Časopis Myslivost

Říkal jste, že jste předsedou OMS první rok, dříve jste byl v jiné pozici?
Dříve jsem nebyl v žádné funkci na Okresním mysliveckém spolku. Přišel jsem k tomu, jak se říká "jak slepý k houslím", kolegové mě do toho uvrtali. Proč, to je spíš otázka pro ostatní členy rady. Tím, že ředitelství Lázeňských lesů Karlovy Vary sídlí zde ve Varech, s lidmi na úřadech jsem v dennodenním styku a průběžně s nimi jednám, byl jsem požádán zda bych nešel do Okresní myslivecké rady. Ostatní se však na mě domluvili a zvolili mě předsedou. Přiznám se, že v té době jsem si nedovedl představit, co to obnáší. Mám ale i jistou výhodu v tom, že jsem se do předsednictví nehrnul, nepřemýšlím a nelpím na této funkci a to mi dává větší jistotu v jednání.

To je možná opravdu výhoda, mít ve funkci předsedy tento nadhled.
Ano, jsem zvyklý ze své profesní funkce spíše úkoly rozdávat, rozdělovat, kontrolovat a vyžadovat výsledky, což se snažím uplatnit i u OMS. Ale musím na druhé straně respektovat zase to, že všichni jsou v radě dobrovolně a bez nároku na odměnu a jsme organizace demokratická, takže se o většině věcí samozřejmě hlasuje. A i já musím výsledek respektovat. Je nás v radě devět a ne všichni jsou aktivní, ale to je určitě i podobné jinde. V celku se ale dá říci, že i výsledky už nějaké jsou.
Do loňského roku byl předsedou OMS Milan Křimský, který sloužil a dodnes slouží u PČR a podle nového služebního zákona už nesměl tuto funkci vykonávat. Za jeho předsednictví se hospodaření OMS dostalo do velmi uspokojivého stavu. Ekonomicky se OMS dostal z červených čísel do černých. Proto může tato rada budovat dál na již položených pevných základech. Rád bych panu Křimskému tímto za vše co pro OMS vykonal ještě jednou poděkoval.

Co konkrétně se předešlému vedení OMS povedlo?
Věc, kterou musela minulá rada OMS řešit, byla ekonomika, činnosti musely být výnosové nebo alespoň ne prodělečné. Třeba správa na střelnici. Bylo rozhodnuto, že střelnici má plně na starost střelecká komise pod vedením předsedy komise ing. Luďka Vodičky. Hospodaří si sami, co si vydělají, proinvestují zpět do střelnice. Dříve se tam kupovalo uhlí, platil se správce, střelnice byla silně prodělečná. Střelecká komise to vzala do svých rukou a funguje to dobře. Ke konci roku jim rada například schvalovala v investicích traktůrek na sekání trávy, takže jestli to půjde v tomto směru dále, budu jenom spokojený.

Jste ředitelem Lázeňských lesů Karlovy Vary, funguje nějaké jejich propojení s Okresním mysliveckým spolkem?
Lázeňské lesy jsou kolem celého města Karlovy Vary, dále mají pronajatou jednu honitbu v Krušných horách. V těchto lesích hospodaří profesionální lesníci a ti jsou členy ČMMJ. Na území Lázeňských lesů okolo K. Varů byli před čtyřmi lety dvě honitby, jedna byla režijní a druhou město pronajímalo myslivcům. Když se v roce 2001 tvořila nová zřizovací listina, byl jsem při tom a prosadil jsem, že "Lázeňské lesy vykonávají právo myslivosti na všech honebních pozemcích v majetku města". Spravujeme tedy lesy nám svěřené magistrátem celé a to po stránce lesnické i myslivecké. Hospodaříme tak, abychom efektivně sladili obě tyto činnosti. Navíc, jak jsem již zmínil, máme na úpatí Krušných hor mezi obcemi Hroznětín a Odeř přes tři sta hektarů, které obhospodařuje honební společenstvo založené před čtyřmi roky, tedy v našem okrese v té době první založené HS. Založení honebního společenstva bylo snadné díky vzájemné spolupráci všech majitelů a správců pozemků a v neposlední řadě díky nejmenovanému myslivci, který se pohybuje velmi dobře v legislativě a všechno skvěle připravil. My zastupujeme město Karlovy Vary, dále jsou členy obec Hroznětín, pozemkový fond a posledních 50 ha patří dalším malým vlastníkům, takže dohromady máme přes 600 ha. Výkon práva myslivosti je svěřen Lázeňským lesům Karlovy Vary. V tomto HS vykonávám funkci honebního starosty (mám toho asi málo). Hospodaření zde funguje dobře a i odsouhlasené stanovy neupírají práva menším vlastníkům. Za celou dobu trvání společenstva nenastaly žádné neshody. Všichni členové HS, kteří mají lovecký lístek, jsou zváni na natláčky nebo dostávají povolenky k lovu.

