V posledním půlroce je na stránkách časopisu Myslivost věnována poměrně značná pozornost vábničkám švédské výroby, které se prodávají pod značkou Nordic. Na našem trhu se souběžně objevilo několik typů (Predator Pro, Predator Pre-tuned, Mini Predator, Crying Bird a Roe), které jsou určeny k vábení predátorů (imitují zaječí vřeštění nebo ptačí křik) a zvěře srnčí. Na jejich vývoji se významným způsobem podílel především biolog Per-Arne Ahlén, jehož jméno již bylo čtenářům Myslivosti opakovaně představeno.
Koncem loňského roku pak byla nabídka uvedených vábniček doplněna o dvojicí instruktážních DVD s příznačnými názvy „Lockjakt – Vábení lišek ve Švédsku“ a „Vábení srnců“. Díky chvále, která uvedené produkty doprovází, jsem byl velmi zvědav na samotné provedení vábniček a především na obsah obou DVD nosičů.
Po shlédnutí zpracovaného materiálu musím konstatovat, že mne jeho obsah od první minuty doslova přikoval k televizní obrazovce. Realistické scény zachycené přímo během lovu zvěře, bez evidentních střihů či jiných rušivých úprav záznamů (mimochodem ke způsobu jejich natáčení se vyjadřoval autor videa, Mikael Tham, v rámci rozhovoru pro Myslivost 1/2010). Zvěř přicházející doslova na kontaktní vzdálenost i následný komentář každé scény představují zajisté zajímavý zážitek pro všechny myslivce, kteří se sami lovu zvěře věnují a zejména pro ty, kteří se chtějí něčemu novému přiučit. Poslední fakt je podtržen také připojenými instruktážními kapitolami, sloužícími jako praktické vodítko pro použití uvedených vábniček.
Sympatická je i skutečnost, že přestože se v případě obou DVD jedná zejména o podporu a propagaci zmíněného systému Nordic, předvádějí a komentují protagonisté (konkrétně v případě vábení predátorů) celou řadu konstrukčně často velmi odlišných vábiček a deklarují jejich použitelnost v rámci úspěšného vábení zvěře. Jako velmi podnětné hodnotím zjištění, že mnohem důležitější, než-li naprosto přesná imitace vlastních zvuků, je dodržení dalších základních zásad úspěšného vábení – volba vhodného stanoviště, doby a zejména intervalů vábení.
I přes všechny uvedené klady budou možná naši myslivci poněkud rozladěni některými zobrazenými skutečnostmi. Jedná se zejména o použití kamuflážních obleků imitujících různé přírodní pozadí (listy, sníh), tlumičů u loveckých kulovnic, absence u nás běžných mysliveckých tradic či dodržení našich zásad průběrného odstřelu. K tomu snad jen drobná poznámka. Dané odlišnosti jsou dány zejména skutečností, že materiál vznikal v podmínkách Švédska a částečně Velké Británie, kde pro lov zvěře platí jiné zákony i myslivecké zvyklosti. Tento fakt je koneckonců na úvod DVD o lovu srnčí zvěře stručně vysvětlen. Předpokládám proto, že tato odchylka nebude našimi myslivci chápána jako zásadní problém a nebude tvůrcům materiálu zbytečně vytýkána. Jako slabší osobně hodnotím pouze pasáž věnovanou dosledu postřelených lišek, které byla evidentně věnována menší pozornost a dala by se zpracovat mnohem názorněji.
Čtenáři nyní zajisté netrpělivě očekávají zásadní doporučení, které by je vedlo k rozhodnutí, co z dané nabídky (DVD - vábnička) koupit a přispět tak k vlastnímu úspěšnému lovu zvěře vábením, pokud možno podložené konkrétními úspěchy. V tomto směru budu poněkud zdrženlivější. Jak jsem již několikrát na různých místech napsal, chybí mně osobně dostatečný hudební sluch k tomu, abych mohl objektivně hodnotit účinnost daných vábniček v praxi a ponechávám tuto stránku problému fundovanějším (učinil tak koneckonců již dříve na stránkách Myslivosti například známý vábič zvěře Václav Svoboda). Ze stejného důvodu také na tomto místě nechci porovnávat představené vábničky Nordic s jinými konkrétními systémy.
