Rozptýlená zeleň v krajině během minulého století zmizela téměř před očima. V období kolektivizace zemědělství došlo ke zrušení několika set tisíc kilometrů mezí, polních a úvozových cest, doprovodné zeleně podél potoků, velkého množství remízů, polních lesíků a říček – ty byly meliorovány, aby nebránily v obdělávání zemědělské půdy.
V dnešní době jsou často zbytky původních mezí, větrolamů a doprovodné zeleněpři polních cestách likvidovány obyvateli přilehlých vesnic, kteří vytápí svá obydlí kotli na dřevo. V mnohých případech tak za rouškou „údržby a prořezávky“ mizí vzrostlé stromy, v lepším případě jen větve do výšky několika metrů nad zemí; křovinné formace ve spodních etážích jsou poškozeny v důsledku lepšího zpřístupnění zájmových dřevin. V kulturní krajině tak zvěři ubývá mimo jiného i krytová a klidová zóna.
Životní prostředí člověka a zvěře se v podmínkách České republiky téměř překrývá. Proto chceme-li začít úspěšně řešit vzniklou situaci, je třeba brát na zřetel tuto blízkou provázanost.
Doprovodná zeleň je významným prvkem kulturní krajiny, protože výrazně ovlivňuje charakter stanovišť. Určuje do značné míry funkce topické, stejně jako trofické. Jejich kvantifikace a posouzení kvality je základním předpokladem pro zahájení úspěšného managementu stanovišť zvěře.
V letech 2007 a 2008 bylo prováděno šetření, které se zaměřilo na posuzování výskytu rostlinných a dřevinných formací na Podřipsku. Cílem bylo vstupní hodnocení vybraných prvků prostředí prostřednictvím zaměření délek ekotonů (rozhraní dvou prostředí např. pole x les), posouzení pokrytí současnou doprovodnou zelení vybraných honiteb Podřipska a zjištění závislosti vybraných druhů zvěře na délkách ekotonů v honitbách.
Celkem bylo vybráno šest honiteb. Jmenovitě: Bechlín, Kněždola, Kostomlaty pod Řípem, Krabčice – Rovné, Podháj Kleneč, Vražkov – Mnetěš. Hlavní kritéria výběru honiteb byla – společná hranice a různorodé početní stavy zvěře (jarní kmenové stavy sčítané).
Doprovodná zeleň – význam ekotonů
Pro posouzení významu doprovodné zeleně pro chov zvěře v daných podmínkách bylo třeba vytvořit databáze charakterizující stav populací zvěře na straně jedné a stav hodnoceného krajinného prvku na straně druhé. Pro posouzení stavu populací jednotlivých druhů zvěře bylo využito databáze myslivecké statistiky – konkrétně hodnoty jarních kmenových stavů sčítaných a hodnoty lovu. Kvantifikace doprovodné zeleně byla realizována vyhodnocením ortofotografií zaměřením délek linií (ekotonů) na úrovni jednotlivých honiteb. Byl vymezen ekoton pole x les, ekoton pole x křoviny a ekoton pole x pole. Obr. 1 ukazuje zaměření jednotlivých ekotonů v honitbě Krabčice – Rovné, která v tomto příspěvku slouží jako modelový příklad. Obdobně byly zaměřeny ekotony v dalších pěti honitbách. Všechny údaje byly přepočteny na jednotkovou plochu 100 ha a jsou souhrnně uvedeny v připojené tabulce – Délky ekotonů.
Dále byly vytvořeny podklady pro zhodnocení stávajících a vybudování nových útočišť pro zvěř v kulturní krajině. Tato útočiště mimo jiné splní základní potřeby zvěře na klid, kryt a případně i potravu, avšak záleží na druhovém složení a kvalitě bylinného patra.
Prostřednictvím základních matematicko-statistických metod (korelační analýzy) byly popsány závislosti mezi kvantitativním výskytem délek ekotonů a stavy vybraných druhů zvěře, konkrétně zajíce polního, bažanta obecného, srnce obecného, koroptve polní.
Korelačními analýzami byl zkoumán vztah zvěře k hodnotám délek ekotonu pole x les, ekotonu pole x křoviny, ekotonu pole x pole a k jejich součtovým hodnotám. V prvním případě byly použity hodnoty jarních kmenových stavů sčítaných vybraných druhů zvěře a součtové hodnoty délek ekotonů výše uvedených.
Byla prokázána závislost srnce obecného i bažanta obecného na součtové hodnotě délek všech tří ekotonů (ekotonu pole x les, ekotonu pole x křoviny a ekotonu pole x pole). U bažanta obecného se prokázal vztah i k součtové hodnotě délek ekotonu pole x les a ekotonu pole x křoviny. Na délce ekotonu pole x křoviny je závislá koroptev polní, stejně tak i na součtové hodnotě ekotonu pole x pole a ekotonu pole x křoviny.
Sčítání zvěře, i když se provádí s největší odpovědností, je metoda zatížená řadou chyb. V druhém případě byly proto použity hodnoty lovu a korelovány opět s hodnotami délek ekotonu pole x les, ekotonu pole x křoviny, ekotonu pole x pole a jejich součtovými hodnotami. V tomto případě byla potvrzena závislost srnce obecného na součtové hodnotě všech uvedených ekotonů. Rovněž byla prokázána závislost na součtové hodnotě délek ekotonu pole x les a ekotonu pole x křoviny. Srnec obecný (i zajíc polní) svým výskytem potvrdil závislost také na součtové hodnotě ekotonu pole x křoviny a ekotonu pole x pole a na samotném ekotonu pole x křoviny. Zjednodušeně lze říci, že hodnoty lovu srnce obecného potvrzují závislost na délce ekotonu pole x křoviny, ať samostatně, či v součtové hodnotě délek s dalšími ekotony.
