Uvádění honiteb do souladu se zákonem
Milan KUBŮ
V číslech časopisu Myslivost 1/2006, 3/2006 a 4/2006 jsem čtenáře seznámil se situací ohledně uvádění honiteb do souladu se zákonem z pohledu mojí komunikace s ministrem zemědělství. Na můj poslední dopis jsem obdržel ministrovu odpověď prostřednictvím vrchního ředitele úseku lesního hospodářství MZe Ing. Jiřího Johna.
V tomto dopise nelze zpochybňovat tvrzení prezentované MZe, že osoba, které byla honitba uznaná podle zákona. č. 23/1962 Sb. o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, byla povinna podat do 31. 12. 2002 návrh na uvedení honitby do souladu se zákonem č. 449/2001 Sb. o myslivosti, jinak by honitba zanikla. Rovněž nelze hledat problém v určení držitele honitby, neboť právní povaha honebních společenstev vzniklých podle dosavadních předpisů se řídila ustanoveními nového zákona o myslivosti ode dne jeho účinnosti, tj. od 1. 7.2002, a tudíž držitelem honitby se od 1. 7. 2002 stalo v případě honebního společenstva honební společenstvo, vzniklé podle zákona č. 23/1962 Sb. o myslivosti, které však muselo ve lhůtě nejpozději do 9 měsíců od účinnosti zákona tj. do 31. 3 2003 přijmout stanovy a zvolit orgány HS.
Rovněž nelze zpochybnit stanovisko vrchního ředitele že: "Toto myslivecké hospodaření vycházelo z uzavřené smlouvy o nájmu honitby mezi vlastníkem honitby a jejím uživatelem ve smyslu § 14 odst. 2 ve spojení s § 16 odst. 1, výše uvedeného dříve platného zákona o myslivosti, na dobu 10 let od 1.4.1993 do 31. 3 2003. V průběhu tohoto mysliveckého období bylo možné provádět změny pronajatých honiteb ve smyslu § 17 odst. 2, dříve platného zákona o myslivosti, pouze za podmínky zániku smlouvy o nájmu, což se v daném případě nestalo. To znamená, že i když vlastníci honebních pozemků vystoupili z honebního společenstva, nemohlo na základě výše uvedeného dojít k vyjmutí jejich pozemků ze společenstevní honitby.
Honitby se podle § 44 odst. 3, dříve platného zákona o myslivosti uznávaly od 1. 4. 1993. a ve smyslu § 14 odst. 2 ve spojení s § 16 odst. 1 tohoto zákona musela být smlouva o nájmu honitby mezi vlastníkem honitby a jejím uživatelem uzavřena písemně na dobu 10 let, a to od počátku mysliveckého období. Ve smyslu § 17 odst. 2, dříve platného zákona o myslivosti, bylo možné provádět změny pronajatých honiteb jen po zániku smlouvy o nájmu.
Z výše uvedeného vyplývá, že pokud by nebyl přijat nový zákon o myslivosti, předchozí zákon nezamezoval od 1. 4. 2003 provedení změn honiteb a to podle vůle jednotlivých vlastníků honebních pozemků."..
Souhlasit však již nelze s názorem pana vrchního ředitele v tvrzení, že: "Pokud tedy vlastníci honebních pozemků, členové honebního společenstva, ukončili kvalifikovaným způsobem své členství v honebním společenstvu (způsobem uvedeným v původních stanovách honebního společenstva) před konáním valné "transformační" hromady, nejpozději před přijetím nových stanov a zvolením nových orgánů honebního společenstva, jejich členství ke dni konání této valné hromady končí. Dochází tím ke změně, že se vlastní výměra honebních pozemků honebního společenstva snižuje o honební pozemky vlastníků, kteří své členství v honebním společenstvu ukončili a toto honební společenstvo nemůže předmětné honební pozemky začlenit mezi honební pozemky honebního společenstva..Jakákoliv změna v členské základně honebního společenstva po "transformační" valné hromadě pak spadá do režimu ustanovení § 26 odst. 3 zákona o myslivosti."
Pokud se podíváme na ustanovení dřívějšího zákona o myslivosti č. 23/1962 Sb. o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, a to na ustanovení § 16, odst. 4 o zániku smlouvy o nájmu honitby, tak zjistíme, že tato smlouva zaniká uplynutím doby, zánikem honitby, smrtí nebo zánikem uživatele honitby, výpovědí jedné ze smluvních stran pro nedodržení podmínek smlouvy, popřípadě dohodou těchto stran schválenou okresním úřadem, rozhodnutím okresního úřadu o zrušení smlouvy v případě, že uživatel honitby porušuje hrubě nebo opětovně předpisy o myslivosti nebo zásady řádného mysliveckého hospodaření a nezjedná ve lhůtě stanovené okresním úřadem nápravu, rozhodnutím o vyhrazení výkonu práva myslivosti podle § 18 odst. 1.
