O tom, jaká je situace a jaké panují nálady mezi řadovými myslivci, není asi třeba dlouho polemizovat. Nejenže nám stárne členská základna, ale bohužel se stále více vytrácí pocit sounáležitosti, spolupráce a vytrácí se také vzájemná komunikace mezi myslivci. Tak jako v celé společnosti, tak i v mysliveckých kruzích jsou stále častěji slyšet názory typu Co nám kdo do toho bude co povídat, Co si tam “nahoře” uděláte, to nás stejně nezajímá, případně Na co vůbec nějaké vedení či jednotnost potřebujeme?
Vzhledem k tomu, že se blíží listopadový termín voleb vrcholných mysliveckých orgánů, myslím, že bychom neměli propást šanci na změnu, šanci na oživení mezi řadami myslivců na všech úrovních. Ale jak na to?
V rámci celé Českomoravské myslivecké jednoty máme osm desítek okresních mysliveckých spolků, které jsou samostatnými právnickými osobami a jejichž jednatelé nejsou zaměstnanci sekretariátu ČMMJ v Praze. A zcela jasně se ukazuje, že jak aktivní je jednatel, tak dobrý je okres. Stejně tak ale i jak aktivní je okresní myslivecká rada. Mohl bych jmenovat příklady pozitivní, bohužel si ale myslím, že je stále větší procento těch negativních příkladů, kdy není aktivní ani jednatel, ani vedení okresu. Přitom OMS je ta nejnižší úroveň, která nám sdružuje jednotlivé členy, fyzické osoby, to je ona úroveň, která by měla řadové myslivce přímo oslovovat! Celá řada okresů se dostala do situace, kdy nemá dostatek členů, tím pádem dostatek finančních prostředků, omezuje svoji činnost na nezbytné minimum a výsledkem je oprávněný pocit členů, že svoji okresní organizaci mají pouze na placení členských příspěvků. Ztrácí se to, že okres by měl být pro myslivce servisem, místem, kde najde vždy informace, pomoc i pochopení.
Bližší myslivcům je samozřejmě myslivecké sdružení, ale málokdo si připouští a uvědomuje, že myslivecké sdružení není součástí struktury ČMMJ, není ze zákona nějakou “základní organizací”, nemůžeme tedy tuto úroveň přímo v rámci struktury ČMMJ úkolovat a nemůžeme tedy ani spoléhat na automatickou podporu a spolupráci!
Pojďme ale k úvaze, co by bylo možné změnit v nadcházejících volbách.
Začnu trochu více ze široka. Žijeme momentálně v době, kdy, jak se říká Vše se na peníze počítá. Myslivost nevyjímaje. Myslivci také cítí finanční tlaky a myslivost se stává stále více finančně náročnější aktivitou. Stát si uvědomuje potřebu péče o přírodu a poskytuje i pro myslivost různé formy dotací a finančních podpor. Vzhledem ke struktuře státních orgánů jde nejvíce prostředků, i když je to velmi málo, přes nově vytvořené kraje, další menší část přes pověřené obce, většinou se jedná o příspěvky na pořádání různých akcí.
Na úrovni pověřených obci komunikují přímo myslivecká sdružení, nakonec všichni uživatelé honiteb se orgánům pověřených obcí zodpovídají ze zákona, nechme proto pro tuto chvíli stranou místní úroveň.
Okresní myslivecké spolky sice stojí na vyšší úrovni, přišly však o “protistranu”, z hlediska územního uspořádání okresy zůstaly, ale byly zrušeny okresní úřady. Naopak byly vytvořeny krajské úřady (hejtmanství), ty ale nemají zase “mysliveckou protistranu” v podobě nějaké krajské myslivecké organizace. Přitom ale z krajských hejtmanství se nabízí možnosti získání větších finančních prostředků. Musíme však na kraji umět vystupovat jednotně a hájit pozice české myslivosti a ochrany přírody před demagogickými útoky našich odpůrců. Dokážeme to? Já tvrdím, že ano! Ale pozor, zdůrazňuji, že nemám v úmyslu navrhovat vytváření krajských mysliveckých spolků či organizací!