„Od výzkumu k realitě …“
Význam doprovodné zeleně v polních honitbách na výskyt zajíce polního se zejména v podobě délky ekotonu pole x křoviny projevuje v honitbě Vražkov – Mnetěš. V této honitbě jsou průměrné početní stavy zaječí zvěře za dané období ze zájmových honiteb považovány za významné. Korelační analýza tuto závislost potvrdila.
Koroptev polní je klasickým bioindikátorem životního prostředí. Při korelační analýze byla prokázána závislost koroptve polní na výskytu ekotonu pole x křoviny. To potvrzuje honitba mající největší délku ekotonu pole x křoviny a zároveň i významné početní stavy koroptve polní.
U bažanta obecného byla prokázána závislost výskytu na součtové hodnotě délek ekotonu pole x les, ekotonu pole x křoviny a ekotonu pole x pole, stejně tak na součtové hodnotě ekotonu pole x les a ekotonu pole x křoviny. Nejnižší součtová hodnota délek ekotonu pole x les a ekotonu pole x křoviny se odráží v hodnotách lovu bažanta obecného v jednotlivých honitbách. Závislost mezi sledovanými veličinami potvrdily provedené korelační analýzy.
Z provedeného šetření vyplývá, že ekoton pole x křoviny má na výskyt vybraných druhů zvěře ryze pozitivní účinek. Tento ekoton poskytuje vhodné krytové a potravní možnosti,také zde bývá rozvinuté bylinné patro. Potravní nabídka je v tomto ekotonu velmi pestrá. Například bažant obecný je způsobem života vázaný na stanoviště s dostatečným množstvím křovin, které mu poskytují prostor pro noční hřadování, rovněž tak i bažantí hnízda jsou zakládána v blízkosti remízků a větrolamů.
Křoviny v dané oblasti jsou mnohdy tvořené bezem černým (Sambucus nigra L.), který dobře snáší půdy bohaté na dusík – to zemědělské půdy bezesporu jsou. Právě bažantovi, ale i ostatním ptákům, poskytuje nitrofilní bez černý kryt a potravu.
Analýza pokrytí honiteb doprovodnou zelení
V další fázi byly na podkladu leteckých snímků kolem vyznačených ekotonů pole x les a ekotonů pole x křoviny vytvořeny 200 m a 300 m buffers. Buffers se dají do češtiny přeložit jako nárazníky či tlumiče. Jedná se o zóny, které mají znázornit dosah jednotlivých ekotonů z hlediska migrační vzdálenosti sledovaných druhů zvěře v krajině. Z vyznačení zón je patrné, které oblasti v honitbách nejsou dostatečně pokryty „přátelským prostředím“ po stránce migrační vzdálenosti (viz obr. 2 aobr. 3).
Na těchto deficitních plochách je vhodné zřídit nové prvky doprovodné zeleně (stromové a keřové formace) a zlepšit tak krytové i potravní možnosti honiteb. Pro navrhované ozelenění byla vybrána liniová formace stromů – pruh o šířce 10 m. Zvolená šíře by měla poskytnout prostor k vytvoření refungií pro zvěř s dostatečnou potravníi krytovou nabídkou. Obr. 4 představuje teoretický návrh nových prvků doprovodné zeleně. Jejich délka a umístění v prostoru byly zvoleny tak, aby honitba byla dostatečně pokryta z hlediska optimální migrační vzdálenosti zvěře. Do těchto míst je třeba soustředit mysliveckou péči a snažit se zkvalitnit životní podmínky zvěře.
Úživnost honiteb je učena různorodými přírodními faktory. Podnebí či geografickou polohu jen obtížně změníme. Do jisté míry však může přetvořit krajinu, která je pro zvěř životním prostorem, nachází v ní krytové a klidové zóny a v neposlední řadě i potravní příležitosti. Citlivým přístupem ke zvěři a tvorbě životního prostředí podle ekologických nároků každého druhu můžeme zlepšit její zdravotní stav a početnost. Tyto kroky mohou pomoci k záchraně a přežívání některých druhů zvěře a živočišstva v člověkem změněné krajině.
V praxi to znamená na základě analýzy stanovištních podmínek, které jsou reprezentovány i strukturou a kvalitou vegetačního krytu, stanovit úpravy prostředí konkrétního místa, jež povedou k eliminaci negativních dopadů antropogenních změn.
Pro zlepšení krytových a potravních podmínek v honitbách je třeba vyhledávat vhodná místa pro založení nových prvků doprovodné zeleně, alejí, mysliveckých ploch atp. Příhodná je také výsadba plodonosných dřevin s dužnatými malvicemi a bobulemi, stejně tak pěstování dužnatých zemědělských plodin. Můžeme tak zvěři poskytnout dostatečný přísun vody vázané.
Obdobné zhodnocení podmínek v honitbách kdekoliv v České republice, včetně navržení nových prvků doprovodné zeleně do deficitních ploch a dalších úprav prostředí, není v dnešní době vůbec obtížné. Je jen na každém uživateli honitby, zda se rozhodne podniknout konkrétní kroky k zlepšení životního prostředí zvěře.
Ing. Jiří JANOTA
Česká zemědělská univerzita v Praze
Autor mapových dokumentů: Ing. Jiří Janota