Současný trend poklesu stavů drobné zvěře v rámci ČR se nevyhnul ani některým druhům vodního ptactva, nevyjímaje kachnu divokou (Anas platyrhynchos). Tento problém se snaží myslivci řešit různými způsoby, nejčastěji vypouštěním uměle odchovaných kachen do honiteb. Praxe však ukazuje, že tento způsob podpory populace kachny divoké má značná úskalí a rizika. Zvěř z těchto chovů často ztrácí plachost, snižuje se či opožďuje schopnost létat, rozmnožovací schopnost a potlačuje se migrační pud. Z výše uvedeného tedy vyvstává otázka, zda chceme do budoucna ročně lovit raději více kachen za cenu vypouštění uměle odchovaných jedinců do našich honiteb, nebo se vydáme cestou, která bude podporovat divokou populaci kachny divoké jinými způsoby.
Je pouze na nás myslivcích, jak se k tomuto problému postavíme a jakým způsobem ho do budoucna budeme řešit. Jedním z mnoha způsobů, jak navýšit stavy kachny divoké na původní stavy nebo se k nim alespoň přiblížit by mohla být podpora a zvyšování jejich hnízdních možností prostřednictvím instalace hnízdních budek.
Pomalu se již blíží další sezóna a s tím i možnost využití dotací Ministerstva zemědělství. Bylo by nanejvýše vhodné, aby si myslivci promysleli záměr na podporu chovu kachny divoké, včas zpracovali všechny potřebné podklady a vytipovali místa, kam svoji aktivitu směřovat.
V honitbě MS Hraďíštko II, nacházející se v okrese Kolín, jsou velmi dobré podmínky pro výskyt kachny divoké. Honitba o výměře 556 ha leží v nadmořské výšce 215 m.n.m a disponuje množstvím vodních ploch. Jedná se o rybník Proudnice o výměře 56,69 ha a řeku Cidlinu a její odkloněné rameno, která protéká honitbou v délce téměř 7 km.
Zejména husté porosty rákosu, trav rodu Carex a stromové vrby lemující celý rybník a tok řeky slouží jako útočiště a hnízdiště mnoha druhů vodních ptáků a jsou kachnou divokou celoročně vyhledávána. Navíc mají kachny na obou lokalitách dostatek klidu, což bývá při volbě hnízdiště pro kachnu jeden z nejdůležitějších faktorů.
Úbytek početních stavů kachny divoké se však i přes dobré krytové, klidové a potravní podmínky nevyhnul ani výše popsaným lokalitám. Proto se několik členů našeho mysliveckého sdružení rozhodlo vyrobit hnízdní budky tří konstrukčně odlišných typů pro kachny a postupně je nainstalovat do třech vytipovaných lokalit na rybníce Proudnice a na řece Mlýnské Cidlině. Během let 2007 a 2008 bylo nainstalováno do výše popsaných lokalit celkem 75 hnízdních budek.
TYPY HNÍZDNÍCH BUDEK
Hnízdní budka – typ č. 1
Tento typ hnízdní budky byl vyroben v celkovém počtu 50 ks. Je vyroben z vyschlého borového dřeva o půdorysu 40 x 30 cm a výšce 30 cm. Vletový otvor o velikosti 15 x 17 cm je umístěn z boční strany. Současně má pod vletovým otvorem umístěno prkénko sloužící k přistání, které je 30 cm dlouhé a široké 10 cm. Střecha hnízdní budky je pobita linem z PVC.
Hnízdní budka – typ č. 2
Tento typ hnízdní budky byl vyroben v celkovém počtu 15 ks. Je vyroben z vyschlého borového dřeva o půdorysu 60 x 29 cm, přičemž rozměr samotného hnízdního prostoru je 40 x 29 cm, zbylých 20 cm slouží jako plocha k přistávání. Výška budky činí 33 cm. Vletový otvor o rozměrech 16 x 25 cm je umístěn z čelní strany. Střecha hnízdní budky je pobita linem z PVC.
