Vážení čtenáři časopisu Myslivost, rád bych Vás seznámil s aktuální činnosti odboru rybářství myslivosti a včelařství Ministerstva zemědělství ve vztahu k novému trestnímu zákoníku č. 40/2009 Sb. a uvedl na pravou míru dezinformace, které jsou neodpovědně šířeny některými lidmi.
Ministerstvo zemědělství nebylo předkladatelem této legislativní normy. Za trestní zákoník je podle kompetenčního zákona odpovědné Ministerstvo spravedlnosti a ostatní resorty měly v rámci vnějšího připomínkového řízení možnost navrhovat a požadovat jednotlivé textové úpravy. V případě návrhu výše citovaného zákona bylo znění projednávané v rámci připomínkovém řízení stejné jako ve starém zákoně, tedy bez úprav, které jsou v současné době předmětem kritiky. Tyto změny se do textu návrhu zákona dostaly až v dalším legislativním procesu bez účasti MZe. Z dokumentů, které máme k dispozici, lze tato skutečnost jasně dokladovat. To ale není cílem mého článku. Jen jsem chtěl objasnit skutečnosti okolo procesu tvorby zákona a uvést na pravou míru, že to není poprvé, kdy skupina rádoby odborníků nepřesně a účelově dezinformuje veřejnost, místo aby pomohla nalézt řešení vzniklé situace a upřednostnila myslivost nad své osobní zájmy.
V časových periodách již více jak 15 let Ministerstvo zemědělství vyvíjí snahu prosadit jednotnou metodiku na oceňování zvěře, kterou by mohly využít orgány činné v trestním řízení, státní správa, myslivecká stráž a další pro určení škody způsobené uživatelům honiteb na zvěři. Dosud se nepodařilo najít konsenzuální řešení s Ministerstvem financí a stanovit ceny odpovídající vzniklé újmě. Ministerstvo financí se striktně drželo konstrukce standardně utvářené pouze ceny za upytlačenou zvěřinu, kde není místo pro společenské ohodnocení vzniklé škody. Z tohoto důvodu nedošlo ke shodě a vytvoření metodického pokynu, který by se po svém zveřejnění ve sbírce zákonů stal závazným pro státní správu.
Nový Trestní zákoník začal používat jinou dikci. V § 304 hovoří o „neoprávněném ulovení“ zvěře nikoli „kdo neoprávněně loví zvěř“, dále stanoví výši 5000 Kč jako hranici pro trestní čin. Příprava k trestnému činu se popisuje § 21.
Velmi důležitá je v této chvíli změna ceny na hodnotu. Relativně nepatrná změna umožnila jiný výklad, který nebude vycházet pouze z ceny zvěřiny, ale z hodnoty, kterou svým jednáním pytlák způsobil v přírodě. Zvolili jsme proto variantu „hodnoty“, za kterou se upytlačená zvěře navrátí do honitby. V tomto případě se vytváří určitý prostor pro ohodnocení například chovné hodnoty zvěře. Následně ve spolupráci Policii ČR a s Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti se tento hodnotový sazebník pro některé druhy volně žijící zvěře stane vodítkem pro příslušníky Policie ČR při řešení trestné činnosti – pytláctví. Samozřejmě sazebník bude vhodnou formou zveřejněn tak, aby jej mohla používat i myslivecká stráž.
Nicméně nechci zastírat problém legislativní opory sazebníku ve vztahu k státní správě a soudům. Cílem bylo vytvořit doporučení jakožto vodítko pro tyto instituce. Hodnotový sazebník je konstruován jako soubor nutných atributů směřujících k navrácení zvířete do volného prostředí a je nastaven tak, aby finální hodnota byla minimální nákladovou cenou, za kterou by se obdobný druh zvěře vrátil do honitby v souladu s etickými, veterinárními i právními pravidly. Úmyslně tedy používáme slovo hodnota, která je i pojmem trestního zákoníku a není to pouze cena za zvěřinu, popřípadě za trofej. Jedná se o hodnotu skládající se z ceny zvěře, ceny lovu, její imobilizace, veterinárních úkonů, dopravy zvěře, případně karantény. Jsme si vědomi, že soudní znalci mohou při výpočtu škodní události použít jinou metodu, která ve finále může být přísnější.
Pro příklad předběžně uvádím zaokrouhlený návrh hodnot za některé druhy zvěře.
jelena - 29 000 Kč + bodová hodnota trofeje, laň - 25 000 Kč, kolouch - 23 000 Kč, srnec - 16 000 Kč + bodová hodnota trofeje, srna - 14 000 Kč, srnče - 13 000 Kč, zajíc - 3500 Kč, bažant - 3000 Kč.
Znovu opakuji, že jsme vycházeli z principu narovnání, resp. navrácení věci do původního stavu.
V loňském roce jsem Vás informoval o jednáních široké skupiny zástupců nevládních organizací nad koncepcí myslivosti. Poslední jednání uskutečněné na Ministerstvu zemědělství, kde zaznělo velké množství připomínek – nicméně převážně nekonkrétních, jsem ukončil s přáním o zaslání připomínek, které by se mohly přímo do koncepce aplikovat. Dosud nám přišly připomínky pouze od Řádu svatého Huberta a od Hnutí Duha. Na jednání se přímo vyjádřili zástupci ČMMJ, Rybářského sdružení ČR a další, kteří se současnou koncepcí souhlasí a deklarují, že tato koncepce jim dostatečně umožňuje naplňovat rozvoj myslivosti. V prvním čtvrtletí roku 2010 plánujeme další setkání, na kterém se zapracují konkrétní navržené změny, na kterých se zástupci dohodnou.
Na konci své krátké informace bych chtěl vyjádřit poděkování všem těm zástupcům honebních společenstev a mysliveckých sdružení za zaslané názory na případnou novelu zákona o myslivosti, které umožní vyvážený pohled na věc. Do současné doby jsme měli pouze požadavky SVOLu, Hnutí duha a několika dalších organizací na novelizaci zákona o myslivosti, která má vést ke zmenšení minimální výměry honitby na 115 až 150 ha a ve finále nastartovat změnu již fungujících 5740 honiteb.
Ing. Jiří Pondělíček, Ph. D.
ředitel odboru rybářství myslivosti a včelařství
Ministerstvo zemědělství