Pod OMS Karlovy Vary ale kromě Lázeňských lesů patří i další lesy a pozemky v rámci okresu?
Jistě, bývalý okres je rozdělen na dvě obce s rozšířenou působností - Karlovy Vary a Ostrov. Dá se říci, že sem patří střední část Krušných hor až za Nejdek, zpátky ke Karlovým Varům, kousek před Sokolovem směrem na Bečov nad Teplou k Toužimi, na Žlutice, Ostrov, Klínovec - je to poměrně velký okres. Patří sem 72 honiteb, z toho 22 spadá pod Ostrov a zbytek pod Karlovy Vary. Ve 43 honitbách vykonávají právo myslivosti myslivecká sdružení, ve zbývajících hospodaří fyzické nebo právnické osoby, honební společenstva, nebo jde o režijní honitby. Ukazuje se tu trend transformace mysliveckých sdružení na honební společenstva nebo výkon práva myslivosti vykonává právnická nebo fyzická osoba. Stává se, že MS někdo přeplatí ve výběrovém řízení a tak ztratí nárok na honitbu. Tento stav přináší doba a sdružení se s tím vypořádávají různě. Řekl bych, že jde v tomto případě o přirozený společenský vývoj, který začaly a prosazují především LČR.

Jaké druhy zvěře se v Lázeňských lesích nejčastěji vyskytují?
V Lázeňských lesích máme jen zvěř srnčí a černou. Tyto lesy jsou z 35 % listnaté, dobře se tu zmlazuje buk, takže u této dřeviny nemusíme dělat opatření proti škodám způsobeným zvěří, přirozená skladba lesa je mnohem odolnější. Dokonce se nám buk zmlazuje, z mého lesnického pohledu, až moc. Větší problém je pouze s ochranou jedle, která se nám dobře zmlazuje, ale bez následné ochrany neodrůstá. Nahoře v Krušných horách jsou naopak čistě smrkové porosty s příměsí douglasky. Vysoká je celý rok v horní části Krušných hor, ale s prvním sněhem se stahuje k nám. V zimě poškozuje porosty, na jaře už vidíme jen oloupané stromy a zvěř je pryč.

To musí být na jaře smutný pohled. Zajímalo by mě, jak informujete myslivce o dění na OMS, jak se dozvídají novinky a důležité informace?
Po, pro mne dlouhé době, se podařilo prosadit, že bude vycházet čtvrtletní Myslivecký zpravodaj OMS Karlovy Vary. Mělo to určitý vývoj. Už v prvních měsících mého působení na OMS jsem viděl, že jsou myslivci aktivnější, a ti méně aktivní. Probíhaly diskuse o tom, k čemu rada je, co se v ní vlastně dělá? Tak jsme si řekli, že musíme myslivce informovat, jinak si o nás budou myslet, že neděláme nic. Naskytla se možnost - jeden absolvent kurzu, Ing. Petr Křížek, se nabídl, že vytvoří a bude spravovat webové stránky. Fungují půl roku a podle mého názoru jsou na velmi slušné úrovni. Dávají se tam informace různého charakteru a průběžně se budují a doplňují. Brzy se však ukázal další problém, co s myslivci, kteří nemají přístup k internetu. Tak jsem si řekl, že je potřeba tyto informace vytisknout a poslat všem. Podařilo se mi tuto věc v radě prosadit a už jsme jen propočítávali kolika lidem se bude posílat, kolik stránek, co to bude stát apod. Proběhlo několik schůzek. Majitel tiskárny pan Dolejší je taky myslivec, takže jsme se domluvili. Nakonec z původní představy vytištěného a secvaknutého papíru z webu se stal zpravodaj s úplně jinou formou. Je to časopis, na křídovém papíře, s barevnými fotografiemi a podtiskem, o více stránkách než se původně předpokládalo. Protože ale 1100 výtisků vyšlo na 18 000 Kč, a to dávat každého čtvrtroku by nás za krátký čas finančně vyčerpalo, sháníme sponzory. A začíná to fungovat, někteří přicházejí sami, většinou jsou to místní větší i menší firmy. Jestli to půjde tak dál, do konce roku by sponzoři mohli uhradit celý zpravodaj.