Hnízdní budka – typ č. 3
Poslední typ hnízdní budky byl vyroben v celkovém počtu 10 ks. Rovněž i tyto hnízdní budky byly vyrobeny z vyschlého borového dřeva o půdorysu 70 x 30 cm, přičemž rozměr hnízdního prostoru je 40 x 30 cm, zbylých 30 cm slouží jako přistávací plocha. Výška budky je 32 cm. Vletový otvor o rozměru 15 x 17 cm je umístěn z čelní strany. Tak jako dva předešlé typy, i zde jsme pobíjeli střechu linem z PVC.
Všechny hnízdní budky byly provrtány na dvou místech a nasazovány na předem natlučený železný stojan a k němu připevněny šrouby. Hnízdní budka by měla být 30 – 40 cm nad vodní hladinou. Velmi se nám osvědčilo přikrývat střechy hnízdních budek smrkovými větvemi a rákosem. Hnízdní budky byly rozmísťovány 15 – 20 m od sebe, aby nedocházelo k nadměrnému rušení sedících kachen sousedními kačery. Nutnou podmínkou je vystlat před hnízděním hnízdní budky kvalitním senem.
STRUČNÝ POPIS METODIKY
Obsazení hnízdních budek bylo zjišťováno během hnízdního období pochůzkou a s pomocí pramice jedenkrát měsíčně od března do července. Velikost snůšky v hnízdních budkách byla počítána od března do poloviny července a to v intervalu jedenkrát za dva týdny.
Vyhodnocení počtu vyvedených kachňat z hnízdních budek předcházela dvě sčítání celkového počtu párů kachen divokých ve sledovaných lokalitách koncem února a jedno sčítání počátkem března, kdy již z velké části byly utvořeny hnízdní páry. Průměrem z těchto sčítání byl zjištěn přibližný počet párů, které budou ve sledovaných lokalitách v daném roce hnízdit. Po skončení sezony byl zjištěn celkový počet hnízdních budek, ve kterých kachny hnízdily.
Z takto zjištěných údajů byl sestaven koeficient. Ten byl zjištěn tak, že byl dán do poměru počet kachen, které zahnízdily v hnízdních budkách a celkový počet kachen, které v dané lokalitě hnízdily v daném roce.
Počet vyvedených kachňat z hnízdních budek byl zjišťován pochůzkově a ze čtyř záštit dalekohledem od května do konce srpna dvakrát týdně a průměrný počet kachňat ze všech sčítání byl vynásoben koeficientem pro příslušnou lokalitu.
VÝSLEDKY ZA ROK 2007
V roce 2007 jsme údaje zjišťovali z 50 nainstalovaných hnízdních budek na rybníce Proudnice, přičemž všechny hnízdní budky byly stejné konstrukce – typ č. 1 a na rybník byly instalovány do třech vytipovaných lokalit.
Celkově bylo v daném roce obsazeno 6 hnízdních budek z celkového počtu 50 ks, což činí 12% obsazenost hnízdních budek. Všechny hnízdní budky byly obsazeny kachnou divokou. V březnu - tak jako v květnu - činila obsazenost hnízdních budek 16,7% (1 hnízdní budka v každém měsíci). Nejvíce byly hnízdní budky obsazovány v měsíci dubnu, kdy obsazenost činila 66,6% (4 hnízdní budky).
Celková velikost snůšky, zjištěná ze všech obsazených hnízdních budek byla 45 vajec. Autoři Fišer, Bouchner a Hanuš (1989) uvádějí jako průměrnou snůšku u kachny divoké 9,2 vejce. V našem případě činila průměrná velikost snůšky na 1 hnízdní budku 7,5 vejce.
Počet vyvedených kachňat z hnízdních budek dosáhl čísla 29 kachňat. Výše zmiňovaní autoři uvádějí, že na každou úspěšně vodící kachnu připadá v průměru 6,3 kachněte. V našem případě bylo zjištěno číslo 4,8.