Smyslem mého příspěvku je především z pohledu zákazníka zhodnotit prvotní dojem, kterým uvedené produkty působí. V tomto směru se domnívám, že obsah představovaných DVD je velmi dobrým didaktickým materiálem použitelným všemi myslivci, kteří se chtějí zajímavému způsobu lovu zvěře věnovat a mají pro něj odpovídající předpoklady.
Z hlediska posouzení vlastních vábniček si dovolím drobnou poznámku, která směřuje k jejich provedení. V tomto směru musím v každém případě ocenit robustnost uvedených výrobků a jejich celkové technické řešení. Těla všech vábniček jsou vyrobena z černého tvrzeného plastu a jsou již na první pohled velmi odolná vnějším podmínkám (troufnu si říct, že jestliže na vábničku nešlápnu nebo ji nevystavím jinému neúměrnému tlaku či nárazu, neměl bych její korpus nijak poškodit). Vábničku lze naprosto jednoduše rozebrat, vyčistit, případně vyprat v teplé vodě a po oschnutí znovu sestavit bez obav o změnu výsledného tónu. Sympatická je i skutečnost, že s vábničkami jsou přímo dodávány náhradní díly nejvíce namáhaných součástí jako jsou gumové ladící kroužky a jazýčky. Samotné ladění se u typů, u nichž se to předpokládá (Predator Pre-tuned a Roe), provádí velmi jednoduchým umístěním ladícího kroužku do odpovídajícího zářezu vyfrézovaného v těle vábničky.
Přestože jsem se ve výše uvedených odstavcích přiznal k jistému „vábícímu neumu“, dosáhl jsem již s vábničkou Predator Pre-tuned prvních úspěchů. Je to ale prozatím velmi málo k tomu, abych se cítil oprávněným radit či činit předčasné závěry. V případě, že se mi podaří získat další praktické zkušenosti, neopomenu o nich prostřednictvím Myslivosti pochopitelně informovat. A jelikož redakce vyzvala opakovaně čtenáře o poskytnutí jejich autentických praktických poznatků, na tomto místě proto ponechám zaznít spíše zkušenosti dalších čtenářů, kteří se o svoje zážitky s redakcí Myslivosti ochotně podělili.
MARCEL SVOBODA - okr. Chrudim:
Když jsem poprvé držel v ruce uvedenou vábničku, nechápal jsem, cože jsem si to koupil za věc. Vyloudila totiž neznámý zvuk, který se mi nezdál. Po týdnu usilovného cvičení jsem však vzal Crying Bird do honitby. Seděl jsem na kraji remízku, po zavábení mi po chvilce na střechu kazatelny skočila kuna a nevím, kdo z nás dvou se víc vylekal.
Jindy jsem seděl na okraji řepy a po zavábení se objevil do 15 minut kocour, kterého jsem nelovil a nechal odejít. Po 45 minutách jsem opět zavábil a do 5 minut přišel starý lišák, na kterého jsem čekal skoro tři měsíce. Nikdy se mi ho nepodařilo přivábit na ránu. Po zafoukání: „Trrr – trrr“ na Cryind.Bird přišel na méně než 20 metrů. Nakukoval, kde se co děje a čekal. Po mém pohybu odběhl asi 90 metrů a po ráně zůstal na nástřelu. Vážil 9 kg, věk odhadnut na 7 let. Byl to neobyčejný, velmi překvapující zážitek, protože jsem nevěřil, že na tento zvuk budou lišky reagovat. Byl to navíc můj první lišák, kterého jsem ulovil ve své myslivecké praxi.