Všimla jsem si, že máte na zpravodaji jako OMS i své logo?
Ano, vzniklo vlastně za účelem jednotné prezentace a reprezentace Okresního mysliveckého spolku Karlovy Vary. Vznikalo také zajímavě. Nechal jsem udělat návrh, pak jsme se k němu vyjadřovali, jenže v radě je devět lidí, tím pádem také devět názorů. Nezbylo nic jiného než vyhlásit, ať každý do týdne pošle vlastní návrh. Nikdo nic neposlal, takže jsem se rozhodl pro toto. To bude teď všude. Všichni začínali - srnec, jelen, paroží, ale já chtěl něco jiného co není tak obvyklé, takže je to logo s tesákem a zajímavou červenou kličkou ve tvaru písmene K.
Ještě bych poznamenal, že určitým příjmem pro zpravodaj je i inzerce, teď bude například na celou stránku inzerce Řádu svatého Huberta o mysliveckých slavnostech v Nové Roli. Bohužel u nás vznikla jistá nevraživost mezi myslivci a Řádem svatého Huberta, takže kromě inzerování moc spolupráce nemáme.

Jak tato nevraživost vznikla?
Vzhledem k tomu, že spor má prameny v nedávné minulosti a má snaha je spíše tuto určitou nevraživost odstranit, rád bych se tomuto tématu vyhnul a nerozdmýchával to co snad už jen doutná.
Jako Lázeňské lesy s Řádem spolupracujeme pravidelně. Každý rok se slouží v Lokti Svatohubertská mše. Tato akce probíhá ve spolupráci SVOL, což je Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů, Řádem sv. Huberta a LČR. Nakonec farář, který mši slouží, požehná zbraním a mši ukončíme salvou nad hrad Loket. Je to silný zážitek. Vloni se mše z organizačních důvodů neuskutečnila, ale letos je již termín domluvený na 28. října opět v Lokti. Doufám, že přijde tolik lidí jako naposled. Je to široká propagace myslivosti.

To jsou jistě zajímavé a pěkné události, probíhají v rámci OMS další takovéto společenské akce?
V plánu je například schůzka s našimi mysliveckými seniory, zasloužilými členy nebo jubilanty, zveme je ke společenskému posezení na OMS.
Také jsme pořádali výstavu zbraní na střelnici. Připravili ji pro nás vojáci ze střediska oprav v Jaroměři. Vystavovali tu vojenské zbraně, pistole, samopaly, odstřelovačky, kulomety apod. Zúčastnily se jí desítky členů a díky odbornému výkladu ze strany vojáků to byla zajímavá akce.

Posíláte zpravodaj i na úřady a na spřátelené instituce, aby se také průběžně dozvídali o vašich činnostech?
Na pověřené obci pár myslivců je, ti jej samozřejmě dostanou. Jinak na úřadech velký zájem ze strany nemyslivců neočekávám.
Máme tu dvě pověřené obce, jak jsem již říkal. V Karlových Varech je na státní správě myslivosti pan Lupínek, který sice není myslivec, ale spolupracujeme dobře. Vychází nám vstříc i v podávání informací k jednotlivým honitbám. V Ostrově je to Ing. Ralph Erlebach, ten je zároveň členem rady, což je výhoda. Spolupráce se státní správou je tedy na velmi slušné úrovni a veškeré materiály, na kterých se domluvíme dáváme na web a do zpravodaje. Takže se některé důležité věci dají na vědomí i širší veřejnosti, což je určitě prospěšné.

To je skvělé, že tak dobře komunikujete s pověřenými obcemi. Říkal jste, že honitby už z velké části obhospodařují honební společenstva a fyzické nebo právnické osoby. Trvá toto už od uvedení nového zákona do praxe?
Ano, hned od začátku. S uváděním honiteb do souladu tady v okrese žádné větší problémy nebyly, v Ostrově nebylá žádná honitba problematická, tady v Karlových Varech byly dvě honitby, kde se určitý problém vyskytl. V horských honitbách, které patřící LČR, jsou někdy velké nájmy a občas se střídají majitelé. Ale to určitě není jen zdejší specifikum.

