Časopis Myslivost

S trochou nadsázky patriotismu středoevropské myslivosti by se nechalo říci, že valné shromáždění největší světové myslivecké organizace, kterou Mezinárodní rada pro myslivost a ochranu zvěře bezesporu je, by se mělo v Evropě konat na území, které je výkladní skříní našich představ o myslivosti, tj. s bohatstvím zvěře, mysliveckými tradicemi, množstvím různorodých loveckých příležitostí, produkcí zvěřiny a specifickým životním stylem, kterému mnozí z nás ve vztahu k lovu přivykli. Představa středomořského ostrova se subtropickým klimatem, macchiovým bušem místo lesních hvozdů, nedostatkem vody v krajině a koupajícími se turisty na plážích, rozhodně do našeho pojetí myslivosti nezapadá. Je však dobře, že CIC dává příležitost státům všech kultur a úrovní myslivosti představit se světu se svým pojetím této činnosti a podělit se i o úspěchy a problémy, které provází lov zvěře a jeho postavení v tamní společnosti.
Kyperská republika však na rozdíl od očekávání přivítala delegáty valného shromáždění jako země s hlubokou tradicí lovu zvěře a jako ostrovní stát se strategickou polohou pro přežívání mnohých živočišných druhů, převážně ze skupiny migrujícího ptactva. Poslední uvedenou hodnotu také umístila do loga 53. Valného shromáždění CIC, které se tak konalo pod heslem "Ochrana migrujících ptáků - sdílená odpovědnost".
Z pohledu středoevropské myslivosti máme kyperským tradicím lovu co závidět. Když odmyslíme první příchod lidí na Kypr okolo 15. století před naším letopočtem a archeologické nálezy ulovených živočichů z té doby, nechají se vystopovat dějiny kyperského lovectví již téměř 2000 let před naším letopočtem prostřednictvím kolorovaných předmětů s výjevy lovu nebo velkého množství keramiky s motivy lovu zvěře z období 500 let před naším letopočtem. Krásné svědectví o loveckých příbězích vypovídají mozaiky palácových chodeb a sálů z přelomu našeho letopočtu. Myslivecky zvláště cenná jsou vyobrazení některých druhů tehdejší lovné zvěře. Můžeme se tak dozvědět, jak vypadal daněk, muflon, bažant nebo jakých psů či zbraní bylo využíváno k lovu. Historie kyperské myslivosti začala vznikat tedy již v době, kdy střední Evropa byla spíše územím, kde se střídaly vlny různých etnických kultur, kmenů a skupin, bez hlubších písemných zpráv. V porovnání s Kyprem začaly naše národní dějiny a následně i dějiny naší myslivosti vznikat výrazněji až v 9. stoletím našeho letopočtu.
Jaká je ale současná myslivost na Kypru?
Příroda třetího největšího ostrova ve Středomoří i s jeho faunou je ovlivňována třemi kontinenty. Na Kypru se nachází na 370 druhů ptáků. Kypr se může pochlubit i původními živočišnými druhy, které přežily do dnešních dnů. Je jím kyperský muflon (Ovis orientalis ophion), který se také stal ústředním symbolem valného shromáždění. Kypr je také jedinou evropskou zemí, kde žije populace francolina černého (Francolinus francolinus). Území ostrova je velice hornaté s nejvyšší horou 1953 m.n.m.. Ve vnitrozemí se vyskytují i úrodné nížiny s četnými menšími říčními koryty, které mají vodu však jen v zimním období. Velmi cenná je pobřežní nížina, která obepíná celý ostrov. Ta má také největší význam pro migrující ptactvo, neboť svými mokřady vytváří zázemí pro přezimování, soustřeďování a hnízdění ptactva. Ve vnitrozemí ostrova najdeme zóny kulturní zemědělské krajiny, vinařské oblasti, území porostlá lesem, ale také na druhou stranu málo civilizací dotčené mokřady, vysušené a erodované půdy. Lovu se věnuje 50 000 lovců, tj. 30 % z dospělých mužů v populaci. Myslivost je postavena na dvou základních principech: zachování a ochrany zvěře a mysliveckých rezervací - zón bez lovu. Zóny bez lovu jsou zastoupeny ve všech loveckých zónách po celé ploše a plní funkci rezervoárů nebo bank zvěře. Plocha zón bez lovu dosahuje 35 % z území kontrolovaného vládou. Lovecká sezóna je rozdělena na období po měsících a v každém období sezóny je stanoven počet loveckých dnů. Ročně se uloví 37 - 120 tisíc zajíců, 210 - 570 tisíc orebic šukar, 4 - 8 tisíc frankolinů, 15 - 40 tisíc hrdliček, 22 - 62 tisíc holubů hřivnáčů a 900 tisíc až 2,5 miliónu kvíčal.


