Uveřejnění příspěvku o nové trestněprávní úpravě postihu pytláctví v březnovém čísle Myslivosti vyvolalo značný zájem i bohatou polemiku. Za ohlasy a příspěvky k diskusi děkuji, zejména za ty inspirativní. Jeden z nich obsahoval velmi zajímavý námět, totiž zda k ochraně myslivosti a rybářství nelze využít i úpravy skutkové podstaty trestného činu podle § 301 tr. zák. Pokusil jsem se nalézt odpověď. Předesílám, že zřejmě teprve judikatura soudů a vědecká pojednání teoretiků trestního práva nám v budoucnu dají přesvědčivou odpověď na naší otázku; jenomže ta budoucnost je, jak známo, poměrně vzdálená.
Skutková podstata trestného činu odnímání nebo ničení živočichů a rostlin podle § 301 tr. zák. chrání volně žijící živočichy, tedy v našem případě zvěř žijící v lesích a ryby ve vodách. Na tom nemění nic okolnost, že některé (nebo dokonce většinou) ryby a zvěř jsou vysazovány či naopak jejich množství regulováno. Trestného činu se dopustí ten, kdo tuto zvěř či ryby odnímá z přírody. Pod tímto pojmem mohou myslivci a rybáři důvodně rozumět činnost, kterou jinak nazýváme pytláctvím.
Za velmi významné lze považovat, že tohoto trestného činu se lze dopustit i z nedbalosti (zatímco tr. činu pytláctví jen úmyslně).
Zákonnou podmínkou ovšem je, že pachatelem musí být „odejmuta z přírody“ zvěř nebo ryby v takovém množství, že je tím ohrožena místní populace těchto živočichů. Tedy na rozdíl od tr. činu pytláctví není vůbec rozhodující hodnota upytlačené zvěře nebo ryb. Může tudíž jít i o menší množství vzácného druhu (např. živočichů uvedených v červené knize ohrožených druhů). Akcentovat je třeba i to, že se jedná o ohrožení místní populace, byť třeba jinde by odnětí z přírody stejného množství zvěře nebo ryb nemuselo mít tak fatální důsledky, takže by místní populace tohoto druhu ohrožena nebyla. Nelze podat univerzální výklad tohoto pojmu, neboť vzájemný vztah množství ulovené zvěře či ryb a míra ohrožení místní populace bude vždy posuzovatelná v každé konkrétní věci samostatně. Za důkaz budou sloužit zřejmě především zprávy orgánů a organizací zabývajících se ochranou přírody.
K tomu, aby výše popsané jednání bylo trestné však zákon vyžaduje ještě jednu podmínku. Jednání pachatele totiž musí být zároveň porušením jiného předpisu nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci. Budeme-li pátrat po tom, co je tím jiným předpisem, musíme vyjít z toho, že do trestního zákoníku byl tento trestný čin zařazen na základě požadavku Úmluvy o biologické rozmanitosti uzavřené dne 5.6.1992 v Rio de Janeiru (viz č. 134/1999 Sb.), z níž také vyplývá, že tím stěžejním předpisem, který má být porušen, je zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody. Jeho ustanovení § 5 odst. 1 pak deklaruje, že tím orgánem veřejné moci je třeba rozumět orgán ochrany přírody, a to včetně obecního či krajského úřadu. Ovšem teprve tehdy, když takový orgán vydá rozhodnutí, jímž byla omezena či zakázána rušivá činnost a toto jeho rozhodnutí bude porušeno odnětím zvěře nebo ryb z přírody, může být naplněna skutková podstata trestného činu podle § 301 tr. zák. Zřejmě tím tedy bohužel nebudou míněna rozhodnutí příslušného odboru myslivosti krajského úřadu nebo pověřené obce, kterým stanoví závazný plán chovu a lovu pro honitbu, jinými slovy určí, jaká zvěř z hlediska druhu, množství a věkového složení musí tato honitba mít. To ovšem znamená, že pokud tento výklad nebude překonán doktrínou či judikaturou soudů jako neodůvodněně restriktivní (a já bych tomu byl moc rád, kdyby překonán byl), pak myslivcům a rybářům v boji proti pytlákům moc nepomůže.
Pokud tedy někdo neoprávněně uloví zvěř nebo ryby, připadá v úvahu tento postih:
- pachatel byť i z nedbalosti loví (ani nemusí nic ulovit) a třeba i již ulovil zvěř nebo ryby v hodnotě do 5000 Kč, jedná se o přestupek pytláctví podle § 35 odst. 1 písm. f/ zákona o přestupcích
- pachatel byť i z nedbalosti ulovil (odebral z přírody) zvěř nebo ryby v množství (bez ohledu na jejich hodnotu), že tím ohrožuje místní populaci, a porušil tím rozhodnutí orgánu ochrany přírody, jedná se o trestný čin dle § 301 tr. zák.
- pachatel úmyslně uloví zvěř nebo ryby v hodnotě nad 5000 Kč, jedná se o tr. čin dle § 304 tr. zák.