Pod číslem 40 byl dne 9. 1. 2009 ve Sbírce zákonů zveřejněn nový trestní zákoník. Jeho účinnost byla stanovena na den 1. 1. 2010. Nejedná se o pouhou novelizaci, ale o zcela zásadní rekodifikaci, která přinesla do trestního práva hmotného zásadní změny. Přesto tento zákon ze zvláštní části „starého“ trestního zákona, tedy ze zákona č. 140/1961 Sb., převzal, s menšími či většími změnami, některá ustanovení.
Jedním z těchto ustanovení je i trestný čin Pytláctví, nově zařazený pod § 304 v Hlavě VIII. Zákona č. 40/2009 Sb. (dále jen trestní zákoník).
V připojené tabulce je uvedena komparace dřívějšího a současného znění tohoto trestného činu. Z této tabulky je zřejmé, že ve znění skutkové podstaty trestného činu Pytláctví dle § 304 trestního zákoníku došlo k velmi podstatné změně, když dosavadní slovo „loví“ bylo změněno na „uloví“. Podle dřívější právní úpravy se pod pojmem „loví“ rozuměla jakákoliv činnost směřující k ulovení nebo chycení zvěře nebo ryb. Za lov zvěře byla považována i činnost směřující k vyhledávání zvěře za účelem jejich odchytu či odstřelu. Bylo přitom nerozhodné, zda-li se pachatel dostal se zvěří nebo rybami do kontaktu či zda se tam v kritickou dobu nějaká zvěř nebo ryby nacházely (k tomu viz např. Śámal, Púry, Rizman: Trestní zákon, komentář, 5. vydání, C.H.Beck, Praha 2003, str. 978).
V současné době jevově nepatrná změna vidu nedokonavého na dokonavý u zmíněného slovesa povede v praxi k tomu, že za dokonaný trestný čin pytláctví bude považován ažfaktický odchyt či odstřel zvěře; nebude ale dále záležet na tom, zda si pachatel chycenou nebo ulovenou zvěř skutečně přisvojí nebo ji ponechá na místě, eventuálně zda po chycení zvěř či ryby opět vypustí do přírody.
Ostatní popsané činnosti, tedy vyhledávání zvěře či ryb za účelem jejich usmrcení či odchytu, atd. budou považovány za pokus trestného činu dle ustanovení § 21 trestního zákoníku, pokud bude prokázán úmysl pachatele si zvěř přisvojit.
Velmi podstatnou změnou, která vyvolává zvláště mezi odbornou veřejností velké emoce, je skutečnost, že nově je nutné zjišťovat hodnotu ulovené zvěře, protože za trestný čin lze nyní považovat jen protiprávní ulovení zvěře či ryb v hodnotě nikoliv nepatrné, kterou se ve smyslu ustanovení § 138 odst. 2 trestního zákoníku rozumí částka nejméně 5000 Kč. Zákonodárce tak učinil zřejmě ve snaze stanovit hranici mezi tímto trestným činem a korespondujícím přestupkem, kterým je přestupek na úseku zemědělství, myslivosti a rybářství dle § 35 odst. 1 písm. f) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
Je nutno uvést, že vymezit rozdíl mezi trestným činem pytláctví a uvedeným přestupkem bylo zcela jistě zapotřebí již z důvodu požadavku na zachování právní jistoty, kdy v praxi docházelo k tomu, že z důvodu faktického překrývání skutkové podstaty trestného činu pytláctví a korespondujícího přestupku, byla skutkově stejná protiprávní jednání na různých místech různě právně kvalifikována – jednou jako přestupek, jindy jako trestný čin.
Tato změna ovšem způsobuje v praxi problémy. Mezi odbornou veřejností se nyní vedou diskuse jak přistupovat k požadavku na zjišťování, zda neoprávněně ulovená zvěř (potažmo ryby) naplňuje citovaný znak, tedy zda má hodnotu nikoliv nepatrnou.
Trestní zákoník stanoví ve svém ustanovení § 137, jak postupovat při určování výše škody. Je zde uvedeno, že při stanovení výše škody se vychází z ceny, za kterou se věc, která byla předmětem útoku, v době a v místě činu obvykle prodává. Nelze-li takto výši škody zjistit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci nebo uvedení věci v předešlý stav.
Zdůrazňujeme, že ochrana v citovaném ustanovení trestního zákona je poskytována pouze zvěři vyjmenované v ustanovení § 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, žijící ve volné přírodě na honebních pozemcích. Rybami se pak rozumí ryby všeho druhu, nikoliv ale další vodní živočichové.
V § 2 písm. b) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, je přitom zvěř definována jako obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi druhů volně žijících živočichů dále v zákoně vyjmenovaných.
Podle čl. 7 Ústavy České republiky stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství. Z toho lze dovodit, že právo a povinnost zvěř chránit, cílevědomě chovat a lovit je třeba považovat za veřejný zájem. Tím spíše, že právo myslivosti u nás není podle zákona zájmovou či sportovní činností, ale je součástí hospodářských činností prováděných člověkem v přírodě, podobně jako hospodaření v lesích.
Lze také zmínit ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 151/1997 Sb.., o oceňování majetku, který výslovně stanoví, že tento zákon neplatí pro oceňování přírodních zdrojů kromě lesů.
S ohledem na uvedené obecně závazné právní předpisy jsme toho názoru, že při zjišťování hodnoty nelegálně ulovené zvěře by se mělo vycházet z jiných než obvyklých kritérií používaných při oceňování věcí, které jsou předmětem protiprávního jednání, například prosté krádeže, apod.