Již nyní v praxi úspěšně fungují v některých krajích tzv. krajské myslivecké rady. Příkladem budiž například kraj Pardubický nebo Zlínský. Dovolím si tedy tento už zaužívaný název použít dále v této úvaze. Krajské myslivecké rady mají větší šanci při jednání z krajskými úřady o podporách myslivosti, domlouvají se na koordinaci zkoušek adeptů, mysliveckých hospodářů, společně vytvářejí kalendáře všech možných akcí. Potenciál činnosti je velmi široký a obsáhlý a dalo by se asi dlouze rozebírat, co vše by se dalo z krajského pohledu podnikat.
Navrhuji tedy v jednotlivých krajích vytvořit Krajskou mysliveckou radu (KMR). Krajská myslivecká rada by měla jednat s krajskými orgány a tvořit mysliveckou politiku v kraji a koordinaci mezi OMSy. Ve spolupráci s OMSy by KMR zajišťovala zkoušky mysliveckých hospodářů, koordinaci střeleckých, kynologických a jiných akcí.
Krajskou mysliveckou radu by měli podle mého názoru tvořit předsedové a jednatelé příslušných OMSů v kraji. Mám tedy představu o vytvoření orgánu, který by neměl žádný sekretariát, prostory či zaměstnance, ale byl by to “jen” orgán, který by se scházel například jedenkrát za čtvrtletí na některém z OMSů. Předseda KMR by mohl být volen členy KMR váhou počtu členů v příslušném OMS, finance pro fungování členů KMR by hradil jejich mateřský OMS.
Postavení okresního stupně
Okresní myslivecké spolky by se neměly nějak násilně rušit, měly by zajišťovat tak jako dosud kontakt přímo s myslivci a honitbami v okresech, pořádat zkoušky adeptů, kynologické zkoušky a střelecké akce a celou řadu obvyklých činností. OMSy ale musejí být do budoucna aktivní, musejí zajišťovat servis svým členům a tvořit základ organizování myslivců v rámci celé ČMMJ, musejí mít však na svoji činnost dostatek prostředků a vhodné personální obsazení. Připusťme ale úvahu, že podle situace by se OMSy mohly buď rozdělit na menší podle struktury pověřených obcí (asi málo pravděpodobné), nebo spíše slučovat do regionálních spolků. Příkladem budiž Plzeň, kdy se po letech podařilo překonat osobní averze a společný spolek vzniklý z dřívějších okresů Plzeň–sever a Plzeň–jih myslím jednotně a hlavně plně pokrývá potřeby svých dříve rozdělených členů. Daly by se najít obdobné potenciální příklady na sloučení (Ústí nad Labem a Děčín, pražské obvodní spolky), ale i příklady opačné, kdy by bylo možná vhodnější oddělení (například okresy Praha–východ a západ). Polemika o uspořádání okresní úrovně ale není tématem této mojí úvahy, jistě by stála za samostatný článek.
Postavení centrálního stupně
Jestliže jsem si dovolil navrhnout možnost vytvoření krajského stupně, logicky se musí tato struktura odrazit i v postavení centrálního (ústředního) stupně
Navrhuji zachovat vrcholné orgány – Sbor zástupců a Mysliveckou radu (MR). Jak už jsem popsal výše, vývoj si stále více vynucuje respektovat krajské uspořádání. Proto pokud bychom přistoupili na vytvoření krajských mysliveckých rad, mohlo by fungovat vrcholné vedení - Myslivecká rada ČMMJ - po listopadovém sjezdu ve složení předseda a dva místopředsedové a 15 dalších členů – zástupců krajů. Celkem je totiž 14 krajů + Praha, to je přesně 15 členů zástupců - členů Myslivecké rady ČMMJ. Příslušných 15 zástupců (krajských zastupitelů) by si volily jednotlivé kraje, předseda a dva místopředsedové by byli voleni přímo na sjezdu z více kandidátů. Celkem by tedy mohla mít Myslivecká rada 18 členů. Jedním z efektů by bylo i to, že by se na sjezdu přímo volili pouze předseda a místopředsedové, čímž by se ušetřil velký díl času a celá záležitost voleb by se výrazně zjednodušila. Záměrně stranou teď ponechávám Dozorčí radu, která by podle mého názoru měla fungovat v dosavadní struktuře a pozici.