Jelikož evidentně žádná z těchto okolností nenastala v době stanovené pro uvedení honiteb do souladu a smlouva o nájmu honitby zanikla až 31. 3. 2003, nelze ani uvažovat o změně honitby z důvodu ukončení smlouvy o nájmu honitby, podle § 17 odst. 2, zákona č. 23/62 Sb. o myslivosti, jak uvádí pan vrchní ředitel. Ve prospěch tohoto tvrzení svědčí i názor pana vrchního ředitele, že: "Z výše uvedeného vyplývá, že pokud by nebyl přijat nový zákon o myslivosti, předchozí zákon nezamezoval od 1. 4. 2003 provedení změn honiteb a to podle vůle jednotlivých vlastníků honebních pozemků".
Když přeložím uvedené tvrzení pana vrchního ředitele Ing. Johna do jiné roviny, mohu jeho větu říci i jinak: Z výše uvedeného vyplývá, že přijetím nového zákon o myslivosti, který zamezuje od 1. 4. 2003 provádění změn honiteb, a to podle vůle jednotlivých vlastníků honebních pozemků, nelze změny honiteb z vůle vlastníků provádět.
Námitka, že zák. č. 449/2001 Sb. o myslivosti nabyl účinnosti až od 1. 7. 2002 nemůže obstát, protože lhůty pro uvedení honiteb do souladu se zákonem podle § 69, odst. l a 2 vypršely 31. 3. 2003, současně s ukončením smluv o pronájmu honiteb. Veškerá činnost honebních společenstev měla ze zákona směřovat pouze k jedinému cíli a to uvést do souladu svoji existující honitbu a honební společenstvo. Pokud by honební společenstvo chtělo v zákonné době postupovat jiným způsobem, než zachovat existující honitbu, měli k tomu vlastníci dostatek zákonných nástrojů.
Ustanovení zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti uložilo tehdejším vlastníkům honiteb dva závazné termíny, a to:
1. Podat návrh do 31. 12. 2002 na uvedení honitby do souladu s tímto zákonem, jinak honitba zaniká k 31. 3. 2003
2. Honební společenstvo přijme stanovy, popřípadě je přizpůsobí úpravě tohoto zákona, a zvolí orgány do 9 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, jinak honební společenstvo a společenstevní honitba zanikají.
Dalším faktem je, že oba termíny byly "splatné" do 31. 3. 2003 a jejich nesplnění mělo za následek zánik jak honebního společenstva, tak i honitby. Oba úkony ale musely být provedeny v době trvání smlouvy o nájmu honitby, a právě z tohoto důvodu nelze aplikovat ustanovení § 17 odst. 2, zákona č. 23/62 Sb. o myslivosti o změně pronajatých honiteb po zániku smlouvy o nájmu, jak se nás snaží přesvědčit pan vrchní ředitel, jelikož smlouva o nájmu honitby zanikla ze zákona k 31. 3. 2003 tzn. v době, kdy existující honitba již byla uvedena do souladu a existující honební společenstvo mělo zvoleno orgány a přijato stanovy.
Z citovaných ustanovení zákona č. 23/62 Sb. o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti vyplývá, že změny honiteb uznaných podle dosavadních předpisů, které iniciovali vlastníci pozemků, honební společenstva či státní správy myslivosti v době uvádění honiteb do souladu se zákonem a v době přijímání stanov a volby nových orgánů honebního společenstva, byly provedeny nezákonně.
Faktem je, že honitby byly uznány v roce 1992, kdy musely splňovat zákonné podmínky pro uznání a pokud se honební společenstva rozhodla v roce 2002 honitby zachovat, zákon to plně upřednostňoval, což vyplývá i z důvodové zprávy k zákonu o myslivosti. Nebylo přitom důležité, kolik členů honebního společenstva za uplynulé desetiletí v původním společenstvu zůstalo nebo zda byla zachována ještě původní souvislost 500 ha honebních pozemků členů HS. Důležitá byla pouze vůle držitele honitby honitbu zachovat. Opět musím konstatovat, že vůle jednoho vlastníka honebních pozemků je stavěna nad zájmy držitele honitby. Stanovisko vrchního ředitele Ing. Johna svědčí o tom, že MZe dosud nevyčerpalo všechny možnosti jak neustále zpochybňovat jednoznačná ustanovení § 69 zák. 449/2001 Sb. o myslivosti a tím ospravedlňovat a legalizovat svoje nezákonná rozhodnutí.
Závěrečná věta pana vrchního ředitele, že s výše uvedeným postupem vyslovil souhlas i veřejný ochránce práv, JUDr. Otakar Motejl, v dopise, který zaslal panu ministru zemědělství ze dne 16. 6. 2005, sp. zn.: 3489/2003/VOP/ŠSB, mě nechává naprosto chladným. Veřejnému ochránci práv by bylo možné položit otázku i jinak: Nebylo porušeno veřejné právo držitele honitby, když držitel honitby uvedl v termínu honitbu do souladu se zákonem, v termínu přijal stanovy a zvolil honební výbor a přesto mu úředníci státní správy myslivosti, proti jeho vůli, sebrali 900 ha honebních pozemků z existující honitby?
Milan KUBŮ
jednatel OMS ČMMJ Příbram