Den migrujících ptáků
Stalo se tradicí valných shromáždění, že země, která převzala záštitu nad organizačními záležitostmi, uspořádá před zahájením valného shromáždění setkání odborníků k tématu, který je tomuto organizátorovi nejbližší a který charakterizuje i problémy okolního prostředí. Kypr, který vytváří svým strategickým umístěním ve Středomoří zázemí pro řadu migrujících druhů ptáků, zvolil téma vysoce aktuální pro toto území - "Den migrujících ptáků". Vlastní název sympozia měl ještě podtext, kterým bylo 10. výročí vzniku mezinárodní Dohody o ochraně africko-euroasijských tažných vodních ptáků, nazývanou zkráceně AEWA. Vlastní AEWA je dílčí dohodou vycházející z Dohody o ochraně volně žijících ptáků (zkráceně nazývanou též Směrnice o ptácích nebo Ptačí direktiva). Cílem dohody je ochrana tažných ptáků, jako součásti globální rozmanitosti a usměrnění jejich využívání na základě principu udržitelnosti.
Záštitu nad sympoziem převzaly jak samotná AEWA, tak také místní organizace Kyperský fond pro zvěř, Federace sdružení mysliveckých organizací zemí Evropské unie FACE a Mezinárodní rada na ochranu ptáků BirdLife. Obsahem sympozia byly informace o stavech migrujícího ptactva na Kypru a východní části Středomoří, ochrana tažných vodních ptáků a možnosti jejich trvalého využívání prostřednictvím lovu a aktuální informace o ptačí chřipce a jejích souvislostech s lovem. Uvedené téma sympózia je ve vztahu k naší myslivosti vysoce aktuální, neboť Česká republika schválila přístup k této dohodě již v roce 2005. Z výčtu naší zvěře spadají pod dohodu husa polní, husa běločelá, husa velká, kopřivka obecná, čírka obecná i modrá, kachna divoká, lžičák pestrý, polák velký, polák chocholačka a lyska černá. Naplňování cílů dohody přes její Akční plán směřuje k zákazům odchytu a lovu ptáků a to v různých stádiích rozmnožování, během výchovy mláďat a při návratu na hnízdiště, zákazu odběru vajec, zákazu úmyslného rušení dospělých jedinců, zákazu držení, hospodářského využívání a obchodu s nimi. Vzhledem k obsáhlé a již dlouhodobé právní úpravě na úseku myslivosti by pro Českou republiku nemělo být problémem zajistit tažným vodním ptákům ochranu požadovanou dohodou. Kde však česká myslivost má závažný nedostatek, je oblast plánování lovu těchto druhů zvěře, kdy stát má za povinnost stanovení kvót úlovků a zajištění odpovídající kontroly dodržování těchto kvót. Přijetím nového zákona o myslivosti v roce 2001 byly omezeny kompetence orgánům státní správy myslivosti v procesu schvalování plánů mysliveckého hospodaření s tím, že stanovení a projednání těchto plánů je v pravomoci pouze uživatele a držitele honitby a orgán státní správy nemůže do tohoto procesu vstupovat. Znamená to tedy, že stát nemá nástroj, kterým by garantoval stanovení kvót úlovků. Z pohledu naplňování dohody bude nutno také provést inventarizaci stanovišť populací předmětných druhů tažných vodních ptáků a zpracovat a zveřejnit národní seznamy těchto stanovišť, vytvořit spolehlivý a koordinovaný systém získávání údajů o úlovcích tak, aby bylo možno provést posouzení výše ročního úlovku, zakázat používání toxického střeliva, iniciovat vytváření klubů lovců nebo organizací, jejichž posláním bude koordinovat a usměrňovat jejich činnost směrem k udržitelnému využívání, soustřeďovat informace o rozsahu škod na úrodě, zlepšit metody určování populačních trendů, určit tahové trasy a vypracovat systém monitoringu sledování některých dalších údajů o populacích těchto druhů ptáků. Úkolů, které stanoví AEWA je značné množství. O jejich plnění se bude jistě ucházet i ochrana přírody. Bude jen na myslivosti samotné, jak aktivně se řešení výše uvedených úkolů bude účastnit, aby se nestalo, že bude pouze pasivním adresátem opatření vytvořených někým jiným.

