Kolem tohoto tématu již bylo popsáno mnoho papíru a vzplálo mnoho emocí. Dokonce byly vytvořeny tabulky pro výpočet těchto škod. Ale problematika škod v lesním hospodářství je daleko složitější, než by se na první pohled zdálo, přičemž musím zdůraznit, že těmito škodami se nikdo nikdy oficiálně nezabýval, natož aby je vypočetl!
Naproti tomu jsou na zjišťování škod zvěří vypisovány granty. Je třeba říci, že tabulky jsou koncipovány tak, aby výsledek zjišťovaných škod byl co nejvyšší. Má totiž sloužit tomu, aby v honitbách byly docíleny nulové stavy zvěře zejména spárkaté.
Ten cíl je jednoznačný. Minimalizovat náklady na pěstební činnost. Způsob provádění prací v lese službami je ve svých důsledcích tak drahý proto, že zisky z prodeje dřeva jdou do kapes soukromých firem. Proto na pěstební činnost a mzdy provozního personálu už nezbývá. Nové tendry na těžby v lesích LČR budou vypisovány na dobu 10 let a to na „P“, a tak se chystá masivní propouštění provozního personálu, zdůvodněné nahrazením kvantity kvalitou. Nemůže to nahradit ani prodej majetku, ani minimální počty sazenic na 1 ha, ani snižování zakmenění v porostech toulavými těžbami, zdůvodněných očekávaným přirozeným zmlazením. Za tímto krokem musí samozřejmě následovat příprava půdy, ať již mechanická, nebo chemická (látkami, které v půdě nezanechávají rezidua) nebo oběma způsoby najednou. Na to již ovšem nezbývají peníze. A tak postupně dochází k neřešitelnému zabuřeňování lesních porostů (třtina obrovská, bez).
Nyní ke škodám loupáním a okusem
Když projíždíte a nebo procházíte lesními porosty tyto tzv. škody téměř nevnímáte, neboť již téměř neexistují a nebo jsou opravdu pouze v místech soustředění zvěře, a to pouze v malém procentu, způsobené předkládáním nevhodného krmiva s obsahem lepku. Tak jako říše masožravců, nebo hmyzu má svoje predátory, tak i bylinné patro má svého predátora, a tím je býložravec. A tak je pouze na člověku, zda-li škody budou nadále zanedbatelné. Záleží jenom na nás. My vytváříme skladbu krajiny a jenom my můžeme těžkému přežvýkavci poskytnout dostatek klidu k plnohodnotnému životu.
Při poškození oddenku loupáním dochází, není-li poškozené místo zcela zasmoleno, k hnilobě, která se v mýtném věku projeví středovou hnilobou a to maximálně do 2 m od oddenku. Moderní technologie na zpracování dřeva ale vůbec s oddenkovou částí nepočítají. Právě ony asi 2 m odřezávají bez ohledu na to, zdali je oddenek zdravý či nikoliv, a oddenek jde do štěpky. Oddenková tzv. nejcennější část kmene je přežitek ze začátku minulého století a propagátorům škod zvěří slouží dodnes. S oddenkovou částí dnes pracuje snad už jen pila Lány a pila Trhanou, a to je z celkového množství těženého dřeva naprosto zanedbatelné.
Škody okusem terminálních pupenů jsou dávno vyřešené (nátěry, oplocení kultur).
Podnik LČR a jeho hospodářská činnost.
Zkusme se ale s chladnou hlavou zamyslet nad několika čísly, která lze zjistit z oficiálních dokumentů, obchodního rejstříku a dalších dokumentů.
Podnik LČR spravuje 1,351 mil. ha lesních pozemků
Těží v průměru 8,2 mil. m3 dřeva ročně
Škody zvěří 17 mil. Kč v průměru za rok
Objem výkonů 9 miliard Kč ročně
Hospodářský výsledek 400 milionů Kč ročně
Tržby za pronájem honiteb a škody zvěří 110 milionů Kč ročně (36 %)
Veškerá výrobní a obchodní činnost podniku včetně prodeje dřeva 290 milionů Kč (64 %)
Pro zajímavost - náklady na reklamu a sponzorské dary 200 mil. Kč ročně
Tržby z hospodářské činnosti 400 mil (při 1,3 mil. ha je to 308 Kč na 1 ha)
Naproti tomu 110 mil Kč (při 1,3 mil. ha je to 85 Kč na 1 ha za pronájem honiteb a škody zvěří)
Obrázek si každý udělá sám.
Nyní ke škodám v lesních porostech, které jsou pro lesní hospodářství naprosto zásadní, ale přitom škody, které nikdo nikdy nevyčíslil
Po dobu dvaceti let se těží maximální těžby, ale měly by se přitom těžit těžby doporučené. Tvůrci zákona vložili maximální těžby pro případ kalamit, kdy dosáhla kalamita na hospodářském celku téměř etátu a v důsledku toho by se musely odepisovat probírky, což je nežádoucí. Ale nemělo by se tohoto zneužívat v každém roce decénia a zaštiťovat se zákonem. To jsou skutečné škody na lesních porostech.