Další krásný zážitek na sebe nenechal dlouho čekat. Přišel jsem do honitby, seděl jsem na jiném místě, ve stejné lokalitě. Kolega byl 0,5 km ode mne a telefonem jsme se domluvili, ať jde ke mně (ne krajem, ale prostředkem pole). Seděl jsem na zemi v roští zamaskovaný vším, co bylo po ruce. Po prvním zavábení mi za záda přiběhla kuna na vzdálenost 6 m, zareagovala na můj pohyb a zmizela. V půl osmé jsem začal znovu vábit a spatřil jsem pohyb dvou lišek, které narazily na stopu kolegy a zmizely. Koutkem oka jsem zaregistroval další pohyb z druhé strany, byla to další liška. Když jsem zvedal zbraň, zavadil jsem o větvičku. To se jí samozřejmě nelíbilo, zastavila se a jistila. Neváhal jsem, rychle vystřelil a liška zůstala v ohni.
Samozřejmě jsem nebyl vždy úspěšný. Důležitý je výběr místa, samotný nácvik s vábničkou, poslouchat a pozorovat své okolí, poradit se či přečíst odbornou literaturu.
ZDENĚK SKRUŽNÝ – Roztoky:
Hned poté, co se u nás objevily vábničky Nordik Predator, jsem neodolal a s trochou skepse jsem si koupil Crying Birda a Mini Predatora. Hned při první čekané jsem přivábil kočku. Druhý večer jsem si sedl na kazatelnu a zhruba půl hodiny před zešeřením jsem začal vábit na Crying Birda. Po druhém zavábení (asi za 8 minut) se na větvi vedlejšího stromu u kazatelny objevila kuna, asi 5 m ode mne, která hledala poraněného ptáčka. Po mém pohybu zase zmizela. To mě velmi mile překvapilo a tak jsem se rozhodl pro nadcházející srnčí říji koupit i srnčí vábničku. Trvalo mi zhruba týden než jsem se na ni dobře naučil, ale nelituji protože přivábených srnců bylo nesčetně. A já poznal, že tyto vábničky mají své kvality.
S nadcházející zimou jsem si dokoupil vábničku Pre-tuned. Do začátku kaňkování jsem se jsem ji zkoušel pouze dvakrát a bez úspěchu. Dál jsem v průběhu kaňkování nevábil. S jeho nadcházejícím koncem jsem na velké sněhové peřině za mrazivých nocí vábil pouze jednou a hned úspěšně. Po třetím opakování zaječího vřeštění mi zhruba za 15 minut přišla krajem lesa liška na 20 metrů. Padla rána a já měl ten rok první úlovek.
Takže s vábničkami jsem zatím spokojen.
MILAN PÁDIVÝ – Praha Vestec:
Je to sice delší dobu, co jsem si vábničku kupoval, ale teprve včera se naskytl vhodný čas a ideální podmínky. Popravdě řečeno jsem spíše čekal na černou zvěř. Vítr foukal málo a bylo krásně ticho.Usedl jsem na roh lesa na kazatelnu. Vítr foukal zprava směrem do lesa. Odtud jsem tedy žádný příchod zvěře neočekával.
Přede mnou byl 100 m daleko patrný meliorační kanál. Asi ve 23.15 slyším liščí skolení, asi 1 km stejným směrem. Poprvé tedy beru vábničku Nordik Predator do úst (doma jsem trénoval asi týden poté, co mi vábnička přišla poštou). Vábím asi 15 s, čekám 7 min a vábím znovu ve stejném časovém intervalu. Poté se do 2 min objevuje liška (doslova utíká) ze směru, odkud jsem slyšel skolení. Dále již proto nevábím. Prohlédnu cíl rychle dalekohledem a beru pušku do ruky. Liška běží podél kanálu ve směru „pro vítr“. Chystá se přesadit kanál. Dál nečekám a střílím. Po 5 min se vydávám se na nástřel, který je odhadem 120 m daleko. Zde nacházím barvu se střiží. Po barvě postupuji asi 60 m, kde leží zhaslá liška. Opravdu krásný zážitek.