Vydáváte pěkný zpravodaj pro myslivce, dozví se však o vaší činnosti i nemyslivci? Spolupracujete nějak s veřejnými médii?
Veřejně přístupné jsou naše webové stránky, občas se nějaký článek objeví i v tisku. Jednatel OMS MVDr. Jan Vyskočil, který je mimochodem také členem Dozorčí rady ČMMJ, píše čas od času krátké tiskové zprávy. Velký zájem ze strany novinářů však není. Občas se někomu z myslivců podaří kontaktovat regionální tisk. Hlavně v době zimního přikrmování. Když přijdou za mnou, odkazuji je většinou na příslušné myslivecké hospodáře (Lázeňské lesy mají dva), kteří jsou dostatečně odborně fundovaní. Někdy je spolupráce dobrá, e-mailem mi pošlou článek ke zkorigování, někdy ne, pak tomu bohužel tomu odpovídá i výsledek, ale to je běžné všude a asi ve všech oblastech.

Pořádáte kromě Svatohubertské mše v Lokti nějaké jiné kulturní záležitosti pro širokou veřejnost - plesy, koncerty?
To je další věc, která je OMS vytýkána, že za předešlé éry plesy byly. Ta myšlenka se mi líbí, rád bych ji obnovil, ale není to zas tak jednoduché, ve Varech jsou nájmy neúnosné. Plesům se rozhodně nevyhýbám, s manželkou na ně chodíme. Často se konají plesy a bály organizované jednotlivými mysliveckými sdruženími. Tyto plesy probíhají již tradičně a pozvedávají kulturu v obcích, což je dobře. Problém s okresním plesem je i organizační, ale už jsem dostal určitou nabídku od jednoho sdružení, že by ples zorganizovalo. O této nabídce budeme určitě v radě diskutovat. Nemůžu nic slíbit, ale rád bych, aby ples byl.

Vzhledem k tomu, že jsme se potkali ve Žluticích na studentské soutěži ve vábení jelenů spojené s chovatelskou přehlídkou trofejí, zajímalo by mě, jaká je spolupráce OMS se žlutickou školou? Probíhají zde přehlídky trofejí každoročně?
Se školou je spolupráce pravidelná a na dobré úrovni, několik posledních let se v ní pořádá výstava trofejí. Někteří myslivci jsou proti, pro velkou vzdálenost z některých míst v okresu. Já se však domnívám, že jestliže má škola prostory a studenty, kteří to připraví, je to pro nás i pro ně přínosem. Samozřejmě to není vždy bez problémů, už jsme tu měli i rozbitou trofej, ale to se stane asi všude. Myslím, že přehlídka do Žlutic patří a za svou osobu to budu vždy jen podporovat. Další akcí, při které se setkáváme se žlutickými studenty, je lesnická praxe.
Většina lesáků jsou zároveň myslivci, takže se jim dostane vědomostí z obou těchto oborů.
Ještě ke zkouškám a k posuzování trofejí bych rád připomenul, že máme mezi námi starší členy, kteří jsou i ve svém věku velmi aktivní a jsou i ve zkušebních komisích. Jsou to ti zkušenější myslivci z Krušných hor, klasičtí jelenáři, pánové Oldřich Šelepa, Jiří Šopejstal a člen rady Luboš Baxa, kteří všem akcím dodávají vážnost starých myslivců. Zkoušky ani hodnocení trofejí si bez jejich zkušeností nedovedu představit.

Sledujete na přehlídkách nějaký vývoj v kvalitě zvěře? Jak je zvěř v okrese rozmístěná?
Je to velmi rozmanité a honitba od honitby se také výrazně liší. Máme zde všechny druhy zvěře, okres se rozkládá od nižších poloh do hor. Nejvýš jsou jeleni, níže daňci, mufloni a samozřejmě srnčí zvěř, vyskytuje se tu také zvěř sika. Sika není v celé oblasti, ale jeho expanze je dost razantní. Jak to půjde dál až se dostane sika do hor, to uvidíme! Jsou honitby, kde ještě před deseti lety říjili jeleni evropští a dnes je tam pouze jelen sika. Domnívám se, že výskyt zvěře jelena siky je vázán na klid. Proto v Lázeňských lesích, kde klid vzhledem k velké návštěvnosti lázeňských hostů není, se sika zatím nevyskytuje ač v těsném sousedství je již několik let.