Co by bylo výhodou takového uspořádání?
Zavedením takového uspořádání by se zajistilo jednoznačně průkazné a přehledné zastoupení všech myslivců v rámci celé republiky, byla by zajištěna zastupitelská demokracie. Zástupce krajské myslivecké rady v Myslivecké radě by zajišťoval přenos informací oběma směry, nejenom, že by přenášel názory a přání členů z příslušného kraje do centra, ale neodmyslitelnou součástí jeho práce by byla také povinnost přenosu informací centra do kraje, resp. na okresy. Nemohlo by tedy dojít k situaci, kdy v současné Myslivecké radě jsou sice odborníci, ale zdaleka ne všechny kraje mají své zastoupení a někteří myslivci tedy mohou mít pocit, že se na jejich kraj či region zapomíná. Myslivecká rada by tak měla i zcela jasnou pozici kam a na jaká jednání koho vysílat, na koho se s problémy a řešeními obracet.
Velkou výhodou je společný postup při využívání čerpání z operačních programů, z regionálních operačních programů a grantů jednotlivých ministerstev, mám na mysli ministerstvo zemedělství, ministerstvo životního prostředí, ministerstva práce a sociálních věcí a možná další resorty. Kde finance jsou, ale těžko budeme realizovat projekty v jednotlivých OMSech. Je zapotřebí většího území než je okres a naše územně správní členění nám jasně předepisuje kraje. Podle vyjádření většiny krajských odborů, mající na starosti myslivost, jednoznačně chybí partneři jednotně zastupující mysliveckou obec v kraji.
Rovněž stojí za úvahu mít v každém kraji jednoho člověka, který nebude nic jiného dělat než zajišťovat projekty pro čerpání finančních prostředků na propagaci myslivosti, zlepšování zdravotního stavu zvěře, udržování stavů zvěře, udržování tradic myslivosti, zlepšování znalostí z oboru myslivosti a ochrany přírody, práci s dětmi, vzdělávání členské základny, rozvoj kynologie, budování remízů a biopásů a já nevím pro co všechno ještě.
Zvolit funkci výkonného místopředsedy?
Dovolím si poukázat na ještě jednu myšlenku, zda by nebylo vhodné a hlavně pro fungování praktické, aby jedním z místopředsedů byl tzv. výkonný místopředseda, jednatel sekretariátu, člověk, který by měl na starost fungování organizace ČMMJ jako takové a snažil se o zlepšování nejen komunikace, ale i navyšování počtu členů z řad mysliveckých sdružení i ostatních mysliveckých spolků. Staral se o členskou základnu a doporučoval stavovské výhody či upozorňoval na nevýhody toho či onoho řešení přijatého uvnitř samotné organizace nebo vně na základě nových zákonů a vyhlášek .
Odbornost a odborné komise
Asi logickou otázkou je v tuto chvíli, jak by to bylo s odborností členů Myslivecké rady a jak dále s odbornými komisemi, neboť v současné době právě předsedové odborných komisí tvoří Mysliveckou radu. Členové ústřední Myslivecké rady by nemuseli být odborníky přes všechny oblasti myslivosti, k tomu by měly hlavně sloužit Odborné komise. Nicméně myslivci v krajích by si jistě zvolili za svého zástupce do Myslivecké rady člověka s dostatečnou erudicí, přehledem i vzděláním, bylo by to nakonec v jejich bezprostředním zájmu. Z osobní zkušenosti z jednání současné Myslivecké rady mohu potvrdit, že odbornost členů je nesmírně důležitá a nechci s ní nijak polemizovat, v rozhodování nastávají však takové situace, kdy je kromě odbornosti nesmírně důležité mít organizační a vyjednávací schopnosti, člen vrcholného orgánu nemůže být jen erudovaný odborník, ale musí mít vlohy pro diplomacii a schopnost akceptovat a sumarizovat názory z více odborných pohledů.