Problematika ptačí chřipky
Velkou pozornost v průběhu jednání na sebe vázala epidemie ptačí chřipky, která se stala nedílnou součástí referátů převážné většiny všech vystupujících delegátů, neboť její šíření je spojeno také právě s migrujícími ptáky. Bylo poukázáno, že hlavní šíření viru z původních ohnisek nákazy v oblasti Číny se z 98 % šíří přes Západní Sibiř a Novosibirsk s tím, že nákaza kopíruje hlavní dopravní tahy. Zbylá 2 % šíření směrem na Evropu byla zjištěna u tažných ptáků. Valné shromáždění ve svém závěru přijalo doporučení, ve kterém zdůraznilo význam této nákazy pro narušení ochrany migrujících ptáků, ekonomiku, lidské zdraví a možný vliv na trvalé využívání přírodních zdrojů, za které jsou považováni migrující ptáci. Toto doporučení ve svém závěru vyzvalo myslivost k neustálému dohledu nad situací šíření nákazy, jejího monitoringu a prevenci.

Z průběhu jednání
Valného shromáždění se zúčastnilo 354 osob z 38 zemí Evropy, Asie, Afriky a Severní a Jižní Ameriky.
Vlastní valné shromáždění zahájil prezident Mezinárodní rady pro myslivost a ochranu zvěře Dieter Schramm. V rámci slavnostního zahájení přivítal účastníky ministr vnitra Kyperské republiky Andreas Christou. Ve své úvodní řeči vyzdvihl význam konání valného shromáždění pro tento ostrov, který je velice důležitý jako zázemí pro migrující ptactvo. Migrující ptactvo tvoří převážnou část zájmu všech organizací zabývajících se ochranou přírody a myslivostí. Zdůraznil, že tradiční odchyt a lov pernaté zvěře hraje v životě Kypřanů důležitou roli i dnes. Bohužel, politický neklid v roce 1970 mimo jiné velmi zhoršil i životní prostředí na Kypru. Životní prostředí utrpělo také rozšiřováním měst a obcí, budováním nové silniční sítě, průmyslových a turistických center. Postiženy byly především nejcennější lokality soustřeďování migrujícího ptactva, kterými jsou pobřežní mokřady. Řešení těchto problémů znamenalo věnovat daleko větší důraz výzkumu a systematičnosti přijímaných opatření. Z uvedeného důvodu byla navázána úzká mezinárodní spolupráce a jejím vyvrcholením je i uspořádání valného shromáždění CIC a v jeho rámci doprovodného sympózia o migrujících druzích ptáků. Za kyperskou stranu dále vystoupili s úvodními referáty stálý sekretář ministra vnitra, který zastává současně i funkci prezidenta výboru pro otázky kyperského fondu pro zvěř a viceprezident Federace lovu na Kypru.
V úvodu valného shromáždění pozdravila delegáty také federální ministryně zdravotnictví a otázek žen Rakouska paní Maria Rauch-Kallat. Ve svém vystoupení zdůraznila nezbytnost podpory ochrany životního prostředí ve všech jeho formách a kriticky se vyjádřila k porušování morálních zásad v myslivosti při vytváření tzv. "atypických" trofejí zvěře ve farmových chovech a jejich předkládání coby výsledků mysliveckého hospodaření.
Prostor pro vyjádření vztahu k myslivosti dostali i hosté CIC ze strany přizvaných mezinárodních organizací ochrany přírody CITES, AEWA a UICN ve kterých zdůraznili odpovědnost myslivosti pro zachování především migrujících živočichů, kteří překračují hranice mnoha států s rozdílným přístupem k využívání tohoto přírodního bohatství. Svůj úvodní příspěvek přednesla i FACE, ve kterém podpořila zachování lovu při respektování podmínek, za jakých bude zajištěno trvalé udržitelné hospodaření s migrujícími ptáky.
Valné shromáždění CIC mělo po loňském trienálním volebním shromáždění výhradně pracovní charakter se zaměřením na projednání plánu činnosti odborných komisí. Hlavním mottem valného shromáždění se stala problematika ochrany migrujících ptáků. Ve veřejném hlasování vedoucích národních delegací bylo odsouhlaseno konečné rozpuštění CIC podle francouzského práva. Tomuto hlasování předcházelo rozhodnutí valného shromáždění přijaté v Abou Dhabi v roce 2005 o přenosu oficiálního sídla CIC z Paříže do Vídně. Ve vztahu k teritoriálně obdobné myslivosti je potřeba vyzdvihnout činnost pracovní skupiny v jejíž náplni je řešení vlivu zemědělství na prostředí. S velikým důrazem byl představem projekt "Úhory a divoká zvěř", jehož obsahem je zakládání úhorů v zemědělsky intenzivně využívané krajině a zastoupení požadovaných rostlinných druhů v nich. Zakládání úhorů je považováno za významnou pomoc pro vytváření příznivých podmínek životního prostředí drobné zvěře a pro její přežívání v civilizací intenzivně využívané krajině.

