Časopis Myslivost

To může platit samozřejmě jen v tom případě, kdy je použit puškohled pouze špičkové kvality od některého z renomovaných výrobců, jehož vnitřní mechanizmus je řešen a konstruován velmi robustně a nepodléhá rázům ani při upevnění na zbraň o velmi výkonné ráži. Další podmínkou pro trvalejší zachování přesnosti nastřelení je použití velmi pevné a tuhé montáže puškohledu nebo takové, která skutečně zaručuje po sejmutí a opětovném nasazení naprostou stabilitu nastřelení. Proto např. v USA, které patří mezi země, kde se četní uživatelé dlouhých zbraní velice zajímají o vysokou přesnost střelby, používají převážně pevné montáže, jejichž výhodou je i nízká cena, nebo montáže snímatelné při jejichž konstrukci je brána jako prvořadá vlastnost stabilita upevnění. Nastřelení je nutné vždy bezpodmínečně přezkoušet dojde-li k nárazu zbraně. Po výrazném nárazu na soustavu zbraň - montáž - puškohled způsobeným pádem zbraně nebo i jiným způsobem, dojde k posunu některých částí montáže nebo i mechanizmu puškohledu. Pohyb na těchto částech i ve velmi malých dimenzích byť jen v setinách nebo desetinách milimetru způsobí i značný posun zásahu. U některých montáží s pružnými prvky nebo s bočními šroubky pro uchycení přední objímky v široké rybině dochází k posunu a uvolňování i postupně během střelby. Citlivé jsou zejména montáže pro tzv. pohotové sejmutí ze zbraně s pouze pružnými prvky bez možnosti tuhé aretace (např. tzv. klapkové montáže a jiné). Případy, kdy ať vlivem méně stabilní montáže nebo vlivem mechanizmu levnějšího puškohledu dojde po určitém počtu výstřelů k mírným dilatacím a posunům, které mají vliv na přesnost nastřelení, jsou poměrně časté. K tomu je třeba poznamenat, že uvedené vlivy rozpoznáme jedině při přesném vyhodnocování polohy středního zásahu (s přesností na mm) po postupně opakované sérii vždy 3 - 5 výstřelů v celkovém počtu minimálně 40 - 50 ran. Střední zásah se v těchto případech pohybuje v určitém kruhu kolem bodu záměru (tzv. efekt plovoucího zásahu) nebo, což je horší, se odchylka stále zvětšuje v jednom směru. Některé druhy méně tuhých montáží nebo nejlevnějších puškohledů "ustupují" zpětnému rázu už po několika málo ranách. Některé se posunou "skokem" třeba až po 10 ranách. Např. duralová násuvná montáž, která se snadno omačkne, se odchyluje z přesného nástřelu, při montáži na středně silnou ráž s větším puškohledem, už při 3. výstřelu. Proto je třeba nastřelení pravidelně přezkušovat a provádět korekci uvedených vlivů, které přesáhnou určitou toleranci. V řadě mysliveckých sdruženích se velmi osvědčila praxe jarního povinného přezkušování nástřelu zbraně. Mnoho myslivců je každoročně překvapeno, že aniž by si již třeba pamatovali, že v minulém roce došlo k mimořádnému otřesu zbraně, zjišťují mnohdy značný posun zásahu vyžadující korekci. Proto je uvedené opatření velmi užitečné. Při nastřelování se však často nepostupuje vždy správně. Podmínky při nastřelení zbraně: n Nastřelování zbraně by mělo být prováděno se střelivem stejného druhu se stejným typem střely s jakým budeme lovit a mělo by pocházet z jedné výrobní série. Ta je například u nábojů SB označena číselným razítkem na vnitřní straně krabičky. n Zbraň musí být vyčištěna a vývrt vytřen do sucha. n Nastřelování by mělo být prováděno na kryté střelnici nebo venku za stálého počasí, při teplotě asi 20° C, za bezvětří, nikoliv za deště nebo na plném slunci (např. v poledne). n Před nastřelováním zkontrolujeme pevnost pohyblivých částí montáže případně dotáhneme všechny upevňovací šrouby a úchyty montáže. n K nastřelování použijeme nejlépe nastřelovací stolici (stačí i jednoduché konstrukce) postavenou na stole a dále židli k pohodlnému sedu. V improvizovaných podmínkách použijeme k podložení zbraně pouzdra na zbraň, deku nebo podobné měkké předměty. Vynikající jsou i pytlíky