Máte na Karlovarsku nějaké obory?
Je tu jedna velká v majetku LČR, na úpatí Krušných hor. Je to obora Hájek, mám dojem, že je rozdělená na tři obůrky podle chované zvěře - daněk, muflon, černá. O této honitbě by vám určitě, ale nejvíce informací řekli přímo na Lesní správě Horní Blatná, pod kterou tato obora patří. Chov je tu na slušné úrovni a oborníkem je Alexandr Fous.
Pak jsou menší obůrky, charakteru desítek hektarů, kde je jen pár kusů zvěře. Jednou z nich je
v roce 2003 založená Městem Loket obora Hory, která je rozdělena do dvou obůrek o výměře 128 a 51 ha. Původně byl v těch místech vojenský prostor. Nadmořská výška se pohybuje mezi 480 - 549 metry nad mořem, zastoupení dřevin je 30 % smrk, 40 % dub, 10 % javor klen, 10 % buk, dále 10 % borovice, modřín, lípa, jasan. Do výměry obory patří 19 ha louky, 0,3 ha ovocného sadu, jezírko a stálý potok. V první obůrce je jelen se třemi laněmi, pět srnců a čtyři srny. Ve druhé je šest muflonů, čtyři muflonky, osm muflončat, šest daňků a třináct daněl. Zvěři se zde daří, uvažuje se i o zvýšení výměry v budoucnu. Tuto obůrku má na starosti vrchní lovčí Loketských lesů Jaroslav Adámek. Vím, že je to jeho "dítě" a péči o zvěř a o rozvoj obory věnuje všechen svůj volný čas.

Jak se v regionu pohybují stavy drobné zvěře?
Občas se vyskytne bažant, koroptev, zajíc, ale ne velkém množství. Před 20 - 30 lety to ve zdejším kraji vypadalo, co se týče drobné zvěře, úplně jinak. To prý ještě byly hony. Já už to znám pouze z vyprávění starých myslivců. Ale stavy se snad lehce a pozvolna zvedají, hlavně u zajíce.

Vypouštějí sdružení nějakou drobnou zvěř nebo se jedná o divokou populaci?
Co se týká OMS, bažantnici nemáme, občas nějaké sdružení odchovává kachny, ale bažanty ne. Půlka okresu je v horách, tam to nemá smysl a v nižších polohách se nevypouští. Co se týká zajíce, jedná se pouze o divokou populaci.

To je dobře, že se stavy drobné navyšují i bez vypouštění. Věnujete se zlepšování podmínek pro život zvěře v honitbách? Zakládáte remízky, zvěřní políčka?
Je těžké mluvit za 72 honiteb, ale ti, se kterými jsem více ve styku, dělají hlavně políčka. V režijních honitbách jsou a MS je zakládají také běžně. Občas je problém s majetkoprávními vtahy. Z vlastní zkušenosti vím, že jsme museli jedno políčko zlikvidovat, protože si ho od PF pronajal soukromník a chce čerpat na tuto plochu dotace, takže tam políčko být nemůže.

Máte ve vašich honitbách problémy se škodami černou zvěří?
Jako OMS nemáme, ale sdružení občas nějaký případ řeší. Poslední rok šly stavy černé trochu dolu, jak říkají i ostatní kolegové myslivci. Je to dáno pravděpodobně letošní tuhou zimou i zvýšeným odstřelem.

