Jarní péče o myslivecká políčka
Cesta ke zlepšení potravní nabídky zvěře Doc. Ing. František ZABLOUDIL, CSc., Ing. Petr KORHON
V myslivecké praxi se často setkáváme s různými názory v oblasti krmení či přikrmování zvěře. Touto problematikou se zabývá celá řada nejen myslivců v provozu, ale také vědecké a výzkumné organizace. Jedna skupina zastává názor, že zvěř ve volnosti by se neměla přikrmovat (krmit), když přečkala až do současnosti. S tímto názorem lze souhlasit, pokud by člověk svými zásahy nenarušil krajinu natolik, že zvěř nemá dostatek potravních příležitostí, v časovém údobí, v druzích a také nemá dostatek klidu a krytu pro zažívání.
Proto v kritických obdobích je nutné se o zvěř starat, aby nedošlo k jejímu hladovění a následnému snížení její kondice. Strádání má za následek ztrátu nejen tělesné hmotnosti, ale celkové oslabení organismu, což spěje jednak ke snížení schopnosti reprodukce a možnosti snadného onemocnění.
Druhá skupina odborníků a pracovníků v praxi zastává názor, že krmení či přikrmování je nutno provádět intenzívně a je možné zvěři předkládat potravu i v době dostatečné přirozené potravní nabídky v prostředí. Do jaké míry má přikrmování (krmení) vliv na celkový vývoj zvěře není dosud uspokojivě ověřeno. Při strádání jde například o snížení ostražitosti, zvýšení náchylnosti k onemocnění, ke změně časové periodicity reprodukce, u některých druhů k urychlení dosažení dospělosti atd.
V tomto krátkém příspěvku bychom rádi uvedli několik návrhů ke zlepšení potravní nabídky v honitbách s nízkým druhovým zastoupením v období skutečného nedostatku potravních příležitostí. Ke zlepšení potravní nabídky v honitbách je nutné s pracemi započít již brzy na jaře, proto uvádíme některé možnosti k dosažení co nejpřirozenější potravy, která je vhodně využívána zažívacími orgány jednotlivých druhů zvěře. S přicházejícím jarem je třeba v honitbě začít zajišťovat nejen pestrou potravu v době vegetace, ale také připravovat zásoby objemových krmiv, potřebných pro zvěř v zimním období.
Se zlepšováním stavu luk a pastevních ploch, které zvěř využívá je potřebné začít co nejdříve po odtání sněhu. Kyprost půdy a poměr vody značně ovlivňují druhové složení porostu. Agrotechnická ošetření luk a pastevních ploch spočívají ve vláčení, válení, smykování, odstranění stařiny, dosévání a přihnojování komposty, které zlepšují půdní vlastnosti, zajišťují vyšší výnosy a eliminují výskyt nežádoucích plevelných rostlin. Jako prevence proti mezihostitelům a geohelmintům je účinný postřik luk a pastvin, jedenkrát ročně 2 % roztokem modré skalice. V tabulce uvádíme vhodnou dobu sklizně pro získání plně hodnotného objemového krmiva - sena s nejvyšším obsahem stravitelných bílkovin.
Do jarních prací zahrnujeme také hospodaření na mysliveckých plochách. Hlavním posláním těchto ploch je pěstování doplňujících-atraktivních druhů rostlin, které zajistí pestrost druhové skladby ve výživě. Porosty na těchto plochách v době svého růstu zajišťují také určité množství potencionální vody, které je v našich současných ekosystémech nedostatek. V připojených tabulkách uvádíme některé vhodné směsky podle času jejich založení s ohledem na potřebu přijímání zvěří.
Vhodnost použití jednotlivých druhů v pastevních směskách je závislá na přírodních a klimatických podmínkách dané lokality, např. potřebná délka vegetace pro hrách je 105 - 150 dní, vikev 126 - 150, řepku ozimou 310 - 335, řepku jarní 100 - 126, slunečnici 140 - 168, řepu krmnou 150 - 210, mrkev 160 - 195, oves 116 - 130, kukuřici 125 - 180 a proso 98 - 112 dní.
Příprava půdy pro jednotlivé směsky jak na plochách políček, tak i na potravních pásech pro zvěř je v současné době prováděna mechanizovaně, přes orbu, vláčení až po zasetí. Druhy, které se v agrární krajině nachází na rozsáhlých lánech monokultur nedoporučujeme pěstovat na mysliveckých plochách. Po dohodě s uživateli pozemků je vhodné osévat pás kolem lesních porostů v šířce nejméně 20 m nejlépe ječmenem a pšenicí vouskou. Černá zvěř tyto plochy nerada navštěvuje, v pozdější době se porostům vyhýbá a po brzké sklizni (žních) takové pásy umožňují efektivní lov.
Podle místních podmínek je celá řada možností úpravy druhové skladby jednotlivých směsek pro konkrétní druhy zvěře v daných honitbách. V každé honitbě jsou specifické podmínky závislé jednak na množství a druzích chované zvěře, přírodních i hospodářských vlivech, což vyžaduje také speciální skladby pěstovaných rostlin na mysliveckých plochách. Doc. Ing.
František ZABLOUDIL, CSc., Ing. Petr KORHON
Středoevropský institut ekologie zvěře Wien - Brno - Nitra
Institut ekologie zvěře Veterinární a farmaceutické univerzity Brno
Kontaktní adresa:
Doc. Ing. František Zabloudil CSc.
Ing. Petr Korhon
Institut ekologie zvěře
Palackého 1 - 3
CZ - 612 42 Brno