s pískem, které si můžeme i narychlo připravit. Zde je nutné zdůraznit, že při kontrolním výstřelu nesmí být zbraň upevněna pevně v nastřelovací stolici, ale pouze podepřena ke stabilizaci a uchopena střelcem tak, jako při běžné střelbě. Pevné upevnění by eliminovalo úhel zdvihu zbraně, který přirozeně vzniká při běžném úchopu a nastřelení by neodpovídalo standardním podmínkám střelby. n Terče by měly být speciální nastřelovací nebo můžeme použít i standardní pro pistoli. Lépe se mi však osvědčil způsob střelby do obrácené strany terče, kde si vytvořím zaměřovací body z černých nálepek používaných jako záslepky na průrazy terče. Tyto body umožňují daleko přesnější zamíření a viditelné rozpoznání zásahu, který nesplývá s černým pozadím terče. Nastřelovací vzdálenost by měla být jednoznačně zvolena podle druhu ráže a typu střely na optimální nástřelnou vzdálenost (ONV) tak, aby v praktických podmínkách byla co nejlépe využita balistika letu střely. V praktických podmínkách nemáme většinou k dispozici vzdálenost k nastřelování odpovídající ONV a také by to bylo velmi nepraktické (velká vzdálenost docházení k terči, nepřesné zamíření na zmenšující se terč a tím větší ovlivnění rozptylu střelcem atd.). Proto nastřelujeme na vzdálenost redukovanou a to 100 nebo ještě lépe 50 m. Podle zvolené redukované nástřelné vzdálenosti volíme příslušné převýšení zásahu nad bodem záměru. Převýšení bodu nástřelu, při středním průměru puškohledu a běžné výšce montáže ( vzdálenost osy záměru od osy výstřelu asi 50 mm), je u většiny ráží + 1,5 až 2,0 cm/50 m a + 3,5 až 4,0 cm/100 m. Před prvním výstřelem zaměříme zbraň na terč a první korekci puškohledu provedeme podle vývrtu hlavně v zákrytu s terčem. Tak ušetříme střelivo a první rána bude spolehlivě v terči. Postup při nastřelování zbraně: n Vystřelíme 1 - 2 rány a provedeme korekci puškohledu následovně: zamíříme na bod záměru a zbraň, pokud je v nastřelovací stolici upevníme tak, aby během seřizování puškohledu byla v naprosto stabilní pozici a nemohla se pohybovat. Pokud nastřelujeme s jinými pomocnými prostředky než z nastřelovací stolice, je dobré požádat např. kolegu o pevné přidržení zbraně. Potom pohybujeme seřizovacími točítky tak, že se zaměřovací osnova musí pohybovat od bodu záměru k místu zásahu podle zásady "kam puška, tam muška" až zaměřovací osnova překryje bod zásahu. V případě, že nemáme možnost aretace zbraně otáčíme točítky puškohledu podle šipek na točítkách označujících směr posunu zásahu a velikost tohoto posunu (většinou 1 krok/klik/ = 1cm posunu zásahu/100m). n Opakujeme výstřely a iteračním postupem podle předchozího bodu zpřesníme polohu zaměřovací osnovy. n Při nastřelování je užitečné kontrolovat i rozptyl zbraně výstřelem 3 - 5 výstřelů. Z rozptylového obrazce vyhodnotíme také střední zásah a jeho polohu vůči záměrnému bodu. Poloha středního zásahu je pro zpřesnění nastavení puškohledu rozhodující. Podle polohy středního zásahu provedeme konečné seřízení puškohledu. n Po ukončení nastřelení na redukovanou vzdálenost je nejlépe zkontrolovat přesnost střelby a zejména osobní praktický rozptyl střelce střelbou na vzdálenost 100 nebo 150 m a pokud to možnost střelnice dovoluje i na 200 m. n U kombinovaných nebo dvouhlavňových kulových zbraní je třeba nastřelování provádět velmi trpělivě. Mezi jednotlivými výstřely je nutné nechat ve střelbě několikaminutové přestávky. Dvouhlavňové zbraně se při výstřelu nerovnoměrně zahřívají, dochází k dilataci ohřívané hlavně a k ohýbání hlavňového svazku. Tím i k posunu bodu zásahu. V praktických podmínkách střílíme z chladných hlavní a nastřelování by mělo probíhat rovněž z vychladlých hlavní. Rychlejšímu vychladnutí hlavní můžeme pomoci ventilátorem nebo vlasovým vysoušečem nastaveným na studený vzduch. n Pokud měníme střelivo, je vždy nutné nástřel zkontrolovat.