Předáváte své myslivecké zkušenosti a moudrost novým generacím? Funguje u vás práce s mládeží?
V práci s mládeží na OMS máme velké rezervy. Finančně podporujeme soutěž o Zlatou srnčí trofej, mladí myslivci, v tomto případě bratři Váchalové, se často a to jak na okresním, tak i celostátním kole velmi slušně umísťují. Také do Domu dětí chodí na požádání někdo z nás na přednášky. Ale že bychom něco přímo organizovali nebo pořádali, to v tuto chvíli není. Jde o to zapojit lidi, kteří chtějí a mají k tomu hlavně vlohy.
Dětem v Karlových Varech a okolí to vynahrazujeme alespoň my jako Lázeňské lesy. Pořádáme tzv. Lesní pedagogiku, je to zábavná forma výuky o lese, o rostlinách, o zvěři. Víceméně suplujeme tuto činnost i za myslivce. Na lesní pedagogiku jsou zvlášť vyškolení pracovníci, kteří musí umět zacházet s dětmi. Tento projekt probíhá už tři roky, letos půjdou na školení další dva mladí kolegové lesníci. Zatím tuto Lesní pedagogiku dělá jedna kolegyně a nadlesní z Lázeňských lesů. Od května do října i dvakrát, třikrát do týdne a to nad rámec svých pracovních povinností. Celé dopoledne učí děti o zvěři, stopách, rostlinách, životě v lese - vše probírá formou her. Hrají lesní pexeso, na slepou karavanu, otázky na stromy. Na svačinu se opékají buřty, některé děti z města je takto jedí poprvé. Když se naskytne možnost, přijde i těžař a pokácí před nimi strom, popřípadě využívají práce lesní techniky, pokud se pohybuje v okolí. Zájem je obrovský, termíny se domlouvají na několik měsíců dopředu. Školám se však snažíme vyhovět, myslím, že je potřeba pro děti něco dělat.

Pořádají například myslivecká sdružení dětské dny v obcích?
O tom nemám zprávy. Řád sv. Huberta vyhlásil pro děti z Krušnohorských a podkrušnohorských škol soutěž v kreslení obrázků s mysliveckou tématikou. Byl jsem přizván k jejich hodnocení. Soutěžily děti ze třinácti škol. Vybírání nejlepších bylo velmi zajímavé a náročné, vybrali jsme pěkné obrázky, nejlepší z jednotlivých kategorií budou vyhlášeni na slavnostech sv. Huberta v Nové Roli.

Když se bavíme o mládeži, přibývají vám noví uchazeči do kurzů o první lovecký lístek?
Na OMS počet uchazečů kolísá. Pohybuje se kolem dvaceti přihlášených za rok. Vloni bylo 22, letos je přihlášeno 17 adeptů.
Počet členů OMS se udržuje mezi 1000 a 1100, poslední stav je 1060 členů, ale je řada těch, kteří mají problém s včasným placením, tím musí být ze stavu vyškrtnuti a proto jejich počet neustále kolísá.

Pořádáte i zkoušky pro myslivecké hospodáře?
Ano, každý rok. Zájemců o kurz pro myslivecké hospodáře bývá pravidelně kolem dvaceti a úroveň je velmi slušná.

Zkoušky probíhají v budově OMS? Kde vlastně Okresní myslivecký spolek sídlí?
OMS sídlí v Bulharské ulici, v centru Karlových Varů, v domě, který se koncem loňského roku podařilo od města odkoupit do sdružení nájemníků. Máme spodní patro, dosud jsme byli jen v nájmu, teď jsme "majitelé reality". Ale zatím je to takový dům hrůzy. Je ve špatném technickém stavu. Tím, že byl dům v majetku města, neinvestovalo se do oprav. Podařilo se nám uzavřít kupní smlouvu s tím, že 40 % ceny této nemovitosti jsme zaplatili hned a dalších 60 % můžeme během tří let proinvestovat do oprav a údržby domu. Musíme hospodařit rozumně, abychom kancelář udrželi. V podstatě tedy máme malou kancelář, archiv a zasedačku, ve které probíhají rady a školení. Přemýšleli jsme i o možnosti část pronajmout, je to lukrativní místo v centru Varů, ale záleží na tom, co schválí rada. Je to náš jediný majetek, i když si možná řada myslivců myslí, že vlastníme i střelnici.

Jaké jsou tedy majetkoprávní vztahy ke střelnici? Jak je tomu v mnoha případech, určitě budou značně složité.
Areál střelnice je veliký, má několik hektarů. Bohužel nám jako myslivcům tam patří pouze trofeje v zasedací místnosti. Přestože naši myslivci střelnici v 60. - 70. letech vybudovali, zaplatili, v akci "Z" postavili, odpracovali tam tisíce brigádnických hodin, nepatří nám tam nic. Budova, ve které je zasedačka, dva byty a zázemí, plus dvě třetiny pozemků a lovecký srub patří České republice - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Pozemek pod hlavní budovou spolu s pozemky pod střelištěm pro kulové zbraně jsou majetkem města Karlovy Vary. Pak ještě malý pozemek, na kterém stojí stožár, patří Eurotelu.