MARTIN MATI – podbeskydská honitba Baštice:
Zkušenosti s lovem lišek vábením mám jen krátce. První zaječí vřeštidlo jsem si koupil teprve před dvěma roky, ovšem o to intenzivněji jsem se snažil s touto technikou seznámit a aplikovat ji při lovu. Někdy na podzim loňského roku se mi do rukou dostaly články o vábničkách Nordik-predator. Zaujalo mě především předladěné zaječí vřeštidlo, které jsem si také pořídil. Po vyzkoušení tónu vábničky doma jsem ji začal zkoušet takřka na všech vycházkách do lesa. Poprvé jsem vábničku vyzkoušel brzy ráno v jednom údolí někdy na konci listopadu, ovšem bez úspěchu, zdálo se mi že je vábnička moc hlasitá. Na další vycházku do lesa jsem se dostal až začátkem prosince. Byla noc, něco málo po 20. hodině, na obloze jasně svítil úplňkový měsíc, teplota se pohybovala těsně pod bodem mrazu a na zmrzlé trávě šlo slyšet i poskakování malého zajíce.
Zasednul jsem na kazatelnu ležící na hranici úzkého lesa a pole. Po dvou hodinách sezení a pozorování srnčí zvěře jsem se rozhodl použít vábničku. Zavřeštěl jsem, asi po 10 sekundách podruhé a nakonec i potřetí. Asi po dvou minutách jsem pod kazatelnou uslyšel klasické liščí popobíhání. Plný adrenalinu jsem jen čekal, co se bude dít. Liška přesně věděla, odkud zvuk vycházel a nějakou dobu prohledávala místa pode mnou. Po pár minutách zvětšila okruh hledání a dostala se do mého zorného pole, pak už ji jen „obrátily“ mé broky. Bohužel jsem se poté delší dobu nedostal do lesa, vlastně až v době jejich kaňkování a to jsou po zkušenostech lišky k vřeštění takřka apatické. Těším se proto na konec února a březen, až si tyto zážitky s vábničkou budu moci zopakovat.
LUKÁŠ SIMANDL – okr. Pelhřimov:
Hodně myslivců zajímá zvlášť v této době tolik aktuální lov predátorů. Chci proto popsat své dosavadní zkušenosti s vábničkami Nordic. Já mám vábničku srnčí a nepředladěnou Predator Pro.
Při srnčí říji jsem byl velice úspěšný a nebylo výjimkou přivábit 2 - 3 srnce. Za zmínku stojí, že se mi potvrdilo, jak píší odborníci, vábení lišky a srnce z jednoho místa. Začal jsem vábit u kukuřice lišku, která vytáhla zhruba ve vzdálenosti 20 m. Střelil jsem jí a protože bylo ještě dost času, seděl jsem dál a asi po 30 min začal vábit srnce. Na zvuk honěné srny ukončené „geschrekem“ přiběhl srnec a já ho úspěšně ulovil.
Na posečené kukuřici během úplňku se mi následně podařilo přivábit 2 lišky. Po zavábení po pěti minutách přišly z nedalekého lesa vzdáleného asi 200 m a šly přímo za zvukem až na vzdálenost 50 m. Jednu jsem střelil, ale druhou bohužel chybil .
Potřetí jsem ve večerních hodinách přivábil kunu na 20 m v nepřehledném terénu. V zimě jsem ještě na sněhu, mimo dobu kaňkování, střelil v noci dvě lišky. Jednu na vzdálenost 15 m od kraje lesa a druhá přiběhla pod kazatelnu na 10 m.
Pokaždé se sice nezadařilo, ale to asi nikomu. Všechny tyto zkušenosti jsou pro mne ovšem nezapomenutelné a jsem proto spokojen. Přeji všem mnoho podobných zážitků. Lovu zdar!
A mě osobně nezbývá, než-li se k přání posledního čtenáře připojit, popřát všem ostatním hodně úspěchů a doufat, že se i oni s námi o svoje zážitky podělí na stránkách našeho časopisu.