré náklady od roku 2006 hradil Pardubický kraj a v začátcích i Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti jako výzkumný úkol. Jsme pro, aby se v budoucnu finančně podílela i příslušná myslivecká sdružení, kde zradidla budou umístěna, ale největší část finančních prostředků by měly uvolnit pojišťovny, protože když ubude střetů motorových vozidel se zvěří, ubude i pojistných událostí a tím pojišťovny pochopitelně ušetří. Je třeba oslovit celé konsorcium pojišťoven (pokud vůbec takové spojení existuje) a zapojit všechny nějakým poměrným dílem. Havarijní pojištění nesjednává přece pouze Česká pojišťovna, Kooperativa nebo Alianz, ale i menší pojišťovny a střety se zvěří nebudou určitě pouze u klientů největších pojišťoven. Taktéž jsme uvažovali o získání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU, a to z fondu rozvoje venkova, kam lesnictví a myslivost patří. Proběhla i dvě jednání s firmou APPRO. Cesta zde určitě vede, ale nejdříve musíte zhotovit, vše uhradit a až poté můžete žádat o dotaci a navrácení 40 % nákladů. Tato možnost zatím platí do roku 2013.
Dalším nutným krokem by mělo být, že při nových stavbách silnic a dálnic se automaticky budou umisťovat zradidla (nejlépe optická) na krajnicích, které budou součástí projektu a financována z rozpočtu stavby. Při rekonstrukcích silnic by měla myslivecká sdružení, která mají ve svém názvu občanské sdružení vstupovat do projektů jako účastník řízení a zradidla popřípadě nadchody nebo podchody pro zvěř uplatňovat a nárokovat jako součást projektu a realizace.