Jednali jste se stávajícími vlastníky o možnosti převodu nebo odkoupení?
Ano, jednali jsme s magistrátem města, kde byl přístup velmi vstřícný. Areál je mimo město, je oplocený. Město ho nedá zadarmo, ale aspoň nás neodmítli. Pak jsem jednal s policií městskou i státní o možnostech dalšího řešení a užívání. Na Úřadě pro zastupování státu jsem také byl, probíhají jednání. Nabídli nám čtyři možnosti, jak majetkové poměry vyřešit. Zažádali jsme o bezplatný převod, ale do dnešní ho dne zatím nedošla odpověď. V každém případě to není jednoduché.

Říkal jste, že střelnice je v režii střelecké komise. Jak tam probíhá celoroční činnost, jaké přebory se střílí?
V průběhu roku je šest velkých akcí OMS - Veřejný závod a okresní přebor v K4M, BAT 2x25, Jarní závod LK 2x20, Pohár osvobození BAT, Lošťákův závod LK 2x20, Cena Karlových Varů LK, B, BB a sezónu završuje Memoriál Františka Sedláčka BAT 2x25.
Mimo to se celý rok chodí trénovat, každý pátek je oficiální trénink. Myslivci si sem také chodí nastřelovat zbraně. Ti, co jsou členy ČMMJ, zaplatí stovku na rok a pak si chodí zastřílet dle potřeby. Také se na střelnici pořádají soutěže a semináře spojené se střelbou. Střelecké komisi se daří a věřím, že to vydrží i nadále.

Povězte mi ještě o práci kynologické komise, jistě bude také velice aktivní?
Kynologická komise OMS Karlovy Vary, pod vedením Ing. Vladimíra Dejmka, předsedy KK, vykazuje velmi bohatou činnost. Každý rok pořádá jarní svod, zkoušky vloh, speciální zkoušku z vodní práce, lesní zkoušky, barvářské zkoušky pro malá plemena, podzimní zkoušky, mezinárodní VZ pro Klub krátkosrstý ohař Jizerní Vtelno se zadáním titulu CACIT a CACT, všestranné zkoušky pro ohaře a malá plemena a barvářské zkoušky honičů.
Konkrétně v loňském roce byl program daleko bohatší, jarního svodu se zúčastnilo 50 mladých jedinců různých loveckých plemen, ZV se zúčastnilo 15 zástupců ohařů a malých plemen, SZVP 12 ohařů a malých plemen, LZ 16 ohařů a malých plemen, BZ 11 zástupců malých plemen, PZ 9 ohařů a malých plemen, BZH 10 zástupců malých plemen. Dále KK Karlovy Vary v roce 2005 uspořádala pro chovatelské kluby tři soutěže.
17. - 18. září 2005 KK Karlovy Vary ve spolupráci s Klubem dlouhosrstých ohařů uspořádala dvě mezinárodní soutěže v revírech kolem Toužimi. Zahájení proběhlo na Státním hradu Bečov nad Teplou ve velmi pěkném prostředí, které ocenili zejména hosté z Německa a Rakouska. Slavnostní fanfáry trubačů LZ Kladská zahájily soutěže.
První soutěž - XXXVII. CACIT Mezinárodní všestranné zkoušky DO, startovalo 12 psů po čtyřech z České republiky, Německa a Rakouska. Zde se po dvoudenním klání dlouhosrstých ohařů jako první s počtem bodů 498 umístil pes Alan z Chotutického údolí vedený panem Vladimírem Kaiserem.
Druhá soutěž - XXXVI. CACIT Klubová soutěž - Mezinárodní všestranné zkoušky MMO, VMO a DO. Startovalo 14 psů, v této skupině soutěžilo šest vůdců z Německa. Zde se jako první s počtem bodů 496 umístila fena MMO Bela z Bílé Telče vedená panem Jaroslavem Voříškem a nominovala se na MRK.
22. - 23. října 2005 KK Karlovy Vary ve spolupráci s Klubem chovatelů jezevčíků uspořádala Klubovou barvářskou soutěž se zadáním titulu CACT, startovalo 16 jezevčíků.
29. - 30. října 2005 KK Karlovy Vary ve spolupráci s KKO uspořádala Mezinárodní všestranné zkoušky pro všechna plemena ohařů se zadáním titulu CACIT - CACT. Startovalo 24 ohařů různých plemen, z nichž 12 obstálo v I. ceně, 6 ve II. ceně, 4 neobstáli a 2 byli odvoláni. Vítěz se 496 body, fena VOK Fatima ze Žehuňské obory, vedoucí Milan Kazda a pes NOK s počtem 492 bodů, Echo z Ranského letiště, vedoucí Josef Hauf se nominovali na Memoriál Richarda Knolla.
Je zapotřebí poděkovat vůdcům loveckých psů a všem členům Kynologické komise za velký kus práce pro českou loveckou kynologii.
Velký dík patří vlastníkům honiteb, kteří se již léta nemění a stále s námi spolupracují, jsou to Ing. Jiří Kubernát, Luboš Zahradníček, Karel Musil - MS Toužim, MS Útvina, MS Vitriolka, MS Javorná, Ing. Zdeněk Bošina - Lesní společnost Bečov nad Teplou, MS Český Chloumek a SLŠ Žlutice. (Zprávu o činnosti KK sepsal její předseda Ing. Vladimír Dejmek)