Problematika "atypických" trofejí
Na pořad jednání valného shromáždění se dostaly i neshody okolo hodnocení nové rekordní trofeje jelena z Bulharska, jehož původ byl zpochybňován. Předmětem diskusí byl i přístup komise pro výstavy a trofeje, která provedla její ohodnocení. Tento problém byl zahrnut, jak již bylo řečeno, i do úvodní řeči přítomné rakouské ministryně zdravotnictví a otázek žen a věnoval se mu osobně i prezident CIC pan Schramm. Shodně odsoudili prezentování tzv. "atypických trofejí", jejichž původ vychází z nemyslivecky vedených chovů, za výsledky chovu zvěře. Takovýto přístup byl označen za neslučitelný s morálními zásadami myslivosti. Celý spor o bulharskou trofej byl ukončen konstatováním, že hodnocení trofeje komisí CIC pro výstavy a trofeje mělo pouze technický význam pro zjištění jejich parametrů, ale není dokladem potvrzujícím její původ. Otázky původu trofeje budou následně předmětem dalších jednání CIC. Valné shromáždění ve vztahu k uvedenému problému původnosti trofejí přijalo deklaraci v níž obecně odsuzuje neetickou manipulaci s trofejemi nemyslivecky vedených chovů zvěře.

Z hlavních témat, které zahrnují teritoriálně odlišné oblasti, než je působnost české myslivosti, byly valným shromážděním řešeny problémy tradičního lovu štvanicemi ve vztahu k udržení tohoto způsobu lovu, který je považován v některých státech za součást národní kultury, otázky významu loveckých farem v Jihoafrické republice pro udržení rovnováhy zastoupení živočišných druhů v této části světa, problémy ochrany divokých ovcí v jižních částech Evropy, projektů rekreačního lovu a lovecké turistiky a také záležitosti navázání spolupráce CIC a nového členského státu Číny.
Delegace ČR informovala CIC o zvolení nového předsedy největší myslivecké organizace v ČR, Českomoravské myslivecké jednoty, ing. Jaroslava Palase. Prezentovala informace o průběhu jubilejní mezinárodní výstavy myslivosti NATURA VIVA 2005 v Lysé nad Labem a současně pozvala zájemce na tuto výstavu i v roce 2006. Česká republika dostala nabídku prostřednictvím komise pro trofeje a výstavy na zpracování materiálu, ve kterém by byly prezentovány výsledky mysliveckého hospodaření s trofejovou zvěří za posledních 100 let ve vztahu k prosazování zásad udržitelného hospodaření v myslivosti. Také je očekáváno vystoupení ČR s tématem zavádění zásad mysliveckého hospodaření na některém z příštích valných shromáždění v návaznosti na realizaci projektu MAROKO - FAO - ČR, který je realizován v současném období v Maroku.