VÝSLEDKY ZA ROK 2008
V roce 2008 byly údaje získávány z 65 hnízdních budek na rybníce Proudnice (hnízdní budka – typ č. 1 v počtu 50 ks, hnízdní budka – typ č. 2 v počtu 5 ks a hnízdní budka – typ č. 3 v počtu 10 ks) a z 10 hnízdních budek (všechny hnízdní budky – typ č. 2) na řece Mlýnské Cidlině.
Celkově bylo v tomto roce obsazeno 37 hnízdních budek z celkového počtu 75 ks, což činí 49,3% obsazenost hnízdních budek. Ze 37 obsazených hnízdních budek jich bylo 35 obsazeno na rybníce Proudnice a 2 na řece Mlýnské Cidlině.
Hnízdní budky byly nejvíce obsazovány v dubnu – 67,4 % (25 hnízdních budek), obsazenost v březnu činila 18,6 % (7 hnízdních budek) a nejmenší byla v květnu – 14 % (5 hnízdních budek). I v tomto roce byly hnízdní budky obsazovány pouze kachnou divokou.
Celková velikost snůšky ze všech obsazených hnízdních budek činila 255 vajec, což znamená, že průměrná velikost snůšky na 1 hnízdní budku činila v tomto roce 6,9 vejce na 1 hnízdní budku.
Počet vyvedených kachňat z hnízdních budek byl 142 ks, tzn. že v tomto roce připadlo na jednu úspěšně vodící kachnu 3,8 kachněte. Oproti roku 2007 je to tedy pokles o 1 kachně na každou úspěšně vodící kachnu.
ZÁVĚR
Cílem naší práce bylo vyhodnotit účelnost a efektivitu opatření, která byla vynaložena za účelem zvýšení početních stavů kachny divoké prostřednictvím hnízdních budek. Lze konstatovat, že hnízdní budky svou roli splnily, což je nejlépe vidět na vzrůstu početních stavů kachny divoké v lokalitách, kde byly hnízdní budky nainstalovány. Výsledky se v jednotlivých letech výzkumu poměrně dost liší, což přisuzujeme zejména rozdílným klimatickým faktorům v jednotlivých letech a podmínkám prostředí – zejména krytovým, klidovým a potravním. Hnízdní budky nainstalované na pečlivě zvoleném místě, nejlépe v kombinaci s pravidelným přikrmováním nám ukazují při podzimních honech, kdy se z hladiny rybníka zvedá 400 – 500 divokých kachen, že jsme se vydali dobrou cestou.
Po dobu našeho experimentu bylo prokazatelně zjištěno, že kachny divoké využívaly všechny typy nainstalovaných hnízdních budek jako hnízdiště a pravidelně zde vyváděly mláďata. Nejvíce obsazovaným typem hnízdní budky byl typ – č. 3 (60% obsazenost), následoval typ – č. 1 (54% obsazenost). Nejméně vyhledávanou hnízdní budkou byl typ – č. 2 (26,7% obsazenost). Rovněž nebylo zaznamenáno žádné zničení hnízda v hnízdních budkách. Jediným konkurentem pro kachny byly ondatry pižmové a nutrie říční, které rády hnízdní budky vyhledávají (5 případů obsazení za dobu výzkumu).
V současnosti je ze strany myslivců věnována kachně divoké poměrně malá péče v porovnání s ostatními druhy drobné zvěře, což si tento oblíbený druh určitě nezaslouží. Navíc je u nás mnoho vodních ploch, které k chovu kachny divoké přímo vybízejí, ovšem ze strany myslivců zůstávají opomíjeny. Na pořízení a instalaci nebo výrobu a instalaci hnízdních budek pro vodní ptactvo, které je zvěří, jsou v současné době poskytovány dotace. Tato skutečnost by mohla být pro uživatele honiteb s vhodnými podmínkami k chovu divoké kachny zajímavým impulsem.