Vyvíjí tu činnost nějaké zájmové kluby - fotografové, trubači, sokolníci?
Na přehlídkách a při významnějších příležitostech využíváme služby trubače Josefa Matuštíka z Merklína. Všechny zkoušky a akce začínají i končí fanfárami. Jinak se tu zájmové kluby moc neprezentují.

Jaké máte vztahy s ostatními organizacemi zabývajícími se přírodou?
Například s ochránci přírody se moc nesetkáváme, máme tu CHKO Slavkovský les, a za svoji osobu a LLKV musím konstatovat, že spolupráce je na velmi slušné a profesionální úrovni..

Jste atraktivní region, je zde rozvinutá turistika a silniční doprava?
Turistika je tu rozvinutá jako všude. Na cyklisty, turisty, lázeňské hosty si zvěř zvyká, vytahuje později nebo dříve ráno. Se silnicí je to horší, jsou úseky a místa, kde je každý týden srážka, nejen že uhyne zvěř, ale škody na autech se pohybují ve stovkách tisíc.
Pak je tu problém, asi nejenom náš, ale většiny myslivců, a to jsou motorkáři a čtyřkolky. S těmi se nedá nic dělat. Myslivci na nás apelují, abychom nějak zakročili, ale jak?
Pak je tu hrozba volně pobíhajících psů. Psi strhávají velké množství srnčí zvěře. Jejich páníčci se chovají bezohledně, ale také s těmi stěží pohneme. Psi mohou v podstatě i za občasné srážky s vozidly, protože zvěř je ve stresu a prchá, vběhne na silnici, kam by normálně nešla. Snad pomůže čipování, že budou moci příslušníci MP tyto psy lépe kontrolovat. Vloni jsme jen v naší honitbě měli stržených nebo sražených 18 ks srnčí zvěře. A to všechny nenajdeme.

Máte problém i s pytláky?
Jen lokálního charakteru, pytláci jsou všudypřítomní, jsou sehraní a rychlí, je těžké je chytit při činu. V Lázeňských lesích jsme to částečně vyřešili závorami, ale u normálních honiteb dát závory nelze.

Ještě bych se Vás ráda zeptala, jaká je tradice myslivosti ve Vaší rodině? Byli myslivci před Vámi a vychováváte už nějaké další?
Praděda byl rybář na velkostatku ve Lnářích, kde součástí pracovní náplně byla i myslivost. Děda byl porybný a myslivec, táta je lesák, takže taky myslivec, dokonce učil myslivost na lesnické škole ve Žluticích, takže tradice tady je. Mému synovi je 16, ale k myslivosti vůbec netíhne. Dceři je 12, s myslivostí bych asi předbíhal, ale co se týká zvířat, lesních i domácích, (nebo psů), tam je vztah velmi pozitivní. Když někdy dceru hledáme, je buď u psů, "přímo zalezlá v boudě" nebo přemýšlí, jaké další zvíře by si přinesla domů. Chtěla by být veterinářkou a doufám, že i ta myslivost se projeví. Manželka můj zájem o myslivost respektuje, jen nechtěla mít doma mou sbírku nožů, takže jsem si část přenesl sem do kanceláře.

Díky za rozhovor!
Připravila Ing. Kamila KAASOVÁ