Současné postavení odborných komisí by se proto muselo posílit do polohy tzv. expertních komisí, zde by se měli scházet erudovaní odborníci na příslušnou oblast (právo, kynologie, ekonomika, střelectví, ekologie, propagace atd). Rozhodnutí komisí by mělo být konečné a rozhodující s tím, že by závěry šly do projednání ve vrcholném orgánu, který by ale zásadně neměnil odborné stanovisko komise, ale pouze sesouladil a koordinoval rozhodnutí jednotlivých komisí. Při projednávání v ústřední Myslivecké radě by měli být přizváváni předsedové příslušných odborných komisí, kterých se konkrétní jednání týká. Jistě by se našly momenty, kdy by se rozhodnutí týkalo více odborných komisí a pak právě v Myslivecké radě by se střetávaly a koordinovaly názory do podoby konečného rozhodnutí, pro všechny závazného.
Analogicky by obdobný systém mohl vzniknout a prospěšně fungovat i o úroveň níže, v krajském měřítku.
Zavést také nový způsob jednání
Ústřední Myslivecká rada i odborné komise by se měly scházet podle potřeby, není třeba pravidelné měsíční schůzování, více záležitostí by se dalo probrat elektronickou komunikací.
Vzhledem k počtu 8 odborných komisí (myslivecká, střelecká, KPK, ekonomická, právní, ekologická, kynologická, zahraniční) by se mohlo konat jednání Myslivecké rady nejméně dvakrát ročně za účasti předsedů komisí, při běžném jednání by si ústřední Myslivecká rada “povolávala” na jednání pouze předsedy těch komisí, kterých se projednávaná problematika týká nebo jejichž podrobnější vysvětlení a zdůvodnění by potřebovala.
Se změnou struktury by měla souviset i změna financování
Momentálně je problémem všech čas. Dojíždění na jednání stojí rovněž peníze, které se v současnosti někde řeší náhradou cestovních nákladů. Bylo by proto nanejvýš vhodné stanovit pro jednotlivé funkce měsíční paušály a náhrady, třeba i převést některé funkce do pozice souběžného částečného pracovního poměru. Jak jsem již napsal výše, nanejvýš vhodné a praktické by bylo, kdyby činnost a aktivity členů Myslivecké rady “spolufinancovaly” a materiálně zabezpečovaly společně s ústředím i OMSy v krajích. Otevřel by se tak prostor pro zapojení do práce těch, kterým dosavadní systém pravidelných zasedání nevyhovuje, těch, kteří by jistě poposunuli úroveň celé ČMMJ dále, ale pro svoje pracovní vytížení a soukromé pracovní a jiné aktivity nenacházejí dostatek prostoru pro činnost při současném systému fungování a rozhodování ČMMJ.
Vím, že takovéto názory mohou být pro některé čtenáře a hlavně dosavadní funkcionáře příliš radikální až rebelantské. Myslím si, že pokud se má činnost a postavení celé ČMMJ zmodernizovat, osvěžit a zpružnit, musí k nějaké změně dojít, není možné dogmaticky stát na místě a jen si stěžovat, že to nejde. Uvědomuji si také v plné míře, že základní a závaznou normou jsou Stanovy ČMMJ, takže se změnou struktury a fungování musí neodmyslitelně souviset i změna Stanov. A právě proto dávám nyní k diskuzi můj názor, neboť v červnu proběhne řádný Sbor zástupců, který bude rozhodovat, podle jakého systému se bude v listopadu volit na sjezdu. Myslím si, že máme optimální příležitost si v klidu a s předstihem vše prodiskutovat a probrat, utřídit názory a zodpovědně pak v listopadu rozhodovat. Naším společným zájmem musí být snaha o omlazení organizace, vyhlazení jistých vrásek a rozhýbání léty usazených struktur.
Jsem přesvědčen, že nová forma rozhodování přivede do ČMMJ a do jejích rozhodujících orgánů nové tváře a nové myšlenky. Ty totiž potřebujeme jako sůl, pokud chceme nadále být rozhodující a vůdčí silou v celé české myslivosti. Budu jen rád, pokud se k této problematice konstruktivně vyjádří i jiní, pokud se na stránkách časopisu Myslivost a na webových stránkách rozeběhne seriózní diskuse. Máme šanci změnit tvář a postavení celé Českomoravské myslivecké jednoty a já věřím, že to zvládneme.
Mgr. Miroslav WOLF
předseda Kulturně-propagační komise ČMMJ