J.G.: LOV ONDATER NA RYBNÍCÍCH V JIŽNÍCH ČECHÁCH
Bylo to počátkem února r. 1926, když vstoupil jsem do společnosti pronájmu honitby s několika Pražáky v krajině západně od Tábora. Mimo polní a lesní, byla zde též honba vodní. Zajev si za sněhové a mrazivé pohody s jedním pánem ze společnosti do nové honitby, shledal jsem tuto v zuboženém stavu, potřebující úplného šetření zajíců, nového zazvěření koroptvemi a bažanty a pak radikálního zamezení rozšířeného pytláctví v celém okolí. Přibrav ještě jednoho hajného, bydlícího o samotě na kraji lesa, najal jsem si u téhož byt, do kteréhož jsem se hned nastěhoval. Za 14 dní jsme měli honitbu z části vyčištěnu od škodné a pytláků a já věnoval nyní pozornost dvěma velkým obecním rybníkům, na jichž ledové pokrývce mezi zbylým rákosím byla asi 20 kupek 1 metr vysokých, pozůstávajících z nahromaděného rákosí, kořenů a puškvorce. Podle těchto zásobníků jsem předpokládal velké množství ondater v obou rybnících.
Měl jsem dříve častěji příležitost střeliti ojedinělou ondatru na potoku nebo malé řece, ale v takovém množství, jako zde se vyskytly, to mně bylo novinkou. Dle vyprávění hajného a obyvatel městyse, jehož honitba to byla, měl dřívější léta výtěžek odstřelu ondater krýti polovičku nájmu a byl jsem tedy zvědav na objevení se krys probouzením se jara.
Koncem února dostavilo se oteplení, ledová pokrývka pomalu mizela a ondatry počaly se objevovati. Jarní doba páření teplou pohodou nastala, ondatry opustily nevlídné nory na březích a jezdily brázdíce rybník o plané vodě, a to hlavně samci, hledající své družky. Však toto zajímavé rejdění konalo se pouze za noci mezi 9. až 11. hodinou a proto s toužebností jsme čekali na měsíční svit. Než měsíček nám jasněji mohl na ten vodní cirkus posvítiti, činili jsme zatím ve dne přípravy na březích rybníka úpravou náležitých krytů pro střelce.
Též hlavně našich pušek jsme seřídili pro noční střelbu, opatřivše si kolem mušky s obou stran po bílém korálu na černé gumě. Za náboj připravili jsme si broky č. 6 a 8. Za klidného jasného večera zasedli jsme si já, můj společník a oba hajní o 8. hod. večerní na svá stanoviště k rybníků a očekávali „brázdění“ ondater, které se na stříbrném povrchu hladiny při svitu měsíce krásně vyjímalo. Neseděli jsme ani půl hodiny, když pod mým, 3 m od kraje rybníka vzdáleným krytem se hladina vodní mírně rozvlnila, znamení to, že ondatra opustila pod vodou svou noru a co nevidět objeví se na povrchu hladiny. Připraviv se k výstřelu, očekávám brzký výnor ondatry, který také v 15 m ode mne nastal, a krysa, majíc čtvrtinu svého tílka s hlavou nad vodou vynořenu, brázdila dosti rychle směrem k rákosí. Rychle zacíliv na hlavu ondatry, dám první ránu v tiché únorové noci. Broky rozčeří hladinu a pozoruji, že svůj cíl dobře zastihly, neboť ondatra počala sebou jako kapr na mělčině mrskati, kroužíc při tom v malém okruhu a po dvou minutách zůstala klidně na hladině ležeti. Kdybych byl ondatru snad chybil neb postřelil, tak se ihned po ráně ponoří a pluje pod vodou tak daleko, jak dlouho vydrží, pak na okamžik nalapá se vzduchu a prchá pod vodou dále, až zmizí buď v rákosí neb noře. Po mé ráně počala čilá střelba také mých sousedů a tak jsme se bavili do 11 hod. vystřílivše 16 ran při úlovku 8 ondater. Brázdění ondater již v tu dobu ustalo, hajní pomocí loďky a síťky sebrali střelené ondatry na rybníce a my jsme šli s uspokojením domů. Druhý den opakovali jsme čekání a střelili 6 ondater. Třetí den byl nejšťastnější při úlovku 11 ondater, a to při ranním čekání od 4 do 6 hod. přede dnem. Čtvrtý den bylo velice větrno a nedalo se pro velké vlny na rybníce nic dělat. Pátý den bylo opět klidněji a vypravili jsme se ke druhému, k čtvrt hodiny od prvého vzdálenému rybníku, na kterém jsme ulovili 4 ondatry.
Když jsme příští dny pozorovali, že krysy jsou přestrašeny střelbou a že brázdí v úctyhodné vzdálenosti od břehů, zkusili jsme čekati na loďce v rákosí umístěné, avšak pokus se nezdařil. K obveselení nás všech střelil můj společník omylem místo ondatry 2 kg kapra. Jelikož měsíček nám počal vykazovati službu a my chtěli do Prahy se vrátiti alespoň se jedním malým kožíškem z ondater, políčili jsme 3 Grellova talířová železa, davše za vnadidlo mrkev a kedlubnu, a umístivše tato na plovoucí prkno k rákosovým boudám (kupkám). Na tento způsob chytili jsme ještě 6 ondater, tedy celkem 35 kusů, z nichž některé byly značné velikosti a všechny pěkné v kožišině. Dle vyprávění hajného bývá při lovení rybníků dosti ondater rybáři v bahně pochytáno a utlučeno, což není však tak jedinečně pěknou zábavou, jako střelba při jarním nočním brázdění. Zajímavé jest, že nastavším oteplováním a ukončením páření zmizí také ondatry jako na povel z rybníku a drží se v norách, rákosí a v polích, takže zřídka se dá střeliti.
Redakční poznámka
Zajímavý článek nám připomíná dnes již pozapomenutý způsob lovu ondater, kterým byl odstřel na vodní hladině. Tam, kde se dnes ondatry ještě loví (doba lovu je stanovena na období 1.11. – konec února) převažuje jejich odchyt do malých sklopců při použití návnady v podobě zeleniny (mrkev) nebo jablka.
Velmi zajímavý je ovšem postřeh týkající se ekonomického přínosu ondater pro tehdejší provoz honiteb. Ondatry bývaly v uvedeném období skutečně nejdůležitějším kožešinovým zvířetem (i když se myslivci občas na typické „myšaře“, tedy specializované lovce ondater, dívali poněkud přes prsty). Zároveň prokázaly obrovskou reprodukční schopnost, protože po vypuštění několika párů v oblasti Dobříše v roce 1905 se během deseti let dostaly mimo území Čech a započaly úspěšnou invazi do Evropy. Ondatra pižmová také dlouho hledala svoje typicky české jméno a jak můžeme i z článku vytušit, označoval se často například jako vodní krysa nebo bobřík pižmový.
Maximální úlovky ondater byly v novodobé historii zaznamenány ve druhé polovině sedmdesátých let. Následoval však prudký početní úbytek populace o jehož příčinách se vedou polemiky. Důvodů, které tento trend zahájily, bylo zřejmě více. Jednalo se pravděpodobně o změny v krajině, úpravy vodních toků a jejich břehových linií, znečištění povrchových vod i botulismus, který je někdy jako příčina úbytku ondater také uváděn.
Původní text: Stráž myslivosti,
ročník 1930, str. 246