Ocenění pro českou myslivost
České republice se na 53. Valném shromáždění CIC dostalo dvojnásobného vysokého ocenění za úspěchy dosažené v myslivosti. S netrpělivostí očekávala národní delegace ČR závěrečný den valného shromáždění, kdy byly udělovány prestižní ceny CIC "Edmonda Blanca" za celosvětový přínos pro myslivost. Ocenění za úspěchy dosažené cílevědomým prosazováním zásad trvale udržitelného hospodaření s přírodním bohatstvím v chovech velké zvěře obdrželi shodně honitba Libavá Vojenských lesů a statků ČR, s. p., divize Lipník nad Bečvou a obora Poněšice Lesů České republiky, s. p., lesní správa Hluboká nad Vltavou.
Za Vojenské lesy a statky ČR, s. p., přijel převzít ocenění ing. Jan Jeniš, vedoucí lesnického oddělení divize Lipník nad Bečvou. CIC upřednostnila při rozhodování o udělení této ceny především fakt, že se jedná o myslivecký objekt, který umožňuje v co nejširším měřítku prosazování zásad udržitelného mysliveckého hospodaření. Honitba Libavá patří svými 33 tisíci hektary k největším honitbám v ČR. Kombinací velmi vhodných přírodních podmínek, kvalitního genetického základu zvěře, citlivou úpravou prostředí spočívající ve zřizování úživných ploch, klidových zón a přezimovacích objektů, byl vytvořen jedinečný biotop pro chov jelení zvěře. Této výjimečné příležitosti bylo ze strany mysliveckého personálu náležitě využito a byl založen dlouhodobý program chovu jelení zvěře, který je přizpůsobován nejnovějším informacím získaným z pozorování zvěře, veterinárním doporučením a dodržování přísných chovatelských zásad. Vrcholem chovatelského úsilí bylo vytvoření velmi kvalitní populace jelení zvěře ve které byl uloven v roce 2004 jelen, jehož bodová hodnota trofeje dosáhla 242,90 bodů CIC. Tato trofej se stala nejsilnější trofejí jelena evropského uloveného ve volné honitbě v ČR.
Za Lesy České republiky, lesní správu Hluboká nad Vltavou, přijel převzít ocenění přímo oborník z obory Poněšice František Řehoř. CIC vyzdvihla tímto oceněním především provádění společného způsobu lesnického a mysliveckého hospodaření, které umožňuje na relativně malém prostoru 1664 ha obory při současném zachování cenných genových základen lesních dřevin dosahovat vynikajících výsledků v chovu jelení zvěře. I při takto vyváženém způsobu hospodaření, který vychází z nízkých početních stavů chované zvěře, se daří v oboře dlouhodobě dosahovat špičkové kvality populace jelení zvěře. Cílevědomé prosazování zásad udržitelného hospodaření s přírodním bohatstvím v tomto chovu umožnilo v roce 2001 ulovení nejsilnějšího jelena evropského v ČR s bodovou hodnotou trofeje 250, 89 bodů CIC.
Českou republiku reprezentovala na valném shromáždění národní delegace vedená předsedou Prof. Ing. Josefem Hromasem, CSc. a členy Doc. Ing. Josefem Feuereiselem, PhD., tajemníkem komice CIC pro výstavy a trofeje a ing. Jaroslavem Růžičkou, zástupcem státní správy myslivosti.
Příští zasedání valného shromáždění CIC se bude konat v roce 2006 v hlavním městě Srbska Bělehradu.

Výsledky jednání
Týdenní maratón jednání CIC skončil a před členskými státy je další rok práce při naplňování závěrů valného shromáždění, které by měly posunout provádění myslivosti v různých částech světa zase o krok dále. Nabyté poznatky jsou pro každého účastníka zajisté jiné, jako jsou rozdílné i samotné problémy těchto účastníků, s kterými přijížděli na vrcholné zasedání této myslivecké organizace. Před řadou států stojí úkol zachování tradičních způsobů lovu pro místní obyvatelstvo, pro jiné obhajoba lovu jako takového před ostatní společností. Pro všechny zúčastněné státy však zůstává společným úkolem prosazovat provádění myslivosti na principech udržitelného hospodaření s přírodním bohatstvím, za které je zvěř považována. Bylo velmi příjemné sledovat uznání české myslivosti, které se jí dostalo pod symboly světového mysliveckého společenství díky výsledkům v chovu zvěře v honitbách Lesů České republiky a Vojenských lesů a statků ČR. Pro nejbližší období je výzvou pro českou myslivost naplnění zásad ochrany a obhospodařování migrujících druhů vodní pernaté zvěře, které vytyčila mezinárodní dohoda AEWA. Vnitřním úkolem české myslivosti vycházejícím z deklarace CIC je eliminování případů předkládání trofejí zvěře, která nepochází z myslivecky vedených chovů. Ze strany CIC je očekáváno, že česká myslivost může přispět v následujícím období k obecné informovanosti svými mnohaletými zkušenostmi v prosazování zásad mysliveckého hospodaření s trofejovou zvěří. Ke splnění tohoto požadavku máme díky dlouholetému vyhodnocování chovu zvěře prostřednictvím chovatelských přehlídek dostatek podkladových materiálů.

Ing. Jaroslav RŮŽIČKA
Ministerstvo zemědělství
člen národní delegace ČR v CIC