V České republice ale neexistuje obecně závazný právní předpis, který by jednoznačně pro úřední potřeby stanovil cenu volně žijících zvířat a postup při jejich oceňování. Proto došlo k řadě jednání mezi představiteli Policejního prezidia České republiky a Ministerstva zemědělství, na základě kterých pak Ministerstvo zemědělství vytvořilo Sazebník minimálních hodnot upytlačené zvěře podle druhu, pohlaví a věku, který uvádíme jako Přílohu č. 1 tohoto článku. Při jeho tvorbě bylo vycházeno nejen z ceny masa ve vztahu k průměrné hmotnosti, ale hlavním kritériem byla snaha ocenit v korunách úkony potřebné pro navrácení takového druhu zvěře do přírody. Dá se tudíž říci, že v tomto směru došlo k naplnění výše uvedeného požadavku vyjádřeného v § 137 trestního zákoníku, aby při stanovení výše škody bylo vycházeno z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci nebo uvedení věci v předešlý stav.
Ve zmíněném sazebníku jsou ovšem zařazeny pouze ty druhy zvěře, které jsou obvykle loveny. Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ale ve svém § 2 písm. písm. c) vyjmenovává druhy zvěře, které nelze lovit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo druhy zvěře, které jsou zvláště chráněnými živočichy podle zvláštních právních předpisů a nebyla-li k jejich lovu povolena výjimka podle těchto předpisů. Někteří z těchto živočichů jsou současně uvedeni i v Příloze č. III k vyhlášce č. 395/1992 Sb. v z.p.p., kterou se provádí zákon č. 114/1992 Sb. v z.p.p., o ochraně přírody a krajiny. Chráněným volně žijícím živočichům je sice trestním zákoníkem poskytována ochrana před neoprávněným nakládáním ve speciálních ustanoveních, kterými jsou § 299, 300 a 301, ale jejich použití je vázáno jednak na stupeň ochrany, jednak na konkrétní počet takových živočichů, se kterými je neoprávněně nakládáno.
Ve Slovenské republice je tento problém ve vztahu ke chráněným volně žijícím živočichům vyřešen vyhláškou Ministerstva životného prostredia SR č. 93/1999 Z.z., která v příloze č. 4 obsahuje mj. i vyjádření společenské hodnoty chráněných živočichů ve slovenských korunách.
Na základě podnětu Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia ČR v současné době Ministerstvo životního prostředí jedná o možnosti vytvořit obdobný sazebník i pro Českou republiku.
Sazebník minimálních hodnot upytlačené zvěře podle druhu, pohlaví a věku je určen jako pracovní pomůcka především pro policisty, kteří budou přicházet do styku s událostmi, jejichž podstatou budou skutečnosti nasvědčující tomu, že došlo k protiprávnímu jednání uvedenému ve skutkové podstatě trestného činu pytláctví dle § 304 trestního zákoníku a budou muset posoudit, zda došlo také k naplnění požadavku zákona na způsobení škody nikoliv nepatrné, a zda tedy přichází v úvahu zahájit úkony trestního řízení.
Sazebník bude předán všem policejním orgánům, kteří se problematikou odhalování, objasňování a vyšetřování trestných činů zabývají, tj. především útvarům služby kriminální policie a vyšetřování a útvarům služby pořádkové policie. Naší snahou bude seznámit s tímto sazebníkem i další orgány činné v trestním řízení, především státní zastupitelství.
Je nutno ovšem zdůraznit, že s ohledem na charakter trestního řízení půjde jen o orientační pomůcku a v jednotlivých konkrétních případech, kde vzniknou jakékoliv pochybnosti, bude zřejmě nutné hodnotu neoprávněně ulovené zvěře zjišťovat prostřednictvím znaleckého zkoumání.
pplk. JUDr, Pavel Hájek,
rada odboru hospodářské kriminality Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování,
Policejní prezidium ČR
Sazebník minimálních hodnot upytlačené zvěře podle druhu, pohlaví a věku
Hodnota zvěře je určena prostřednictvím minimálních nákladů na vrácení jedince téhož druhu do honitby, tj. uvedení honitby do původního stavu. Pro celkovou hodnotu trofejové zvěře je nutné připočítat i hodnotu trofeje. Pro tyto účely lze využít soudního znalce nebo tabulek sazebníku Vojenských lesů a statků. Bodovou hodnotu orientačně mohou určit hodnotitelé Ústřední hodnotitelské komise trofejí.
Jelen evropský
Jelen: 29 300 Kč
Laň: 24 800 Kč
Kolouch: 22 600 Kč
Daněk
Daněk: 26 300 Kč
Daněla: 23 300 Kč
Daňče: 22 300 Kč
Srnec obecný
Srnec: 15 900 Kč
Srna: 14 100 Kč
Srnče: 13 900 Kč
Sika japonský
Sika Dybovského
Jelen: 26 300 Kč
Laň: 23 300 Kč
Kolouch: 22 300 Kč
Jelenec běloocasý
Jelen: 26 300 Kč
Laň: 23 300 Kč
Kolouch: 22 300 Kč
Muflon
Koza bezoárová
Muflon: 31 500 Kč
Muflonka: 22 300 Kč
Muflonče: 22 000 Kč
Prase divoké
Kňour: 22 900 Kč
Bachyně: 17 700 Kč
Lončák: 17 400 Kč
Sele: 9800 Kč
Zajíc polní
(bez rozdílu pohlaví)
Celkem: 3900 Kč
Bažant obecný
Kohout: 3100 Kč
Slepice: 3100 Kč
Bažant královský
Kohout: 3900 Kč
Slepice: 3100 Kč
Krocan divoký
Krocan: 5600 Kč
Krůta: 3200 Kč
Králík divoký, ondatra pižmová, liška obecná, kuna lesní nebo skalní
4800 Kč
Ostatní zvěř pernatá (lovné druhy kachen, husy, lyska černá, holub hřivnáč a další pernatá zvěř)
3200 Kč