Toulavé těžby, které jsou zaměřeny na kvalitní sortimenty, neboť méně kvalitní dřevo je vnitřní směrnicí zakázáno těžit, zase charakterizuje ekonomická nevýhodnost. Ale pro koho, když dle koncepce nebudou LČR, s.p. žádné dřevo obchodovat. Nedojde-li v období deseti let k proklamovanému přirozenému zmlazení, a to bez přípravy půdy nedojde, bude to mít u toulavých a zvýšených těžeb ten důsledek, že se výrazně sníží schopnost kumulovat vodu v lesních porostech. To jsou skutečné škody!
Používání nevhodných technologií.
Již dlouhou dobu se v našem lesním hospodářství používá naprosto nevhodná technologie vyvážecí soupravy. To co jde k charakteru lesa dobře používat ve Švédsku a Finsku u nás bez vážnějšího poškození lesních porostů lze využít tak maximálně ve 20 až 30 % případů těžené dřevní hmoty. Ale využívá se rozhodně ve více než 85 % případů těžené dřevní hmoty! Vyvážecí soupravy po sobě zanechávají až 70 cm hluboké koleje, což má za následek naprosto brutální poškození kořenového systému a následnou hnilobu až do poloviny kmene, a to obvodovou, tedy kambiální, při současných moderních technologiích, nejcennější část kmene. Hlubokými kolejemi, které po sobě zanechávají vyvážecí soupravy, též způsobují nestabilitu porostů jak probírkových, tak mýtních, což má za následek zamokření a následné rozvrácení porostů. Tyto hluboké koleje způsobují odvádění vody z porostů úplně jiným směrem, než celá staletí odtékala. Tím dochází k příkrému rozporu s vládní vyhláškou č. 10 z roku 1979 o jímání povrchových pitných vod z vyjmenovaných lesních komplexů. Tato voda směřovala celá staletí k místům, kde bylo vybudováno jímání těchto pitných vod. Koleje nejenom, že odvádějí vodu mimo tyto kapacity, ale způsobují vyplavování obydlených aglomerací, a to naprosto nečekaně i těch, které jsou nejméně 30 výškových metrů nad hladinou potoků a řek. Nehledě k tomu, že dochází ke ztrátám na pitné vodě v době, kdy každý litr pitné vody je pro nás neobyčejně cenný.
Argument, že se provádí po těžební úprava porostů je naprosto scestný, neboť nahrnutá zemina se nikdy nespojí s vymačkanými kolejemi a je to o to horší, že první přívalový déšť spláchne nahrnutou zeminu do již stávajících meliorací a potoků, které se musejí s obrovskými náklady čistit. Takto komerčně se z lesem prostě zacházet nedá. To jsou opravdové škody na lesních porostech!
Pocházím s lesnické rodiny a jsem u nás v rodině lesníkem třetí generace. Pracoval jsem ve vedoucích funkcích v provozu po dobu 47 let. Za tuto dobu jsem nikdy neviděl rozvrácený porost po poškození loupáním zvěří, ale zato vždy byl rozvrácen les následně tam, kde byla nevhodně použita těžká mechanizace. Zvěř si na rozdíl od člověka své životní prostředí neničí. Většina rozvrácených porostů patřila do kategorie brutálně poškozených kořenových systémů s následným zamokřením a za přispění abiotických činitelů. Viděl jsem stovky hektarů zničených kůrovcem zapříčiněných leností nebo blbostí nebo ponecháním tisíců kubíků na odvozních místech až vylétl kůrovec, neboť dřevo patřilo soukromým firmám, které v lese prováděly služby. To jsou opravdové škody na lesních porostech!
Proto mne děsí ta zavilost proti zvěři. Máme mezi námi skupiny lidí, u kterých se obávám, kam až jsou schopni zajít, až se podaří vystřílet zvěř. Nechci ani domyslet. Kdo nebo co jim bude vadit. Zvěř přece do přírody patří. Je součástí ekosystému a působí tam jako katalyzátor, který reaguje na chyby člověka v přírodě.
Zvěř a myslivost je nezpochybnitelnou součástí našeho kulturního dědictví. Už nám příliš nezůstalo, čím bychom se mohli pochlubit. To, že lze chovat zvěř a téměř beze škod zvěří pěstovat les, jsem během svého aktivního působení dokázal. A kdo mne zná, ví, že říkám pravdu. Soukromé firmy provádějící služby v lesích a zaměstnávající pracovníky téměř výhradně na živnostenský list, nemajíce k nim žádných povinností, reprezentované pár lidmi s celé republiky, nemusí mít přeci tak pohádkové zisky. Mohou něco zanechat ve prospěch tohoto našeho kulturního dědictví. Vrcholoví představitelé státního podniku Lesy ČR by měli vědět, komu slouží. Zda lesům a nebo soukromým firmám. Dvěma pánům ale sloužit nelze!